Domů     Ten nejlepší průvodce
Ten nejlepší průvodce

Moje manželství bylo krásné a skoro bez mráčku. Trvalo přesně osmnáct let, sedm měsíců a tři dny. Skončilo v den, kdy se Martin nevrátil z práce domů.

Sháněla jsem ho, protože byl vždy přesný jako hodinky a o všem mi předem říkal. Vypátrala jsem ho až v nemocnici, kam ho dovezla sanitka, když se mu po cestě ze zaměstnání udělalo na ulici nevolno. Jednalo se o srdeční slabost.

Martin byl v bezvědomí, ze kterého se už neprobral. Téže noci zemřel. Když jsem později pátrala po příčinách, vyšlo najevo, že už jeden utajovaný infarkt měl… a že na té ulici ležel bez pomoci delší dobu.

Přišlo to všechno jako blesk z čistého nebe a spálilo mě to na uhel. Psychicky jsem se skoro zhroutila. Jediné, co mě drželo nad hladinou, byl Ondra, náš sedmnáctiletý syn a jediný potomek.

Také on se s náhlou smrtí svého otce těžko vyrovnával, ale prokázal velkou statečnost. Říkal mi: „Mami, já nechci přijít ještě i o tebe…“ Jen díky jemu jsem těch prvních pár týdnů a měsíců zvládla přežít bez toho, abych se musela jít někam léčit.

Syn byl mojí oporou

Syn se mnou bydlel dál i poté, co ukončil střední školu a začal studovat na vysoké. Po dvou letech od Martinovy smrti, kdy jsem stále ještě byla sama a uzavřená a nikam jsem nechodila, mě začal pomalu přemlouvat, abych si někoho zkusila najít.

Rázně jsem to odmítla. Brala bych to jako zradu na člověku, který pro mě tolik znamenal. Někde uvnitř mě se ale přece jen časem ozval tichý hlásek, který mi říkal:

Je ti třicet devět let, ještě máš spoustu života před sebou a nemůžeš věčně zůstat osamělá… Tenhle hlásek ale zůstal kdesi v pozadí, navenek se během dalšího roku nic neměnilo. Od té tragédie uplynuly už tři roky a já se s ní stále nedokázala smířit.

Když vám někdo odejde uprostřed života, plný síly a energie, kterou měl vždy v zásobě i pro vás, zhroutí se s jeho smrtí celý život.

Budoucnost přestane existovat a máte pocit, že všechno, co jste mohli kdy získat, je nenávratně pryč a už vás nic dobrého nikdy nečeká…

Porouchaná televize

Nejhorší byl vždycky začátek roku. Martin odešel z tohoto světa koncem ledna a mně se pokaždé při výročí jeho smrti zmocňoval nevýslovný smutek a touha jít za ním.

I během roku jsem pak často propadala zoufalství, z těch lednových a únorových dnů jsem se však vyhrabávala na světlo stejně obtížně jako zamrzlá rostlinka.

Většinu věcí v domácnosti obstarával syn – mám tím na mysli takové ty „chlapské“ věci jako něco opravit, zařídit a podobně. Byl šikovný, hotový domácí kutil a já si v duchu říkala, že to zdědil po Martinovi a jeho budoucí partnerka s ním udělá terno.

Občas však přece jen došlo na něco, co se vymykalo široké škále jeho schopností a tehdy museli přijít na řadu profesionálové. Tak tomu bylo i tehdy, když se porouchala televize.

Ondra alespoň sehnal nějakého opraváře – poprosil mě však, abych byla doma, až dotyčný pracovník přijde. Netušila jsem, jak se toho dne změní můj život…

Povídání u kávy

Ten muž mi byl sympatický hned od prvního pohledu. Byl zhruba v mém věku. Vyzařovala z něho bezstarostnost, dobrá nálada a ochota. Problém s televizí vyřešil během čtvrt hodiny. Během té doby se snažil se mnou navazovat rozhovor.

Tak nějak samovolně došla řeč i na to, že jsem sama. Opravář se mě zeptal, proč jsem se rozvedla a já mu podle pravdy odpověděla, že jsem vdova. To slovo mě pálilo na jazyku, když jsem ho vyslovovala – bylo to vlastně poprvé, kdy jsem ho řekla nahlas.

Na tváři muže se objevilo překvapení a potom výraz omluvy. Tvářil se nešťastně, jako by za můj stav mohl on. Paradoxně jsem ho začala utěšovat, že to nemohl vědět… a že jsou to už tři roky.

Snažil se mi dát najevo, že mě chápe – i jemu někdo blízký před časem zemřel. Jednalo se o jeho mladšího bratra, který měl pracovní úraz, měsíc ležel v kómatu a z beznadějného stavu se nakonec neprobral. To jeho vyprávění nás nějak sblížilo.

S prací byl hotov a už měl odejít, ale já jsem si přála, aby ještě chvíli zůstal. Nabídla jsem se, že uvařím kávu. Souhlasil. Posadil se do křesla v obývacím pokoji a když jsem donesla šálky s příjemně vonícím horkým nápojem, povzbudivě se na mě usmál.

Bylo mi s ním moc hezky

V následující půlhodině jsem se dozvěděla, že Roman, jak se opravář jmenoval, je pár let rozvedený a momentálně nezadaný. S přítelkyní se rozešel loni před Vánoci. Sama jsem pocítila překvapení, jak mě ta informace potěšila.

Vnitřní hlas mi sice říkal, že zájmem o jiného muže se dopouštím zrady na Martinovi, ale já se prostě náhle rozhodla tenhle hlas neposlouchat. Naše zaujetí bylo vzájemné.

Když se Roman konečně zvedl k odchodu, zeptal se mě, jestli by mi vadilo, kdybychom se ještě někdy viděli. Snad až příliš překotně jsem ze sebe vysypala, že určitě ne. Oba jsme se nad tou mojí horlivostí pousmáli. Slíbil, že zavolá.

Odešel a já se musela posadit a pořádně se nadechnout. Co se to děje? Co to dělám? Vedla jsem sama v sobě spor. Mám právo na to, abych se znovu zamilovala?

Nebo mám do konce života držet smutek a zachovávat tak památku na muže, který pro mě tolik znamenal a jehož nikdo nikdy nepřekoná? Nedokázala jsem si na tu otázku odpovědět. Syn měl toho dne nějaké rande a tak přišel až pozdě v noci.

Celý večer jsem tak plná zmatku přemýšlela o tom, jak to bude dál s mým životem… a zda je správné, že se sejdu s Romanem. Ale co, třeba ani nezavolá, uklidňovala jsem se, ale věděla jsem, že on své slovo dodrží.

Manžel by mi to přál

Ozval se za dva dny. Byl to jen pětiminutový hovor a přišel v době, kdy jsem na Romana zrovna nemyslela, ale o to víc mě potěšil. Nic z něho nevyplynulo, jen to, že si znovu zavoláme. Žádné pozvání na schůzku nebo něco podobného. Přesto jsem necítila zklamání.

Možná by na mě nějaké „rande“ bylo opravdu příliš rychlé. Stačilo mi zatím vědět, že je tu někdo, kdo o mně přemýšlí a koho zajímám. Měli jsme ještě další dva telefonické hovory, než se mě Roman zeptal, jestli bych s ním nejela na výlet.

Blížil se zrovna velikonoční víkend. Já jsem žádný program neměla a Ondra měl odjet od pátku až do pondělí večer někam s kamarády. Řekla jsem Romanovi, že si to ještě promyslím a dám mu druhý den vědět.

Pro odpověď jsem si šla ještě téhož odpoledne na hřbitov, kde odpočíval věčným spánkem Martin. Slýchala jsem o lidech, kteří si se svými zesnulými v duchu vypráví – já jsem do této doby vždy jen se slzami v očích vzpomínala.

Tentokrát jsem svého milovaného oslovila… jako bych mohla dostat nějakou odpověď. Žádala jsem ho o svolení k tomu, aby do mého života vstoupil jiný muž. Ze hřbitova jsem odcházela už po setmění.

Snad jsem si to vsugerovala, protože jsem to tak chtěla… ale měla jsem po cestě v srdci pocit, že Martin by se na mě nezlobil a pochopil by mě.

Poznávali jsme se

Druhý den jsem Romanovi zavolala, že jeho pozvání přijímám. Měl z toho radost, poznala jsem mu to na hlase. Domluvili jsme se, že mě v sobotu ráno vyzvedne svým autem u našeho domu. Ondrovi jsem nic neříkala… na to bylo vždycky času dost později.

Netušila jsem, kam pojedeme, tím hlavním pro mě byla změna, jaká v mém životě po Martinově smrti nastává. V pátek večer se ještě ozvaly nějaké pochybnosti, ale rázně jsem je zaplašila.

Bála jsem se, že nebudu moci usnout, ale nakonec jsem spala, jako když mě do vody hodí. Ráno mě venku za oknem přivítal krásný den a přesně v devět hodin, jak bylo dohodnuto, také Roman.

Řekl mi, kam pojedeme a já jsem si trochu oddechla, protože jsem se bála, že to bude nějaké místo, které by mi připomínalo mého manžela. Naštěstí mě Roman vezl na svá oblíbená místa – do vesnice, kde vyrostl a strávil dětství.

Strávili jsme den touláním krásnou přírodou a byli na obědě v přírodní restauraci. Odpoledne přišla jarní bouřka, ale před tou jsme se stačili včas schovat v autě. Seděli jsme a dívali se, jak kolem nás prší a oblohu křižují blesky.

Sdíleli jsme navzájem svoji přítomnost v těsném prostoru auta. Pomyslela jsem si, že bych si přála, aby mě Roman vzal za ruku. Ten, jako by četl mé myšlenky, nejdříve pohledem požádal o mé svolení…

Zase jsem našla štěstí

Citový vztah mezi mnou a Romanem se rozvíjel pomalu, krůček za krůčkem. Oba jsme cítili, že nesmíme nic uspěchat, hlavně kvůli mně.

Po tom velikonočním výletu jsme se začali vídat pravidelně a zanedlouho jsem to, že do mého života opět vstoupil nějaký muž, naznačila i svému synovi.

Podvědomě jsem se bála, aby přes všechna svá předchozí prohlášení na Romana nějak nežárlil a něco mi nevyčítal. Měl z toho křehkého, začínající vztahu ale snad větší radost než já.

Říkal mi, že to je přesně to, co potřebuji, jinak bych časem uvadla a utrápila se. Jak přibývalo jaru na síle a všechno kolem kvetlo, probouzelo se i mé srdce z onoho dlouhého spánku, do kterého je uvrhla Martinova smrt.

Dál jsem pravidelně chodila k místu jeho posledního odpočinku a současně byla čím dál víc přesvědčena, že by si jistě přál, abych se dál snažila usilovat ve svém životě ještě o nějaké štěstí. Na konci jara jsem Romana seznámila s Ondrou.

Setkání, ze kterého jsem přes veškeré příznivé okolnosti měla trochu strach, dopadlo nadmíru dobře. Ti dva hned našli společnou řeč. Tíha, kterou jsem tři roky nesla na svých bedrech, ze mě definitivně spadla.

Za nějaký čas jsem se odstěhovala k Romanovi a v našem bytě zůstal bydlet Ondra se svojí přítelkyní. Někde v hloubce srdce dál cítím jizvu, která mě tam bude bolet věčně. Vím, že Martina nikdo nemůže nahradit.

Současně ale vím, že život jde dál, musí jít… a že pro následující dny, měsíce i roky je Roman tím nejlepším průvodcem…

Petra (41), východní Čechy

Související články
1.11.2024
Máma s tátou neustále říkali, že Libor není kluk pro mě. Připadal jim jako povrchní frajírek. Ale byla jsem zamilovaná, hluchá a slepá… Podzim a zima jsou pro nebožáka, který drží diety, něco jako mor. Pořád se něco slaví, a když se slaví, stoly se prohýbají pod tíhou lahůdek skládajících se z kalorických pokrmů a alkoholických nápojů. Zejména venkov je tím proslulý, vesničané v našem kraji si
25.10.2024
Syn se ženil, a tak mě pozval, abych se seznámila s jeho nastávající ženou a její rodinou. Ta cesta na venkov mi změnila život. Sháněla jsem muže všude možně, tolik jsem se po rozvodu bála osamělosti. Jenže vhodní muži jakoby došli. Až jsem jednoho dne přijela na místo, kde bych lásku vůbec nehledala. A byla jsem moc mile překvapena. Nepříjemný rozvod Můj rozvod s Jaroslavem byl poměrně d
25.10.2024
Ve složité chvíli jsme nezůstali sami. Na pomoc přispěchaly naše děti, i když jsme měli mnohé spory. Blízkost smrti nás semkla zase v rodinu. Vdávala jsem se z lásky a za svým manželem jsem odešla daleko od své rodiny. Záhy se nám narodily děti. Můj muž měl v tu dobu nastartovanou skvělou kariéru právníka. Obětovala jsem se ráda. Přerušila jsem studium medicíny a nastoupila do nemocnice jako zd
20.10.2024
Když jsem chodila do první třídy, nastěhovala se do našeho domu rodina s malým synem. Tomík chodil do třetí třídy a nejvíce se kamarádil se mnou. Synovi našich nových sousedů jsem se líbila už tenkrát. Pamatuji si, že když jsme si s mojí sestřenicí a Tomíkem u nás hráli, můj kamarád řekl, že až budeme velcí, vezme si mě za ženu. Když mi bylo deset let, rodiče se rozvedli a největší rána pro mě
16.10.2024
Sedávala jsem na schodech a pozorovala, jak si Petr s tátou odvážejí v kárce pytel jablek. A marně si lámala hlavu, jak na sebe upozornit. Kdysi jsem mívala podzim ráda, ale s léty se to změnilo, teď na mě jdou na podzim úzkosti. Avšak zamlada to bylo jinak. Líbilo se mi, jak do mlhy studeně poprchává, jak vítr krade žluté listí jabloním a vzduch voní houbami václavkami a jakousi neurčitou nadě
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Náš vnuk se vylíhl z divokých vajec
skutecnepribehy.cz
Náš vnuk se vylíhl z divokých vajec
Je úžasné, když je dítě zdravé a plné elánu. Jenže náš Martínek je čilý až moc. Jsme z něho už úplně vyčerpaní a on energii snad nikdy neztrácí. Na vnoučka jsme se s manželem moc těšili. Jenže osud poslal draka. Je plný energie a nikdy nepadne vysílením. Nutíme ho spát odpoledne, ale je to s ním k nevydržení. A když se nám to
Miminko u Vignerové a Kolečka na obzoru?
nasehvezdy.cz
Miminko u Vignerové a Kolečka na obzoru?
S manželem Petrem Kolečkem (40) si užívali v New Yorku, všechno se zdá být zalité sluncem. Aneta Vignerová (36) dokonce tvrdí, že scenáristova nedávná nevěra jejich vztah posílila. „Je to mezi nám
Anya Taylor-Joy září v nové vánoční kampani Tiffany & Co.
iluxus.cz
Anya Taylor-Joy září v nové vánoční kampani Tiffany & Co.
Společnost Tiffany & Co. dnes odhaluje svou letošní vánoční kampaň With love, Since 1837, v níž ambasadorka značky Anya Taylor-Joy obdivuje krásu zasněženého New Yorku. Kampaň připomíná bohaté děd
Thajská polévka Tom Yum
nejsemsama.cz
Thajská polévka Tom Yum
Máte chuť na trochu exotiky? Pak si připravte tuhle pikantní thajskou polévku plnou nejrůznějších chutí a vůní. Potřebujete: ✿ 12 krevet ✿ 6 šálků kuřecího vývaru ✿ 1 citronovou trávu ✿ 4 stroužky česneku ✿ 1 cibuli ✿ 2 cm zázvoru ✿ 3 bobkové listy ✿ 1 limetku ✿ 1,5 lžíce rybí omáčky ✿ 0,5 lžíce sójové omáčky ✿ 1 mrkev ✿ 1 šálek shiitake hub ✿ 1 chil­li papričku ✿ 1/3 šálku kokosového
Jezdecký ranč brazilské topmodelky
rezidenceonline.cz
Jezdecký ranč brazilské topmodelky
Nemovitost koupila Gisele Bündchen kvůli své mladší dceři, nadšené „koňařce“. Areál totiž kromě čerstvě zrekonstruovaného domu s devíti ložnicemi, fotbalového hřiště, tenisových kurtů, bazénu s nekonečnou hladinou a vodními prvky, vířivkou a fontánkami, zahrnuje především dva jezdecké okruhy a desítku stání pro koně. Southwest Ranches, který se nachází poblíž Everglades, zhruba na půl cesty mezi
Objevte všechny krásy Broumovska
epochanacestach.cz
Objevte všechny krásy Broumovska
Broumovsko je neprávem opomíjeným, ale postupně objevovaným regionem v Královéhradeckém kraji na samé hranici s Polskem. Vydejte se poznávat Broumovský výběžek, který nabízí svým obyvatelům i návštěvníkům nesčetné krásy. Ať už obdivovaná skalní města, skvostné barokní památky v čele s Klášterem Broumov nebo hluboké a tiché lesy sevřené horami. Srdcem Broumovska je město Broumov, které usiluje o zisk
Po změně času svítíme více. Jak lépe spát a ještě uspořit?
epochaplus.cz
Po změně času svítíme více. Jak lépe spát a ještě uspořit?
S příchodem kratších dnů a delších tmavých večerů a rán je důležité udržet pravidelný spánkový režim. Pomoci může každodenní procházka, cvičení nebo teplá koupel. Odborníci doporučují používat v ložnici a dětském pokoji žárovky s teplou bílou barvou, které před spaním navodí pocit klidu a relaxace. Bude se svítit více, což znamená i vyšší účty za
Ztracený text „Q“: Objevíme někdy záhadný zdroj, z kterého čerpali evangelisté?
enigmaplus.cz
Ztracený text „Q“: Objevíme někdy záhadný zdroj, z kterého čerpali evangelisté?
Mezi stěžejní texty, které tvoří Nový zákon křesťanské Bible, patří trio evangelií. Jsou to evangelia podle Matouše, Marka a Lukáše. Při jejich studiu však vyšlo najevo, že evangelia podle Matouše a L
4 starověké fastfoody: Holdovali už Římané hamburgerům?
historyplus.cz
4 starověké fastfoody: Holdovali už Římané hamburgerům?
Stejně jako každý den se Říman Decius zastaví u pouličního stánku. Poručí si trochu dušené zeleniny. V maličkém nájemním bytě na okraji města nemá ani kuchyň, a tak je stejně jako další římská chudina z okolí odkázaný na fastfood na rohu.   Římští boháči občerstvením „přes ulici“, které vzkvétá již ve starověku, okázale pohrdají. Nic to ale
Stoly pro práci ve stoje nechrání před kardiovaskulárními nemocemi
21stoleti.cz
Stoly pro práci ve stoje nechrání před kardiovaskulárními nemocemi
Dlouhodobé sezení je podle lékařů pro organismus stejně škodlivé jako kouření. Zvyšuje riziko rozvoje kardiovaskulárních nemocí, obezity a s ní souvisejících potíží, stejně jako bolesti bederní či krč
Šokující Tabulka prokletí: Dokáže zabíjet i po 3400 letech?
epochalnisvet.cz
Šokující Tabulka prokletí: Dokáže zabíjet i po 3400 letech?
V rozevřené dlani amerického archeologa Scotta Striplinga je možné spatřit drobný předmět. Jde o olověnou destičku, která je jen o něco málo větší než poštovní známka. Americký badatel si je přesto jistý, že v ruce třímá jedinečný nález. V jeho tváři je ovšem možné zahlédnout i obavy. Má totiž neblahé tušení, že nově nalezená tabulka měla sloužit k temným
Čočka s kuřecími prsíčky a s rýží
tisicereceptu.cz
Čočka s kuřecími prsíčky a s rýží
Je lehce pikantní, výrazné chuti a samozřejmě nechybí jemné kuřecí maso. Suroviny 120 g červené čočky 2 cibule řepkový olej 200 g kuřecích prsou 1 plechovka loupaných rajčat 1 lžička kurkum