Byla skoro stará jako já, ale dostala zálusk na mladší. Začala dělat oči na mého syna a ten nedokázal odolat!

Nebylo to moc hezké období. Syn přišel o práci a neměl z čeho platit výživné na dvě děti. Rozvod zavinil on, začal si s kolegyní z práce. Jeho žena, moje snacha, byla moc hodná ženská, ale nevěru, už několikátou, mu nedokázala odpustit.

Nedivila jsem se jí a byla na její straně. Když si synáček přišel postěžovat, že je jen na dávkách od pracáku, lekla jsem se. „Z čeho zaplatíš alimenty?“ zeptala jsem se starostlivě a on bezstarostně odpověděl, že neví.

Nechala jsem syna u sebe

Nabídla jsem mu, aby se na čas ke mně nastěhoval a koukal na svoje děti platit. Souhlasil. Spíš z pohodlnosti než z obavy o dcerky. Prvních pár dní sekal dobrotu a každý den hledal práci na nejrůznějších místech. Po pár dnech už ho ale nezajímalo, co bude dělat, hlavně aby si něco vydělal.

Jenže, kluk toho moc neuměl a nějaký dříč taky zrovna nebyl. Potom ho to přestalo bavit úplně a začal loudit peníze. Prý si potřebuje udělat velký řidičák na kamion! Odmítla jsem. Potom zase údajně potřeboval nějaké drahé nářadí, ale i to jsem odmítla. Zrovna jsem táhla domů těžkou tašku plnou jízda, když jsem za dveřmi zaslechla: „Koblížku, dej pusinku kočičce!“

Byl to šok

V obýváku jsem objevila sousedku ve značně těsném tričku a mini sukni. Bavila se s mým synem! Nevěřila jsem svým očím! Vždyť byla skoro stejně stará jako já! Synovi to nevadilo. Dokonce se tvářil potěšeně! Hladil ji po těch jejích dolíkatých stehnech a nechtěl se od ní odtrhnout. Nakonec se mi povedlo sousedku vystrkat ze dveří.

Byla neodbytná

Druhý den byla u nás sousedka znovu. Jako kdyby mě chtěla provokovat! Oblečená v ještě vyzývavějším oblečku. Pokud jsem nechtěla vyhnat syna, musela jsem mu ji znechutit. Nějak hodně a důsledně, aby to vydrželo napořád! Nějaké výhrůžky, domluvy ani prosby by na ni neplatily.

Byla to pěkná potvůrka, jak jsem slyšela. Pokud byla jen polovina z těch drbů pravda, měla jsem se na co těšit! Převalovala jsem se celou noc. Chrápání syna za zdí mi spánek rozhodně neusnadnilo. Ráno, rozespalá a roztrpčená, jsem se rozhodla. Požádám onu sousedku o pomoc.

Vyděsila jsem ji

Vypravila jsem se za ní. „Prosím tě, Dášo, pomoz mi se synem. Viděla jsem, jak si rozumíte. Nastěhuj si ho na pár dní k sobě, jsem nemocná! Ale prosím, musíš se o něho pečlivě starat. Jako já! Každý den čerstvé jídlo, nějaký ten zákusek.

Také musí mít obden čisté povlečení, jinak se mu dělá vyrážka. Jo, a taky potřebuje založit, nemá peníze. Nevadí ti to, viď?“ S milým úsměvem jsem jí poděkovala a pohladila ji ještě mateřsky po tváři. Koukala jako zkoprnělá!

Snacha mu odpustila

Samozřejmě si mého synka k sobě nenastěhovala. Přerušila raději hned veškeré kontakty. Naštěstí mám opravdu hodnou snachu a nepřeji jí nic špatného, ale když odpustila mému synovi, a on se směl po několika měsících vrátit domů, oslavila jsem to. Se sousedkou! Snacha prý došla k závěru, že je vzorný otec, který poctivě platil výživné a kupoval svým holkám dary…

Hana T. (59), Klatovy

Také se vám může líbit