Domů     Mateřská láska ze mě udělala jiného člověka
Mateřská láska ze mě udělala jiného člověka

Nikdy jsem netoužila po tom být matkou, starat se o děti a o rodinu. Myslela jsem si, že budu strašná máma. Opak se ale stal pravdou, mateřská láska je opravdu mocná!

Od dětství jsem měla jasno. Odejdu z rodné vesnice, budu studovat a vybuduji si skvělou pracovní pozici. Odpoutat se od své rodiny se stalo pro mě nejsilnějším motorem k tomu, abych na sobě pracovala. Veškerý svůj volný čas jsem zasvětila jedinému cíli.

Dostat se na vysokou školu do Prahy a domů se už nevrátit. Tam už mě nikdy nikdo neuvidí! Říkala jsem si.

Představa, že bych se provdala za některého ze svých spolužáků a budovala si šťastnou rodinu s mnoha dětmi v některém z místních domků, bylo mou noční můrou.

Chtěla jsem do světa a kdyby to tehdy bylo jen trochu možné, zamířila bych do velkoměsta mnohem většího, než je to naše. V Praze jsem ale už zůstala…

Mocná šéfová

Byla jsem tahoun nejen jako student na vysoké škole, ale také v pracovním procesu. Po revoluci v roce 1989 jsem se nespokojila se svým dobrým postavením ve státním podniku, okamžitě jsem si založila tři firmy a vrhla se na podnikání. A i tam mi bylo přáno.

Stala jsem se železnou šéfovou, která seděla na několika židlích, a zvládala své podřízené. Byli jimi především muži. Musím sebekriticky říci, že jsem je nešetřila.

Tehdy jsem se musela hodně smát pořadu v televizi, ve kterém vystupovala jistá paní ředitelka a ptali se jí, jaké to je šéfovat mužům? Blondýna sklopila své andělské oči a kuňkla: „Všichni mě mají rádi, říkají mi Haničko…“ Bylo mi té holčičky líto.

To mě museli podřízení říkat paní ředitelko. Za intimní oslovení padaly pokuty nebo vyhazov. Nikdo nevěřil – a já sama nejméně ze všech – že by se ze mě někdy stala matka.

Neplánované!

Nemohla jsem pochopit, proč mě děti i přes to, jaká jsem byla, milovaly. Kde jsem na ně narazila, tam se ke mně hrnuly. A já, která jsem se nebála nikoho a ničeho, jsem z nich měla panickou hrůzu.

Můj dlouholetý kamarád, nesmírně vzdělaný a moudrý člověk, se v takových chvílích smál a říkal: „Ty budeš skvělá máma a děti to cítí. Ví, že na to máš nejen srdce, ale také sílu…“ Připadalo mi to šílené. Dnes se ale před tímto člověkem hluboce skláním.

Jak ukázal život, měl pravdu. Otěhotněla jsem neplánovaně a dítě nechtěla. Bylo to na nátlak rodiny a hlavně mého partnera, který na mě visel. Byl to můj podřízený a připomínala jsem mu zřejmě jeho matku.

Dominantní ženu, která vládla tvrdou rukou nejen otci, ale i dvěma synům. Přítel si mou krutovládu nejspíš masochisticky užíval. Už mi bylo pětatřicet a všichni se na moje dítě těšili. Jen já ne. Však jen počkejte! Říkala jsem si.

Budete hlídat, až se z vás bude kouřit. Hned po porodu se vrátím do práce. S touto představou jsem si mezi věci do nemocnice, když se chystal porod, přibalila notebook. Abych něčím užitečným vyplnila čas v porodnici…

Uzlíček neštěstí

Narodil se mi kluk jako buk. Tak se to aspoň zpočátku jevilo. Váha i míra a termín byly ideální. Byla jsem navzdory svému věku hned po porodu činorodá.

Poskakovala jsem po svém nadstandardním pokoji kolem počítače, protože jediný problém, co jsem měla, byly stehy, kvůli kterým jsem nemohla sedět. Jinak jsem se cítila plná síly.

Vedle pracovních záležitostí jsem stíhala telefonovat a úkolovat podřízené, kteří se na můj porod a mateřskou těšili nejvíce. V mezičase mezi prací mi přiváželi synka, kterého jsem se snažila kojit. Nezapírám, že jsem se toho malého drobečka bála.

Hlavně ať nebrečí! Říkala jsem si. Syn byl ke mně milosrdný. Spal a spal. Bylo to hodné miminko. Až podezřele apatické. Tak tomu bylo tři dny. Čtvrtý den ráno ke mně nakráčela dětská lékařka a v závěsu s ní další žena v bílém.

Z jejich výrazu jsem pochopila, že se něco děje. Lékařka mi vysvětlila, že nalezla u syna srdeční vadu. Nemohla prý stále přijít na to, proč ztrácí v noci teplotu. Až se to ukázalo. Můj syn si tři dny držel můj rytmus srdce!

Psycholožku nikdy!

Druhá žena, jak se vzápětí ukázalo, byla psycholožka. Kdybych se prý jako maminka zhroutila. Vedla ke mně krátkou řeč, ani nevím, co v ní bylo, a pak mi řekla, kde ji najdu. Syna přesunuli na speciální oddělení do inkubátoru. Měla jsem k němu přístup kdykoliv.

Bylo jasné, že si v nemocnici pobudu. Čekala ho různá vyšetření. Tu noc jsem nezamhouřila oči. Stála jsem u okna a dívala se na spící Prahu a na Vltavu. Usnula jsem až k ránu. Pravidelně jsem se chodila na syna dívat nejen tu noc, ale i přes den.

Ležel tam jako uzlíček neštěstí. Stála jsem nad ním i další noc a pak mě to napadlo: „Musí být v inkubátoru? Nemohu si ho vzít k sobě do postele?“ Sestra byla hodná. Řekla, ať si syna vezmu, pokud mi to nebude vadit.

Ale ať ho ráno přinesu před tím, než dorazí lékařka. Odnesla jsem si dítě, položila na sebe a poslouchala tichou hudbu z notebooku. Bylo mi jasné, že neusnu. Když začalo svítat, vyskočila jsem z postele. Sestra si už pro dítě šla. Společně jsme uložili syna na jeho místo v inkubátoru.

Lékařka nevěřila

Dětská lékařka syna prohlížela nečekaně dlouho. Až to bylo podezřelé. Stále dokola. Pak se na nás podívala a řekla: „Co jste s tím dítětem v noci dělaly?“ Sestra se očividně lekla.

Já ale, protože jsem od přírody a díky své práci ženský nebojsa, jsem odpověděla na rovinu. Přiznala jsem, že jsem přesvědčila sestru, aby mi syna půjčila do postele. Údiv v očích dětské lékařky se zvětšil. Po dramatické pauze vydechla s obdivem:

„ To je neuvěřitelné! To je úplně jiné dítě, než jsem viděla včera večer! Je fantastické, jak dítěti dokáže pomoct blízkost matky. Jestli na to máte sílu, spěte s ním, co nejvíce. Tím mu pomůžete víc, než my, lékaři!“ Tuto radu jsem si vzala k srdci.

Syn si svou dětskou postýlku neužil. Od té chvíle spal se mnou, a tak tomu bylo dlouhá léta. Vznikla tak mezi námi silná vazba, která se dá nazvat až telepatickou. Naše duše jsou spolu propojeny dodnes. I přes to, že syn nemluví, tak si rozumíme beze slov.

Lada M. (47), Plzeňsko

reklama
Související články
26.3.2024
Rozvedla jsem se, přišla o milovanou psici, děti vyletěly z hnízda. Nevěděla jsem, co bude dál a jak naložit se svým životem. Poslední rok jsme už na sebe jenom křičeli. Nedokázali jsme kolem sebe projít bez rozčilování či štiplavých poznámek. Byla to muka, neshodli jsme se ani na tom, co bude k snídani. Hádky střídaly ještě prudší hádky. Připadalo mi, že nemáme ani hezké vzpomínky, že i to, co
21.3.2024
Občas se ohlížím a bojím se chodit ven. I když už je pryč, ty vzpomínky tam jsou. Zpočátku sympaťák, poté byl úlisný. A pak udělal tu věc... Kdo je pryč? Můj soused. Takový sympaťák to zpočátku byl. A pak se vybarvil. Sympaťák se změnil Když u nás bydlel teprve několik dní, tak jak jsme se poprvé potkali, hned se mi představil, potřásli jsme si rukou a já mu popřála, ať se mu u nás v domě
20.3.2024
Dodnes nechápu, jak mohli moji rodiče překonat vše, co jsem prováděla. Že nade mnou nezlomili hůl. Byla jsem klidné dítě z pohodové rodiny, jenže pak se naši rozvedli, já jsem se ocitla v pubertě, takže jsem to nezvládala moc lehce. Rebel bez příčiny Přitom u nás ani nebyly žádné hádky, dnes vím, že se rodiče chovali maximálně ohleduplně kvůli mně. Jenže jsem se chytla špatné party, potul
18.3.2024
Když jsem si Milana brala, myslela jsem si, že jsem si lepšího chlapa snad ani nemohla přát. Byli jsme spolu šťastní, jenomže pak začal pít. Než se nám narodily děti, tak jsme si s Milanem pěkně užívali. Rádi jsme cestovali a poznávali Evropu. Jenomže pak Milan změnil práci, přišla rodina, nějaké ty starosti k tomu a obláček spokojenosti na obloze manželství byl fuč. Změnila ho práce Všec
17.3.2024
S manželem jsme vybudovali krásné bydlení. Když zemřel, zůstala jsem sama. A bez jeho pomoci jsem naletěla a přišla o vše, co bylo naše. Je to smutné a bolavé. Spíš než ztráta hmotného majetku mě trápí, že jsem se nechala tak hloupě napálit. Přišla jsem o všechno, co jsme s Karlíčkem vybudovali. I když tu už není, pořád se před ním stydím, že jsem takhle nemožně dala všanc to naše. Když jsem v 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
DŮM A ZAHRADA
epochanacestach.cz
DŮM A ZAHRADA
Výstava Dům a zahrada, která se koná od 18. do 21. dubna 2024 na Výstavišti Diamant Expo v Lounech představí více než 300 prodejců okrasných rostlin, bylinek, keřů, zeleniny, cibulovin, zahradního nářadí, zahradní techniky, zahradního nábytku, hnojiv, postřiků, potravin, přírodních léčiv, ale i stavebního materiálů, topných systémů, tepelných čerpadel, fotovoltaiky, koupacích sudů, bazénů, saun a
Plněná vejce
nejsemsama.cz
Plněná vejce
Základním a tradičním symbolem Velikonoc jsou vajíčka. Váš sváteční stůl ozdobí a výborně chutnají třeba vejce plněná. Potřebujete: ✿ 5 vajec ✿ 50 g lučiny ✿ 1 lžíci majonézy ✿ 1 lžíce plnotučné hořčice ✿ 1 lžičku citronové šťávy ✿ sůl, bílý pepř ✿ špetku mleté sladké papriky ✿ hrst zelené petrželky nebo jiných bylinek 1. Vejce uvařte natvrdo, zchlaďte je a oloupejte.
Láska na konci sluchátka
skutecnepribehy.cz
Láska na konci sluchátka
S novým chytrým telefonem jsem to vůbec neuměla. Dvakrát jsem vyťukala špatné číslo. Místo švadleny to zvedl nějaký muž… Před dvěma lety jsem dostala nový moderní mobil. Jako žena nepolíbená moderními technologiemi jsem z toho nebyla moc nadšená. Vůbec jsem s ním neuměla pracovat. Jednou jsem dokonce popletla při přepisování kontaktu dvě čísla. Právě to mi
Zničí lásku Žilkové a Holomáče kladný vztah k hazardu?
nasehvezdy.cz
Zničí lásku Žilkové a Holomáče kladný vztah k hazardu?
Zdá se, že herečka Veronika Žilková (62), kterou známe například ze seriálu Sedm schodů k moci, má zase hlavu plnou starostí. Když totiž sundala růžové brýle, začaly jí na partnerovi, rockerovi Jose
Prokletý les sebevrahů na Smolné: Straší v něm duše mrtvých nešťastníků?
enigmaplus.cz
Prokletý les sebevrahů na Smolné: Straší v něm duše mrtvých nešťastníků?
Přibližně 20 kilometrů východně od Olomouce stojí zdánlivě obyčejný kopec Smolná, nazývaný dříve též Smolno. Říká se, že tato část Oderských vrchů je prokletá. Může na tom být něco pravdy?  
Nechte se okouzlit krásou orchidejí
epochalnisvet.cz
Nechte se okouzlit krásou orchidejí
Mezi nejčastěji prodávané patří orchideje rodu Phalaenopsis, Oncidium a Dendrobium. Aby se jim opravdu dařilo, musíte jim věnovat tu správnou péči.   Nejdůležitější je světlo Orchidejím se nejlépe daří na parapetech oken obrácených na jih. Roztáhněte i záclony a závěsy, nepoužívejte žaluzie. Pokud i přesto začnou zasychat poupata a žloutnout listy, mají světla málo. Větrejte
Velikonoce ve Francii: Jehněčí Gigot d’agneau
tisicereceptu.cz
Velikonoce ve Francii: Jehněčí Gigot d’agneau
Jehněčí maso nechybí na velikonočním stole ani ve Francii. Nejčastěji jde o Gigot d‘agneau (čti žigo daňó), pečená jehněčí stehna plněná česnekem. Potřebujete 200 ml kuřecího nebo zeleninového v
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Ponorka Triton na palubě zážitkové discovery jachty Scenic Eclipse
iluxus.cz
Ponorka Triton na palubě zážitkové discovery jachty Scenic Eclipse
V srdci nekonečných oceánů, kde tajemství a divy čekají na své odhalení, přichází Scenic Eclipse s novinkou, která překreslí mapu luxusního průzkumu podmořského světa. Triton 660/9 AVA, nejnovější pří
Tragédie na South Forku: Smrtící kilometry ostnatého drátu
epochaplus.cz
Tragédie na South Forku: Smrtící kilometry ostnatého drátu
Skupina mužů s krumpáči a lopatami neúnavně uvolňuje zanesený odtok pensylvánské přehrady South Fork na řece Little Conemaugh. Intenzivní deště ani po několika dnech neustávají. Další početná skupinka se snaží upustit vodu z přeplněné hráze vykopáním dalšího odtoku. Dílo ale nedokončí.   „Nechte toho! Přehrada už nevydrží, musíme pryč!“ křičí jeden z pracantů. Je 31.
Napadli britskou flotilu žabí muži?
historyplus.cz
Napadli britskou flotilu žabí muži?
Řekli mu, že na jeho lodi dojde za půl hodiny k výbuchu. Podrobnosti však ze zadržených Italů nedostane. Kapitán britského bitevníku Valiant je na vážkách. Nakonec vydá rozkaz evakuovat alespoň spodní paluby…   Druhá světová válka ve Středomoří zuří naplno. Italové doposud schytali od Britů několik ponižujících porážek a touží po pomstě. Zaměří se na egyptskou
Klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě
21stoleti.cz
Klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parc