Domů     Měsíce jsme o sobě nevěděli
Měsíce jsme o sobě nevěděli

Je to dávno. Bylo mi pouhých osmnáct let. Cítila jsem zoufalství, beznaděj, prázdnotu. Vlastně jsem měla hodně společného s pohádkovou Popelkou.

Maminka mi umřela a místo ní přišla zlá žena s pichlavýma očima. Nechápu, co na ní táta viděl. Byla to vysoká hřmotná ženská, budila hrůzu, připomínala čarodějnici. Když jsem byla malá, skálopevně jsem věřila, že ta žena tátu očarovala.

Bál se jí, i když ke všem ostatním se choval panovačně. V její společnosti se změnil v ustrašeného chudáčka, který po většinu času mlčel a přikyvoval.

Ve všech ostatních případech, zejména co se mě týkalo, se otec choval jako cholerik, často vybuchoval, býval v opozici. Když k tomu všemu přičtete místo, kde jsme bydleli – pochmurné podhůří pod šedivými mraky, vyjde vám výsledek: horor!

Silné a smutné provázky deště padaly celé dny, z lesních potůčků se pak stávaly říčky. Zima byla i v létě.

Byla jsem smutná a sama

Náš statek byl situovaný pod šedivou skálu. Tátova žena se ke mně nechovala pěkně. Otec to svou výchovou vyrovnat nedokázal. Vím, že mě měl rád, ale jak už to tak někdy bývá, neuměl to dát najevo. Myslel si, že vychovávat dceru znamená křičet na ni.

Čím více řvete, tím lépe vychováváte. Zejména v pubertě se mi s tím žilo těžko. Byla jsem smutná holčička a později zachmuřená dospívající dívka. Neměla jsem kamarádky.

Škola, kam jsem dojížděla, byla v nejbližším městečku a moji spolužáci bohužel vycítili a vytušili, že jsem jiná. Mně rodiče nekupovali, na rozdíl od nich, pěkné oblečení v obchodních domech. Nedostávala jsem kapesné.

O nějaké dovolené jsem mohla jenom tiše snít. Moře jsem znala z obrázků. Vypadala jsem a chovala se jinak než ostatní.

Lišky tu dávaly dobrou noc

V naší obci nebyla ani hospoda, ani kostel, ani sebemenší obchůdek. Ani autobusová zastávka, na autobus se chodilo do sousední vesnice. Jen kaplička, ta tu byla, napůl schovaná v hájku.

Kupodivu i hřbitůvek, kam jsem chodila čas od času rozmlouvat s mámou, jediným člověkem, který mi rozuměl. Nosila jsem jí náruče lučního kvítí. V zimě věnečky ze šišek. Do vesnice jezdívala čas od času pojízdná prodejna. Když přijela, byla to velká událost.

Jednou s ní ale nepřijel jako obvykle mrzutý starý pán, ale krásný kluk zhruba v mém věku.

Vypadala jsem jako šmudlinka

Macecha mě poslala nakupovat jako vždycky. Málem jsem se svalila do trávy, když jsem uviděla nového prodavače. Byl jako princ z pohádek, jako zhmotněný dívčí sen. Byla to láska na první pohled.

Jenomže zrovna po špičkách přicházel podzim, první sníh se sypal překvapivě brzy. A já jsem samozřejmě netušila, že s pojízdnou prodejnou nepřijede děda, který vypadal na sto let, ale princ z pohádky. A tak hádejte, co jsem si oblékla: Tátův vatovaný kabát!

Hlavu jsem si zabalila do vlněného šátku. Nejradši bych se do země propadla.

Rande pod lípou

Podruhé jsem si dala s oblečením a účesem větší práci. Princ z pojízdné prodejny se stal smyslem mého dosud ne zrovna šťastného života. I on si mě všiml.

Což nebylo zase tak těžké, protože věkový průměr zdejších obyvatel byl tak vysoký, že jsem mezi nimi bila do očí. Když jsme se viděli potřetí, vtiskl mi potají do dlaně dáreček. Červený bonbon.

Později lístek s textem, jestli bych za hodinku nepřišla k veliké lípě. Kde je veliká lípa, všichni zdejší věděli.

Táta dostal amok

Sešli jsme se, a ne jen jednou. Věděla jsem, že On je ten pravý, moje životní láska. Ale to už se nad naším nádherným románkem smrákalo. Někdo nás viděl a hned zatepla to pověděl mému otci. Nikdy nezapomenu na scénu, která se rozpoutala.

Táta asi nebyl šťastný člověk, když kvůli všemu takhle vybuchoval. Tehdy řval, že ze mě chce mít vysokoškolačku, ne poběhlici, couru. Ale to ještě nic nebylo. Pojízdná prodejna přijela zase. Pamatuju se na ten den, jako by to bylo včera.

Nesněžilo, jen drobně pršelo. Vítr bral lidem deštníky a šátky. Když ustal, maličko se oteplilo. Otce jsem viděla už zdálky, v černém kabátě vypadal jako přízrak. Přiběhl k náklaďáčku, popadl jeden kámen, druhý, třetí, a začal jimi házet po prodávajícím.

Doprovázel to kletbami a sprostými nadávkami. Pak už jsem jen zlomeně sledovala, jak auto s mým milým zběsile ujíždí po blátivé cestě a zmenšuje se a zmenšuje.

Postavila jsem se na vlastní nohy

Asi to byl impuls, abych změnila svůj život. Tím spíš, když příště s prodejnou přikodrcal někdo jiný, nerudný chlap středního věku. Neumím popsat, jak mi bylo. Kdo si vzpomíná na první lásku, možná se dokáže do mé situace vcítit.

Chtělo se mi všechno skončit, umřít, zmizet. Ani nebylo komu se svěřit. Doma to nepřicházelo v úvahu, kamarádky jsem neměla. Nezbylo než to nejhorší: zachovat se rozumně.

Odmaturovala jsem, řekla doma sbohem a odstěhovala se do většího města, do ubohého jediného pokojíku v podnájmu. Rozhodla jsem se na mladého řidiče pojízdné prodejny zapomenout.

Šťastné shledání

Přijet na Vánoce domů se přes všechny hádky sluší. Jela jsem. Bylo mi devatenáct, otec už na mě tolik neřval, přece jen, byly svátky a byl už naším nesmyslným sporem unavený. Pozorovala jsem na něm, že je opravdu rád, že mě po delší době zase vidí.

Mezi svátky přijela pojízdná prodejna. Nevydržela jsem a běžela se tam podívat. Byl tam. Ani jsme si nic dlouze nevysvětlovali. Tehdy se prostě urazil, později mě marně hledal. A teď mě rovnou a bez okolků požádal o ruku. A já? Samozřejmě jsem řekla ano.

Hana J. (60), Vysočina

reklama
Související články
8.12.2023
Prožila jsem kus života s mužem, do kterého jsem se zamilovala už v mládí. Podzim života trávím ale s jeho bratrem. Bratry Marka a Leoše znala v mém dětství celá škola. Já jsem nebyla výjimkou, i když Marek chodil o třídu výš, a starší Leoš dokonce o dvě třídy. Neustále na sebe nějak upozorňovali. Mohli jste se vsadit, že když se stal nějaký průšvih, byl u toho jeden z bratrů nebo spíše oba dva
7.12.2023
Toník se mi líbil už na základní škole. Ale bylo to marné, oženil se s dívkou z města. Zbyly mi jen oči pro pláč. Osud mi dal ale šanci... Stále častěji jsem chodila k oknu a koukala ven. Cesta, která se vinula od lesa loukami až k naší polosamotě, byla prázdná jako popůlnoční nádraží. Zmocňovalo se mě zoufalství. Tolik jsem ho chtěla vidět. Přitom na svatou Barboru se u nás pokaždé objevil s k
4.12.2023
Byla jsem dvacet let sama a neměla jsem už v plánu hledat další chlapy. Osud ale chtěl něco jiného. A já potkala Jardu, dávnou lásku. Když mi bylo necelých padesát let, stala jsem se babičkou na plný úvazek a zároveň přišla o manžela. Časem jsem si zvykla na to, že lásku už prožívám jen skrz červenou knihovnu. Ostatně, ona už to nebyla žádná sláva ani po tolika letech s mým ex. Nikdy bych proto
27.11.2023
Věděli jsme, že jsme pro sebe stvoření. Kdo by však čekal, že nás dožene osud a provalí se nevěra mého otce? Zamilovala jsem se do svého sourozence! S Davidem jsme se znali od plenek. Celý život jsme vyrůstali vedle sebe coby sousedé. Byli jsme nejlepší přátelé na život a na smrt a neudělali bychom bez sebe jediný krok. S Davidem jsme byli stejně staří a stejný den jsme spolu slavili narozeniny
27.11.2023
Chodila jsem s Petrem od střední školy a malovala jsem si, že spolu budeme mít velkolepou svatbu, kupu dětí a budeme žít šťastně až do smrti. Ve druhém ročníku na vysoké se ale něco změnilo. Neměli jsme na sebe tolik času, ale já se utěšovala, že až dostudujeme, bude to lepší. Jenže Petr začal být odtažitý. Byla jsem ve třetím ročníku a intenzivně jsem se připravovala na státnice. S Petrem jsm
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Rakouské Alpy: Dva tipy pro milovníky adrenalinu
epochanacestach.cz
Rakouské Alpy: Dva tipy pro milovníky adrenalinu
Vylezte si na ledovec! Tyrolské ledovcové středisko Stubai, kde můžete lyžovat od října do června, je položeno ve výšce mezi 1750–3212 metry nad mořem. Největší skiareál na ledovci vám však kromě 34 sjezdovek nabídne i netradiční adrenalinový zážitek v podobě zdolávání zamrzlé stěny. Ta se tyčí do výšky 20 metrů přímo u horní stanice lanovky Gamsgarten
Dlouhodobé sezení zabíjí častěji než kouření či obezita. Braňte se!
epochaplus.cz
Dlouhodobé sezení zabíjí častěji než kouření či obezita. Braňte se!
Schválně si některý den změřte, kolik hodin během něj prosedíte. A to nejen v práci, ale i cestou do a z ní či večer na gauči před televizí. Výsledek může být překvapivý – až 14 či 15 hodin denně! Co takové dlouhé sezení udělá s vaším tělem? Kouření, alkohol, drogy, nadměrné slunění, špatná strava a přejídání jsou zničující,
Zradil ji ve chvíli, kdy jeho lásku nejvíce potřebovala
nasehvezdy.cz
Zradil ji ve chvíli, kdy jeho lásku nejvíce potřebovala
Osud si s herečkou několikrát nepěkně pohrál. Vždy ale sebrala zbytky svých sil a vyrazila do boje. Dnes se snaží žít jenom přítomností a užívat si každého dne. A zdá se, že to dokonale funguje. Kř
Půjčka do výplaty je receptem na různé nečekané výdaje
21stoleti.cz
Půjčka do výplaty je receptem na různé nečekané výdaje
Máte před sebou výdaje, s nimiž jste nepočítali? Krátkodobá půjčka může být dobrým pomocníkem. Je velmi rychlá a věcná, neptá se na detaily z osobního života a dovede pomoci vždy efektivně. Lze se
Má v srdci místo jen pro Kolečka?
nasehvezdy.cz
Má v srdci místo jen pro Kolečka?
Ačkoli už uplynulo od rozchodu herečky ze seriálu ZOO Denisy Nesvačilová (32) a scenáristy Petra Kolečka (39) několik měsíců, podle informací od našeho anonymního zdroje ho stále nedostala z hlavy.
Carnegie Hall: Slavný chrám hudby se zrodí na moři
epochalnisvet.cz
Carnegie Hall: Slavný chrám hudby se zrodí na moři
Jestliže pro horolezce je vrcholem Mount Everest a operní pěvec sní o La Scale, interpret klasické i populární hudby má jako nejvyšší metu Carnegie Hall, magickou koncertní síň v New Yorku.  
Záhada pojmenování města Pelhřimov i rejdiště místních čarodějnic a krvelačných běsů
enigmaplus.cz
Záhada pojmenování města Pelhřimov i rejdiště místních čarodějnic a krvelačných běsů
Nejznámější pověst o vzniku Pelhřimova, města v kraji Vysočina, uvádí jako jeho zakladatele pražského biskupa Pelhřima. Tento biskup se vydal jako prostý poutník pěšky na cestu do Říma. V místě blízko
Třetí ročník Czech National Spirits Competition vyhodnocen
iluxus.cz
Třetí ročník Czech National Spirits Competition vyhodnocen
Slavnostní galavečer vyhlášení výsledků mezinárodní soutěže o nejlepší destilát a likér Czech National Spirits Competition 2023 proběhl v reprezentativních prostorech Strahovského kláštera v sobotu 2.
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Ukrajinský boršč s hovězím masem
tisicereceptu.cz
Ukrajinský boršč s hovězím masem
Věděli jste, že skvělý boršč je ve skutečnosti nikoliv ruskou, ale ukrajinskou specialitou! Je dokonce zapsán jako dědictví UNESCO. Můžete si jej připravit třeba tímto způsobem. Suroviny 200 g z
Vlastně jsem se znovu narodila
skutecnepribehy.cz
Vlastně jsem se znovu narodila
Už několik let se jen velmi obtížně pohybuji i s hůlkou. Snažím se proto být maximálně opatrná. Abych se nedostala do situace jako před třemi lety. S krátícím se dnem si chodím nakupovat raději už dopoledne. Také provoz v ulicích je bezpečnější. To jsem si aspoň myslela ještě před třemi lety, než mne z mého omylu vyvedla nadmíru nepříjemná událost. Vypnutá
Kokosové pusinky
tisicereceptu.cz
Kokosové pusinky
Lehoučké nadýchané cukroví bez mouky je jako stvořené pro zdravé mlsání. Potřebujete 1 hrnek strouhaného kokosu 1/4 hrnku medu 1/2 lžičky mandlového/vanilkového extraktu špetku mořské soli 3