S mým milovaným Patrikem jsem zažila nejen krásné chvíle, ale i okamžiky plné strachu. Dokonce jsem několik měsíců nevěděla, jestli je vůbec živý. Přes všechny tyto potíže jsem ho však nikdy nepřestala milovat. Můj první kluk mě okouzlil nejen svým šarmem, ale i drahými dárky. Až mnohem později jsem zjistila, že peníze, kterých měl vždycky dost, pocházely z kriminální činnosti. Do Patrika jsem se

Miloš mě trápí, ale zdá se, že je mu to úplně jedno. Nastavil si život podle sebe a nic na tom nechce měnit. Pořád se nechce usadit. Pořád mi říká, že ještě nějak nedorostl do vážného vztahu. A to už mu bylo čtyřicet. Já si myslím, že je jenom pohodlný, má doma všechno, co potřebuje, tak proč by si přidělával starosti s nějakou cizí ženskou. Když jsem přišla za manželem s tím, že mi Miloš dělá t

Zamilovat se na stará kolena? I to je možné. Svou druhou velkou lásku jsem potkala před pěti lety na maturitním plese své vnučky Lindy. Když se nás tehdy vnučka Linda ptala, kdo by chtěl přijít na její maturitní ples, aby věděla, kolik lístků má koupit, okamžitě jsem se přihlásila. „Lidunko, tuhle událost si za žádnou cenu nenechám ujít. Už se nemohu dočkat, až tě uvidím v krásných plesových šate

Vlezli mi do bytu, když jsem spala. Dva chlapi jako hora, jeden z nich mi vytrhl mobil z ruky, když jsem chtěla volat policii. Vyděsila jsem se, že mě chtějí vykrást. Ta ruka bolela, já tam stála bezbranná jenom v noční košili. Otevřeli si, protože jsem neotvírala. Přišli mi zabavit majetek kvůli nesplaceným dluhům mého přítele. Exekuce. Kolikrát už jsem se proklela, že jsem tenkrát kývla a dělal

Bezdomovec nemusí být úplně chudý, jak jsem si myslela. Ten můj vlastnil sošku trpaslíka, po které jsem dlouho toužila. Odmítnul mi ji prodat, nevím proč, tak jsem ji ukradla. Cesta z práce byla vždy tak trochu dobrodružství. Abych nemusela obcházet rozlehlý park, chodila jsem zkratkou, což znamenalo projít kolem několika dost opilých bezdomovců. Nebyli moc přátelští ani milí. Občas na mě hulákal

Kolegyně Vendula si neustále stěžovala, že nemůže najít chlapa pro život. Každý její vztah po pár měsících vyšuměl. Tak jsme vzaly osud do vlastních rukou a rozhodly jsme se vznést do jejího života trochu štěstí… Vendula nakráčela do kanceláře. Ve tváři byla bledá a oči měla zarudlé od slz. S kolegyněmi nám ihned bylo jasné, že celou noc probrečela. „Zase to nedopadlo?“ zeptala se soucitně Věra.

Při své povaze jsem to neměla s navazováním známostí s muži nikdy moc lehké. Jen si to vezměte: uzavřená intelektuálka, nesmělá, životem příliš nedotčená, se strachem z mužů… pěkně složitá kombinace. Vystudovala jsem medicínu a po vysoké škole jsem se vrátila jako praktická lékařka do svého rodného městečka. Pociťovala jsem určité naléhání ze strany svého okolí: nenápadné narážky, kdy si najdu n

Teprve napodruhé jsem se provdala šťastně. Štěpán byl pravým opakem mého prvního manžela: mírný, chápavý, laskavý muž. Možná to bylo tím, že zatímco Jarda byl mým vrstevníkem a bývalým spolužákem, Štěpáne ode mě dělil desetiletý věkový rozdíl. Po Jardově boku jsem strávila tři roky plné napětí, hádek a nepříjemných scén. Musela jsem bojovat nejen s ním, ale i s jeho matkou. Rozvod byl pro mě vys

Odjakživa jsem považovala manželství svých rodičů za přímo ukázkově vzorný vztah. Hádali se jen málokdy a nešlo o nic zásadního, vždy jen o běžné provozní věci. Takhle uběhla celá léta. Bratr odešel z domu jako první, pracoval dlouhodobě v zahraničí. Já jsem si našla přítele a začala jsem žít s ním. K rodičům jsem ale pravidelně jezdila – neměla jsem to do sousedního města daleko. Připadalo mi,

Vždycky jsem toužila po romantickém vztahu a osud mi ho v mých dvaceti letech skutečně dopřál. Způsob, jakým jsem se seznámila s Jakubem, byl přinejmenším zvláštní. Jela jsem zrovna na kole od babičky. Ta bydlela v osm kilometrů vzdálené vesnici. Už po cestě jsem viděla, že zmoknu. Černé bouřkové mraky visely nízko nad krajinou a já měla strach. Přemýšlela jsem, že se někde schovám, ale pak jsem