Vždy jsem věřila, že květina vykouzlí úsměv na tváři každé ženě. Nespletla jsem se. Mně květiny od toho pravého muže rozzářily celý svět. Mít vlastní malé květinářství byl už od dětství můj sen. Jako malá jsem otrhávala snad každou louku v okolí a pečlivě poté luční květy skládala do úhledných kytic, pro maminku. „Ty jsi má květinářka!“ říkala mi a já jsem si malovala svou budoucnost. Až bud

Než otec zemřel, požádala ho maminka, aby opravil hodiny s kukačkou. Tatínek to bohužel nestihl. Pár dní po jeho pohřbu ale hodiny začaly samy od sebe jít. Maminka s tatínkem tvořili jeden z těch párů, kterým závidíte jejich čistou lásku. Byli spolu od sedmnácti let. Otec byl gentleman každým coulem. Choval se k ostatním tak, jak si přál, aby se lidé chovali k němu. Mamince by snesl modré z neb

Vysněný titul a vysoký plat byly tím hlavním, co mě hnalo k vytčenému cíli. Vysokoškolskému diplomu! Blížily se mi padesáté narozeniny, ale já se cítila jako školačka. Vlastně právem, protože za pár dní jsem měla po mnoha letech usednout do školní lavice. Jen já sama se rozhodla k tak odvážnému a náročnému kroku! Záviděla jsem spolužačce Všechno začalo náhodným setkáním s dávnou spolužačk

Moje maminka si vždy přála zjistit nevyjasněné věci z jejího dětství. Nikdy k tomu ale nenašla odvahu. Nedalo mi to a začala jsem pátrat sama. Maminka sedí v salonku restaurace a je velmi nervózní. Chápu ji, ani já totiž nejsem v klidu. Po několika letech intenzivního hledání se má konečně završit mé dílo. A teď se najednou bojím, aby všichni přišli. Nebo aspoň někteří. Má to být pro moji mamin

Skoro plakal, když se mi přiznal ke ztrátě drahého prstenu. Dala jsem mu ho k dvacetiletému výročí naší svatby. Stál mě málem skoro celý můj plat! Hned, jak jsem se na svého Ludvíka podívala, mi to bylo jasné. Něco se stalo. Připloužil se ke stolu a do jídla jen tak dloubal. To mu nebylo podobné! „Co se stalo?“ udeřila jsem na něho. Tekly mu slzy Domnívala jsem se, že odřel naše nové auto

Chtěli jsme s manželem najít pro sebe klidné a zapadlé místo na venkově. Dostali jsme se ale do kontaktu s čarodějnými silami! Bude to už pomalu deset let, co jsme se s Karlem, mým manželem, rozhodli zakoupit nějakou starou nemovitost na venkově. Staré stavení na odlehlém místě Měli jsme v plánu tam nejprve trávit hlavně víkendy a později si stavení přebudovat tak, aby bylo celoročně obyv

Vždycky jsem byla takový ten nevěřící Tomáš. Všechno jsem musela mít ověřené, nějaká kouzla a čáry, to pro mě nebylo. A na kartářky jsem se dívala skrz prsty. Nějak se mi ten život zamotal, ani jsem pořádně nevěděla proč. Jako by mi pořád padal krajíc namazanou stranou dolů. Budu sama Libor, manžel, kterého jsem bezmezně milovala, si našel jinou. Musela jsem se tehdy starat o nemocnou mam

Můj strýc Kamil byl policista. Jako malá holka jsem ráda poslouchala jeho vyprávění. Kdysi zažil na jedné staré služebně pár směn plných strachu. Profese mého strýce mě vždy fascinovala, a proto jsem se i já rozhodla, že se stanu policistkou. Občas se stalo, že nás dali na stejnou služebnu. Takové směny jsem milovala. Strýc byl skvělý společník a dobře se mi s ním povídalo. Při jedné společné s

Když jsem si Milana brala, myslela jsem si, že jsem si lepšího chlapa snad ani nemohla přát. Byli jsme spolu šťastní, jenomže pak začal pít. Než se nám narodily děti, tak jsme si s Milanem pěkně užívali. Rádi jsme cestovali a poznávali Evropu. Jenomže pak Milan změnil práci, přišla rodina, nějaké ty starosti k tomu a obláček spokojenosti na obloze manželství byl fuč. Změnila ho práce Všec

Už jsem tomu sama nevěřila, že na mě, v mých padesáti letech, ještě někde čeká láska. Jak příjemně překvapená jsem poté byla... Seděla jsem u stolu v naší malé panelákové kuchyňce. V bytě, kde jsem strávila skoro třicet let. Přestěhovali jsme se sem s manželem krátce poté, co se nám narodil první syn. Brzy nato se narodila dcera. V tomhle bytě jsem své děti vychovala, dala jim všechno, co jsem