Domů     Osud si pohrál s našimi plány
Osud si pohrál s našimi plány

Dodnes mívám mrazení, když si uvědomím, že chybělo jen málo a svého Vladimíra jsem nemusela nikdy potkat. Za to, že jsme spolu, vděčím rozmařilosti mé kamarádky.

Martina, moje kamarádka a spolubydlící na internátu, byla opravdu krásná holka, které leželi kluci u nohou. Moc dobře si to uvědomovala a taky se podle toho k nim chovala. Nikdo jí nebyl dost dobrý a každého po chvíli odkopla.

O to víc mě překvapilo, když se jednoho dne rozhodla, že si podá inzerát do seznamky.

Romantik z Brna

Vůbec jsem nechápala, proč to dělá. Zrovna ona neměla tohle vůbec zapotřebí. Pár kluků se jí ozvalo, některým odepsala, jiným ne. Mezi dopisy byl i jeden hodně zvláštní. Psal ho jakýsi Vladimír z Brna. Bylo vidět, že to bude hodný a citlivý kluk. Na těch pár řádcích se Martině úplně otevřel.

Ona to ale nebyla schopná ocenit, všem jeho slovům se vysmívala a předčítala je nahlas ve třídě. Bylo mi toho kluka líto, a protože mi bylo jasné, že mu Martina rozhodně nemá v plánu odepsat, udělala jsem to za ni. Z původně nevinného dopisování se ale po čase stala romantická korespondence.

Srdci se nedá poručit

Vladimír se do mě zamiloval, ale myslel si, že jsem Martina. Jenže k té já měla hodně daleko. Zatímco ona byla vysoká krásná brunetka s hlubokýma černýma očima, já byla průsvitná blondýnka s pihami na nose. Čím déle jsme si dopisovali, tím víc mě bolelo srdce.

Věděla jsem, že se s mým Vladimírem nikdy nebudu moc potkat. Jenže osud měl s námi docela jiné plány.

Nečekaná návštěva

Jednoho dne odpoledne na zvonek internátu zazvonil vysoký mladý muž. Vychovatelka ho pustila dovnitř a zatímco čekal dole v chodbě, volala Martině, že má návštěvu. Mně na tom nebylo nic divného, protože podobných návštěv měla moje kamarádka denně několik.

Tentokrát to ale proběhlo jinak. Martina se po chvíli vrátila zpátky do pokoje neuvěřitelně rozčílená a hrozně nadávala. Na můj dotaz, co se vlastně stalo, řekla, že za ní přijel nějaký šílenec až z Brna.

Že ji chtěl hned líbat a objímat a blábolil něco o slíbené procházce na břehu řeky. Ve mně by se v tu chvíli krve nedořezal. Bylo to jasné. Ten vysoký mladý muž byl můj Vladimír. Netušil ale, že Martina není ta dívka, která si s ním po celou dobu píše.

Musela jsem s pravdou ven

Mobily jsme v té době neměli, takže jsem neměla jak Vladimírovi situaci vysvětlit a musela jsem se spoléhat na to, že si za pár dní přečte můj dopis. Než jsem ale stačila své psaní poslat, přišlo mi jedno od něho. Hodně zmatené a plné bolesti.

Musela jsem s pravdou ven. Nešlo to jinak.

A tak jsem napsala dopis, kde jsem to svému milému všechno vysvětlila. Psala jsem mu, jak mě jeho dopisy zaujaly, a chtěla jsem, aby na ně dostal odpověď. A také jsem mu napsala, že se to ale všechno nějak zvrtlo a já se do jeho řádků bezhlavě zamilovala.

Zamiloval se do mých slov

Svěřila jsem mu i svůj strach, že bych se mu nelíbila, proto jsem se raději vydávala za překrásnou Martinu. Byla jsem přesvědčená, že už se mi nikdy neozve. Za týden ale přišla k mému překvapení odpověď.

Vladimír mi psal, že jsem hloupá, když jsem ho tolik podcenila. Že mi ale odpouští, protože i on se zamiloval do mých dopisů, ne do fotky, na níž byla Martina.

Navrhla jsem mu, že se příští měsíc musíme vidět, abychom si všechno vyříkali a zjistili, jak to s námi bude dál. Naštěstí souhlasil, a tak jsme se o několik týdnů později sešli na břehu Labe v Poděbradech, jak jsme si kdysi slíbili.

Dělila nás obrovská dálka

Bylo to zvláštní setkání. Oba jsme byli hodně nervózní. Tréma z nás naštěstí ale po pár minutách opadla a my se naprosto nenuceně bavili dlouhé hodiny. Jakmile se přiblížila hodina jeho odjezdu, zesmutněla jsem.

Dělila nás totiž obrovská dálka. To byla věc, kterou jsem si po celou dobu našeho dopisování neuvědomovala. Vladimír mi ale slíbil, že to zvládneme a že po střední škole se chystá na vysokou do Prahy, takže si budeme zase o něco blíž.

Dva roky psaní

Byla jsem nadšená a doufala, že na mě v Brně nezapomene. A nezapomněl. Další dva roky jsme si ještě psali a navštěvovali se v našich vzdálených městech. Po maturitě jsme se ale dočkali. Vladimír se stěhoval v srpnu do Prahy na internát a já si tam našla práci. Našemu vztahu už nic nebránilo.

Konec jako z pohádky

Letos to bude už třicet let od našeho prvního dopisu a musím říct, že jsem od té doby nelitovala ani jediné řádky, kterou jsem svému milovanému muži kdy poslala. To, co začalo dost nešťastně, nakonec skončilo jako pohádka.

A Martina? Ta se bohužel nepoučila. Dnes je z ní dvakrát rozvedená bezdětná paní, která se utápí ve své samotě a sebelítosti. Kdo ví, možná kdyby tenkrát odepsala Vladimírovi ona, mohla být teď šťastně vdaná…

Lenka B. (46), Praha

Předchozí článek
reklama
Související články
13.3.2024
Když mě překvapila náhlá bouřka, myslela jsem si, že nic horšího se už nestane. Pak mě ale na zastávce ohodilo auto vodou od hlavy až k patě. Pamatuji si, že tehdy se mi moc nechtělo jít z práce domů. Byla jsem krátce po rozvodu a prázdný byt mě docela deprimoval. Jako kdyby toho nebylo málo, podle předpovědi počasí sice mělo být hezky, ale odpoledne se rychle zatáhlo a spustil se prudký déšť.
13.3.2024
Zatímco se moje spolužačky zamilovávaly do kluků ze třídy, já jsem zůstávala ledově chladná. Hledala jsem kohosi výjimečného. Uviděla jsem ho v den, kdy se vdávala moje sestřenice Bětka. Svatbu pojala má rodina jako velkou událost. Týdny předtím jsme chodily s mámou a babičkou ke švadleně, a dodnes jsem přesvědčena o tom, že moje dlouhé šaty z růžové krajky byly opravdu noblesní. Jenže jsem byl
12.3.2024
Byli jsme mladí, naivní a hloupí. Jen jsme potřebovali čas, abychom pochopili, že je to láska. Vyrostla jsem na malé vsi, kde všichni byli jedna velká rodina. Když mi bylo 15 let, tak jsem se poprvé vážně zamilovala. Do Mirka. Jeho rodina se tehdy přistěhovala před pár lety před naším sblížením, nebyli u nás v městečku přímo rodilí obyvatelé. Skvěle ale mezi nás zapadli. S Mirkem jsme nebyli ne
12.3.2024
Odkvetly sněženky a bledule, na loukách žlutě svítily podběly. Jaro o sobě dávalo vědět, a jako by šeptalo: Už ses konečně zamilovala? Jaro přímo vyzývá k tomu, aby se člověk zamiloval. A ten, komu se to nepodaří, si potom připadá jaksi nepatřičně. Jako by byl zaostalý nebo tak něco. Na to jaro před mnoha lety si dobře vzpomínám. Dala jsem si předsevzetí zamilovat se, jakkoli to zní absurdně. P
5.3.2024
Když jsem Karla dvakrát za týden opařila horkou vodou, sprostě mi vynadal. O pár let později se mi to málem podařilo znovu. Karla jsem poznala na dětském letním táboře. Dělal tam praktikanta, já pomocnou kuchařku. Byl to moc hezký osmnáctiletý kluk a já coby sedmnáctka jsem se do něho šíleně zamilovala. Jsi slepá, nebo blbá? Jednou, když byly k večeři párky, jsem chtěla jít vylít hrnec s 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tři dívky v domě hrůzy
epochaplus.cz
Tři dívky v domě hrůzy
Napohled obyčejný pohodlný dům v rezidenční čtvrti v Clevelandu obývá sympatický muž, kterého si sousedé nemohou vynachválit. Nikdo z nich netuší, jak hrůzné tajemství se za jeho zdmi skrývá. Městečko Yauco na karibském ostrově Portorico má něco přes 30 tisíc obyvatel a 10. července 1960 k nim přibývá také Ariel Castro. Jeho rodiče Pedro Castro
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Jak shodit kila a nepřibrat
nejsemsama.cz
Jak shodit kila a nepřibrat
Přejídáte se, jenže pak si vyčítáte nadbytečná kila? Do posilovny vás nikdo nedostane? Moc toho nenaspíte a v práci máte stres? Zkuste na to jít jinak. Asi vás překvapí, že váš chytrý metabolismus sám od sebe spálí 1300 až 2000 kalorií denně, bez jakékoli aktivity. Kolik přesně, to už záleží na vaší váze, výšce i jiném. Už to je ale přece dobrý
Kameny Ica: Dokazují, že jsme žili s dinosaury?
epochalnisvet.cz
Kameny Ica: Dokazují, že jsme žili s dinosaury?
Na více než 15 000 kamenech s rytinami najdeme údajně potvrzení prakticky všeho, o čem dnešní záhadologové sní. Obrázky zachycují dinosaury, pokročilé lékařské zákroky nebo pokročilé technologie, nápadně připomínající ty moderní. Jsou kameny skutečné? Kdo je mohl vytvořit a co všechno by měly dokazovat?   Peruánský lékař Javier Cabrera Darquea (1924–2001) slaví 42. narozeniny. Mezi dary se
Průmyslové potraviny jako zhouba našeho zdraví?
21stoleti.cz
Průmyslové potraviny jako zhouba našeho zdraví?
Člověk je tvor nepoučitelný, zejména co se skladby jídelníčku týká. Jakmile má možnost dopřát si potraviny s vysokým obsahem cukru, soli nebo tuku, nedokáže odolat. Přitom by měl. S každou další porcí
Richard Lví srdce krutostí šokoval muslimy i křižáky
historyplus.cz
Richard Lví srdce krutostí šokoval muslimy i křižáky
S rukama pevně svázanýma za zády je postupně vyvádějí z města do pouště. Tam na ně již čekají kati. Marně budou muslimští vojáci sultána Saladina bušit do křesťanských řad, aby zachránili své souvěrce. Jejich osud je zpečetěn. Přezdívají mu Lví srdce. Už jeho současníci pohlížejí na anglického krále Richarda I. (1157–1199) jako na hrdinu, rytíře
Plněná cuketa s kuskusem, zeleninou a šunkou posypaná sýrem
tisicereceptu.cz
Plněná cuketa s kuskusem, zeleninou a šunkou posypaná sýrem
Suroviny 4 rajčata 3 cibule 8 lžic kuskusu 150 g uzené slaniny 200 g šunky 200 g strouhaného sýra Postup Cuketu podélně rozřízněte a vnitřek vydlabejte. Vydlabaný vnitřek nakrájejte na m
Velikonoce s Baronem
iluxus.cz
Velikonoce s Baronem
Velikonoce klepou na dveře, a jak lépe je strávit než v přítomnosti prvotřídních českých ovocných specialit a pálenek Baron Hildprandt. Nenechte se zaskočit dospělými koledníky, a kromě obarvených vaj
Hrádek u Nechanic: Po stopách šlechtického rodu Harrachů
epochanacestach.cz
Hrádek u Nechanic: Po stopách šlechtického rodu Harrachů
Reprezentační sídlo starobylého rodu Harrachů je ideálním prostředím k udržování starých tradic. A na zámku Hrádek u Nechanic dobře vědí, co zajímavého pro své návštěvníky připravit. Známý novogotický zámek Hrádek u Nechanic byl vystavěn hraběcí rodinou Harrachů mezi lety 1839 až 1857 jako jejich letní lovecké a reprezentační sídlo. Vyznačuje se nejen anglickou architekturou, bohatě zdobenými
Jak jsem zkoumala svůj rozvětvený rod
skutecnepribehy.cz
Jak jsem zkoumala svůj rozvětvený rod
Seděla jsem nad archivem dlouho do noci a kolem mě se promenádovali duchové mých předků. Pak zamířili do jídelny ke kulatému stolu. Do toho domu po prarodičích jsem se přistěhovala nově, bydlela jsem tu zatím jen pár dní. Domek byl hodně dlouho opuštěný, protože babička s dědou už před lety odešli bydlet do domova seniorů, kde měli
Radostná událost v rodině Leoše Mareše!
nasehvezdy.cz
Radostná událost v rodině Leoše Mareše!
U Marešových se slaví! Syn Jakub (18) se dostal na prestižní univerzitu Florida Southern College v Americe, kde se kromě studií byznysu bude také věnovat vodnímu lyžování, ve kterém je opravdu dobrý.
Co vše skrývá zřícenina hradu Házmburk?
enigmaplus.cz
Co vše skrývá zřícenina hradu Házmburk?
Zřícenina gotického hradu Házmburk, jež najdeme u vsi Klapý, asi 3,5 kilometru severozápadně od města Libochovice v okrese Litoměřice, je opředena nejednou bájí a pověstí, tak jako ostatně každé staro