Na bolavou nohu jsem vyzkoušela snad všechno, včetně léčitelů a bylinkářek. Nakonec mě vyléčila mastička. Ale jinak, než jsem čekala! Na svoje pevné zdraví jsem byla náležitě pyšná. Každou nemoc jsem pokládala za slabost, která se dá překonat! Vedla jsem k tomu i svoje děti a později i vnoučata. Ani manžel u mě se stesky nepochodil, považovala jsem ho za simulanta. K doktorovi šel tajně, chudák.

Byla jsem víc než zoufalá, když jsem se dozvěděla, že přijdu kvůli snižování stavu o práci. Zachránit mě mohlo jen donášení na kolegy! Šokující zpráva přišla jako blesk z čistého nebe. Náš podnik, v kterém jsem pracovala skoro deset let, bude propouštět. O zaměstnání měla přijít skoro polovina zaměstnanců a mezi nimi i já. Kde si budu ve svém věku hledat zaměstnání? Už jsem neměla sílu předstírat

Na vlastní kůži jsem se přesvědčila o jedné velké pravdě: není důležité, jak se na vašeho partnera budou dívat ostatní, ale to, jak mu můžete věřit. Věděla jsem, že Jakuba jako ženicha a budoucího manžela mi budou všechny dívky z našeho městečka závidět. Asi to dělalo dobře mé ješitnosti a mému sebevědomí. Nejkrásnější kluk široko daleko a budu ho mít já, jen pro sebe, na celý život! To, že měl

Náš syn vyženil moc hezkého kloučka, kterého jsme od první chvíle milovali. Jeho matka už méně, opustila ho a zanechala po sobě obrovské dluhy! Osud mi dopřál jen jedno dítě, ale stálo za to! Syn byl pěkný výlupek, a my se s ním dost natrápili. Ne, že by páchal nějakou trestnou činnost, ale průšvihy snad vyráběl na běžícím pásu! No, abych nepřeháněla. Povedlo se mu na druhý pokus odmaturovat a po


Když mi náš syn Roman představil přítelkyni Kláru, nebyla jsem moc nadšená. Nevadilo mi, že byla o pět let starší než on. Ale přišla mi taková podivně nevyrovnaná. Z počátku byl jejich vztah jako na houpačce a vypadalo to, že se mé tajné přání, kterým bylo, aby se brzy rozešli, splní. Klára se dost často chovala k Romanovi odtažitě, nebyla ochotná udělat si na něj čas. Snad to bylo tím, že s

Zaměstnání v ryze mužském kolektivu jsem se nejprve bála. Časem jsem však zjistila, že je mezi kolegy mnohem více legrace než kdekoliv jinde. Bylo mi krásných dvacet let, když jsem jako mladá maminka nastoupila po mateřské znovu do práce. Manžel dostal novou pracovní nabídku a k ní i služební byt, což se nám jako rodině s malým synkem hodilo. Sehnat školku pro syna nebyl v té době ještě problé

Sousedy si člověk většinou nevybírá a měl by se proto snažit s nimi dobře vycházet. Ne vždy je to ale dost dobře možné. Už zase! Je sobota, šest hodin ráno. A do ložnice nám doléhá velice nepříjemný hluk sousedovy sekačky. Manžel přijel z práce včera až v jedenáct hodin. Spát jsme šli o půlnoci a těšili se, že dnes konečně nikam nemusíme a pěkně se prospíme. Jenže, to by naším sousedem nesměl být

Jednou, je to už hodně dávno, se mi zdál sen, na který nemohu dodnes zapomenout. V tom snu se mi zdálo o velkém domě s rozlehlou zahradou. Dívala jsem se na něj zpovzdálí okraje lesa a vůbec na mě nepůsobil dobře. Šel z něj strach a hrůza. I přesto jsem se k němu vydala. Vyšla jsem po venkovních schodech na terasu, otevřela dveře a vstoupila dovnitř. Byl velmi chladný a cítila jsem mokro a plí

Moje vztahy s matkou byly mnoho let na mrtvém bodě. Ušla jsem dlouhou životní cestu než jsem dokázala všechno odpustit. Ale teď toho rozhodně nelituji. Ještě, že jsme to chodítko pořídili, říkám si v duchu. Maminka se s ním naučila docela dobře pohybovat. Dokáže se pohybovat sama po celé velké zahradě penzionu pro seniory, ve kterém nyní žije. I když je je už osmdesát osm let, je celkem v pořádku

Stačí chvilička nepozornosti, být v nesprávné chvíli na nesprávném místě a náhle je všechno jinak. Celý život se vám převrátí vzhůru nohama. Sestřička na rehabilitaci je vážně hotový poklad. Povzbuzuje mě a usmívá se jak sluníčko. To mě tedy úsměv doopravdy nejde. Zejména, když mi pohled sjede na mé zjizvené a pochroumané nohy. Všichni mi neustále dokola opakují, že to chce čas, že se to všechno