Když sestra vážně onemocněla, chodila jsem za ní do nemocnice. Jednoho dne mi stiskla ruku a prozradila, co naši rodinu čeká. Pocházím z početné rodiny. Mám tři starší sestry a jednoho mladšího bratra. Každý z nás už má svoji rodinu, takže je nás vždycky všude plno. Když plánujeme rodinnou oslavu, máme co dělat, abychom našli prostor, kam se všichni vejdeme. Já se svým manželem Mirkem máme dvě

Ve svých třiceti letech jsem měla na život už celkem střízlivé nároky. Vyrostla jsem z dívčích snů o princi na bílém koni, pohádkovém zámku a rodince šťastné jako z reklam. Věděla jsem své: rodiče jsem měla rozvedené, kamarádka, které jsem kdysi záviděla báječného manžela, žila sama s dítětem, a když už se vztah někomu podařil, zasáhl do něj osud. Příkladem v tomhle směru mi byl můj bratr, kte

Byla jsem zrovna na návštěvě u dcery, když u dveří zazvonil kontrolor práce neschopných. Nebyla doma a já ji musela zastoupit. Jak ho oklamat, když jsem byla o skoro čtyřicet let starší a padesát kilo těžší? Dceru jsem porodila skoro ve čtyřiceti a stala se středobodem mého vesmíru. A manželova samozřejmě taky. Navzdory našemu nezřízenému rozmazlování z ní vyrostla chytrá a pracovitá ženská. Když

Pokud by někdo měřil ochotu pomáhat druhým na stupnici od jedné do deseti, tak bych stála někde na hodnotě dvanáct. Snahu starat se o ostatní jsem měla v sobě už odmalička. Nejprve to byli moji dva mladší sourozenci. V době, kdy jsem začala randit s kluky, moje výběry byly opět spíše snahou někoho zachránit nebo podpořit. Léčícího se alkoholika, neúspěšného umělce. Láska mi zaslepila oči

K čemu se dřít, šetřit a škudlit každou korunu? Stačí trocha šikovnosti, dobře se vdát a ještě lépe rozvést! První manželství byla jedna velká katastrofa. Člověk se asi nemá vdávat z lásky, s růžovými brýlemi na nose! Na sňatcích domluvených z rozumu asi přece jen něco bylo. Naši předkové moc dobře věděli, co je pro jejich potomky dobré. Já se vdávala mladá a všem na truc. Tomu mému miláčkovi neb

Možná za to může jen moje špatná zkušenost, ale to na věci nic nemění. Láska je o něčem jiném než o nabubřelých slovech na radnici. Neviděli jsme se víc jak půl roku. Jsem dost nervozní. Tomáš přichází svižný kokem a se svým typickým úsměvem. Je trochu pohublý a působí méně sebejistě než jindy. Cítím, jak se mi zas podlamují kolena. Mám ho pořád moc ráda, ale zatím jsem mu to bohužel nedokázala ř

Víc než čtyřicet let jsem čekala na odvetu. Pomstu! Na špinavost, kterou mi připravila zlá kolegyně, jsem nemohla nikdy zapomenout! Do svého prvního zaměstnání jsem se moc těšila. Vystudovala jsem zdravotní školu a dost se nadřela. Maminka na mě a sestru byla sama. Při studiu jsem chodila na brigády a poslední rok dokonce musela studium přerušit, abych našetřila nějaké finance. Když jsem konečně

Jsem přesvědčená, že pravda někdy není k ničemu dobrá. Snad to pochopí i manžel a nebude opakovat, co jsem udělala já. Naše těhulka to má už za pár. Přes své velké bříško si už ani nevidí na nohy. Směje se tomu a já se pokouším smát s ní. Jsem ale hrozně nervozní. Neustále musím sledovat manžela. Zatím klidně sedí ve svém křesle a trochu zamyšleně nás pozoruje. Naše dcera si ho trochu dobírá, že

Když mě Pavel požádal o ruku, nebylo to až tak romantické, jak jsem si vždycky představovala. Vlastně by se dalo říci, že mě o ruku vůbec nepožádal. Byli jsme tenkrát na nedělním obědě u mých rodičů. „Kdy si tu mou holku konečně vezmeš, Pavle,“ zeptal se ho můj tatínek, zatímco maminka do něj významně strkala, aby toto téma raději nechal uzavřené. „Chodíte spolu už pět let a pořád nic! Ani děti

Do svých osmadvaceti let jsem byla tou nejšťastnější ženou na světě. Vyrůstala jsem ve spokojené rodině, našla si skvělého muže, porodila mu dvě krásné děti. Vše skončilo ve chvíli, kdy můj manžel, Radek, zemřel při havárii. Když mi tu zprávu přišli říct, nevěřila jsem jí. Ještě dlouho poté. „Asi jste si ho s někým spletli,“ odmítala jsem připustit krutou pravdu a poslům špatných zpráv doslova