Domů     Sestra někam zmizela
Sestra někam zmizela
4 minuty čtení

Kvůli malicherné rozepři jsem se přestala stýkat se sestrou. Našla jsem ji až po dvaceti letech. Byla nemocná a bydlela pod mostem!

Se sestrou jsme byly skoro jako dvojčata. Narodila se totiž necelý rok po mně, ale i tak ji rodiče vždycky nadržovali. Byla prostě ta mladší, bezbrannější, roztomilejší. Já ji musela hlídat a později i vodit do školky.

Z dnešního pohledu je to úplný nesmysl, vždyť jsme byly téměř stejně staré! Často jsem se jí i bála. To když mi nabančila za něco, co jsem pro ni odmítla udělat.

Sestra byla tyran

Přála si třeba, abych jí došla pro zmrzlinu. Já nechtěla, protože to bylo daleko a v teple bych ji nedonesla. Ona si ale vedla svoji a nakonec mi dala minimálně pohlavek. Horší bylo, že na mě žalovala a já si to odnesla ještě navrch od rodičů.

Od táty po zlém a od maminky po dobrém, což bylo ve výsledku ještě horší, protože se u toho kárání vždycky rozplakala. „Evičko, proč tu holku neposlechneš? Víš, že nad ní drží táta ochrannou ruku.

S tím my nic nezmůžeme!“ Měla pravdu a o hodně později se to projevilo i v poslední vůli, kterou táta zanechal. Všechno odkázal Heleně, mojí sestře!“ Závěť jsme mohly s mamkou samozřejmě napadnout a soudit se, ale kdo by si dělal takovou ostudu?

Prostě jsme se obě sbalily, odstěhovaly se do malého bytu a přenechaly rodný domek s vybavením zahradou mojí paličaté sestře.

Rozkmotřily jsme se

Od té doby jsem s ní nepromluvila ani slovo. Kdybychom ji prý měly rády, zůstaly bychom s ní v domku. Jejím domku! Musela jsme se tomu vždycky trpce smát. To by se jí hodilo! Všechno by bylo její a my ji sloužily!

Takhle jsme měly alespoň po všech těch letech klid a ten byl nade všechen majetek! Helena nepřišla ani na maminčin pohřeb. Roky plynuly a já si už ani nevzpomněla, že nějakou sestru mám. Byla to minulost, ke které jsem se nechtěla vracet.

Až úřední dopis mi všechno připomněl. Psali mi z Městského úřadu, že hledají majitelku domku, který chátrá, propadla se mu střecha a zahrada je zarostlá. Sousedi si prý stěžují, ale majitelka je nezvěstná. „Moje sestra a nezvěstná?

To má být nějaký vtip?“ pomyslela jsem si a vydala se na úřad, abych zjistila víc. Nic nového mi ale neřekli. Podle všeho moji sestru už hodně dlouho nikdo neviděl!

Začala jsem po ní pátrat

Odjela jsem se podívat na náš rodný domek, ale nemohla ho ani poznat. Stala se z něho ruina. Zřícenina. „Jak dlouho tady sestra nebyla? A jak to, že sousedi nic nedali vědět?“ honilo se mi hlavou, a odpověď se nabízela sama.

Mně tady už nikdo neznal a sestra zřejmě žila dost samotářsky. Také, s kým by se ona mohla snést! Rodinu asi neměla, to by mamince doneslo. Dokud žila, sháněla totiž o ní zprávy, kde se dalo. Umínila jsme si, že ji najdu, pokud ještě žije.

Její zmizení mi bylo velkou záhadou. Jenže, kde začít? Coby horlivé čtenářce detektivek mi bylo jasné, že si někam musí chodit pro peníze. Ať už pro nějaké dávky nebo důchod. Ale moje pátrání se nesetkalo s úspěchem.

O radu jsem požádala syna a hlavně jeho ženu. Ne, že by byla nějaká kriminalistka, nebo tak něco, ale spolu se mnou sdílela zálibu pro detektivky! „Myslím, že bychom se měli zaměřit na bezdomovce.

Zrovna nedávno jsem četla, co se mezi nimi najde pohřešovaných lidí,“ navrhla mi snacha, ale já považovala její nápad za úplně lichý.

Bydlela s bezdomovci

Proč by měla být sestra zrovna mezi nimi, když měla svůj vlastní dům? No, přestože jsem jejímu návrhu nedávala žádnou šanci, mezi bezdomovci jsem se opravdu začala poptávat.

Vždycky jsem pro ně měla něco dobrého v kabelce a také kovovou padesátikorunu, aby byli ke mně vstřícní. Jeden, takový starý bezzubý pán, mi poradil, abych se vydala pod most. Ten náš, co stál za městem a nikdo k němu nechtěl chodit.

Bylo to tam ošklivé a špinavé. Všude bahno a divoká skládka. A opravdu, sestru jsem tam našla! Skoro jsem ji nepoznala, ale její velké zelené oči se nedaly přehlédnout. Byla to ona, moje Helena! Vlasy už měla šedivé a kabát samou díru.

Něco drmolila a na mě skoro nereagovala. Nechal jsem ji odvézt do nemocnice, kde konstatovali duševní nemoc. Už ani nevěděla, že má kde bydlet! V nemocnici si pobyla skoro půl roku a vrátila se celkem v pořádku, jen musela užívat hodně léků. A potom?

Vzala jsem ji k sobě. Starám se o ni a ona si poroučí, jak to uměla za mlada!

Zdena S. (57), Chomutov

Související články
5 minut čtení
Sedím u kuchyňského stolu a dívám se na stěnu, kde kdysi visely dětské kresby. Dnes tam je kalendář. Mé dny plynou stejně. Jen tiše, bez rytmu. Venku prší. Déšť stéká po skle jako slzy, které už nemám sílu vyplakat. Ono i plakat je zbytečné. Dospěla jsem k tomu, že některé věci už prostě jen jsou, jiné zmizely. Je stáří, zmizely radosti z let dávno zpět. Píši na stole, který pamatuje víc než já
3 minuty čtení
Své děti jsme vedli k poctivosti. Nikdy jsme s nimi neměli problémy. Když se z mé vnučky stala zlodějka, byl to šok pro celou rodinu. Když jsem se to dozvěděla, chtělo se mi křičet na celé kolo, že tomu nevěřím a nemůže to být pravda! Moje milovaná vnučka Ivanka byla ve škole nařčená, že krade. Ve třídě se ztrácely věci už delší dobu, byly to samé drobnosti, ale nakonec si na zloděje učitel pol
5 minut čtení
Nemůžu se zbavit tíživého pocitu, že jsem někde udělala chybu. Celý život jsem věnovala své rodině, manželovi, třem dětem, domácnosti. A přesto jsem osamělá! Své rodině jsem dala všechno: svůj čas, lásku, energii i své sny. Všechno jsem podřídila tomu, aby oni byli šťastní. A teď, když jsou dospělí a mají své životy, mám pocit, že pro ně už nejsem důležitá. Ptám se sama sebe: kde jsem to pokazi
5 minut čtení
Celý život jsem se snažila být dobrou dcerou, sestrou, prostě člověkem. Teď, když se ohlédnu, cítím jen hořkost a bolest. Kvůli vlastní sestře. Lenka byla vždycky ta „lepší“. O čtyři roky starší, hezká, chytrá, okouzlující. Když jsme byly malé, rodiče ji zbožňovali. „Podívej, jak je Lenka šikovná,“ říkávala máma, když sestra přinesla ze školy jedničku nebo zazpívala na besídce. Já, tichá a nená
2 minuty čtení
Se snachou jsme si nesedly, to uznávám, ona ale nechce, abych vídala své vnučky. A syn se mě nikdy nezastane. Trápím se tím, že je vidím tak málo! Svého syna Matěje jsem vychovala dobře. Bylo to moje jediné dítě, proto jsem se mu věnovala maximálně, měl všechno, na co si vzpomněl, a já byla přesvědčená, že máme spolu skvělý vztah. Tak tomu bylo do jeho osmadvacátých narozenin. Tehdy vstoupila m
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
21stoleti.cz
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
Houby lysohlávky se řadí mezi pravé halucinogeny, neboť ovlivňují smyslové vnímáni i prožívání reality, a to díky obsahu účinné látky zvané psilocybin. Její použití u pacientů s rakovinou, kteří trpí
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
epochaplus.cz
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
Starý poutník putoval krajem, když najednou spatřil spoustu lidí, kteří cosi kutili na skále. „Co to děláte?“ zeptal se jich. „Budujeme hrad,“ zazněla odpověď. Muž v šoku kroutil hlavou. „To spíš z mojí poutnické holi vyroste strom, než by se vám podařilo na té holé skále něco takového postavit,“ prohlásil a na důkaz zapíchl svoji starou sukovici
Už to nejsem já
skutecnepribehy.cz
Už to nejsem já
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili,
Rezidence ve stylu glamour
rezidenceonline.cz
Rezidence ve stylu glamour
Inspirující myšlenkou designérky, která navrhla podobu interiéru luxusní rezidenční vily, bylo vytvořit neobvyklý okouzlující obytný prostor, připomínající elitní paláce prvorepublikových továrníků. Johana Picková i při samotné realizaci věnovala pozornost především detailům s velkým důrazem na dokonalé zpracování každého architektonického prvku. Pod jejím dohledem tak velmi rychle vzniklo dvoupatrové aranžmá plné rafinované elegance, jež svou sofistikovaností
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
nasehvezdy.cz
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
Obdivovatelé i přátelé Terezy Brodské (57) jsou v šoku z jejího rozhodnutí. Herečka totiž nedávno oznámila, že hodlá zcela zmizet ze sociálních sítí. Údajně ji k tomu přiměl fakt, že není úplně ne
Nepečený melounový dort
tisicereceptu.cz
Nepečený melounový dort
Nemusíte ani zapínat troubu a přitom vytvoříte jedinečný dort s lehkým melounovým želé, který bude zejména během horkých letních dnů příjemným osvěžením pro malé i velké strávníky. Potřebujete 1
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
iluxus.cz
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
Značka Zadig & Voltaire přináší novou kapitolu do své ikonické voňavé ságy THIS IS! a představuje dvě nové vůně, které jsou jako stvořené pro elektrizující letní noci. Duo THIS IS HER! BURNING LOV
Kouzla letního slunovratu
nejsemsama.cz
Kouzla letního slunovratu
Letní slunovrat, kdy 21. června je den stejně dlouhý jako noc, je tím nejlepším časem pro kouzelné rituály. Pokud chcete v tento magický čas čarovat, vyzkoušejte rituály s ohněm i bylinkami. Oslavte sílu slunce a přivolejte si pomocí magie obdobně silné štěstí. Slunovrat je příležitost k novým začátkům, k napojení na přírodu a k úžasné letní magii. Vyzkoušejte některý z rituálů a dopřejte si tento magický
Jan Kupecký maloval svou duši
epochalnisvet.cz
Jan Kupecký maloval svou duši
Jeden z nejvýznamnějších barokních malířů 17. a 18. století a vyhledávaný portrétista nejmocnějších osobností své doby byl hrdý Čech. Jen v Čechách většinu svého života vlastně vůbec nežil…   Kde se Jan Kupecký (1666–1740) narodil, není úplně jasné. Jeho rodiče pocházejí z Mladé Boleslavi, ale vzhledem ke svému protestantskému vyznání nemají doma právě na růžích
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí  se někdy Spravedliví soudci?
enigmaplus.cz
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí se někdy Spravedliví soudci?
Ačkoli druhá část našeho titulku vypadá jako povzdech nad stavem belgické justice, ve skutečnosti se týká krádeže části takzvaného Gentského oltáře. Ani po devadesáti letech není tento kriminální čin
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
historyplus.cz
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
Podpalubí lodi Kaiserin Elisabeth je přecpané trofejemi. Nechybí mezi nimi vycpaní tygři, orli ani opice. Námořníci sem přinášejí vypreparované klokany, pštrosy a koaly. Arcivévoda František Ferdinand d´Este se totiž na lodi plaví kolem světa a plní ji ulovenými zvířaty. Záhy mezi ně přibudou veverky, skunkové nebo medvěd grizzly… Arcivévoda František Ferdinand d´Este (1863–1914)
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
epochanacestach.cz
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a