Vím, že se na svůj věk vlastně vymlouvám. Ale copak se mohu vrhnout do vztahu stejně bezhlavě jako ve dvaceti. Srdce ale říká něco jiného než rozum. Už z dálky vidím Aleše, jak přechází tam a zpět na místě, kde se máme sejít. Ne, rozhodně nejdu pozdě. Jenže on je vždy všude raději o deset minut dřív než o minutu později. Je to jedna z jeho mnoha vlastností, které mě docela vytáčejí. Ale přesto mi

Šimona jsem si brala z lásky. Mezi naše hlavní sny a cíle patřila rodina. Plánovali jsme nejméně dvě děti. Vybrali jsme pro ně i jména. Zbývalo jen jediné: abych přišla do jiného stavu. Celý první rok manželství jsme se neúspěšně snažili a navzájem se uklidňovali, že ne všechno se podaří hned. „Asi ještě není pro miminko ten správný čas,“ říkala jsem. Okolnosti mi to ale vyvracely, vždyť nám s

Když vyhlásili dámskou volenku, neváhala jsem, využila příležitost a byla rychlejší než ostatní dívky, které stejně jako já vykročily k mému vytouženému objektu. Tančili jsme spolu a on mi náhle pošeptal: „Adélo, víš, že jsi vlastně nejhezčí holka tady v tanečních?“ Ta otázka mě zastihla nepřipravenou. Nebyla jsem na lichotky právě zvyklá. „A neříkáš to jen tak?“ zeptala jsem se. „Říkám to pro

Naše manželství s Davidem, stejně jako rozvod, byla itálie. Doprovázely ho hádky, křik, urážky. Když bylo po všem, ulevilo se mi. Zároveň na mě ale doléhal strach ze samoty. S Davidem jsme se znali ani ne rok, když jsme do toho praštili. Poznali jsme se na diskotéce u Máchova jezera, kde jsme byli každý se svou partou přátel na letních prázdninách, a okamžitě to mezi námi zajiskřilo. Byl velice p

S manželem jsem žila třicet let. Myslela jsem si, že vím, jak chutná láska. Skutečnou vášeň a zamilovanost jsem však poznala až dlouho po rozvodu. Byla jsem v šoku, když mi manžel oznámil, že ode mě odchází. „Proč? Po tolika letech…,“ nechápala jsem. Nemohla jsem uvěřit, že to, co se právě děje, je skutečně pravda. „Promiň, ale prostě jsem se zamiloval,“ odpověděl mi a v jeho hlase přitom nebyla

Před třemi roky jsem přišla o práci, a tak mi manžel nabídl místo ve své firmě. Zdálo se to jako dobrý nápad. Pak jsem ale poznala manželovu druhou stránku… S manželem Ludvíkem jsme se brali před třiceti lety, když nám bylo pětadvacet. Společně jsme vychovali tři děti, splatili jsme byt a koupili jsme si chatu v Beskydech. Nechci se nějak naparovat, ale naše manželství bylo skoro idylické. Nikdy

Trochu jsem se styděla za to, že hledám známost na inzerát. Nakonec se však ukázalo, že jsem nic lepšího udělat nemohla. Táta od nás odešel krátce po mém narození, takže jsem vyrůstala jen s mámou. Vychovávala mě přísně a nekompromisně. O svobodě, kterou mívají dnešní děti, jsem si mohla nechat leda tak zdát. A když jsem dospívala a zeptala se jí, jak udělat dojem na muže, vynadala mi, co že je

Nikdy jsem nebyla manuálně zručná. Na rovinu – byla jsem náramně nešikovná. Představa, že půjdu do autoškoly, mě děsila. Třídní učitelka rozdala přihlášky do autoškoly celé maturitní třídě. Měli jsme dokonce studentskou slevu. Přihlášku vyplnil každý. Nechtěla jsem být trapnou slečinkou, která se bojí, a tak jsem se přihlásila rovněž. Věděla jsem, že nastanou svízelné časy. Atraktivní instru

V osmnácti jsem to neměla se vztahy snadné. Byla jsem nesmělá a jak už to tak bývá, současně i zamilovaná. Mým vytouženým klukem byl o dva roky starší David ze sousedství. V těch nejkrásnějších snech jsem si představovala, jak se vedeme za ruce, jak mě líbá a objímá. A pak jsem vždycky propadla strašnému smutku při vědomí, že to nikdy nebude pravda. Měla jsem neprůbojnou, stydlivou povahu. Ne

Rozum u mě vždycky vítězil nad srdcem. Byla to ale láska, která mi pomohla udělat čáru za minulostí. S mou první láskou jsem se seznámila na střední. Byl krásný, motaly se kolem něho všechny holky ze třídy a on z toho měl legraci. Platonicky jsem ho milovala dva roky. Viděli jsme se každý den, občas spolu promluvili, ale já se moc styděla, abych mu naznačila něco víc. Zvlášť, když jsem viděla,