Domů     Měsíce jsme o sobě nevěděli
Měsíce jsme o sobě nevěděli

Je to dávno. Bylo mi pouhých osmnáct let. Cítila jsem zoufalství, beznaděj, prázdnotu. Vlastně jsem měla hodně společného s pohádkovou Popelkou.

Maminka mi umřela a místo ní přišla zlá žena s pichlavýma očima. Nechápu, co na ní táta viděl. Byla to vysoká hřmotná ženská, budila hrůzu, připomínala čarodějnici. Když jsem byla malá, skálopevně jsem věřila, že ta žena tátu očarovala.

Bál se jí, i když ke všem ostatním se choval panovačně. V její společnosti se změnil v ustrašeného chudáčka, který po většinu času mlčel a přikyvoval.

Ve všech ostatních případech, zejména co se mě týkalo, se otec choval jako cholerik, často vybuchoval, býval v opozici. Když k tomu všemu přičtete místo, kde jsme bydleli – pochmurné podhůří pod šedivými mraky, vyjde vám výsledek: horor!

Silné a smutné provázky deště padaly celé dny, z lesních potůčků se pak stávaly říčky. Zima byla i v létě.

Byla jsem smutná a sama

Náš statek byl situovaný pod šedivou skálu. Tátova žena se ke mně nechovala pěkně. Otec to svou výchovou vyrovnat nedokázal. Vím, že mě měl rád, ale jak už to tak někdy bývá, neuměl to dát najevo. Myslel si, že vychovávat dceru znamená křičet na ni.

Čím více řvete, tím lépe vychováváte. Zejména v pubertě se mi s tím žilo těžko. Byla jsem smutná holčička a později zachmuřená dospívající dívka. Neměla jsem kamarádky.

Škola, kam jsem dojížděla, byla v nejbližším městečku a moji spolužáci bohužel vycítili a vytušili, že jsem jiná. Mně rodiče nekupovali, na rozdíl od nich, pěkné oblečení v obchodních domech. Nedostávala jsem kapesné.

O nějaké dovolené jsem mohla jenom tiše snít. Moře jsem znala z obrázků. Vypadala jsem a chovala se jinak než ostatní.

Lišky tu dávaly dobrou noc

V naší obci nebyla ani hospoda, ani kostel, ani sebemenší obchůdek. Ani autobusová zastávka, na autobus se chodilo do sousední vesnice. Jen kaplička, ta tu byla, napůl schovaná v hájku.

Kupodivu i hřbitůvek, kam jsem chodila čas od času rozmlouvat s mámou, jediným člověkem, který mi rozuměl. Nosila jsem jí náruče lučního kvítí. V zimě věnečky ze šišek. Do vesnice jezdívala čas od času pojízdná prodejna. Když přijela, byla to velká událost.

Jednou s ní ale nepřijel jako obvykle mrzutý starý pán, ale krásný kluk zhruba v mém věku.

Vypadala jsem jako šmudlinka

Macecha mě poslala nakupovat jako vždycky. Málem jsem se svalila do trávy, když jsem uviděla nového prodavače. Byl jako princ z pohádek, jako zhmotněný dívčí sen. Byla to láska na první pohled.

Jenomže zrovna po špičkách přicházel podzim, první sníh se sypal překvapivě brzy. A já jsem samozřejmě netušila, že s pojízdnou prodejnou nepřijede děda, který vypadal na sto let, ale princ z pohádky. A tak hádejte, co jsem si oblékla: Tátův vatovaný kabát!

Hlavu jsem si zabalila do vlněného šátku. Nejradši bych se do země propadla.

Rande pod lípou

Podruhé jsem si dala s oblečením a účesem větší práci. Princ z pojízdné prodejny se stal smyslem mého dosud ne zrovna šťastného života. I on si mě všiml.

Což nebylo zase tak těžké, protože věkový průměr zdejších obyvatel byl tak vysoký, že jsem mezi nimi bila do očí. Když jsme se viděli potřetí, vtiskl mi potají do dlaně dáreček. Červený bonbon.

Později lístek s textem, jestli bych za hodinku nepřišla k veliké lípě. Kde je veliká lípa, všichni zdejší věděli.

Táta dostal amok

Sešli jsme se, a ne jen jednou. Věděla jsem, že On je ten pravý, moje životní láska. Ale to už se nad naším nádherným románkem smrákalo. Někdo nás viděl a hned zatepla to pověděl mému otci. Nikdy nezapomenu na scénu, která se rozpoutala.

Táta asi nebyl šťastný člověk, když kvůli všemu takhle vybuchoval. Tehdy řval, že ze mě chce mít vysokoškolačku, ne poběhlici, couru. Ale to ještě nic nebylo. Pojízdná prodejna přijela zase. Pamatuju se na ten den, jako by to bylo včera.

Nesněžilo, jen drobně pršelo. Vítr bral lidem deštníky a šátky. Když ustal, maličko se oteplilo. Otce jsem viděla už zdálky, v černém kabátě vypadal jako přízrak. Přiběhl k náklaďáčku, popadl jeden kámen, druhý, třetí, a začal jimi házet po prodávajícím.

Doprovázel to kletbami a sprostými nadávkami. Pak už jsem jen zlomeně sledovala, jak auto s mým milým zběsile ujíždí po blátivé cestě a zmenšuje se a zmenšuje.

Postavila jsem se na vlastní nohy

Asi to byl impuls, abych změnila svůj život. Tím spíš, když příště s prodejnou přikodrcal někdo jiný, nerudný chlap středního věku. Neumím popsat, jak mi bylo. Kdo si vzpomíná na první lásku, možná se dokáže do mé situace vcítit.

Chtělo se mi všechno skončit, umřít, zmizet. Ani nebylo komu se svěřit. Doma to nepřicházelo v úvahu, kamarádky jsem neměla. Nezbylo než to nejhorší: zachovat se rozumně.

Odmaturovala jsem, řekla doma sbohem a odstěhovala se do většího města, do ubohého jediného pokojíku v podnájmu. Rozhodla jsem se na mladého řidiče pojízdné prodejny zapomenout.

Šťastné shledání

Přijet na Vánoce domů se přes všechny hádky sluší. Jela jsem. Bylo mi devatenáct, otec už na mě tolik neřval, přece jen, byly svátky a byl už naším nesmyslným sporem unavený. Pozorovala jsem na něm, že je opravdu rád, že mě po delší době zase vidí.

Mezi svátky přijela pojízdná prodejna. Nevydržela jsem a běžela se tam podívat. Byl tam. Ani jsme si nic dlouze nevysvětlovali. Tehdy se prostě urazil, později mě marně hledal. A teď mě rovnou a bez okolků požádal o ruku. A já? Samozřejmě jsem řekla ano.

Hana J. (60), Vysočina

reklama
Související články
19.5.2024
Po letech jsem se setkala se svojí studentskou láskou. Z nespokojeného manželství jsem odešla a nelitovala. Dnes jsem opět šťastná. V sedmnácti letech jsem začala chodit s Jindrou, byl to nejhezčí kluk ze školy. Mé kamarádce se samozřejmě líbil taky. Když jsem strávila tři týdny po operaci slepáku v nemocnici, řekla mi Klára, že Jindra balil nějakou holku z prváku, prý je viděla, jak se líbají.
13.5.2024
Z platonické lásky mě rázem vyléčila ta opravdová. A našla jsem ji tam, kde bych ji nikdy předtím nehledala. Byl to takový velikonoční zázrak. Naši rodinu v okolí každý dobře znal. Babička s maminkou pracovaly v samoobsluze a snad žádný jejich zákazník neopomenul o Velikonocích na naše stavení s pomlázkou zazvonit. Stejně to bylo i v případě tatínka, který v nedaleké obci vedl fotbalové mužstvo
7.5.2024
Byla jsem odhodlaná pro lásku udělat cokoliv, ale zjistila jsem, že jenom to zkrátka nestačí. Na tu pravou lásku je třeba dvou. Zamilovaných příběhů jsem za svůj život přečetla mnoho. Nořila jsem se do smyšlených románů a snila o tom, že i já jednou najdu pravou lásku. A udělám pro to všechno na světě. V patnácti letech se to zdálo jako krásná a jednoduchá představa. Postupem let jsem ale zjišť
6.5.2024
Znali jsme se s Mirkem krátce a museli jsme se brát. Ve svatební den bylo ještě ke všemu příšerné počasí. Už jako holka jsem toužila mít letní svatbu. Před spaním jsem si představovala, jak kráčím rozkvetlou loukou v nádherných krajkových šatech ruku v ruce s urostlým ženichem, i když jsem neměla ponětí, kdo to je a kam vlastně jdeme. A mimochodem, kdo to je a kam vlastně jdeme, jsem přesně nev
2.5.2024
Byla jsem zamilovaná do pohledného spolužáka Lišky, který si mě nevšímal. Přesto jsem doufala, že se během pálení čarodějnic sblížíme. K čarodějnicím neboli třicátému dubnu se upínaly veškeré mé naděje. O té magické noci jsem věděla nemnoho, neboť jsme se o takových věcech ve škole neučili, ale babička říkávala, že je to noc zázraků. Filipojakubská nebo také Valpuržina noc proslula kouzly, ve v
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zámek Červená Lhota: Jméno podle ďábelské legendy
epochanacestach.cz
Zámek Červená Lhota: Jméno podle ďábelské legendy
Pohádková krása zrcadlená ve vodní hladině! Vodní hrady a zámky zrcadlící se na hladině bývaly nedobytnými baštami i pohodlnými luxusními šlechtickými sídly a dnes jsou perlami české krajiny, za kterými putují statisíce turistů. A snad nejvýraznější mezi nimi je zámek Červená Lhota. Jméno podle ďábelské legendy Pro to, aby se jejich tvrz změnila ve vodní,
Automatické mlýny: K chrámu moderní architektury patří 212 klíčů
historyplus.cz
Automatické mlýny: K chrámu moderní architektury patří 212 klíčů
Bývaly doby, kdy architekti dokázali i obyčejným funkčním továrnám vtisknout eleganci výstavných zámků. Pardubice jeden takový skvost mají, a dokonce si ho v posledních letech vycizelovaly k dokonalosti. Umění, které mele Na břehu řeky Chrudimky v Pardubicích stával mlýn už v roce 1586. Na počátku 20. století však mlynářské konkurenci v oblasti vládnou bratři Egon (1871–1932) a Karel (1879–1944) Winternitzovi,
Perlové týdny Halada prezentují raritní šperky
iluxus.cz
Perlové týdny Halada prezentují raritní šperky
Právě probíhající „Perlový týden“ překvapil fantastickým náhrdelníkem značky Mikimoto. Ten bude možné vidět až do neděle v pražském butiku v ulici Na Příkopě, následně se všemi ostatními šperky poputu
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Pružné tělo v 50+? Je to snadné…
nejsemsama.cz
Pružné tělo v 50+? Je to snadné…
Bolí vás svaly a klouby, ládujete do sebe pilulky tišící bolest, a nic nezabírá? Chce to změnu… Vyčleňte si jen pár minut denně na protažení celého těla, a budete se cítit jako znovuzrozená. Protažení trapéz Tento cvik můžete provádět vsedě i vestoje, dodržet musíte jen zcela rovná záda. Jednou rukou přitáhněte hlavu k rameni, druhé rameno se
Podmořský monument Jonaguni: Jde o pozůstatky bájného kontinentu Mu?
enigmaplus.cz
Podmořský monument Jonaguni: Jde o pozůstatky bájného kontinentu Mu?
Jonaguni je ostrov náležející do japonské prefektury Okinawa. Poblíž něj leží pod mořskou hladinou gigantické kamenné bloky, které připomínají obrovské terasy se schodišti vytesanými do kamene. Odhadu
Když může Prachař, koketuje i ona
nasehvezdy.cz
Když může Prachař, koketuje i ona
Herečka Sara Sandeva (26) ze seriálu Jedna rodina to s Jakubem Prachařem (40) zřejmě nemá jednoduché! Že by jí už docházela trpělivost? Ještě než se dali dohromady, říkalo se, že není krásné ženy, k
Tajný tunel pod brooklynskou synagogou: Kdo ho vybudoval a proč?
epochalnisvet.cz
Tajný tunel pod brooklynskou synagogou: Kdo ho vybudoval a proč?
Bizarní skandál na začátku tohoto roku otřásá židovskou komunitou v New Yorku. Pod historickou synagogou je objeven tajný podzemní tunel vedoucí do suterénu prázdného obytného domu. O jeho původu a účelu se hned po odhalení rozhoří divoké spekulace. Sloužil k obchodování s dětmi nebo k jiným nezákonným činnostem, jak tvrdí konspirační teoretikové?   V polovině
Tagliatelle s bazalkovým pestem
tisicereceptu.cz
Tagliatelle s bazalkovým pestem
Tagliatelle představují dlouhé široké nudle. Seženete je v každém supermarketu. A nejlépe chutnají právě s pestem. Ingredience 1 balení těstovin tagliatelle dvě hrsti čerstvé bazalky 6 lžic ol
Naše Galaxie je domovem myriád bludných světů
21stoleti.cz
Naše Galaxie je domovem myriád bludných světů
Země a jejích sedm sestřiček se od svého zrodu drží pomyslných máminých sukní. Možná se jejich orbity v minulosti měnily, možná pohltily některé ze svých sourozenců, ale z dálky Sluneční soustava půso
Musím zachránit manželství!
skutecnepribehy.cz
Musím zachránit manželství!
Krásně jsme si žili, v klidu a pohodě. Vůbec by mě nenapadlo, že se můj život najednou zvrátí do nejistoty a emocí. Můj manžel Petr je velmi šikovný zahradník. Proto se před pěti lety rozhodl, že si založí firmu, aby měl ještě nějaké peníze ke klasickému platu navíc. Jsme manželé už mnoho let. Zamilovali jsme
Co potkalo planety na vesmírné cestě?
epochaplus.cz
Co potkalo planety na vesmírné cestě?
Bylo jednou jedno Slunce a mělo osm dětí. Jejich jména všichni známe. Mají ale něco společného s lidmi? I když už jsou to dnes dospělé planety, životem si nesou následky svého divokého dětství. Příběh se začíná psát před 4,6 miliardami let. Okolo právě vznikající hvězdy se vytvoří rotující prachoplynný disk. Částice v něm se začnou srážet