Nevěřila bych, k čemu mě doženou finanční problémy. Pod tíhou špatného svědomí se mi ale podařilo téměř nemožné. Vždycky jsem byla poctivý člověk. Nikdy by mně nepřišlo na mysl, že udělám něco, kvůli čemu mě bude trápit svědomí. Ale stalo se. Firmě, kde manžel pracoval, se přestalo dařit. Můj muž nikdy nezaměstnaný nebyl. Ze začátku se snažil, chodil na pracovní úřad, každé dopoledne trávil u poč

Kdyby se nestala ta aprílová příhoda, možná bych byla sama dodnes. Ale jsem šťastně vdaná a mám dceru. Tehdy jsem učila na gymnáziu a byla jsem to, čemu se říká stará panna. Připadala jsem si stará, dnes vím, že to žádné stáří nebylo, do čtyřicátých narozenin scházel rok. Byla jsem třídní učitelka třídy 4.B, byly to chytré děti, ale zároveň živé až příliš. Daly mi přezdívku Stará panna, dobře jse

Posmívala se mi. Kluci měli oči jen pro ni. Jenomže každý chvilku tahá pilku, milá sestřenko. Znáte někoho, kdo jezdíval na jarní prázdniny do Prahy? Takových moc není. Patřím mezi ně. Ano, to já jsem jezdívala na "jarňáky" do Prahy, byla to jedna z nemnoha příležitostí, jak se podívat do hlavního města. Věřte nebo ne, nejezdila jsem tam ráda. Tedy abych byla spravedlivá, teta se strejdou byli fa

Spal a spal a nebyl vůbec k probuzení. Myslela jsem si, že to je epidemie, která nás všechny zasáhla. Netušila jsem, že za tím stojí nebezpečí, které si vyžádá synovu smrt. Blížilo se jaro a venku se střídalo počasí. Jeden den jsme přišli domů z vycházky promáčení, druhý den jsme byli zpocení jako by už bylo léto. Já jsem vstávala první a připravila snídani. Chřipka nás pohlcovala jednoho po druh

S kamarádkou jsme si na procházce povídaly o vnoučatech a přípravách na vánoční svátky. Najednou si k nám přisedl muž. Kamarádka ho ale vůbec neviděla. S manželem jsme byli vždycky aktivní a vedli k takovému životu i děti. I v důchodu jsme se snažili chodit každý den na procházky. Pořídili jsme si pejska, aby nás nutil každý den vyrazit z domova. Byla to velká motivace vidět toho tvorečka, jak

Nejprve jsem se začala hádat s manželem a potom i s dospělými dětmi. Vnoučata nás přestala navštěvovat a doma to vypadalo jako ve válce. Každý den jsem zažívala to samé. Musela jsme připravit pro manžela snídani a potom se s ním dohadovat, co bude k obědu. Nic mu nebylo po chuti! Jednou bylo maso tučné, potom zase suché. Šišky s mákem mazlavé a rýže rozvařená. Ani můj zevnějšek mu nebyl po chuti

Soused, navzdory svému věku, byl pěkně mlsný kocour, co se otáčel s oblibou za každou sukní. Nenapadlo mě, že bude šmírovat moji vnučku! Po rozvodu jsem se přestěhovala do pěkného malého bytu a byla moc spokojená. Obchod jsem měla hned za rohem a na městskou dopravu coby kamenem dohodil. I okolí našeho paneláku bylo pěkné. Připadala jsem si skoro jako v lese, díky vzrostlým jehličnanům. Nechyběly

Hlídala jsem malou Adélku. Zůstala v kočárku jen chvíli bez dozoru. Za domem byla louka, které se říkalo Zmijí plácek. Kdyby mě neupozornil sršeň, asi by tu dnes naše holčička nebyla. První velké drama v životě, mé malé vnučky se odehrálo jen krátce poté, co si ji moje dcera přivezla z porodnice – do vesnického domku poblíž skal. A to hned během první chvíle, kdy jsem naší malou Adélku hlídala..

Dceřino chování se začalo měnit nenápadně a plíživě. Myslela jsem, že si našla milence, a proto zanedbává děti i manžela. Skutečnost byla ale o mnoho horší. Vždycky jsem si myslela, že k tomu, aby člověk propadl hazardním hrám, musí jít do herny plné blikajících automatů. Jednu takovou jsme měli přímo u nás na rohu a bylo to peklo. Stále narváno a až do rána hluk. Nepomohly stížnosti nás obyčejn

Manžel se mi začal měnit před očima a mě hned napadlo, že má ženskou. Nedalo moc práce zjistit, o koho se jedná. Nemeškala jsem a hned mu jeho podlé jednání oplatila! Manžel si vždycky hrál na neviňátko, ale já moc dobře věděla, že jeho svědomí čisté není. Poprvé jsem mu na nevěru přišla, když jsem čekala první dceru. Bylo to velmi bolestivé! Cítila jsem se nejen podvedená, ale i jakoby pošpiněná