Vypadá to, že někteří lidé jsou nám opravdu osudem předurčeni. Muž, kterého jsem kdysi milovala, je nyní opět součástí mého života. Svého prvního muže jsem hodně milovala, ale manželství bohužel nedopadlo dobře. Když jsme se rozváděli, nenapadlo by mě, že se Tomáš znovu ocitne po mém boku. Spolužáci ze střední Tomáš byl mým spolužákem na gymnáziu. Chodili jsme do stejného ročníku, ale já

Toho kluka prostě musím mít! To byla moje hlavní myšlenka ve spojitosti s Markem. A nevykvetla v hlavě pubertální holčičce. Bylo mi pětadvacet a životních zkušeností jsem měla za sebou už dost. Setkali jsme se jedno jarní pondělí v krytém bazénu. Přišla jsem tam s kamarádkou Lenkou. Mohlo to být normální odpoledne, jenže pak se u bazénu objevil On. Byl tam sám. Věk asi tak jako já, tmavé vlasy

Když je člověk šťastný a spokojený, myslí si, že se na jeho klidu a pohodě, ve které žije, nemůže nic změnit. V ten okamžik však přijde nečekaný úder, který jeho všemi dosavadními jistotami pořádně otřese. Byli jsme úplně normální rodina. Já, můj muž Hynek a syn Ludvík. Měli jsme malý domek na okraji města s velkou zahradou. Já i manžel jsme chodili do práce a syn Ludvík, když vystudoval střední

Stalo se mi to, co se některým ženám stává: dlouho jsem váhala s vážnou známostí a pak se mě krátce před třicítkou zmocnila panika, že zůstanu na ocet. Pracovala jsem v pánském kadeřnictví, takže by se dalo říct, že jsem možnost potkat někoho zajímavého měla vlastně denně. Nebylo to však tak jednoduché, jak se zdálo. Jen tak někoho oslovit, na to jsem neměla povahu. Víceméně jsem byla odkázaná

Dnes už vím, že přísloví: „Nikdy neříkej nikdy“ beze zbytku platí. Trvalo mi ale dlouho, než jsem na to přišla. Skoro celý život. Svatebčané se pomalu scházejí. Pozoruji je z okna, jak postávají na naší zahradě a rozhlížejí se do všech stran. Jsou tu mí věrní přátelé, moje děti se svými kamarády a také úplně cizí lidé, zřejmě kamarádi Františka. Začíná mi být trochu úzko. Všichni tito lidé se seš

Seděly jsme se sestrou v kavárně. „Co muži?“ zeptala se Míša. „Žádná změna na obzoru?“ „Bohužel,“ pokrčila jsem rameny. Nebylo to poprvé, co jsem takto musela odpovědět. „Takže jsi spokojená?“ chtěla vědět sestra. Vdala se před třemi lety, odstěhovala se s manželem mimo Prahu a setkávaly jsme se nyní tak jednou do měsíce. „Znáš to, žádný člověk není úplně spokojený,“ řekla jsem Míše. Padla

Jediná věta stačila k ukončení mnohaletého vztahu. Přítel mi napsal, že jsem jeho největším omylem, kterého se kdy dopustil! Zastavila jsem se uprostřed chodníku a svět kolem jakoby pro mě přestal existovat. Na displeji svého nového telefonu jsem si přečetla pro mě nepochopitelný vzkaz. Psal mi ho můj dlouholetý přítel. Žili jsme spolu už víc než osm let a doufala jsem, že je to vztah navždy! Mě

Mirek byl navenek zamilovaný a oddaný manžel, který se za dveřmi domu měnil na psychického tyrana a despotu. Pokud jsem si dovolila mít na věci vlastní názor, dočkala jsem se jen výsměchu a nadávek. Když jsem po několika letech podala žádost o rozvod, okolí zůstalo překvapené. Nikdo to nečekal. V době našeho rozchodu si manžel začal poměr se svou kolegyní, a tak vše proběhlo rychle a bez probl

Byla to láska na první pohled – z mé strany tedy určitě. Stačilo jedno setkání u kamarádky a hned jsem byla do Milana zamilovaná až po uši. Také já jsem mu byla sympatická, to prostě holka pozná. Dal to najevo pěkně nahlas, že jsem se musela začervenat. „Netušil jsem, že kamarádíš s princeznou, Simono,“ řekl kamarádce a díval se přitom na mě. „Já jsem normální holka, nepřeháněj to, prosím tě,“ b

Pavel byl všechno možné, jenom ne romantik. Něžnými slůvky zrovna nehýřil a kytku mi donesl jen k svátku nebo narozeninám. A vlastně ještě k výročí svatby. V ostatních směrech jsem si ale na Pavla nemohla stěžovat. Rodinu dokázal uživit bez problémů, do hospody nechodil a jako milenec neměl chybu. Dokázali jsme si o všem povídat celkem otevřeně a tak jsem se jednoho dne Pavlovi zmínila, jak mo