Domů     Dávné přiznání
Dávné přiznání
7 minut čtení

Teprve napodruhé jsem se provdala šťastně. Štěpán byl pravým opakem mého prvního manžela: mírný, chápavý, laskavý muž.

Možná to bylo tím, že zatímco Jarda byl mým vrstevníkem a bývalým spolužákem, Štěpáne ode mě dělil desetiletý věkový rozdíl. Po Jardově boku jsem strávila tři roky plné napětí, hádek a nepříjemných scén. Musela jsem bojovat nejen s ním, ale i s jeho matkou.

Rozvod byl pro mě vysvobozením a trval dlouho, než jsem byla znovu připravena nějakému muži věřit. Naštěstí tím dalším, kdo vstoupil do mého života, byl právě Štěpán.

Po půl roce společného života jsem dospěla k přesvědčení, že právě s ním toužím vstoupit znovu do manželských vod. Ani po svatbě se nic nezměnilo a můj manžel mi dával denně najevo, jak moc pro něho znamenám a že jsem se v něm nezmýlila…

Přáli jsme si mít děti, ale v tomhle nám zatím osud kladl do cesty překážky. Dlouho jsem nemohla otěhotnět a když se tak stalo, skončila moje gravidita předčasně.

V duchu jsem si pomyslela, že se na tom jistě nějak podepsal jeden neblahý večer, kdy mě můj první manžel v podstatě surově znásilnil.

O tomhle jsem Štěpánovi neřekla a zatajila jsem mu i další věci v bláhovém domnění, že je odvál čas v den, kdy jsem se rozvedla s Jardou. Ukázalo se, že jsem se zmýlila.

Tak nějak podvědomě jsem stejně věděla, že ten stín z dávné minulosti, který se nade mnou vznášel, jednou zakryje současné slunce. Jednoho večera zazvonil telefon a já se vzápětí vrátila o nějaký čas zpátky do minulosti…

Poznala jsem ten hlas okamžitě. „To je Karolína?“ zaznělo v telefonu a mnou projelo mrazivé zachvění. Moje bývalá tchyně – Jardova matka – mluvila vždy tónem, který v druhých budil dojem, že jsou obžalováváni z tvrdého zločinu.

Nesnažila jsem se předstírat, že nevím, s kým mluvím. „Ano, u telefonu. Co si přejete?“ zeptala jsem se ženy, kterou jsem od rozvodu s Jardou neviděla.

„Jen tak jsem přemýšlela, Karolínko,“ jako bych v duchu viděla, jak se tchyně zlomyslně šklebí, „a napadlo mě, že by tvého současného mužíčka možná zajímalo, že žije se ženou, která by měla sedět v kriminále.“ Mlčela jsem, ale roztřásla jsem se hněvem i strachem současně.

„Co mi na to povíš?“ pokračovala tchyně. „Dobře víte, jak to tenkrát bylo,“ snažila jsem se hájit. „Ano, vím. Můj syn byl příliš velký dobrák, než aby tě udal. Ten papír má ale v ruce pořád. Tedy spíš ho mám teď já,“ sdělil mi hlas v telefonu.

„Co ode mě chcete?“ vykoktala jsem. „Myslíš za mlčení? To si ještě rozmyslím, ale vždycky se něco najde. Měly bychom se spolu sejít, Karolínko,“ pokračovala tchyně v útoku na moje současné štěstí. Nevěděla jsem, co na to mám říct.

„Ještě se ti ozvu a pak ti řeknu své podmínky,“ ukončila tchyně náhle hovor a zavěsila.

Papír, o kterém tchyně mluvila, bylo moje přiznání. Vlastní rukou jsem se v něm doznávala k pokusu o Jardovo zabití… ačkoliv vše tenkrát proběhlo jinak, než tam bylo psáno.

Stalo se to v posledním roce našeho manželství, kdy mezi námi kromě neustálých hádek občas zavládlo i fyzické násilí. Nechtěla jsem být týranou chudinkou a tak jsem se vždy bránila, i když jsem proti fyzicky silnějšímu Jardovi neměla nikdy šanci zvítězit.

Proto jsem při jedné velmi vypjaté scéně vzala do ruky kuchyňský nůž, aniž bych měla ve skutečnosti úmysl ho použít. Bylo to zoufalé gesto, nic víc. Jardu to neodradilo, jako by věděl, že se k ničemu neodvážím.

Jenže při následném popotahování podklouzl a o nůž se nešťastně zranil. Vyděsilo mě to víc než jeho. Chtěla jsem hned volat záchranku, ale Jarda mě přesvědčil, ať to nedělám. Místo toho zavolal své matce.

Ta mě – tak jak jsem byla tehdy šoku – donutila napsat zmíněný papír. Nebránila jsem se, protože jsem se skutečně cítila vinna. Jardovo zranění se pak ukázalo jako víceméně povrchní, jakkoliv hodně krvácel.

Až později mi došlo, že záchranku a policii nechtěl volat proto, abych ho neobvinila z napadení a nevyšlo najevo, jak se vše opravdu stalo.

O tom papíru ani o té nešťastné události pak nikdy nepadlo ani slovo… dokonce ani u rozvodu. Kdo mi ale teď po takové době uvěří, že vše bylo jinak, pomyslela jsem si. Každý grafolog může dosvědčit, že písmo je moje, to bych těžko popírala.

A Jardova matka bude samozřejmě svědkyní ve prospěch svého syna. Cítila jsem se jako v pasti. Jarda znovu vstoupil do mého života, tentokrát nepřímo. Může narušit nebo dokonce zničit můj krásný vztah se Štěpánem?

Mám se sejít s bývalou tchyní a vyslechnout si její – jistě vyděračské – podmínky mlčení? Štěpán, který můj telefonický hovor zaznamenal – ovšem jen tu „moji“ část – se zeptal:

„Co je, miláčku?“ „Ale… taková jedna nepříjemnost,“ pronesla jsem roztřeseným hlasem. Štěpán mlčel a čekal, zda mu řeknu víc. „Já… musím si to vyřešit sama,“ nenašla jsem odvahu pokračovat. Respektoval to, co jsem řekla a víc se nevyptával.

Věděla jsem, že kdybych bývala řekla, že potřebuji pomoc, vyslechl by mě. Nebyla jsem si však jistá, jak by se tvářil na mé přiznání.

Trochu jsem se díky přítomnosti manžela vzpamatovala, ale hrozba, která se nade mnou vznášela, mi stále nešla z hlavy. Druhý den ji ještě přiživil sám Jarda. Jakmile jsem ho v telefonu uslyšela, celá jsem se roztřásla.

„Dnes večer tě budeme čekat v hospodě u stadionu,“ oznámil mi s vědomím převahy. „Tam ti řekneme, co dál.“ Neměla jsem sílu cokoliv namítnout. „Takže v osm hodin, ano? A buď přesná, jinak…“ Zavěsil a já se cítila zase o stupeň hůř než včera.

Proč se musí vždycky všechno pokazit, zoufala jsem si… Měla jsem dvě možnosti: buď dál nést své tajemství a vydat se na přikázanou schůzku nebo se svěřit Štěpánovi. Kdy jindy a v jaké situaci bych se o něho měla opřít než nyní?

S každou minutou, jak se blížil manželův očekávaný příchod, ve mně rostlo napětí. Skoro jsem se zalykala. Konečně se objevil. „Musíme si o něčem promluvit,“ vybídla jsem Štěpána, aby se posadil.

„Týká se to toho včerejšího telefonického rozhovoru?“ podíval se na mě. „Ano. Je mi líto, že jsi ho vyslechl, ale jednou to, o čem ti teď chci říct, stejně přijít muselo,“ prohlásila jsem…

Pomalu, s bolestí v hlase při živých vzpomínkách a se studem v duši jsem Štěpánovi vyprávěla to, co o mém prvním manželství ještě nevěděl. Jakmile jsem mu vylíčila to, že mě nyní Jarda a jeho matka chtějí vydírat, rozhněval se. „Půjdeme tam spolu,“ řekl mi.

„Možná mě uvidíš tak, jak mě ještě neznáš,“ dodal. Ani slovo o tom, že by mi nevěřil nebo že by mu mé odhalení bylo nepříjemné. Okamžitě se postavil na moji stranu. V té chvíli mi spadl kámen ze srdce.

Říkala jsem si v duchu s výčitkami, jak jsem mohla o Štěpánovi pochybovat a jak jsem se tím zásahem z minulosti mohla vůbec cítit ohrožená, když mám tak báječného manžela. Do hospody za Jardou jsme se vypravili společně jako do bitvy, ruku v ruce.

Seděl u stolu se svojí matkou a jakmile nás viděli přicházet a přečetli si odhodlání v našich očích, tvářili se zaskočeně.

Štěpán měl krátký, ale důrazný proslov, ve kterém nezapomněl zmínit právníky, novináře i kamarády, kteří jsou ochotni Jardovi dát důrazné fyzické ponaučení.

Trvalo to jen pět minut, ale můj bývalý muž se nezmohl ani na slovo a tchyně jen zamračeně odvracela hlavu. Pomohlo to. Už se víc neozvali a o tom nešťastném „přiznání“ jsem nikdy neslyšela.

Vím, že kdyby se v Štěpánově minulosti objevilo cokoliv, co by musel pro změnu řešit on, bude ve mně mít neochvějnou podporu – i kdyby se to týkalo čehokoliv! Jsem šťastná, že mám takového partnera…

Karolína, severní Čechy

Předchozí článek
Související články
4 minuty čtení
Celý život jsem si myslela, že rodina je o lásce, podpoře a sdílení radostí. Teď díky snaše vím, že je to o zdravém jídelníčku a celoživotním odříkání. Poslední roky mi dávají zabrat. Moje snacha Lenka je sice milá žena, ale její posedlost zdravou výživou mě přivádí k šílenství. Nejvíc mi ale láme srdce, když vidím, jak svými striktními názory bere radost z dětství mému vnukovi Kubovi. Je mu pě
2 minuty čtení
Ne každému mladému se musí oslavy staršího člověka líbit, ale určitě by bylo slušností to alespoň předstírat. Partnerka mého vnuka to nezvládla. Lada se jmenovala, a už to jméno zavánělo povýšeností. Jak jsem ho uslyšela, zapracovala moje ženská intuice a vnitřní hlas mi řekl, že s touto dívkou náš Lukáš šťastný nebude. Ale všichni mi oponovali, že až ji poznám, změním názor. Je to milá, hezká
2 minuty čtení
Všechno jsem sestře obětovala. Když se jí narodila dcera Martinka, odešla jsem z práce, abych s výchovou neteře pomohla. Ale kde je vděk? Rodiče nám zemřeli při autonehodě. Mně bylo tehdy třináct a sestře Jitce jen sedm. Vychovávala nás babička, ta ale zemřela, když mi bylo devatenáct. O svou mladší sestřičku jsem se tedy musela starat já, a myslím, že kvůli tomu jsem promarnila své životní šan
5 minut čtení
Jsem matka, babička a svědkyně bolesti, která svazuje naši rodinu jako jedovatý břečťan. Můj syn, kdysi veselý kluk s plány do budoucna, se stal stínem sám sebe. Bylo mu sedmnáct, když jsme poprvé zaznamenali změny v jeho chování. Do té doby byl Marek, náš jediný syn, velmi citlivý mladík, který kolem sebe šířil dobrou náladu a byl duší každé společnosti. Miloval fotbal a škola mu šla snadno
2 minuty čtení
Je to pech, když mužem vašich snů je švagr. Byla bych mu mnohem lepší ženou, než moje sestra. Nezasloužila si ho. Musel zjistit, jaká doopravdy je. Už na začátku puberty se vztah mezi mnou a starší sestrou Jindrou zhoršil. Jindra byla vždycky lepší než já. Kráčela jsem v jejím stínu a byla ve všem ta druhá. Dokud jsme byly malé, tak jsem to moc nevnímala, byla ke mně hodná a se vším mi pomáhala
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Deset bytostí z českého folkloru, o kterých jste možná nikdy neslyšeli
enigmaplus.cz
Deset bytostí z českého folkloru, o kterých jste možná nikdy neslyšeli
V našich pověstech se to všelijakými strašidly a přízraky jen hemží. V různých formách se vyskytují snad na každém hradě, ale také v lesích, v podzemí či dokonce v ulicích měst. Narazit na ně můžete,
Za tajemnými menhiry po Česku
epochanacestach.cz
Za tajemnými menhiry po Česku
Česká republika je poseta menhiry různého stáří a původu. K některým se pojí temné historické pověsti, jiné jsou vyhlášené pro své energetické působení. Navštivte s námi oblíbené menhiry, jež zdobí naši zem. Zakletý mnich u Drahomyšle Zakletý mnich u Drahomyšle (viz úvodní foto) poblíž Žatce je asi naším nejznámějším menhirem. O tomto kameni také existuje pověst. V
Tajemný africký horoskop
nejsemsama.cz
Tajemný africký horoskop
Pod horkým saharským sluncem vznikla kdysi magická geomantie. Jde o věštecké umění z předmětů, které bylo v dávných dobách důležité pro přežití. Věštilo se z kostí, hlíny, kamenů či písku. Najděte své znamení, a dozvíte se úžasné věci. Víte, jaké jsou vaše šťastné dny a co to o vás všechno vypovídá? Zjistěte podle svého narození, ke kterému magickému znamení patříte. Silný Baobab 4.
Zesměšnil odvážný Slovák Fridricha Velikého?
historyplus.cz
Zesměšnil odvážný Slovák Fridricha Velikého?
Je jich málo, mají jen pár děl, a přesto husaři dokážou nemožné – obsadí Berlín! Bleskovým přepadem ochromí místní vojenskou posádku a šokované pruské královně nezbývá než z města uprchnout. Rakouský vojevůdce Andrej Hadik se brilantní akcí zapíše do dějin.   „Virtuti nihil invium!“ „Udatnost nezná překážek!“ Právě tímto krédem se celý život řídí rakouský maršál
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
iluxus.cz
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
Exkluzivní šampaňské MUMM Cordon Rouge uskutečnilo první piknik v rámci 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Akce, jež proběhla v malebné zahradě hotelu Imperial, přivítala řadu
Ruce, které nezapomínají
skutecnepribehy.cz
Ruce, které nezapomínají
Někdy mám pocit, že se celý život vejde do pár doteků. Do jemného pohlazení po vlasech nebo hrnku, který podáváte druhému, aby ho zahřál. Moje ruce si toho pamatují víc než moje hlava. Prsty mám pokřivené, klouby už dávno nepracují, jak by měly, ale ty staré dlaně… pořád cítí. Je v nich vše: dětství, práce, radosti, pády i ta každodenní
Podprsenka: Od mučivého korzetu k osvobozujícímu designu
epochaplus.cz
Podprsenka: Od mučivého korzetu k osvobozujícímu designu
Dokud ženy nosily korzety, a že to trvalo hezkých pár století, nemohly volně dýchat a měly jeho vinou i jiné, velmi vážné zdravotní problémy, jako například poškození vnitřních orgánů. Korzet zkrátka není nic, do čeho byste se dnes chtěly dobrovolně nasoukat. Naštěstí se našly průkopnice i muži, kteří se postarali o to, aby ženy mohly
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
epochalnisvet.cz
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
Ač vědci zkoumají rostliny do detailů na úrovni molekul či z globálních perspektiv, jsou stále okamžiky jejich života, jež jsou prakticky neprobádané a dají se na nich udělat průlomové objevy. Jedním z nich je uvolňování pylu prašníky a jeho přenos hmyzem mezi květy. Prchavý děj, k jehož studiu nám víc než moderní přístroje pomůže
V Belize byla objevena přes 1600 let stará hrobka mayského krále
21stoleti.cz
V Belize byla objevena přes 1600 let stará hrobka mayského krále
Hrobka náležela králi jménem Te K’ab Chaak, zakladateli města Caracol, které bylo významným centrem Mayské nížiny během 6. a 7. století. Je to po 40 letech poprvé, kdy byla nalezena identifikovatelná
Duchovny se tajně podruhé oženil s o 25 let mladší kráskou
nasehvezdy.cz
Duchovny se tajně podruhé oženil s o 25 let mladší kráskou
Po rozvodu s herečkou Téou Leoni (59) v roce 2014 herec, režisér a scenárista, dobře známý ze seriálu Akta X a Californication, David Duchovny (64), tvrdil, že je příliš starý na to, aby se znovu ožen
Muffiny s jahodami a jogurtem
tisicereceptu.cz
Muffiny s jahodami a jogurtem
Jogurt lze naředit několika kapkami mléka. Suroviny na 12 kusů 100 g hladké mouky 120 g pohankové mouky 80 g cukru krystal 1 lžička skořice 2 lžičky prášku do pečiva 2 lžíce oleje 1 rozmix
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
rezidenceonline.cz
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
To všechno naše domovy získají, pokud je vybavíme některým z moderních typů sedacího nábytku s přiznanou konstrukcí ze dřeva či kovu. Zvolené řešení ovlivňuje samozřejmě jak vzhled, tak funkčnost každé sedací soupravy, a to i v případě, že konstrukční prvky nejsou vidět. Ocelové i dřevěné prvky ovšem bývají kvůli svému vzhledu přiznané, a to ve