S manželem jsem nechtěli, aby náš malý synek vyrůstal ve městě. Malebná víska na jihu Čech však skrývala děsivé tajemství. Byla to opuštěná a zchátralá chaloupka, přesto jsme se do ní na první pohled zamilovali. Cena byla zajímavá pro mladou rodinu s ročním miminkem. Nebylo co řešit, sáhli jsme na všechny naše úspory a chatičku jsme koupili. Spousta harampádí Hned jsme se pustili do prá

Nevěra mého muže byla o to horší, že se jí dopustil s mojí nejlepší kamarádkou. Pomsta byla sladká. Rozeslala jsem textové zprávy s jejich fotkami i náležitým komentářem! Moje manželství nebylo právě z nejlepších, ale úplně špatné také ne. O rozvodu jsem nikdy neuvažovala, přestože by se nějaký ten důvod našel. Proč si ale komplikovat život? I tak mě ale nemile překvapila nevěra, kterou se můj dr

Bylo to nejbolestnější období, jaké jsem zažila. Ale propadat smutku jsem si nemohla dovolit, byla jsem maminkou osmileté dcery. Snažila jsem se před ní přetvařovat, jak jen to šlo. Studený pot mě polil pokaždé, když se mě nevinným dětským hláskem zeptala: „Maminko, a proč už mě tatínek nemá rád?“ Vysoukala jsem ze sebe, že to přece není pravda, ale dítě si myslelo něco zcela jiného. „Kdyby mě

Jsou lidé, kteří děti nechtějí. Nic proti tomu, je to jejich volba. Ale pak jsou jiní, kteří po miminu velmi touží. A ono stále nepřichází. Anička se rozvaluje na přebalovacím pultíku , kope nožičkami a radostně se něco brumlá. Jen se nad ní nakloním, usměje se od ucha k uchu. „Nojo, Aničko, babí už je tady!“ Směju se také a jsem nesmírně šťastná. A vděčná za to, že se mohu starat o tak krásnou

Nesnáším pohled do zrcadla. Nenávidím své špekovaté tělo. Hledám marně recept na hubnutí. Nic nezabírá a já jsem nešťastná. Z pod skříňky v koupelně jsem vytáhla váhu, odhodlaná zase po delší době se podívat pravdě do očí. Vím, že nemá smysl donekonečna si hrát na mrtvého brouka. A nalhávat si, že ty legíny jsou mi volnější a já zhubla. Je to hloupá lež, kterou se už nemá cenu utěšovat. Legíny

Moje zklamání bylo obrovské a už mu nikdy nebudu stoprocentně věřit. Ale přece jen je to otec našich dětí. Už zase volal. Prosí, slibuje, omlouvá se. Osobně si zatím přijít netroufl. Bojím se toho prvního setkání, po tom všem, co mi provedl. Ale budu ho muset udělat. Má na něj přece jen právo, ať je jaký je. Prožili jsme spolu i krásné chvilky štěstí. A jsme vlastně stále ještě manželé. Milovali

Někdy vás v životě mile překvapí někdo, od koho byste to nikdy nečekali. Platí tedy stoprocentně: Nikdy neříkej nikdy. Evička odnesla poslední tašku do auta. „Tak maminko, jedeme.“ K mému vozíku přiskočili dva svalovci a jako pírko mě snesli tři patra dolů před dům. Ten svěží vzduch, sluníčko a celkově ten cvrkot na ulici je pro mě omračující. Vždyť jsem vlastně nebyla venku celé dva roky. N

Roztomilé faldíky se změnily v kusy sádla. Pusinku už neměl roztomile naducanou, ale širokou jako Otesánek. Můj prvorozený vnouček se měnil v monstrum! Hodný manžel, hezké bydlení a spokojená rodina. Tak jsem si idealisticky představovala šťastnou budoucnost mojí jediné dcery. Měla jsem ji pozdě, na poslední chvíli a za svobodna. Můj vysněný princ utekl hned poté, co jsem mu oznámila radostnou zp

Člověk počítá s tím, že ho v životě mohou okrást nějací darebáci. Ale že to bude vlastní krev, s tím nikdo nepočítá. Tomáš nasedá do policejního vozu a dvířka za ním zaklapla. Tak to je definitivní konec, napadá mě. Nejen našeho vztahu, ale i naší rodiny. Nikdy si nedokážu vysvětlit a pochopit, jak mohl můj vlastní bratr tak zneužít mé důvěry. A tu já v něj, jako ve staršího bratra a navíc mužské

Každý dům má svůj příběh. Jaký se asi váže k tomu v naší vesnici, ze kterého slýcháme tajemné hlasy? Ráda jezdím na svou chatu na jižní Moravě, kterou jsem před lety zdědila po pradědečkovi, a která se nachází u lesa na kraji obce. S přítelem máme oba rádi přírodu a tak často chodíme na procházky do blízkého lesa. Naše cesta většinou vede kolem opuštěného starého domu. Při jedné z našich proch