Bývali jsme spokojená rodina. Najednou je všechno pryč... S manželem jsme oba pracovali v jednom podniku a společně jsme vychovávali syna Milánka. Původně jsme nechtěli, aby zůstal jedináčkem, ale když mu bylo 10 let, ukázalo se, že další děti už mít nemůžu. Dlouho jsme o situaci přemýšleli a nakonec jsme se rozhodli pro adopci. Poskytnout domov a zázemí osiřelému dítěti se nám zdálo jako skvěl

Až ve chvíli, kdy se člověk ohlíží v čase zpátky, zjišťuje, že byly doby, kdy prožíval nejkrásnější období svého života. Sedím v křesle našeho obývacího pokoje. Luděk, můj manžel, je v práci a vrátí se pozdě večer. Ráda se vracím v myšlenkách do minulosti a tak je tomu i nyní. Před sedmatřiceti lety jsme spolu začali žít jako dobrodruzi v malé zahradní chatě na kraji města. Tehdy začal náš nejš

Ivanka byla dlouho sama. Když se po letech konečně vdala, z jejího manžela se vyklubal podvodník, který ji i celou rodinu připravil o peníze. Říká se, že rodiče by neměli zasahovat do vztahů svých děti, já už se ale prostě nedokážu jen tak dívat, jak si naše dcera systematicky ničí život! Zanedlouho jí bude čtyřicet. Nevím, zda se vůbec sluší o tomto citlivém tématu veřejně psát, ale dcera byla

Když se na displeji mobilu objevilo Vlaďčino jméno, na okamžik jsem zaváhala, zda hovor vůbec přijmout. Věděla jsem, že je to telefonát poslední. S Vlaďkou jsme se znaly skoro třicet let. Kdysi mě jako novou posilu přijímala do zaměstnání. Zaučovala, radila, a pak mi šéfovala. Už jsme se nerozdělily. Někdy jsem ji do nové práce přetáhla já, jindy ona mě. A sem tam jsme zašly ještě večer na vínk

Byla jsem tenkrát zamilovaná a naivní. Když jsem se konečně po letech vzchopila a našla novou lásku, mé vlastní děti mi ji nepřejí. Vdávala jsem se poměrně mladá, bylo mi 20 let, ale v té době to nebylo nic zas tak moc neobvyklého. Byla jsem zamilovaná jako blázen. Můj nastávající Pavel byl o 15 let starší, měl za sebou jedno nevydařené manželství, ale to mi nevadilo. Věřila jsem, že spolu budeme

Říká se, že ti, kdo vyhrožují sebevraždou, to nikdy neudělají. V největším nebezpečí jsou lidé, kteří se uzavřou se svým trápením do svého nitra a mlčí... Vdávala jsem se mladá a ve svých jednadvaceti letech jsem už čekala druhé dítě. Pro moji generaci nic neobvyklého. Starší byla Janička a o rok a kousek mladší byl Jiřík. Děti rostly jako z vody a ani jsme se nerozkoukali a byla tu první svatba.

Máme dvacetiletého syna Jonáše. Celé roky se o něj jeho otec prakticky nestaral, všechno bylo na mně. Jakmile ale náš kluk dospěl, tatínek se může přetrhnout. Svého muže Ivana jsem poznala v osmnácti letech a zamilovala se na první pohled. Byl můj první a netrvalo dlouho a já otěhotněla. Naštěstí se zachoval jako chlap. I když se zpočátku otcovství bránil, po odeznění šoku mě požádal o ruku. Vdá

Rozvod byl zničující, přišla jsem nejen o manžela, ale i o milovanou chatičku, kde voněly borovice. Cítila jsem se hrozně. Rozvod byl bouřlivý, uhájila jsem byt, ztratila milovanou chatu. Přitom jsem ji měla raději než bývalý manžel. Teď už jsem si ale vůni borovic a louku, na kterou chodí po setmění srnky, mohla jen představovat. V panickém strachu před osamělostí jsem nemyslela na nic jiného, n

Když jsem byla malá, zdál se mi sen o koncentračním táboře. Bylo to drastické. Skončila jsem vždy zastřelena na drátech opevnění tábora. Tenhle sen, se mi zdál několik let, až do puberty. Pak to náhle přestalo..Mamince jsem se to bála říci, byla inženýrka a nevěřila by mi. Poté byl několik let pokoj. Znovu to začalo, když jsem se seznámila se svým manželem. Nechtěla jsem si ho vzít, protože byl

Dávný keltský svátek se dnes nazývá pálením čarodějnic. Ohně mají za úkol chránit před nečistými silami. A někdy i plní přání. Noc z třicátého dubna na prvního května je magická, předcházel jí kdysi dávno pohanský svátek Beltain. Ve vzduchu létají čarodějnice potřené kouzelnou mastí, s jejíž pomocí se košťata dokáží vznést. Míří na sabat. Ohně všude kolem hoří na ochranu před zlem. Když mi před m