Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se o své psí seniory. Slíbila jsem mu, že se o ně postarám. Mnoho let pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu starých a nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já mám ale svou práci ráda. Pan Novák byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný starý pán s nemocným srdíčkem. Moc toho

Oslava, alkohol a naprosto hloupý spor o banální věc. K tomu přispěla nešťastná souhra náhod a následky za to neseme všichni. Byli jsme běžná tuctová rodinka, která žila poklidným, obyčejným životem. Měli jsme vše, co jsme potřebovali, a tak jsme se cítili i šťastní a spokojení. Naše tři děti šly po maturitě sice pracovat, ale ani jednomu se z domova příliš nechtělo. A já jako matka byla za to s

Bylo parné léto a my si přinesli domů z obchodu spolu s konzervou nebezpečný jed. Kdyby nebylo zvláštní náhody, možná bychom dnes nežili. Ráda bych vám napsala příběh, který se odehrál před pěti lety. Měli jsme malou kníračku Arinku. Začátkem tohoto roku zemřela stářím, a já si řekla, že napíšu na její počest příběh, který se nám stal. Naše čtyřnohá kamarádka nám totiž zachránila život. Toho srpn

Nikdy jsem netoužila po tom být matkou, starat se o děti a o rodinu. Myslela jsem si, že budu strašná máma. Opak se ale stal pravdou, mateřská láska je opravdu mocná! Od dětství jsem měla jasno. Odejdu z rodné vesnice, budu studovat a vybuduji si skvělou pracovní pozici. Odpoutat se od své rodiny se stalo pro mě nejsilnějším motorem k tomu, abych na sobě pracovala. Veškerý svůj volný čas jsem zas

Ta stará zřícenina nad řekou mě fascinovala. Ráda jsem chodila na procházky kolem Strašidelného lesa pod ní a cestičkou do kopce až na hrad. Bylo mi tehdy patnáct a bydlela jsem u svých rodičů v Klášterci nad Ohří nedaleko zámeckého parku, v podstatě nad náměstím. Z okna jsem vídala zříceninu starého hradu Šumburk. Podle starých legend se v rozvalinách scházely čarodějnice z celého okolí a pořáda

Propadala jsem se do beznaděje, těžká nemoc mě ničila. Nilský kříž mi vrátil víru a naději a já se nakonec uzdravila. Myslím si, že dnes už mohu říct po tom všem, co mě před pár lety potkalo, že jsem měla vlastně velké štěstí. Když mi lékař oznámil, že nález v prsu je pozitivní, doslova se mi podlomila kolena. Ochromená strachem jsem odcházela z nemocnice, šla přeplněnou slunečnou ulicí, loučila

I přes svůj věk je stále zdravá a neuvěřitelně činorodá. Svou nepozorností však dostala sama sebe do ohrožení života. Naše babička je navzdory svému věku velice vitální. Trošku hůře vidí, bolí ji kolena, tlak má nízký a trochu špatné trávení. Jiné problémy ji netrápí, i když bere celou řadu léků. Když uhodí období chřipek a my všichni odpadneme s horečkami, naše babička je nezmar. Na takové vir

Vždycky se dá všechno řešit. Jenže když se problémy na vás valí ze všech stran, nedokážete najednou vidět řešení jinde, než všechno ukončit. Moje mladší sestra Madla byla velmi dobrá ve své profesi a byla také skvělá matka dvou dětí. Takové předpoklady ale vždy nestačí na to, aby se v životě dařilo. Před sedmi lety po tom, co jí opustil manžel, se začala potýkat nejen s osobními, ale také s fina

Dnes si říkám, jak jsem mohla něco takového udělat? Jak jsem mohla s lehkou myslí opustit člověka, který umíral a miloval mě? Bývala jsem veselá bezstarostná dívka. Hned po střední škole jsem se seznámila s chlapcem, který byl o něco starší. Jak těžko se mi o tom píše. Láska to byla na první pohled. Seděla jsem v kině a cítila na sobě upřený pohled. Otočila jsem se. Naše oči se střetly. Viděla js

Mám s nimi mnoho zvláštních zážitků. Není to nic příjemného, a řekla bych, že pro psychicky slabé jedince je to traumatické. Jednoho ducha jsem v sobě měla už od svých pěti let. Dozvěděla jsem se to ale až ve svých devatenácti letech při jednom sezení u kinezioložky. Ta chvíle odhalení byla příšerná. Nemohla jsem najednou ze sebe vydat ani hlásku. Ústa jsem měla sevřená a cítila jsem, že v té chv