Povídám si s věcmi. Můžete si myslet, že jsem blázen, a třeba jsem. Ale mně to vyhovuje. Léta jsem pracovala v obchodě a to mluvení mě nějak utahalo. Bývala jsem výřečná holka, to žádná. „Ta se neztratí,“ říkala mám. Ale na kariéru tehdy nebylo možné ani pomyslet. Pusu mi jela, ale že bych se tím mohla život, nikoho ani ve snu nenapadlo. „Tak půjde na prodavačku,“ rozhodl otec, když se mi moc do

Změny nálad své sedmnáctileté dcery Zuzky jsem přisuzovala pubertě. Kdybych nebyla slepá, mohla tragédie, která postihla naši rodinu skončit úplně jinak. Kromě nejstarší Zuzanky jsem měla ještě Pavlíka a Lucinku a vychovávala jsem navíc čtyřletou Kristýnu, dceru svého přítele, které se její matka zřekla. Zuzka byla skoro dospělá, samostatná a tak jsem svůj čas rozdělovala, mezi malé děti, které

Sestru jsme rodiče, i já sama, odmalinka dost rozmazlovali. Nikdy se nechovala zrovna jako vzorná dcera a sestra. Teď to ale vypadá, že s ní budu muset vést válku o dům. Moje sestra Iva je o třináct let mladší než já. Dlouho jsem byla jedináček a sourozence jsem si marně přála. Když nakonec přibyla malá Ivanka, byla jsem šťastná. Na vrcholu blaha byli i rodiče, kteří už v dalšího potomka skoro ne

Co si počít s darem, na který jsem se nemohla ani podívat? Rozbít ani prodat nešel, musela jsem si ho nechat ukrást! Padesáté výročí svatby se kvapem blížilo a manžel kvůli němu začal pořádat úplné manévry. „ Když jsme to spolu tak dlouho vydrželi, musíme to náležitě oslavit!“ vykřikoval málem hystericky. Mlčela jsem, protože mi ten tyátr lezl na nervy a to ještě ani nezačal! Se svým Tomášem jsem

Mluvit pravdu bylo pro mě vždycky téměř nemožné. Lež mi připadala zajímavější. Lákavější a snazší! Jen zapamatovat si všechny výmysly bylo pro mě čím dál složitější. Zamotala jsem se do svých lží jako moucha do pavoučí sítě! Už odmalička jsem lhala. Všem to připadalo roztomilé. Všichni mě měli za nevinné dítě s velkou fantazií. Nejvíc pyšný na mě byl můj děda. Říkal, že ze mě bude spisovatelka. N

Samota byla neúnosná. Oslovila jsem tři ženy, které mě přijaly mezi sebe. Byla jsem šťastná, že mám kamarádky. Jenže jsem se radovala předčasně. Když žena, která nikdy neměla děti, ovdoví, nemá nikoho. Do práce jsem sice chodila, ale nikdy jsem si kolegyně k tělu nepouštěla. Moje koníčky byly individuální, věnovala jsem se jim v tichosti domova. Ven jsem chodila pouze s manželem – na jeho večí

Vysněná svatba proběhla jinak, než jsem si představovala. Mezi hosty jsem objevila i svoji dávnou lásku. Naše setkání skončilo nevěrou. A přítelem jsme spolu byli krásných šest let a o svatbě jsme snad nikdy nehovořili. K ničemu jsme ji nepotřebovali! Oba jsme slušně vydělávali a svoji minulost měli vyřešenou. Každý jsme bydleli ve svém, a navštěvovali se, jak se nám zlíbilo. Někdy třeba denně a

Byla bouřka a silný déšť, zahřmělo a ulomil se kus náhrobku. Úlomek jsem si vzala domů a od té doby se dost změnilo. Odešel někdo, koho jsem na světě milovala ze všech nejvíce. Na otázku, proč zrovna moje máma, už asi nikdy odpověď nedostanu. Její odchod mě hluboce zasáhl. Změnila jsem se. Nedokázala jsem chodit do práce, milovat se s přítelem. Zapomněla jsem zcela žít. Druzí ode mě očekávali,

Nový kolega mi připadal už od prvního pohledu divný. Koukal úkosem a vedl divné řeči. Potom jsem objevila naproti svému stolu skrytou kameru. Viděl všechno, co celý den dělám! Přišel, kdo ví odkud, ale chytrý byl jako rádio. Všechno věděl lépe a kvůli všemu mě napomínal. Dával mi najevo, že už dle jeho mínění patřím do starého železa! Já se ale novým kolegou nenechala vytočit. Dokázala jsem si du

Neměla jsem celých deset let našeho manželství jediný důvod podezírat Tomáše z nevěry. Věřila jsem mu zcela a bez výhrad, ale pak byl náš vztah vystavený zvláštní zkoušce. Byla to má kamarádka Jana, která mě upozornila na to, že má Tomáš zřejmě milenku. „Kdybych ho neviděla na vlastní oči, jak se s ní vede za ruku, neříkala bych ti to.“ Moji důvěru v manžela se jí podařilo nahlodat jen částečn