Jakmile jsem zavřela oči, slétali se ke mně netopýři ze všech stran. Bála jsem se zbytečně, přinášeli mi naopak radostné zprávy. Bylo to v době, kdy mi zemřela maminka, vzápětí na to jsem se rozešla s přítelem a dělala práci, která mě nebavila. Byla jsem kadeřnice, a protože jsem nemohla najít místo, prodávala jsem boty. Navíc jsem si v práci s nikým nerozuměla. Snila jsem o tom, že budu mít jedn

Oproti tomu, co se děje vedle v domě, mám zlatá vnoučata. Vím, že bych měla něco udělat a už se k tomu pěkných pár týdnů odhodlávám. Zatím se odhodlávám. Taky se totiž bojím. Bydlím na menší vesnici v Jihomoravském kraji, kde každý vidí druhému přes plot pomalu do talíře. Proto vím, co se děje vedle v domě a mám z toho úplné noční můry. S Jaruškou, která tam bydlí, se příliš nepřátelíme, máme kaž

Moc ráda bych měla sousedy, se kterými bych dobře vycházela, ale nemám. Vedle v bytě bydlí ženská, která mi už roky leze neskutečně na nervy. Protože na ni jinak nemůžu, alespoň jí přidělávám práci. Miluju léto a krásné počasí, ale jakmile jsou podzimní a zimní plískanice, umím toho pořádně využít. Konečně pomstím všechny ty chlupy, které padají z jejích psů po celém baráku i televizi, co mi řve

Bylo to takové poslední volání SOS. V mém případě se ale rady léčitele vyplatily. Svých potíží jsem se postupně zbavila… Před dvěma lety jsem měla velké problémy s páteří. Bolesti byly často neúnosné, že mě musel manžel několikrát odvézt do nemocnice. Všude mi řekli, že to není na operaci. Dali mi injekci a léky a poslali mě domů. Bolesti ale nepřestávaly. Zvedla jsem telefon Když mi by

Pokud vám někdo řekne, že vás jednou po své smrti přijde navštívit, raději tomu věřte. Většinu svých příbuzných jsem měla v době svého dětství i dospívání ráda, jen s jedinou výjimkou. A tou byl strýc Josef. Pravdou ale je, že strýc Josef nebyl v oblibě vlastně u nikoho. Poté, co se rozvedl a žena od něho odešla, prý proto, že ji bil, a psychicky deptal, žil dál už jen sám ve starém malém domku

Využili tradice, aby se vloudili do bytu a kradli. Narazili ale na našeho statečného Maxíka, který je z domu vyprovodil. Těšila jsem se na to, jak zaklepou na dveře, přednesou koledu, ochutnají, jak se mi letos povedla vánočka a taťkovi slivovice, a pak vezmou křídu a na futra napíšou tu známou zkratku, která bude naše obydlí ochraňovat až do jejich příštího příchodu. Tentokrát někdo nový? Roky

Zdědila jsem recepty na cukroví po své prababičce. Všude je napsané máslo, ale léta jsem používala rostlinné tuky. Pak se na to ale přišlo a já měla z ostudy kabát. Moje babička Miládka pracovala před druhou světovou válkou jako pekařka a cukrářka. Byla tím vyhlášená široko daleko a během Vánoc zásobovala cukrovím svoje vlastní zákaznice. Recepty si zapisovala do sešitu, který po ní zdědila moje

Celé roky jsem nemyslela na sebe a starala se jako samoživitelka o rodinu. Teď jsem konečně znovu šťastně zamilovaná, jenže moje dospělé děti jako by nechtěly nic pochopit. Nikdy by mě nenapadlo, že svoji budoucí lásku potkám na pláži v Tunisu. Vždyť jsem asi tisíckrát četla v ženských časopisech varování, že tihle mladí muži v cizích krajích často obluzují turistky jen proto, aby dosáhli vysvobo

Láska je něco tak krásného, že v knížkách bývá její vznik popsán s romantickým prostředím a rozzářenou letní oblohou. Moje ovšem začala v uplakaném a deštivém podzimním dni, kdy jsem měla už od rána špatnou náladu. Ta se ještě znásobila v práci, protože jsem zapomněla na jeden důležitý úkol. Dostala jsem „sprchu“ od šéfové a dokonce mi bylo naznačeno, že v případě opakování bych si musela hled

Být sama je hrozná věc, zvlášť, když vás opustí nejbližší rodina. Nevím, kdo udělal ten první krok. Bohužel jsme se nakonec všichni rozešli ve zlém. Šourám se pomalu k domovu jako by mi bylo snad sto let. Padá na mě všechna ta tíha neuvěřitelné samoty a strachu z těch několika volných dnů, kdy se nebude nic dít. Nesu si v nákupní tašce sice dvě porce kapra a brambory na salát. Ale ani nevím, zda