22.6.2020
Člověk by rád některé věci, které mu život přinesl, zapomněl. Když k tomu ale skutečně dojde, byl by vděčný za každou vzpomínku, ať je jakákoli.
Nade mnou stojí mladý hezký chlap, má uplakané oči a vystrašený pohled. „Ahoj, no konečně.“ Ten hlas mi zní strašně povědomě, ale vůbec nevím, kdo to je. Snažím se rozproudit svůj mozek, ale nejde to. Ale ještě horší je, že vůbec nevím, co se stalo ani j