Mým největším koníčkem je kino a divadlo. Na drahé vstupenky ale nemám peníze, Tak mě napadlo si nějaké natisknout. Do kina jsem celé dětství chodila s dědou. Trpělivě se mnou zhlédl všechny pohádky a později i kovbojky a westerny. Dodnes si pamatuji ten skvělý pocit, když se v sále zhaslo, roztáhla se opona a rozzářilo plátno. Ta nádhera, vidět kreslenou Sněhurku, Popelku nebo později Planetu op

Někdy můžeme mít s prarodiči velmi silné pouto, které přetrvá i poté, co odejdou na věčnost. Díky podivnému rozhovoru s mojí zesnulou babičkou jsem dnes šťastná. Babičku Annu jsem měla moc ráda. Když zemřela, už jsem na chalupu nechtěla jezdit. Všude jsem ji tam viděla a vždy na mě padl velký smutek. Pak jsem se ale seznámila s Janem a cítila jsem, že s ním tu bolest snáze překonám. Jednou jsem

Některá místa vypadají na pohled krásně a nevinně, přesto v sobě ukrývají temné síly, se kterými není radno si zahrávat… Před osmi lety zdědil manžel po svých rodičích chalupu na Vysočině. Jelikož jsme vlastní domek k bydlení měli, rozhodli jsme se, že objekt budeme využívat jako rekreační chalupu na víkendy a dovolené. I když byl domek starý, tak byl zachovalý a dobře udržovaný. Přesto jsme se

Otec mého manžela byl vzdělaný a vážený muž, s pověstí bez poskvrnky. Kdo by si pomyslel, že mi musel platit, abych mlčela o jeho zvláštní úchylce. Dvacet let manželství dokáže zbavit člověka všech iluzí. Myslela jsem si, že mě už nic nemůže nepřekvapit. Za ty roky jsem zažila několik manželových nevěr, těžkou autonehodu dcery a také jsem několik let bojovala s vážnou nemocí. Musela jsem do inva

Manželova maminka zemřela brzo a na její místo nastoupila její sestra. Tetička byla pro ostatní skvělá ženská. Ke mně se chovala hůř, než samotný ďábel. Trvalo mi řadu let, než jsem se dokázala vzepřít. Je to už čtyřicet let, co jsem se vdávala, ale vzpomínky na tu dobu mi zůstávají stále v paměti. Byla jsem mladá a myslela si, že musím být poslušná. Alespoň tak mě vychovávali moji rodiče. Neděla

Vzpomínka na krásný romantický vztah je dodnes zakopaná v krabičce pod zemí. Vyrůstala jsem za minulého režimu poměrně v přepychu. Stály za tím dvě okolnosti: jednak jsem byla jedináček, jednak můj otec měl celkem vysoké politické funkce a z toho vyplývající výhody. Žila jsem tedy v jakési zlaté kleci. Neměla jsem důvod se proti rodičům bouřit, jako moji vrstevníci v době dospívání. A pak se přec

Hvězdy mohou přinést varování, které se později ukáže jako pravdivé. Horoskopům a různým věštbám a předpovědím jsem se většinu svého života spíš vysmívala nebo je prostě nebrala vážně. Jednoho dne se ale stalo něco, co můj názor změnilo. Nechtěl, abych letěla Astrologií se vášnivě zabýval Kamil, můj kolega v práci. Byl to i dobrý kamarád, ale v některých názorech na věci mezi nebem a zemí jsme

Být jedináček má své výhody a nevýhody. Rodiče mě odmalička rozmazlovali a současně hlídali. Snášeli mi takřka modré z nebe, jenže zároveň jsem byla neustále v jejich zorném poli. Musela jsem taťku s mamkou informovat o každém svém kroku. I když jsem šla třeba jen o dva domy vedle ke kamarádce, stejně si to ověřovali – ne snad proto, že by mi nevěřili, ale jak sami říkali, protože se o mě báli.

Moje manželství bylo krásné a skoro bez mráčku. Trvalo přesně osmnáct let, sedm měsíců a tři dny. Skončilo v den, kdy se Martin nevrátil z práce domů. Sháněla jsem ho, protože byl vždy přesný jako hodinky a o všem mi předem říkal. Vypátrala jsem ho až v nemocnici, kam ho dovezla sanitka, když se mu po cestě ze zaměstnání udělalo na ulici nevolno. Jednalo se o srdeční slabost. Martin byl v bezvědo

S nadpřirozenými silami se nesetkáváme denně. Aby se objevily, musí k tomu být nějaký důvod. Můj manžel Leoš má už léta malou řemeslnickou firmu, která se zaměřuje na stavební úpravy rekreačních objektů. Občas jsem za ním o víkendech jezdila a poznávala tak nová místa. Před dvěma lety dostal Leoš velkou zakázku na rekonstrukci luxusní chaty jednoho podnikatele. Vyžadovalo si to několikatýdenní p