Když jsem potkala svou spolužačku, nemohla jsem uvěřit, jak je krásná a udržovaná. Zatoužila jsem být taky přitažlivá a mužům se líbit. Celý život prodávám v obchodě u nás na vesnici. Vdávala jsem se brzy, můj Zdeněk je zedník, a tak jsme si postavili na konci naší vísky domek. A žili úplně normální život. Až do nedávna. „Jé, Maruš, jsi to ty?“ uslyšela jsem najednou u kasy našeho obchodu. „

Nikdy nás s manželem nenapadlo, jak smutný vedeme život, kdyby nebylo malého tvorečka, který náš smutný a ponurý byt rozveselil. V naší rodině jsme nikdy neměli žádného domácího mazlíčka. Maminka zvířata nesnášela, tak jsme my děti měly smůlu. Čas šel a já dospěla, našla si partnera pro život a toho si vzala. I když spolu žijeme léta, nikdy jsme si žádné dítě nepořídili. Nějak nám na to při naš

Byla to shoda náhod. Připravila o život mou nejlepší kamarádku a mě přinesla už v mládí ponaučení na celý život. Ten příběh se stal v mém mládí, bylo to koncem padesátých let. Bydlela jsem na severu Čech v Sudetech, kam se naše rodina po válce přistěhovala v rámci osídlování. Bylo mi sedmnáct a pracovala jsem v nedalekém městečku v porcelánce. Měly jsme tehdy s kamarádkami partu, a chodily n

Kdo říká, že láska je jen záležitostí mladých? Já jsem poznala, že zamilovat se můžete v jakémkoli věku. Potkala jsem šarmantního gentlemana a dočista jsem ztratila hlavu. Je rozvod moje životní prohra a můj život tím končí? Tak to jsem si přiznat nechtěla. Přesně tak totiž lamentovala moje maminka, když jsem jí oznamovala, že mé manželství je po třiceti letech u konce. „Přece se v padesáti ner

V našem rodě nebyly žádné krasavice a u mužů jsem byla vždy jen za hospodyni. Moc jsem si přála, aby na tom byla naše Alenka líp! Nikdy mi žádný vztah dlouho nevydržel. Podle kamarádek to bylo tím, že jsem se pokaždé zamilovala do krasavce, který mě rychle opustil a našel si modelku, která neuměla uvařit ani čaj. Přesto jsem si nakonec našla Tondu, a měla s ním dceru Alenku. Utáhla jsem ho na s

To, co začalo nevinným dětským slibem, se po letech ukázalo jako ten nejlepší nápad. Museli jsme si na sebe ale počkat. S Václavem jsme se dlouhé roky míjeli. Slíbili jsme si kdysi, mohlo nám být tak šest let, že se jednou vezmeme a budeme mít velkou rodinu. Ale víte, jak to s dětskými láskami bývá. Jak šel život dál, naše cesty se postupně rozcházely a scházely. Po základní škole jsme se z rod

Vaši nejbližší, které nejvíc milujete, vám zároveň dokážou i nejvíc ublížit. Nečekaně a velice zákeřně. To pak hrozně bolí. Na policejní stanici jsem poprvé v životě. Čekám na chodbě a celá se třesu. Vyšetřovatel mě vybízí, abych šla dál, a rovnou přede mne staví sklenici vody. A pak přichází to hlavní. Ukazuje mi spis, ve kterém je popsáno, jak můj vnuk přišel k penězům a jak je pak zneužil k 

Vdávala jsem se spíše z povinnosti než z lásky, protože jsem otěhotněla. Přítel si přál, abych si navlékla prsten po jeho babičce. Netušila jsem, že je to lež. Bude to už bezmála třicet let, co jsem se vdávala. Nutno podotknout, že to nebylo vyloženě z lásky, ale z nutnosti. Byla jsem těhotná. V té době bylo nemyslitelné, aby žena čekající dítě nebyla vdaná. Proto jsme se s Josefem vzali. Svatb

Nic jsme si s Ondrou nepřáli víc než děti. Naše seznámení bylo romantické a to, co jsme prožívali, bylo to nejkrásnější, co může být. Osud nám ale štěstí rychle vzal. S Ondrou jsme se potkali na letní zábavě o jedné červencové noci a od té doby jsme si nesešli z očí. Všichni ostatní pili, až se hory zelenaly, my namísto toho leželi pod hvězdnou oblohou a hledali souhvězdí Malý a Velký vůz, Velk

Lidé si z dovolené většinou vozí suvenýry a krásné vzpomínky. Já jsem si přivezla zážitek, na který v životě nezapomenu. Před deseti lety jsem byla na první pohled na zcela obyčejné dovolené u Hranické propasti, kde jsem měla tu čest vidět ducha. Šlo o malého chlapce, který zde byl svržen do propasti. Parta z vysoké Jsme větší parta lidí a už jsme se nemohli dočkat dne, kdy odjedeme na dl