Domů     Občas se pobavili na můj účet
Občas se pobavili na můj účet
5 minut čtení

Zaměstnání v ryze mužském kolektivu jsem se nejprve bála. Časem jsem však zjistila, že je mezi kolegy mnohem více legrace než kdekoliv jinde.

Bylo mi krásných dvacet let, když jsem jako mladá maminka nastoupila po mateřské znovu do práce. Manžel dostal novou pracovní nabídku a k ní i služební byt, což se nám jako rodině s malým synkem hodilo.

Sehnat školku pro syna nebyl v té době ještě problém, proto jsem mohla do nové práce nastoupit takřka hned. Mělo to ale jeden háček. Nejednalo se totiž vůbec o práci v mém oboru!

Byla jsem vyučená švadlena a ve městě, kam jsme se přestěhovali, bych se svou prací neuživila. Nová práce pro mě byla výzvou, které jsem byla odhodlaná čelit. A to i přesto, že se jednalo o práci, které jsem vůbec nerozuměla.

Velkolepé přivítání

Šlo o práci ve firmě, kde opravují motory, žehličky nebo pračky a já jim tam měla pomáhat. Já, jakožto jemný člověk, který znal jen jehlu, nit a šicí stroj, jsem si nedovedla vůbec přestavit, co tam budu dělat.

Podepsala jsem pracovní smlouvu a zjistila, že název mé pozice zní navíječka motorů. Následně mě paní provozní uvedla do nového pracovního kolektivu. Takové přivítání jsem opravdu nečekala!

Hned ve dveřích naší dílny stál jeden můj budoucí kolega s kyticí karafiátů, které byly tehdy v módě.

„Vítáme Vás u nás, paní Eliško a doufáme, že se Vám tu bude líbit!“ Když jsem se trochu vzpamatovala a mohla se rozhlédnout kolem sebe, pochopila jsem, proč jsem před chvilkou dostala karafiáty, a proč jsou na mě všichni tak milí.

Zdi kolem mě zdobily plakáty stroze oděných dam. Všude byli totiž samí muži!

Rychle jsem se zaučila

Vyfasovala jsem také služební oděv skládající se z montérek, pracovních bot a ochranných rukavic. Důležitější než oblečení však byly rady, které se na mě začaly během chvilky sypat.

Byla jsem ze začátku trochu rozpačitá, přece jen jsem byla poslední dva roky zvyklá jen na plínky a kašičky, tak velký zvrat byl pro mě náročný a musela jsem to všechno trochu vstřebat.

Kluci, jak jsem je po pár dnech začala familiérně označovat, mě rychle naučili, jak převíjet malé motůrky, jak vyměňovat ložiska nebo vypisovat opravenky. Práce mě bavila. A hlavně při ní byla ohromná legrace.

Zřejmě si opravdu vážili mé přítomnosti, vařili mi kávu a nebyli vůbec hrubí nebo sprostí, jak by se od mužského kolektivu dalo čekat. Ačkoli měli většinu dne umouněné ruce, na tváři měli skoro pořád úsměv.

Vyrobili mi šatnu

Pár vtipů a nástrah, které na mě připravili, však musím zmínit. Třeba převlékání. Dokud jsem nepřišla já, byli na dílně opravdu samí muži, a proto převlékání nijak neřešili.

Ráno přišli do práce, v rohu se převlékli do montérek a své civilní oblečení uložili do skříněk. Zřejmě si pak nikdo neuvědomil, že dohromady se tady asi převlékat nemůžeme. Klukům by to nevadilo, mně však samozřejmě ano.

Ale protože byli hoši šikovní a vynalézaví, stačil jim provázek, kus plátna a pár hřebíčků, a moje šatnička v rohu místnosti byla na světě.

Jen v podprsence

Byla jsem ve svém mužském kolektivu spokojená. Atmosféra se začínala lehce uvolňovat a já jsem netušila, že se záhy uvolní ještě víc. Jednoho rána jsem se převlékala.

V klidu své šatny jsem si zrovna svlékala tričko a poslouchala přitom hovor kolegy se zákazníkem, který chtěl opravit zánovní vysavač. Pak jsem zaslechla burácející smích. Vůbec mě nenapadlo, že by se někdo smál na můj účet. Ale bylo tomu tak.

Ten lump Franta, který seděl nejblíž mé šatny, navázal na plátno lanko a když jsem se převlékala, pomalu roztahoval zataženou látku až tak, že jsem zůstala na odiv všem pánům jen v podprsence. Kalhoty jsem naštěstí měla.

„Vy jste hrozný,“ začala jsem hned křičet a rukama jsem si maskovala odhalené tělo. Chlapi i zákazník se smáli jako blázni. Po chvíli jsem se začala smát taky. A když mi pak donesli na usmířenou zákusek z místního bufetu, tuhle taškařici jsem jim odpustila.

Pomsta byla sladká

Samozřejmě jsem nemohla nechat věci jen tak a tajně jsem začala spřádat plány, jak jim to oplatím. A dočkala jsem se brzy. Kolega Franta nosil v práci staré nazouváky, které stály vždy na stejném místě.

Můj nápad byl jednoduchý – boty mu přibiju k zemi, a až do nich ráno vklouzne, prostě se neodlepí. Vzala jsem pár dlouhých hřebíků a velkých kladivem jsem zatloukla jeden vedle druhého.

Předtím jsem samozřejmě vyndala z obou bot vložky, které jsem po přibití znovu vložila tak, že nebylo vůbec nic poznat. Den nato vrazil Franta do dílny pln sil a elánu. Rychle se převlékl do montérek a už mířil ke svým botám.

Jako obvykle vklouzl do svých bot, ale jelikož byly přibité, převalil se na záda a ležel tam a nevěřícně tápal. Když uviděl moje slzy a slyšel můj smích, který přehlušil i smích všech chlapů na dílně, bylo mu vše jasné.

Humorné vzpomínky

Takových historek jsme za těch dlouhých třicet let, které jsem v dílně mezi muži strávila, zažili nespočet. Měnilo se osazenstvo i technika, sranda se nás však držela a my za ni byli rádi.

Později přišla další kolegyně, která si nakonec mezi hochy v dílně vyhlédla toho svého. Inu pracovat mezi muži se prostě někdy vyplatí, jen člověk musí mít nervy z oceli a velký smysl pro humor!

Eliška P. (69), jižní Morava

Související články
3 minuty čtení
Měla jsem raději držet jazyk za zuby a neplést se do cizích věcí. Byla jsem ale přesvědčená o své pravdě. A tu jsem musela za každou cenu říct. Naším rodinným prokletím je bujná fantazie, a to, že neumíme udržet tajemství. Trpěla tím už moje babička, o které se dodnes vypráví, že to byla největší drbna v okrese. A pamatuji si, jak i na maminku jednou táta řval na celý dům, že to drbna první
3 minuty čtení
Nikdy jsem se nesmířila s tím, že nedělám práci, po které jsem už v mládí toužila. Až dnes jsem našla konečně sama sebe a jsem šťastná. Můj život býval jen o tom, že jsem se vždycky někomu podřizovala. Ten, kdo si plnil své sny, byl můj starší bratr Michal. Vystudoval vysokou, všichni mu dělali pomyšlení, aby měl k tomu ty nejlepší podmínky. Já ale byla ženská, a nikdo neposlouchal, co si myslí
3 minuty čtení
Je tomu už mnoho let, co se mi za oknem objevil černý kocour. Byl hodný a přítulný, ale také chytrý a dobře znal cestu domů. Tam na mě čekalo velké překvapení. Odbíjela právě šestá hodina ranní, město bylo pokojně němé, zahalené mlhou. Uvařila jsem si silnou kávu a zasněně se usadila ke stolu. Moji pozornost náhle upoutal černý stín, který se mihl za oknem. Lekla jsem se. Co to bylo? Byl to sna
5 minut čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že budu psát něco takového. Ale svědomí mě tlačí a také strach, že se na to konečně přijde. Příliš dlouho mi vše prochází. Pracuji v kanceláři okresní pobočky jedné pojišťovny. Je mi přes padesát, jsem rozvedená a syn už dávno bydlí sám. V práci jsem už víc než dvacet let a všichni mě berou jako samozřejmost. Neviditelná, spolehlivá, vždy ochotná. A právě v tom je ta fint
4 minuty čtení
Jsem typická popleta s hlavou v oblacích. Občas mám dojem, že vesmír má se mnou speciální plán. Jedna náhoda mi změnila život. Můj den obvykle začíná horečným hledáním klíčů nebo telefonu. Často běžím do práce se snídaní v ruce a snažím se nevypadat jako ztělesnění chaosu. Přesto zůstávám optimistická, protože každá „katastrofa“ je pro mě také novým dobrodružstvím. Jednou se mi ale stalo něco o
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Nadýchaná roláda
tisicereceptu.cz
Nadýchaná roláda
Suroviny 100g hladké mouky 3 lžíce kukuřičného škrobu 1 lžička kypřicího prášku 3 vejce 100 g krupicového cukru máslo na vymazání Na náplň 125 ml smetany ke šlehání 30 g moučkového cukr
Koláč s třešněmi a zmrzlinou
nejsemsama.cz
Koláč s třešněmi a zmrzlinou
Klasický štrúdl může mít mnoho podob. Lze ho připravit i jako koláč s náplní ze sladkých třešní (i višně se uplatní) a doplnit vanilkovou zmrzlinou. Potřebujete: ✿ 2 balení rozváleného listového těsta ✿ 100 g másla ✿ 2 hrsti strouhanky nebo rozdrobených piškotů ✿ 1 kg třešní ✿ 150 g cukru krupice ✿ moučkový cukr 1. Máslo rozehřejte v kastrůlku, trochu si
Alergie: Když si imunita plete kamaráda s nepřítelem
epochaplus.cz
Alergie: Když si imunita plete kamaráda s nepřítelem
Kýchání, rýma, svědění očí a vyrážka. Znáte to? Nejste sami. V Česku trápí alergie každého třetího člověka. A letošní pylová sezóna je obzvláště zákeřná. Alergologové varují před prolínáním jarních stromů a travin, což přispívá k vyššímu počtu alergických projevů. Proč se náš imunitní systém tak „plete“ a jaké jsou moderní přístupy ke zmírnění těchto nepříjemných
Tropický ráj ve stínu palem
rezidenceonline.cz
Tropický ráj ve stínu palem
Pouhých pár kroků od pobřežní pláže lemující zátoku Lorient na ostrově Svatý Bartoloměj najdete jednu z nejkrásnějších zdejších nemovitostí. Luxusní Villa Palm Beach je snovým místem klidu a odpočinku. Uhrane hned na první pohled svou elegancí podtrženou rozdělením obytného interiéru na pětici samostatných pavilonů. V tom hlavním je kromě největší ložnice situované do zadních partií
Zdravotní poradna: Očkování proti klíšťové encefalitidě
21stoleti.cz
Zdravotní poradna: Očkování proti klíšťové encefalitidě
Pobyt v přírodě patří k nejhezčím zážitkům léta – ovšem i v českých lesích číhá neviditelné nebezpečí. Virus klíšťové encefalitidy může napadnout nervovou soustavu a způsobit vážné komplikace. [c
4 slavní karikaturisté: Mocní na jejich hlavy vypisovali odměny
historyplus.cz
4 slavní karikaturisté: Mocní na jejich hlavy vypisovali odměny
„Bude to prcek! Malá nedomrlá kreatura! Zákeřný vztekloun! Zosobnění podlosti!“ má jasno Angličan James Gillray, jak bude na jeho karikaturách vypadat Napoleon Bonaparte. Stvoří postavu Malého Boneyho, který se krčí strachy před mohutným Johnem Bullem, symbolem mocné Británie!   Kritizují krále či diktátory. Zesměšňují politiky. Upozorňují na nešvary své doby… První „karikatury“ se objevují již
Bermudský trojúhelník: Brána do neznáma, nebo past oceánu?
enigmaplus.cz
Bermudský trojúhelník: Brána do neznáma, nebo past oceánu?
Desítky zmizelých lodí a letadel, podivné světelné úkazy a nevysvětlitelné časové anomálie. Bermudský trojúhelník, tajemná oblast v severním Atlantiku, je už po staletí zdrojem fascinace a hrůzy. Je t
Jak se správně rozhodnout?
skutecnepribehy.cz
Jak se správně rozhodnout?
Poslední tři roky se můj život točí jen kolem jednoho. Kolem péče o manžela Františka, kterému lékaři diagnostikovali rakovinu plic. Z našeho kdysi tak šťastného a spokojeného manželství, plného výletů a smíchu, se stal boj o každý den. Miluji ho, ale musím přiznat, že už to nezvládám. Sedím u jeho postele a poprvé vážně přemýšlím, jestli by pro nás oba nebylo lepší,
Emirates slaví 15 let přímého spojení mezi Dubají a Prahou
iluxus.cz
Emirates slaví 15 let přímého spojení mezi Dubají a Prahou
Emirates, největší mezinárodní letecká společnost na světě, slaví 15 let od zahájení provozu v České republice. Od prvního letu mezi Dubají a Prahou 1. července 2010 přepravila na této trase přes 3 mi
Pawlowská hubne z vyčerpání? Lásce má být konec!
nasehvezdy.cz
Pawlowská hubne z vyčerpání? Lásce má být konec!
Známá spisovatelka a herečka Halina Pawlowská (70) se před pár dny na veřejnosti objevila ve zcela nové formě. Výrazně zhubla, prokoukla a mohla by být plná života, jenže nikomu z přítomných neunikl
Slavná sídla hlav států: Kde se tvoří dějiny?
epochalnisvet.cz
Slavná sídla hlav států: Kde se tvoří dějiny?
Nejzásadnější rozhodnutí se odehrávají za zdmi paláců, v nichž sídlí nejmocnější muži světa. Jaká je historie budov, kde přebývají prezidenti či předsedové vlád? Byly vůbec postaveny pro ně? A kdy se tam vlastně nastěhovali?   Místo pro sídlo hlavy státu si vybral už George Washington (1732–1799), první americký prezident, a zúčastnil se také 13. října 1792
Gosau: Rakouská oáza klidu mezi horami a jezery
epochanacestach.cz
Gosau: Rakouská oáza klidu mezi horami a jezery
V rakouské Solné komoře, sevřené horskými hřebeny Dachsteinu a vonícími alpskými lesy, se rozkládá malebná vesnička Gosau. Toto místo působí, jako by vystoupilo z jiné doby – krajina nedotčená spěchem, kde čas plyne klidněji a každý pohled nabízí scenérii hodnou pohlednice. Gosau láká cestovatele, kteří touží po tichu, autenticitě a zážitku, který se zapíše hluboko