Říká se, že každý člověk má svého anděla strážného. Většina lidí toho svého nejspíš nikdy nespatří, ale někomu se to podaří v situaci, kdy už nemá co ztratit. Vždycky jsem věřila, že je nad námi něco vyššího, co nás pozoruje, soudí a chrání. Můj život mi ale v určitém období přinášel tolik ran osudu, že jsem na nějaké podobné bytosti úplně zapomněla. Měla jsem před očima jen vlastní nešťastný o

Netušila jsem, že se manžel zamiloval. Jen chodil nápadně často k lékaři. Tady, místo léků, flirtoval se zdravotní sestřičkou a nakonec s k ní i odstěhoval. Naštěstí jim láska dlouho nevydržela! V poslední době můj muž dost ztloustnul. Začal se zadýchávat a v obličeji byl rudý jako rajče. Pořád se jen cpal. Do žádného oblečení se nevešel! „Takhle to dál nejde, musíš zhubnout,“ domlouvala jsem mu

Nikdy by mě nenapadlo, že si můžu oblíbit někoho, kdo mě dusí ve vlastní šťávě, nebo se do něj dokonce zamilovat. Když jsem dokončila vysokou školu, měla jsem spoustu plánů i dobré sebevědomí. Studovala jsem finanční obor, proto jsem hledala podobně zaměřené zaměstnání. Zanedlouho jsem narazila v nabídkách na pozici asistentky finančního ředitele a rozhodla jsem se, že to jako začátek zkusím, zís

Přestalo mě bavit poslouchat, jak mě manžel kritizuje. Vadila mu moje nadváha, vrásky i jídlo, které jsem mu vařila. Nejdřív jsem se tím trápila, ale potom mě napadlo, že se mu pomstím. Neuplynul den, kdy bych neslyšela nějakou kritiku. Jednou to byl údajně nepovedený oběd, podruhé zase šaty, které mi dle mínění mého Reného neslušely. Potom zase vrásky, kterých mi prý přibylo až moc. Bylo by toho

Můj dávno dospělý syn se do ženění nehrnul. Když se mi představila nová šéfka, měla jsem jasno. Stane se mojí snachou! Vařit, žehlit a podstrojovat. Takhle si můj téměř čtyřicetiletý syn představoval můj život. Já ale toužila po svobodě. Po pár dnech volna, kdy nebudu muset myslet na to, co nakoupím a uvařím svému rozmazlenému synáčkovi. Všichni mi radili, abych toho holomka vyhodila. Jenže, neby

Byl to pohledný kluk a do naší vesnice jezdil v létě k babičce a dědečkovi. Byl z Prahy! To mě okouzlovalo. Že je z hlavního města, velký světák, elegán. Ale to není všechno. Také hrál úchvatně na klavír. O vážné hudbě jsem nevěděla nic, poslouchala jsem populární písničky z rádia, ale když hrál na klavír on, rozbušilo se mi srdce. V létě hrál každý večer. Musel hodně cvičit, měl patrně velice c

Udělala jsem strašlivou chybu a po zbytek života se jí budu snažit napravit. I když potrestaná už jsem byla. Daniel mi běží naproti. Jeho manželka tlačí před sebou kočárek s mou nádhernou vnučkou. Když ji beru do náruče a vidím svého spokojeného syna a jeho milou ženu, jsem doopravdy šťastná. Absolutní pocit ale přesto neustále kazí můj trvalý pocit viny. Vždyť stačilo málo a já bych nic z toho

Přesvědčila jsem se o tom, že pokusit se přivlastnit předměty, pomocí kterých mohou druzí lidé věštit, je hra s ohněm. Vždycky jsem se zajímala o esoteriku. Před třemi lety jsem začala pracovat s kyvadélkem, které jsem si sama vyrobila a posvětila. Nějaký čas mi trvalo, než jsem začala věštit, nejprve jen pro své nejbližší a známé. Nepouštěla jsem se do odpovědí na moc osudové otázky. I tak js

Moje dvaaosmdesátiletá maminka je stále soběstačná a naštěstí i na svůj věk zdravá. Přesto si okolí myslí něco jiného. Na chodbě domu, ve kterém bydlí moje maminka mě čeká její sousedka. „Nezlobte se, nic mi sice do toho není, ale vaše maminka vás potřebuje. Ona si sama už ani nenakoupí.“ Koukám na ustaranou sousedku a připadám si jako blázen. Vždyť za maminkou chodí celá naše rodina. Pravidelně

Před lety jsem potkala velice zvláštní ženu. Poté, co mi odvyprávěla zajímavý příběh, přehodnotila jsem svůj pohled na život i na smrt. S paní Miladou jsem se setkala náhodně v nemocnici. Ona byla po operaci, já na dvoudenním vyšetření. Byla to moc milá žena, okamžitě jsme si padly do oka a rozuměly jsme si spolu. Povídaly jsme si o životě, práci, dětech i koníčcích. Milovnice koček Milad