Práce ve světě módy mě už pomalu přestávala bavit. Kromě toho jsem se rozešla s partnerem, kterého zase přestaly bavit ženy. Kdekdo jezdí na Vánoce domů, a tak mi nic jiného nezbylo. Naši nejsou tak špatní, ale vydržet v jejich společnosti delší dobu vyžaduje sebeovládání. Měli o mé budoucnosti odedávna úplně jiné představy než já. Tři dny to musím vydržet, umiňovala jsem si, když jsem vystupoval

Děti bývají obdařeny zázračnými schopnostmi. Během vánočních svátků lze prý vidět na hladině vody, co se do roka stane. To, co naše Jarmilka spatřila, se opravdu vyplnilo. Vánoce byly tehdy hodně smutné. Dcera byla dva roky vdovou a protože na ni zejména o Vánocích padala deprese, doporučila jsem jí, ať si vezme v nemocnici službu. S pětiletou vnučkou Jarmilkou jsme sedly do autobusu a vyrazily

Na dávné rekreaci ROH, kam jsem musela s rodiči, nebyli žádní kluci. Potkávala jsem samé důchodce a říkala si: Tady je ale nuda! Strašně jsem se styděla. Bylo mi osmnáct, ale musela jsem trávit období mezi Vánocemi s rodiči na horské chatě. Táta dostal pobyt na horách zadarmo od ROH. Prohlásil, že mě doma nenechá samotnou ani za všechny poklady světa. “Pojedeš s náma a hotovo!” hřímal a několikrá

Františkova hrdost trvala jen krátce. Poté, co zorganizoval svou životní ostudu, pohroužil se samou hanbou do trvalého mlčení. Když si můj František koupil jízdní kolo, věděla o tom celá ulice. Nebyli jsme moc při penězích a manžel škudlil hodně dlouho, než si na bicykl nastřádal a pak taky hodně dlouho čekal, než v obchodě v Praze na Karlově náměstí toho vysněného Favorita dostanou. Byla to do

Dlouho jsem měla pocit, že ve vztazích s druhými lidmi jen prohrávám, v práci vždycky povýší někoho jiného a doma si připadám jako hadr na podlahu. Pracuju v jednom podniku už dvacet let. Říkala jsem si, že mě postup nemine. Ale čas běží, do důchodu mi mnoho nezbývá, a já pořád sedím na stejné židli. Trochu si zato můžu sama, první návrh na povýšení jsem totiž odmítla. Nepřipadala jsem si profes

Anička byla moje nejlepší přítelkyně. V mládí jsem byla tak hloupá, že jsem se nechala hloupě vyprovokovat, že budu s jejím klukem flirtovat. Pozdě jsem nápadu litovala. Znaly jsme se od osmé třídy. Přistěhovala jsem se s rodiči a mladší sestrou Pavlínou z města na vesnici, a musela tam dokončit základní školu. Nebyla jsem z toho nadšená. Ve městě jsem měla spoustu kamarádek, zábavu, kina, toho

Po rozvodu mi naštěstí zůstala střecha nad hlavou. A také krabice od bot, plná neotevřených dopisů. Lucie noci upije. Tak na mě volávaly děti na zakládce. Nikdo z nás tehdy nevěděl, co to znamená. Představovala jsem si nějakou krásnou a štíhlou zlatovlasou dívku v úchvatných bílých šatech zdobených perlami, aby to ladilo s okolní zimní krajinou, jak kráčí lesní cestou jen tak lehce pocukrovanou s

Tušila jsem, že si jednou zabouchnu dveře. Že to ale bude v noci , v domě nikdo nebude a já poběžím v župánku přes park za manželem do práce, to bylo od osudu ošklivé. Bydlím s manželem poblíž centra jednoho městečka v pohraničí. Je to takový malý domek, kde běžně žijí další tři rodiny. Jsme celkem spokojené manželství, jedno mi ale na mém jinak téměř dokonalém muži vadí. Miluje ryby, které já n

Manžel mě třicet let podváděl. Vždy sliboval, že toho nechá, ale opak byl pravdou. Tak jsem mu to konečně oplatila a on se pak mohl žárlivostí zbláznit. Před dvaatřiceti lety nás dali dohromady kamarádi. Moje kamarádka od svého přítele věděla, že má kolegu v práci, který má smůlu na ženy, a přál by si pěkný vztah. Byla jsem tenkrát taky sama, už mi bylo osmadvacet a žádný z mých vztahů se nevyve

I když mi bylo jen devatenáct, maminka s babičkou si myslely, že mám nejvyšší čas na vdávání. I ženicha mi vybraly. Doma to už nebylo k vydržení. Denně jsem se očima vyptávala hvězd, kdy už mi pošlou prince, který by mě vysvobodil, ale odpovědi jsem se nedočkala. Jen na mě tak tiše spiklenecky pomrkávaly, ale to bylo všechno. Bylo mi devatenáct, prodávala jsem v textilní galanterii na náměstí a m