Domů     Jak jsem se přestala bát
Jak jsem se přestala bát

Být jedináček má své výhody a nevýhody. Rodiče mě odmalička rozmazlovali a současně hlídali. Snášeli mi takřka modré z nebe, jenže zároveň jsem byla neustále v jejich zorném poli.

Musela jsem taťku s mamkou informovat o každém svém kroku. I když jsem šla třeba jen o dva domy vedle ke kamarádce, stejně si to ověřovali – ne snad proto, že by mi nevěřili, ale jak sami říkali, protože se o mě báli.

„Dnešní svět vůbec není bezpečný a kdybychom tě ztratili, co by nám zůstalo?“ argumentovala mamka. Snášela jsem tu dvojsečnou pozornost s přibývajícími léty stále hůř, ale nedávala jsem to před rodiči moc najevo. Lhát jsem jim začala až ve chvíli, kdy jsem si našla prvního kluka.

Přítele jsem tajila

Petr chodil do té samé střední školy jako já, jen o ročník výš. Vídala jsem ho často a tajně jsem se do něho zamilovala. Když si mě jednoho dne konečně všiml a daroval mi jeden ze svých upřímných a kouzelných úsměvů, myslela jsem si, že jsem v ráji.

A to nebylo zdaleka všechno: hned následujícího dne mě oslovil a řekl mi, že by se mnou chtěl chodit. Já jsem s tím okamžitě souhlasila. O tom, jak nebude podobný vztah jednoduchý, jsem začala přemýšlet až večer doma.

Dalo se úspěšně předpokládat, že jakmile se doma o Petrovi zmíním, ihned mi to naši zatrhnou. Aby mě pouštěli na rande s klukem, to mi připadalo naprosto nereálné. Musela jsem tedy Petra před mamkou a taťkou pečlivě utajit.

Slavil narozeniny

Zpočátku se mi to dařilo bez problémů. Vídali jsme se každý den ve škole a Petr mě často doprovázel domů. Sami jsme ale cítili, že nám tohle nestačí a chceme víc – něco podnikat, prožívat věci společně. Před Petrem jsem se netajila s tím, jak na tom doma jsem.

Přicházel neustále s nějakými nápady – kino, diskotéka a podobně – ale já se bála. Lhát jsem nechtěla a trápit se kvůli případným hádkám s rodiči také ne. Na všechno jsem odpovídala jen „naši mi to nedovolí“.

Zdálo se, že Petrovi se mnou pomalu dochází trpělivost. Nechtěla jsem ho ztratit a tak jsem se rozhodla riskovat. Když mě pozval na oslavu svých narozenin, nedokázala jsem říct „ne“.

Problém byl v tom, že slavit chtěl v sobotu večer a já netušila, jak se dostanu z domova, aby to naši nevěděli. „Už vím, jak to uděláme,“ navrhl Petr. „Já nejdřív udělám malou oslavu s kamarády. Potom, pozdě večer, pro tebe přijedu a odvezu tě k sobě.

A ráno, než se vaši probudí, tě zase dopravím zpátky. Šlo by to tak?“

Vyplížila jsem se z bytu

Bydleli jsme ve druhém patře. Odejít normálně dveřmi jsem se bála – mamka by jistě slyšela, jak odemykám a přistihla by mě. K bytu patřil balkón a ten představoval možnou únikovou cestu. Sama bych se rozhodně bála sešplhat dolů – a navíc potmě.

Petr slíbil, že přiveze pevné lano a na tom mě dolů dopraví. Plná obav, ale současně i odhodlání jsem souhlasila. Rodiče chodili spát celkem brzy. Pokud v televizi v sobotu pozdě večer něco dávali, nahráli si to na video a dívali se druhý den odpoledne.

V tom jsem měla výhodu. Nejinak tomu bylo i v onen den D. Musela jsem překonat dvojí strach: jednak z odhalení, jednak z toho menšího horolezeckého výkonu. Co by ale člověk pro lásku a pro svého miláčka neudělal!

Po jedenácté večer jsem se úspěšně dostala z domu tak, že nikdo nic neviděl. Lano jsme nechali viset dolů z balkonu, tak, abych se stejnou cestou dostala nazpátek. Doufala jsem, že si ho nikdo nevšimne. Klíče jsem si vzala pro jistotu s sebou…

Nejkrásnější noc

Tu noc jsem nespala, ale nijak mi to nevadilo. Dali jsme si s Petrem všechno, o co nás zatím můj strach připravoval. Ráno, když mě za svítání přivezl zpátky, jsem byla jiná: obavy zmizely a já byla připravená o svoji lásku bojovat.

Petr mě chtěl zavést zpátky pod balkón, ale já jsem zavrtěla hlavou a prohlásila, že půjdu normálně dveřmi. A opravdu jsem to udělala. Rozloučili jsme se dlouhým polibkem. Vystoupala jsem nahoru po schodech a odemkla dveře. Stalo se to, co jsem předpokládala.

Než jsem stačila zmizet ve svém pokoji, otevřely se dveře ložnice a v nich stála probuzená a nic nechápající mamka. Nadechla jsem se a řekla jsem jí pravdu: že mám kluka, že jsem byla s ním a že už nejsem malá holka.

Ta nezvyklá sebejistota, s jakou jsem mluvila, mamku umlčela. Řekla mi, ať jdu spát, že si to vyřídíme později.

Poté, co jsem se vyspala a naobědvala, si mě odvedla stranou a prohlásila, že z toho nebude dělat aféru, ale mám o svém nočním výletu pomlčet před taťkou. To jsem jí s lehkým srdcem slíbila.

Od toho dne se ze mě stal někdo jiný – dívka, která ví, že když má člověk rád a nebojí se, dokáže udělat cokoliv na světě!

Monika (18), východní Čechy

reklama
Související články
25.5.2024
Byla jsem praktická holka z vesnice, uměla jsem podojit kozu, pokosit louku či postarat se o drůbež. Jenomže Petr byl úplně jiný. Táta byl na mě pyšný. „Naše holka je do hospodářství,“ říkával s dojetím v hlase. Měla jsem to ostatně po kom zdědit, předkové z matčiny i otcovy strany byli statkáři, a tak nám to kolovalo v krvi. Byla jsem praktická venkovská holka, která bez problémů podojila kozu
19.5.2024
Po letech jsem se setkala se svojí studentskou láskou. Z nespokojeného manželství jsem odešla a nelitovala. Dnes jsem opět šťastná. V sedmnácti letech jsem začala chodit s Jindrou, byl to nejhezčí kluk ze školy. Mé kamarádce se samozřejmě líbil taky. Když jsem strávila tři týdny po operaci slepáku v nemocnici, řekla mi Klára, že Jindra balil nějakou holku z prváku, prý je viděla, jak se líbají.
13.5.2024
Z platonické lásky mě rázem vyléčila ta opravdová. A našla jsem ji tam, kde bych ji nikdy předtím nehledala. Byl to takový velikonoční zázrak. Naši rodinu v okolí každý dobře znal. Babička s maminkou pracovaly v samoobsluze a snad žádný jejich zákazník neopomenul o Velikonocích na naše stavení s pomlázkou zazvonit. Stejně to bylo i v případě tatínka, který v nedaleké obci vedl fotbalové mužstvo
7.5.2024
Byla jsem odhodlaná pro lásku udělat cokoliv, ale zjistila jsem, že jenom to zkrátka nestačí. Na tu pravou lásku je třeba dvou. Zamilovaných příběhů jsem za svůj život přečetla mnoho. Nořila jsem se do smyšlených románů a snila o tom, že i já jednou najdu pravou lásku. A udělám pro to všechno na světě. V patnácti letech se to zdálo jako krásná a jednoduchá představa. Postupem let jsem ale zjišť
6.5.2024
Znali jsme se s Mirkem krátce a museli jsme se brát. Ve svatební den bylo ještě ke všemu příšerné počasí. Už jako holka jsem toužila mít letní svatbu. Před spaním jsem si představovala, jak kráčím rozkvetlou loukou v nádherných krajkových šatech ruku v ruce s urostlým ženichem, i když jsem neměla ponětí, kdo to je a kam vlastně jdeme. A mimochodem, kdo to je a kam vlastně jdeme, jsem přesně nev
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vaječné muffiny se sýrem
tisicereceptu.cz
Vaječné muffiny se sýrem
Hledáte inspiraci pro netradiční snídani? Připravte své rodině vejce, samozřejmě s pořádnou dávkou slaniny. Suroviny 10 plátků anglické slaniny 1 červená paprika 2 hrsti jarní cibulky 10 vaje
Rezidence pro jedenáct veteránů
rezidenceonline.cz
Rezidence pro jedenáct veteránů
Dům postavený v šedesátých letech minulého století prošel rozsáhlou rekonstrukcí a dočkal se i velkorysého rozšíření. Nyní tahle moderní a elegantní rezidence, nacházející se v regionu Eastern Townships v kanadském Quebecu, nabízí komfort svým obyvatelům i reprezentativní prostor unikátní sbírce. Prvním záměrem majitelů, vášnivých sběratelů, bylo upravit stárnoucí nemovitost tak, aby v ní mohli parkovat
Povaha člověka podle barvy aury
nejsemsama.cz
Povaha člověka podle barvy aury
Podle aury jednoduše poznáte, zda je člověk uvnitř dobrý, nebo skrývá lži a tajemství! Stačí, když se zaměříte na to, co kolem dotyčného, kterého se snažíte přečíst, vidíte. Zvládne to i úplný laik. Aura se skládá ze sedmi vrstev: éterického těla, emocionálního, mentálního, astrálního, éterického negativního, karmického a andělského. Její barva vám o člověku řekne takřka všechno.
Večer se značkou Norqain v hodinářství Koscom
iluxus.cz
Večer se značkou Norqain v hodinářství Koscom
Ve středu 22. května uspořádalo renomované hodinářství Koscom večer věnovaný švýcarské značce Norqain. Ta je úzce spojená s hokejem, a tak měla akce návaznost na aktuálně probíhající Mistrovství světa
Pohřbili kancléře zaživa?
epochalnisvet.cz
Pohřbili kancléře zaživa?
„To ne! Proboha ne!“ vykřikne kancléř a celý vyděšený se posadí na posteli. Ten příšerný sen se mu zdál už potřetí! Je v něm pohřben do rakve, v níž ovšem po pár dnech obživne!   Svého času je prakticky nejmocnějším mužem v zemi. Je mu něco málo přes 40 let, a už má za sebou funkci diplomata, císařského
VIDEO: Natočeno jezerní monstrum?
enigmaplus.cz
VIDEO: Natočeno jezerní monstrum?
Ačkoliv titul nejslavnějšího jezerního monstra si pro sebe zabrala lochneska ze skotského jezera Loch Ness, v Kanadě k tomu rozhodně také mají co říci. V tamní provincii Britská Kolumbie se totiž nach
Míří DiCaprio do chomoutu, nebo „ji zařízne“?
nasehvezdy.cz
Míří DiCaprio do chomoutu, nebo „ji zařízne“?
Má snad Hollywood většího hřebce, než je Leonardo DiCaprio (49)? Ten všechny své partnerky obvykle opouští poté, co krásky dovrší 25 let, protože starší ženu vedle sebe nesnese. Že by to s jeho stáv
Karlovarský kraj: Bujná příroda, tajuplné podzemí a dech beroucí kulturní památky
epochanacestach.cz
Karlovarský kraj: Bujná příroda, tajuplné podzemí a dech beroucí kulturní památky
Karlovarský kraj, to nejsou jen světoznámé lázně na seznamu UNESCO. Jeho ráz utváří i bujná příroda, tajuplné podzemí a dechberoucí kulturní památky. Vydejte se s námi do historických měst, odkud můžete podnikat výlety za poznáním dalších magických míst. Cheb – po stopách středověkých kupců Ve městě Cheb najdete nevídanou koncentraci památek. Prohlédnete si unikátní komplex hrázděných
3 vrazi mezi umělci: Probodl Caravaggio soka při souboji?
historyplus.cz
3 vrazi mezi umělci: Probodl Caravaggio soka při souboji?
V tratolišti krve leží na „tenisovém dvorci“ v centru Říma 28. května 1606 bezvládné tělo. Patří mladému hejskovi Ranucciu Tomassonimu. O život ho na neobvyklém místě připravil známý malíř. Je pravda, že se umělec pokusil Tomassoniho před smrtí i vykastrovat? Potemnělé vězení v Andělském hradě v srdci Říma má nového „nájemníka“. Je jím Benvenuto Cellini, zřejmě nejzkaženější umělec
Stařenka rozřezala a spálila manžela
epochaplus.cz
Stařenka rozřezala a spálila manžela
Před justiční budovu přiveze taxík jakousi ženu. Když vystoupí, z obličeje jí mnoho vidět není. Na hlavě má šátek a tvář zakrytou rouškou. Co lze ale spatřit dobře, jsou potíže, které jí působí chůze. Z auta se dostane za pomoci příslušníků justiční stráže. To bude jistě oběť! Anebo ne? Na Českolipsku v severních Čechách mají
Muž mého života za mnou připlul na bílé loďce
skutecnepribehy.cz
Muž mého života za mnou připlul na bílé loďce
Byla jsem praktická holka z vesnice, uměla jsem podojit kozu, pokosit louku či postarat se o drůbež. Jenomže Petr byl úplně jiný. Táta byl na mě pyšný. „Naše holka je do hospodářství,“ říkával s dojetím v hlase. Měla jsem to ostatně po kom zdědit, předkové z matčiny i otcovy strany byli statkáři, a tak nám to kolovalo v krvi. Byla jsem praktická venkovská
ChatGPT v byznysu: V něčem pomáhá, v něčem dělá starosti
21stoleti.cz
ChatGPT v byznysu: V něčem pomáhá, v něčem dělá starosti
Podle nové studie nástroj umělé inteligence nejvíce pomohl s kreativními úkoly. Naopak při analytičtější práci zaznamenal spoustu chyb. Když vloni na jaře začal profesor z Harvard Business School Kar