Osm let jsem se trápila tím, že se můj partner do rodiny nehrne a že mě jednou opustí. A tak jsem se prostě rozhodla, že se ho už ptát nebudu. Tato šílená myšlenka se mi zrodila v hlavě během mých čtyřicátých narozenin. Máma se mě ptala, kdy už konečně bude babičkou, kdy se s Robertem vezmeme. Ptala se takovým tónem, jako bych snad za to mohla já! Jenže opak byl pravdou… Robert nejevil o rodinn

Za sebou jsem měla krátké manželství ještě ze studentských dob. I navzdory věku a špatným zkušenostem jsem stále čekala a věřila, že někdo pravý ještě přijde. Nebyl to princ na bílém koni, i když podle pranostiky na něm často jezdíval. Jmenoval se Martin a seznámil nás společný známý v létě na grilování. Martin mnoho lidí na oslavě neznal. Stejně jako on, i já jsem přišla sama. Skončili jsme v

Říká se, že pes je nejlepší přítel člověka, a já s tímto tvrzením stoprocentně souhlasím. Moje dvouletá fenečka Lara, kterou jsem si vzala z útulku, mi totiž pomohla najít skvělého chlapa. Když mi bylo pětačtyřicet, rozešla jsem se s přítelem Honzou. Chodili jsme spolu skoro sedm let, dokonce jsme měli i společné bydlení. Naivně jsem si myslela, že mě jednoho dne požádá o ruku a že se vezmeme

Zamilovat se na stará kolena? I to je možné. Svou druhou velkou lásku jsem potkala před pěti lety na maturitním plese své vnučky Lindy. Když se nás tehdy vnučka Linda ptala, kdo by chtěl přijít na její maturitní ples, aby věděla, kolik lístků má koupit, okamžitě jsem se přihlásila. „Lidunko, tuhle událost si za žádnou cenu nenechám ujít. Už se nemohu dočkat, až tě uvidím v krásných plesových šate

Kolegyně Vendula si neustále stěžovala, že nemůže najít chlapa pro život. Každý její vztah po pár měsících vyšuměl. Tak jsme vzaly osud do vlastních rukou a rozhodly jsme se vznést do jejího života trochu štěstí… Vendula nakráčela do kanceláře. Ve tváři byla bledá a oči měla zarudlé od slz. S kolegyněmi nám ihned bylo jasné, že celou noc probrečela. „Zase to nedopadlo?“ zeptala se soucitně Věra.

Vždycky jsem toužila po romantickém vztahu a osud mi ho v mých dvaceti letech skutečně dopřál. Způsob, jakým jsem se seznámila s Jakubem, byl přinejmenším zvláštní. Jela jsem zrovna na kole od babičky. Ta bydlela v osm kilometrů vzdálené vesnici. Už po cestě jsem viděla, že zmoknu. Černé bouřkové mraky visely nízko nad krajinou a já měla strach. Přemýšlela jsem, že se někde schovám, ale pak jsem

Zima byla toho roku mírná. Pomalu končila a přicházelo jaro, pro mě však bylo dost smutné. Ještě před rokem jsem se cítila šťastná a spokojená. Měla jsem přítele, se kterým jsem plánovala skvělou budoucnost. Následující léto mi ale přineslo trpké zklamání. Přítel mi sdělil, že si našel jinou partnerku. Nic mi nevysvětloval, neomlouval se, prostě jednoho dne oznámil, že je mezi námi dvěma konec a

Celé mládí jsem měla smůlu na partnery. Poznala jsem alkoholika, tyrana, lakomce i maminčina mazlíčka. A tak jsem se rozhodla zkusit štěstí na internetové seznamce. Podala jsem si inzerát. Když jsem vyloučila odpovědi mužů, kteří hledali hlavně milenku, zůstalo už jen pár e-mailů. Mezi nimi mě zaujal Adam. Byl o pět let starší než já a bydlel asi 25 kilometrů daleko. Dala jsem mu šanci P

Zjištění, že po dvaceti letech manželství je mi Rudolf nevěrný a zamiloval se do slečny, která by mohla být jeho dcerou, mnou hluboce otřáslo. I tak jsem ale byla ochotná mu odpustit. Jenže on se své milované „holčičky“ nehodlal vzdát a bezohledně si šel za svým cílem, kterým byl konec našeho manželství. Nakonec mě víceméně donutil podat žádost o rozvod. Děti – devatenáctiletá dcera Helena a s

Některým láskám se staví do cesty překážky, ale té mojí s Markem nikdy nic v cestě nestálo. Byl to vzájemný cit od samého začátku. Chodili jsme spolu dostatečně dlouho, abychom se poznali a rozhodli se spolu strávit zbytek života. Srdečně a upřímně nás přijímali rodiče toho druhého. Ani s bydlením jsme neměli problémy – pro tyto případy moji rodiče „udržovali“ byt po babičce, dostatečně velký