Domů     Radost mi už konečně neschází!
Radost mi už konečně neschází!

Když mě Vladimír pohladil, uvědomila jsem si, jak moc mi chyběly mužské doteky.

Kdysi jsem měla platonický románek s mým tanečním trenérem, ale od té doby už uplynulo mnoho let. Vdala jsem se, s manželem jsme vychovali dceru a nakonec jsme usoudili, že bude lepší, když se naše cesty zase rozejdou.

Dokud jsme se starali o dceru, tak nám to tak nepřišlo, ale jakmile vylétla z hnízda, došlo nám, že už nemáme nic společného a nemáme si co říct.

Teď jsem, snad dílem osudu, stála před obchodem s instalatérskými potřebami mého bývalého trenéra Vladimíra a přemýšlela, jestli mám vkročit dovnitř. Vladimír vždycky tančil pro zábavu, živil ho právě tento obchod, který už tu fungoval dobrých pětadvacet let.

Příliv vzpomínek

V myšlenkách jsem zabloudila k poslednímu dni, kdy jsme se viděli. Tehdy mi bylo dvacet dva let, on byl mou tajnou platonickou láskou a měli jsme domluvený večerní trénink.

Můj taneční partner nedorazil a já s Vladimírem jsme měli pro sebe celý taneční parket. Já jsem v té době byla nezadaná, ale jemu se na prstu třpytil zlatý kroužek a ještě měl malé dítě.

Když jsme se pak spolu loučili před potemnělým tanečním sálem, Vladimír mě pevně objal a se smutkem v očích zašeptal:

„Zuzko, bude lepší, když už se neuvidíme.“ Z té věty mě strašně zabolelo srdce, ale chápala jsem ho. Ze všech sil jsem se k němu přitiskla a vychutnala si naposledy jeho objetí.

Samota byla mým společníkem

První týdny bez našich pravidelných setkání na tanečním parketě byly těžké. Abych zahnala smutek, zakousla jsem se do tance. Do tance jsem dávala všechny emoce, které mě uvnitř dusily.

Smutek časem přešel a já jsem potkala Honzu. Když mě po roce chození požádal o ruku, souhlasila jsem. Z přemítání mě probral čísi hlas: „Paní, jste v pořádku?“

Zvedla jsem hlavu a zjistila, že se na mě ustaraně dívá asi osmiletý chlapec. „Samozřejmě. Jen jsem se zamyslela,“ usmála jsem se.  „Vypadáte hrozně smutně,“ řekl mi s dětskou upřímností. Měl pravdu, byla jsem smutná. Smutná a opuštěná.

Litování už bylo dost!

Chlapec odešel a já jsem se stále nerozhodla, jestli mám vkročit do Vladimírova obchodu. Naklonila jsem se a nahlédla výlohou dovnitř. Vladimír stál u kasy a něco počítal. Když zvedl oči, schovala jsem se zpátky za zeď.

Jestli by mě vůbec poznal, prolétlo mi hlavou. Ve svých sedmačtyřiceti letech jsem sice vypadala stále dobře, ale takové jako ve dvaceti už to rozhodně nebylo. Nakonec jsem odvahu nesebrala a vydala se zpátky domů.

Tam mě přivítal tichý byt zející prázdnotou. „Přece nebudu sedět doma a litovat se,“ řekla jsem si a zapnula internet. Napadlo mě, že bych si mohla tanec oživit v některém z tanečních kurzů. Jeden mě velmi zaujal, a tak jsem se přihlásila.

Setkání po letech

Přihlášení na kurz mi vlilo do žil novou energii. Konečně jsem udělala všechno, co jsem pořád odkládala. Zašla jsem si ke kadeřnici, na manikúru a oživila šatník.

„Ty celá záříš,“ řekla mi kolegyně. Po práci jsem zaběhla domů, vysprchovala se, převlékla do nových smaragdově zelených večerních šatů a vyrazila jsem do taneční školy.

V sále jsem napočítala deset párů, já jsem tam byla jediná samotná. Ale to mě neodradilo. V osm hodin vkročil za doprovodu hudby na parket taneční mistr. Když jsem zvedla hlavu a podívala se mu do očí, málem jsem šla do kolen. Byl to Vladimír! „Neuvěřitelné, jak mě ten osud zkouší,“ pomyslela jsem si.

Večer jen pro nás dva

Vladimír se na mě podíval a zeširoka se usmál. „Moc ti to sluší. Ty nádherné šaty ti ladí s očima,“ zašeptal mi do ucha, když ke mně přišel a vzal mě za ruku. Vtom jsem si všimla, že už nemá na prstu zlatý kroužek.

Celý večer jsem si připadala jako ve snu. „Nechoď ještě,“ zavolal za mnou, když hodina skončila a já jsem chtěla jít domů.

„Znám jednu zapadlou kavárnu, kde si můžeme popovídat,“ řekl a já jsem cítila, že ani z jeho strany se za ta léta na citech ke mně nic nezměnilo.

Naše city neochladly

Došli jsme do romantické kavárny, kde Vladimír objednal láhev vína. Najednou, jako by bylo těžké najít slova, kterými bychom vyplnili těch posledních dvacet pět let. „Ty ses nikdy nevdala?“ promluvil Vladimír do ticha.

Napila jsem se vína a odpověděla: „Ale ano, vdala. Jen nám to neklapalo. Když dcera dospěla, šli jsme každý svou cestou. A co tvoje žena?“ vyslovila jsem opatrně. „Před třemi lety mě opustila.“

Pak mi pohlédl do očí a dodal: „Mezi námi se nic nezměnilo, viď?“ „Vůbec nic,“ usmála jsem se. „Zřejmě je mi souzeno milovat tě do konce života.“ Pak vzal mou ruku do své a začal ji hladit.

Na společné štěstí jsem museli čekat

Uvědomila jsem si, jak jsem osamělá a jak mi chybí mužské doteky. Strašně moc jsem Vladimíra chtěla. Po dvaceti pěti letech jsem mu konečně mohla dovolit víc, protože už to nikomu neublíží.

„Bydlím tady kousek,“ zašeptala jsem. „Pojďme,“ přijal Vladimír mé pozvání. Zaplatil, pomohl mi do kabátu a vykročili jsme do zimního večera. Do ložnice jsme ani nestihli dojít.

Jakmile se za námi zavřely dveře, Vladimír mě v chodbě opřel o zeď a rukou mi vklouzl pod šaty.

Milovali jsme se skoro celou noc a pak jsme schouleni k sobě usnuli. Druhý den jsem si připadala jako znovuzrozená, protože se mi do života vrátila láska. A ne ledajaká. Teď se naplnila láska, které to nebylo dopřáno před pětadvaceti lety.

Zuzana L. (48), Praha

Předchozí článek
Související články
19.7.2024
S Václavem jsme se seznámili, když jsem pracovala jako servírka v hospodě. Václav tu sedával málem každý den. Kdyby mi tehdy někdo řekl: toho si jednou vezmeš za muže, zaťukám si na čelo. Vypadal jako ztracená existence. Vůbec jsem si ho tehdy nevšímala, jen jsem mu nosila jedno pivo za druhým. Často seděl v tmavém koutě úplně sám, jindy s kamarády podobného ražení. Šikovná jako poleno By
19.7.2024
Seznámili jsme se u táboráku. Praskalo dřevo, svítily hvězdy a on tak krásně zpíval. Až jsem si musela otřít slzy. Vzpomněla jsem si na den našeho seznámení, který se podobal tomuhle večeru. Šly jsme s kamarádkou podél řeky, večer byl krásný jako ze sna, a my uslyšely ten hlas. Mířily jsme za ním jako zhypnotizované. Můj idol seděl u táboráku s partou přátel. Když uviděli, jak stojíme a zírá
17.7.2024
Byla to láska z pionýrského tábora. Jardovi bylo devatenáct let a dělal vedoucího malým klukům. Byli z něj úplně paf a já taky. Zamilovala jsem se do něj na pionýrském táboře. Všechny holky to věděly, protože neumím udržet tajemství, všechno na sebe vykecám. Jsem odjakživa taková, máma byla to samé v bledě modrém. Byla jsem v oddíle nejstarších, patnáctiletých holek. Jardovi bylo devatenáct a d
14.7.2024
Věřím tomu, že pokud jsou si dva lidé souzeni, cestu k sobě si v životě nějak najdou. Jenom to někdy trvá opravdu hodně dlouho! Setkání, k němuž došlo po tolika letech v naší městské nemocnici, pro mě bylo velkým překvapením. Byla jsem tam tehdy za nemocnou sestrou a její stav mě docela trápil. Kráčela jsem zamyšlená po nemocniční chodbě, když jsem nechtěně vrazila do muže, který šel naproti. Z
13.7.2024
V manželství se Zdeňkem jsem prožila situaci, o které jsem si vůbec nedovedla představit, že by někdy mohla přijít. Průběh mého vztahu se Zdeňkem, mým manželem, byl asi takový, jaký bývá ve většině dlouhodobých partnerství. Poznali jsme se, když nám oběma bylo něco málo přes dvacet pět let. Nějakou dobu jsme se jen tak vídali, pak jsme spolu začali bydlet a po třech letech vztahu jsme se vzali
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hrad Svojanov: Působí zde snad dodnes jakési dávné prokletí?
enigmaplus.cz
Hrad Svojanov: Působí zde snad dodnes jakési dávné prokletí?
Hrad Svojanov patří mezi naše nejtajemnější hrady. Koluje o něm celá řada záhadných legend a pověstí. Pravděpodobně nejznámější z nich jsou pověsti o tragických osudech místních žen jménem Kateřina
Turistická stezka Silesianka: Nejkrásnější pohled na Euroregion Silesia
epochanacestach.cz
Turistická stezka Silesianka: Nejkrásnější pohled na Euroregion Silesia
Který výhled na česko-polské pohraničí, označované jako Euroregion Silesia, je ten nejkrásnější? Na tuto otázku nemusíme odpovídat teoreticky, ale můžeme v praxi vyzkoušet turistickou stezku Silesianka. Nachází se nedaleko od hradu Štramberk v okrese Nový Jičín. Provede nás k celkem 34 vyhlídkovým objektům na obou stranách hranice – 23 na české straně, 11 na polské. Na trase jsou
Láska v duchu feng-šuej
nejsemsama.cz
Láska v duchu feng-šuej
Jste už dlouho sama a nedaří se vám potkat vhodného partnera? Zkuste to podle moudrého učení feng-šuej, které vám může pomoci nejen tipy, jak udělat domov kouzelnějším, ale také jak potkat pana Božského. Když to v dávných dobách nešlo jinak, lidé se uchylovali k milostné magii. A dělají to i dnes. Existují metody, jak přivábit
Krátil vůdce amerických nacistů daně?
historyplus.cz
Krátil vůdce amerických nacistů daně?
„Heil Hitler!“ ozývají se 20. února 1939 halasné výkřiky z davu shromážděného v newyorské hale Madison Square Garden. Paže účastníků švihají nahoru v nacistickém pozdravu. Na 22 000 Němců, naturalizovaných v USA, protestuje proti židovskému spiknutí…   Na shromáždění, konaném u příležitosti blížícího se výročí narození prvního amerického prezidenta George Washingtona (1732‒1799), se vedle sebe objevuje jeho
Randová se strachuje o své blízké
nasehvezdy.cz
Randová se strachuje o své blízké
Hvězda seriálu Ulice je prostě smolařka v lásce. Ač Martina Randová (52) vypadá rok od roku stále lépe, toho pravého pořád ne a ne najít. Ještě před dvěma lety otevřeně říkala, že je přesvědčená o
Victorinox s damaškovým nožem pro 2024
iluxus.cz
Victorinox s damaškovým nožem pro 2024
Letošní limitovaná edice Damast je fascinujícím spojením nože Victorinox Farmer X, oblíbených střenek Alox v syté tmavě hnědé barvě a elegantní čepele Damasteel®. Jmenuje se Farmer X Alox Damast a je
Matka mi pořád mluví do života
skutecnepribehy.cz
Matka mi pořád mluví do života
Asi nejsem jediná, koho to potkalo. Ale až příliš pozdě jsem zjistila, že mi moje matka řídí život a já tak žiju ten její, nikoliv svůj. Moje máma byla doma vždy generál a táta byl typický podpantoflák… Máma ho jen úkolovala a on ani neodporoval. Rozhodovala o všem Když jsem byla trošku starší, dali mě na výběrovou školu s rozšířenou
Těstoviny s houbami, kuřetem a slaninou
tisicereceptu.cz
Těstoviny s houbami, kuřetem a slaninou
Houby a těstoviny k sobě pasují jako rajče a bazalka! Takhle je nejraději vaříme my. Ingredience na 4 porce 1 balení oblíbených těstovin 100 g čerstvých hub 1 šalotka 5 snítek tymiánu 300 ml
Pozorování UFO nad Argentinou: Podobnost s Roswellem čistě náhodná?
epochalnisvet.cz
Pozorování UFO nad Argentinou: Podobnost s Roswellem čistě náhodná?
Záhada jednoho z nejzvučnějších případů UFO v Argentině, pokřtěného tiskem jako argentinský případ Roswell, dodnes přetrvává v paměti nejen argentinských ufologů. Podobnost s legendárním případem v Novém Mexiku z roku 1947 je skutečně až zarážející…   Je právě 17. srpna 1995 a Antonio Galvagno si za jasného dne se svou ženou dopřává oběd, když asi v
Splynutí organismů spustilo překotný rozvoj života na Zemi
21stoleti.cz
Splynutí organismů spustilo překotný rozvoj života na Zemi
Soužití dvou organismů, kdy jeden žije uvnitř těla druhého, se označuje jako endosymbióza. Pokud dojde k jejich splynutí, změní se jednodušší organismus v organelu druhého. Za celou historii naší plan
Jak snížit riziko při cestách do exotických destinací? Očkujte se!
epochaplus.cz
Jak snížit riziko při cestách do exotických destinací? Očkujte se!
Češi si k trávení své dovolené vybírají čím dál exotičtější země. Kromě obohacujícího zážitku si s sebou domů však mohou přivézt i nechtěný suvenýr – některou ze život ohrožujících nemocí, které se u nás nevyskytují, nebo zde již byly vymýceny. Jak tomu zabránit? Vedle úrazů, které jsou nejčastější zdravotní komplikací, postihující turisty na cestách, se jich velká
Jídelna s vytříbeným vkusem
rezidenceonline.cz
Jídelna s vytříbeným vkusem
Místo pro stolování je velmi často součástí multifunkční společenské zóny, proto na ni svým stylem obvykle navazuje. Shoduje se zejména materiálově, výsledná kompozice mnohdy poslouží i jako přirozený prostorový předěl. Vybavení prostoru, souvisejícího s konzumací jídla, se odvíjí od dané dispozice a její velikosti, odpovídat by mělo rovněž počtu členů domácnosti. Odráží určitě i to,