SkutečnéPříběhy.cz
Domů     Na pomstu jsem si počkala
Na pomstu jsem si počkala

Víc než čtyřicet let jsem čekala na odvetu. Pomstu! Na špinavost, kterou mi připravila zlá kolegyně, jsem nemohla nikdy zapomenout!

Do svého prvního zaměstnání jsem se moc těšila. Vystudovala jsem zdravotní školu a dost se nadřela. Maminka na mě a sestru byla sama. Při studiu jsem chodila na brigády a poslední rok dokonce musela studium přerušit, abych našetřila nějaké finance.

Když jsem konečně držela v ruce maturitní vysvědčení, připadala jsem si jako ve snu!

Nemohla jsem se dočkat

Těšila jsem se, až obléknu bledě modré šaty a sněhobílou zástěrku. A také naškrobený čepec, který tenkrát k uniformě neoddělitelně patřil. Vyšňořená, upravená a povznesené náladě jsem se brzy ráno hlásila u vrchní sestry. Byla ke mně vlídná.

reklama

Přivítala mě a odvedla na moje budoucí oddělení, kde jsem měla pracovat. Bylo to chirurgické pracoviště pro muže. Leželi tu chlapi se zlomenýma nohama i po operacích páteře nebo kyčlí.

Moje práce měla spočívat v podávání léků, převazech, mytí pacientů, stlaní postelí a všeho, co bylo potřeba. I například krmení, když měl někdo obě ruce v sádře. Takových dost podivných úrazů tu bylo mnoho. Jednoho mladíka kopnul kůň a dalšího zase povalil býk.

„Doufám, že nejsi nějaká fajnovka!“ řekla mi takovým dost podivným ironickým tónem moje nastávající kolegyně na uvítanou.

Nové kolegyně jsem se bála

Usmála jsem se, ale byla ve mně malá dušička. Z té ženské jsem měla hned od začátku strach! Bohužel, můj instinkt mě nezklamal. Tvářila se na mě mile, ale nic dobrého mi neudělala. Měla mi všechno vysvětlit, ale neměla čas.

reklama

Vysmívala se mým pochybám a nejistotám. Moc jsem se bála, že něco popletu, že někomu ublížím, ale ona jen mávla rukou: „Prosím tě, ty toho naděláš…“ Ani ostatní kolegyně ji neměly moc rády, ale taky trochu se jí bály.

Šuškalo se o ní, že má poměr s primářem, ale zda je to pravda, jsem se nikdy nedozvěděla. Neměla jsem příležitost. Skončila jsem totiž ještě dřív, než jsem se stačila pořádně zapracovat.

Klepala jsem se zimou

„Dojdi mi na vrátnici, mám tam nějaký dopis!“ poručila mi jednou o noční a já ihned poslušně šla. Ani mě nenapadlo se pořádně obléknout! Cesta vedla přes celý areál tamní nemocnice a potom ještě přes park. Byla tma a hustě sněžilo.

Počasí se z ničeho nic zhoršilo. Začal foukat ledový ostrý vichr, který ohýbal větve starých stromů až k zemi.

Čepeček, připevněný několika sponkami k mým krátkým vlasům, mě bolestivě tahal pod náporem větru a já si uvědomila, že nemám na sobě nic, mimo té své uniformy. Svetr jsem nechala na ošetřovně a kabát byl zamčený v šatně.

reklama

Spěchala jsem, co mi síly stačily, ale cestou jsem pořádně vymrzla. Nebylo divu, byla jsem tehdy opravdu moc hubená. Zpět jsem se nemohla dostat, dveře se mi zabouchly před nosem! Zvonek nefungoval a mobilní telefony tehdy ještě neexistovaly!

Jen se mi vysmála

Stála jsem před těžkými dveřmi nemocnice a klepala se zimou. Co teď? Nikdo mě neslyšel a nikdo nepostrádal. Byla jsem tak zmrzlá, že už jsem nemohla ani volat o pomoc. Tiše jsem plakala a propadala zoufalství.

Z posledních sil jsem se vydala obejít celou nemocnici. Našla jsem jiné dveře, ale i ty byly zamčené. Proč mě nikdo nehledá? Proč mě kolegyně neshání? Až později mě napadlo vrátit se přes park k té vrátnici. Skoro jsem tam ani nedošla!

Paní vrátná, když mě viděla, přivolala pomoc. Skončila jsem na kapačkách. Ze zdravotní sestry se stala pacientka! Těžký zápal plic, zánět nosních dutin a omrzlina. Nakonec mi museli amputovat malíček na noze. Byla jsem totiž naboso!

Kolegyně se mi ani neomluvila. Vysmála se mi. Prý jsem nezodpovědná hlupačka!

Pomstu si zasloužila!

Uběhlo dlouhých dvacet let, než jsem ji potkala. Přišla nafintěná k nám do ordinace a požadovala lázně. Prý ji bolí noha a má nárok! Moje paní lékařka ji odmítla, potřebnějších pacientů bylo dost. Nemohla jsem odolat:

„Zdalipak si na mě pamatuješ?“ zeptala jsem se a ona přikývla. Usmála se, ale já jí úsměv neopětovala. Podala jsem jí jakýsi formulář a poradila, aby s ním zajela do vzdáleného krajského města. „S vyplněním počkej až na přepážku, oni chtějí být u toho!

Budou ti k tomu dávat instrukce! A nezapomeň na doklady! A také bys jim měla vzít nějakou bonboniéru a pořádnou kytku, třeba na tebe budou vlídnější. Prostě se snaž!“ poradila jsem jí mile a pro jistotu obálku s formulářem pečlivě zalepila.

Byl v ní jen list papíru s napsaným vzkazem: „Užij si zbytečné cesty a buď ráda, že při ní neomrzneš, jako já před lety, kvůli tobě!“ Neuplynuly ani dva dny, když mi zazvonil v ordinaci telefon: „Budu si na tebe stěžovat.

Přijdeš o místo!“ křičela na mě, ale bylo mi to jedno. Pomsta byla tak moc sladká!

Bára N. (61), Litoměřice

Předchozí článek
Další článek
reklama
Související články
23.3.2023
Žila jsem v tom domě krátce a neznala všechny nájemníky. Když jsem poznala paní sousedku, zdála se mi milá, jen trošku zmatená... Nastěhovala jsem se do bytu po babičce. Byl to krásný byt, ale zoufale volal po úklidu. Babi byla typický zástupce starší generace, skladovala vše, co už nepotřebovala, pro případ, že by se to mohlo někdy ještě hodit. A tak byl její byt plný starého haraburdí. A jak
19.3.2023
Nabrala jsem víc, než bych chtěla. Samotnou mě to trápí. Jsem v jednom kole, manžel mi nepomůže a teď mě zradila i kamarádka. Nikdy jsem nebyla žádná Twiggy, ale byla jsem pěkná ženská krev a mlíko. Nikdy jsem si se svojí postavou moc hlavu nelámala. Teď jsem ale vysloveně nešťastná. V přechodu jsem nabrala 20 kg a jsem tak teď vysloveně tlustá. A můj manžel, místo toho, aby mě podpořil, jako j
17.3.2023
Význam psychiky a jejího vlivu na naši fyzickou kondici je vážně neuvěřitelný. Dokáže bojovat i se zákeřným nepřítelem, jakým je vážná nemoc. Jakub přichází svižným krokem. Na zádech batůžek, oblečený je do sportovního a celý jen září. Už se zase scházíme na zahrádce naší oblíbené vinárničky a říkám si, jak obrovské štěstí mě potkalo. Vždyť ještě před rokem jsem byla psychicky i fyzicky úplně n
16.3.2023
Jela jsem z návštěvy od tety. Od ní jsem odcházela na poslední chvíli a jak jsem pospíchala, aby mi poslední spoj domů neujel, nastoupila jsem omylem do jiného vlaku. S tetičkou jsme se zapovídaly více než obvykle a než jsem se nadála, bylo na čase jít na nádraží. Měla jsem koupenou zpáteční jízdenku, takže jsem si to zamířila rovnou na nástupiště a naskočila do vlaku připraveného k odjezdu.
14.3.2023
Moje Pepina byla úžasná kamarádka a žádná druhá ji nemohla nahradit. Šanci ale dostal někdo docela jiný. Rexík se spokojeně rozvaluje na mojí pohovce a kouká po mně šibalskýma očima. Na ty mě doopravdy dostal. Mluvit sice tenhle psí šibal neumí, ale jeho oči to zvládnou za něho. Sedám si vedle něj a on mi pokládá hlavu do klína. Za chvíli nám v televizi začíná seriál. Ten už jsme s Pepinou nedo
Nenechte si ujít další zajímavé články
Miliardy planetárních vyvrhelů se toulají naší galaxií
21stoleti.cz
Miliardy planetárních vyvrhelů se toulají naší galaxií
Většina dosud známých planet svůj život tráví v rodinném kruhu s mateřskou hvězdou a mnohdy i s planetárními sourozenci. Ale jak to tak někdy bývá u lidí, tak i mezi planetami může dojít ke konfliktu,
Klara Rott The Spa v representativních prostorách hotelu Andaz
iluxus.cz
Klara Rott The Spa v representativních prostorách hotelu Andaz
Lifestylový hotel Andaz Prague, unikátní místo čerpající z bohatých lokálních tradic, kultury, umění a architektury, poskytl své prostory a záštitu kosmetické značce Klara Rott, která zde vytvořila un
Kvůli komu se tak Lucie Benešová stále šlechtí?
nasehvezdy.cz
Kvůli komu se tak Lucie Benešová stále šlechtí?
Těžko věřit, že je Lucie Benešová (48) babičkou. Vzhledem směle konkuruje i o generaci mladším herečkám – není divu, že ještě dnes jí scenáristé předepisují košilaté scény, jak je sama nazývá. Z je
Rosslynská kaple: Ukrývá nejcennější relikvii světa?
epochalnisvet.cz
Rosslynská kaple: Ukrývá nejcennější relikvii světa?
Skotsko je neuvěřitelně pestrá země s bohatou a bohužel také pořádně komplikovanou a krvavou minulostí. Tu připomíná i množství historických staveb, mezi které patří i slavný chrám stojící v zeleni ma
Bez zakryté hlavy to nejde: Kdo kvůli zničenému slamáku zrušil svatbu?
epochaplus.cz
Bez zakryté hlavy to nejde: Kdo kvůli zničenému slamáku zrušil svatbu?
Francouzské královně Marii Antoinettě (1755–1793) dělá její manžel Ludvík XVI. (1754–1793) všechno, co jí na očích uvidí. Projevuje se to na výdajích dvora. Ministru financí Turgotovi dochází trpělivo
Záhada rodinné chaty
skutecnepribehy.cz
Záhada rodinné chaty
V mládí jsem zažila na naší chatě opravdu hrozivé věci, které jsem si nedovedla vysvětlit. Odpovědi na moje otázky přinesl až čas. Jako dívka z Prahy jsem si uměla vychutnat víkendy na naší chatě. Oproti panelákovému bytu to byla vždycky vítaná změna. Přírodu a čerstvý vzduch jsem milovala odmalička. Měli jsme chatu kousek od jednoho rybníka,
Excentrická svatyně klasického designu
rezidenceonline.cz
Excentrická svatyně klasického designu
Sebevědomá kombinace témat, materiálů a textur, směs paradoxů, tvořená moderními formami v kombinaci s nadčasovým nábytkem – to vše stojí za výsledným jemným leskem luxusního interiéru, jehož vyznění
Špagety se zeleninou
tisicereceptu.cz
Špagety se zeleninou
Jídlo, se kterým si poradíte, i když vás na vaření zrovna moc neužije. Ingredience 500 g špaget 500 g mletého masa 250 g rajčatového pyré 1 větší cibule 3 velká rajčata 1 červená paprika 2
Zeleninový kuskus s krevetami
tisicereceptu.cz
Zeleninový kuskus s krevetami
Suroviny 250 g mražených krevet 2 hrnky kuskusu 1 l zeleninového vývaru 2 velké cukety 2 pórky 2 lžíce olivového oleje hrubozrnná mořská sůl pepř čerstvá bazalka Postup Suchý kuskus n
Vymění Martin Zounar partnerku za kolegyni?
nasehvezdy.cz
Vymění Martin Zounar partnerku za kolegyni?
Po třinácti letech se rozešel s partnerkou Simonou Brdičkovou (46). Mají spolu dceru Claudii (14). Když to ale Martin Zounar (55) nejméně čekal, vstoupila mu do cesty pohledná psycholožka Kateřina K
První knihu na území dnešního Slovenska napsal římský císař: Ale kde?
enigmaplus.cz
První knihu na území dnešního Slovenska napsal římský císař: Ale kde?
Už pozorná dítka ve školách se mohou dozvědět, že první knihu na území sousedního Slovenska napsal římský císař Marcus Aurelius. Dokážeme však určit přesné místo, kde slavná sbírka úvah „Hovory k sobě
Pardubický kraj Vůně perníku, úsměv loutek a UNESCO
epochanacestach.cz
Pardubický kraj Vůně perníku, úsměv loutek a UNESCO
Ačkoli patří k těm menšímv České republice, nabízí aktivity a působivé expozice, kterým nelze říci „ne“. Pouze v Pardubickém kraji můžete nasát omamnou vůni perníku, stát se součástí dostihového vesel