Domů     Na pomstu jsem si počkala
Na pomstu jsem si počkala
5 minut čtení

Víc než čtyřicet let jsem čekala na odvetu. Pomstu! Na špinavost, kterou mi připravila zlá kolegyně, jsem nemohla nikdy zapomenout!

Do svého prvního zaměstnání jsem se moc těšila. Vystudovala jsem zdravotní školu a dost se nadřela. Maminka na mě a sestru byla sama. Při studiu jsem chodila na brigády a poslední rok dokonce musela studium přerušit, abych našetřila nějaké finance.

Když jsem konečně držela v ruce maturitní vysvědčení, připadala jsem si jako ve snu!

Nemohla jsem se dočkat

Těšila jsem se, až obléknu bledě modré šaty a sněhobílou zástěrku. A také naškrobený čepec, který tenkrát k uniformě neoddělitelně patřil. Vyšňořená, upravená a povznesené náladě jsem se brzy ráno hlásila u vrchní sestry. Byla ke mně vlídná.

Přivítala mě a odvedla na moje budoucí oddělení, kde jsem měla pracovat. Bylo to chirurgické pracoviště pro muže. Leželi tu chlapi se zlomenýma nohama i po operacích páteře nebo kyčlí.

Moje práce měla spočívat v podávání léků, převazech, mytí pacientů, stlaní postelí a všeho, co bylo potřeba. I například krmení, když měl někdo obě ruce v sádře. Takových dost podivných úrazů tu bylo mnoho. Jednoho mladíka kopnul kůň a dalšího zase povalil býk.

„Doufám, že nejsi nějaká fajnovka!“ řekla mi takovým dost podivným ironickým tónem moje nastávající kolegyně na uvítanou.

Nové kolegyně jsem se bála

Usmála jsem se, ale byla ve mně malá dušička. Z té ženské jsem měla hned od začátku strach! Bohužel, můj instinkt mě nezklamal. Tvářila se na mě mile, ale nic dobrého mi neudělala. Měla mi všechno vysvětlit, ale neměla čas.

Vysmívala se mým pochybám a nejistotám. Moc jsem se bála, že něco popletu, že někomu ublížím, ale ona jen mávla rukou: „Prosím tě, ty toho naděláš…“ Ani ostatní kolegyně ji neměly moc rády, ale taky trochu se jí bály.

Šuškalo se o ní, že má poměr s primářem, ale zda je to pravda, jsem se nikdy nedozvěděla. Neměla jsem příležitost. Skončila jsem totiž ještě dřív, než jsem se stačila pořádně zapracovat.

Klepala jsem se zimou

„Dojdi mi na vrátnici, mám tam nějaký dopis!“ poručila mi jednou o noční a já ihned poslušně šla. Ani mě nenapadlo se pořádně obléknout! Cesta vedla přes celý areál tamní nemocnice a potom ještě přes park. Byla tma a hustě sněžilo.

Počasí se z ničeho nic zhoršilo. Začal foukat ledový ostrý vichr, který ohýbal větve starých stromů až k zemi.

Čepeček, připevněný několika sponkami k mým krátkým vlasům, mě bolestivě tahal pod náporem větru a já si uvědomila, že nemám na sobě nic, mimo té své uniformy. Svetr jsem nechala na ošetřovně a kabát byl zamčený v šatně.

Spěchala jsem, co mi síly stačily, ale cestou jsem pořádně vymrzla. Nebylo divu, byla jsem tehdy opravdu moc hubená. Zpět jsem se nemohla dostat, dveře se mi zabouchly před nosem! Zvonek nefungoval a mobilní telefony tehdy ještě neexistovaly!

Jen se mi vysmála

Stála jsem před těžkými dveřmi nemocnice a klepala se zimou. Co teď? Nikdo mě neslyšel a nikdo nepostrádal. Byla jsem tak zmrzlá, že už jsem nemohla ani volat o pomoc. Tiše jsem plakala a propadala zoufalství.

Z posledních sil jsem se vydala obejít celou nemocnici. Našla jsem jiné dveře, ale i ty byly zamčené. Proč mě nikdo nehledá? Proč mě kolegyně neshání? Až později mě napadlo vrátit se přes park k té vrátnici. Skoro jsem tam ani nedošla!

Paní vrátná, když mě viděla, přivolala pomoc. Skončila jsem na kapačkách. Ze zdravotní sestry se stala pacientka! Těžký zápal plic, zánět nosních dutin a omrzlina. Nakonec mi museli amputovat malíček na noze. Byla jsem totiž naboso!

Kolegyně se mi ani neomluvila. Vysmála se mi. Prý jsem nezodpovědná hlupačka!

Pomstu si zasloužila!

Uběhlo dlouhých dvacet let, než jsem ji potkala. Přišla nafintěná k nám do ordinace a požadovala lázně. Prý ji bolí noha a má nárok! Moje paní lékařka ji odmítla, potřebnějších pacientů bylo dost. Nemohla jsem odolat:

„Zdalipak si na mě pamatuješ?“ zeptala jsem se a ona přikývla. Usmála se, ale já jí úsměv neopětovala. Podala jsem jí jakýsi formulář a poradila, aby s ním zajela do vzdáleného krajského města. „S vyplněním počkej až na přepážku, oni chtějí být u toho!

Budou ti k tomu dávat instrukce! A nezapomeň na doklady! A také bys jim měla vzít nějakou bonboniéru a pořádnou kytku, třeba na tebe budou vlídnější. Prostě se snaž!“ poradila jsem jí mile a pro jistotu obálku s formulářem pečlivě zalepila.

Byl v ní jen list papíru s napsaným vzkazem: „Užij si zbytečné cesty a buď ráda, že při ní neomrzneš, jako já před lety, kvůli tobě!“ Neuplynuly ani dva dny, když mi zazvonil v ordinaci telefon: „Budu si na tebe stěžovat.

Přijdeš o místo!“ křičela na mě, ale bylo mi to jedno. Pomsta byla tak moc sladká!

Bára N. (61), Litoměřice

Předchozí článek
Další článek
Související články
2 minuty čtení
Léto je tady a s ním i báječný čas, kdy slunce prozáří záclony, káva na balkoně chutná trochu víc po dětství a vzpomínky voní po rozkvetlé louce a opalovacím krému. Právě v takových chvílích je krásné zpomalit, pohodlně se usadit do křesla a otevřít časopis Staré dobré časy, který vás vezme zpátky nejen do minulosti, ale i do příběhů, které zůstávají v srdci.  Určite se vám rozbuší srdce A p
3 minuty čtení
Měla jsem raději držet jazyk za zuby a neplést se do cizích věcí. Byla jsem ale přesvědčená o své pravdě. A tu jsem musela za každou cenu říct. Naším rodinným prokletím je bujná fantazie, a to, že neumíme udržet tajemství. Trpěla tím už moje babička, o které se dodnes vypráví, že to byla největší drbna v okrese. A pamatuji si, jak i na maminku jednou táta řval na celý dům, že to drbna první
3 minuty čtení
Nikdy jsem se nesmířila s tím, že nedělám práci, po které jsem už v mládí toužila. Až dnes jsem našla konečně sama sebe a jsem šťastná. Můj život býval jen o tom, že jsem se vždycky někomu podřizovala. Ten, kdo si plnil své sny, byl můj starší bratr Michal. Vystudoval vysokou, všichni mu dělali pomyšlení, aby měl k tomu ty nejlepší podmínky. Já ale byla ženská, a nikdo neposlouchal, co si myslí
3 minuty čtení
Je tomu už mnoho let, co se mi za oknem objevil černý kocour. Byl hodný a přítulný, ale také chytrý a dobře znal cestu domů. Tam na mě čekalo velké překvapení. Odbíjela právě šestá hodina ranní, město bylo pokojně němé, zahalené mlhou. Uvařila jsem si silnou kávu a zasněně se usadila ke stolu. Moji pozornost náhle upoutal černý stín, který se mihl za oknem. Lekla jsem se. Co to bylo? Byl to sna
5 minut čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že budu psát něco takového. Ale svědomí mě tlačí a také strach, že se na to konečně přijde. Příliš dlouho mi vše prochází. Pracuji v kanceláři okresní pobočky jedné pojišťovny. Je mi přes padesát, jsem rozvedená a syn už dávno bydlí sám. V práci jsem už víc než dvacet let a všichni mě berou jako samozřejmost. Neviditelná, spolehlivá, vždy ochotná. A právě v tom je ta fint
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
epochanacestach.cz
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
Slunce se mocně opírá o štíty mohutných hor. Na nebi není ani mráček a skoro to vypadá, že ostré vrcholky masivů musejí každou chvilkou protnout blankytně modrou oblohu. Jejich majestátnost a dravost krotí nádherné listnaté lesy, jejichž podzimní „čarokresba” vezme dech všem přihlížejícím. Je jednou z největších zemí a statistické údaje popisující tuto nejlidnatější část
Rusové museli USA uplatit, aby Aljašku koupily
historyplus.cz
Rusové museli USA uplatit, aby Aljašku koupily
Alexandr II. rázuje po místnosti sem a tam. Dobře ví, že mu teče do bot. Řada neúspěšných válek zemi zcela zdecimovala. Dluhy navíc začínají být neúnosné. „Prodejte Aljašku,“ rozhodne nakonec, „stejně slouží jen jako výběh pro lední medvědy!“ V médiích Aljašku označují všelijak – jako velkou zamrzlou hroudu ledu, ledárnu či Sewardovu ledničku. Ve Spojených státech
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
epochalnisvet.cz
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte?
Počítač a baterie steré 2000 let. Skutečně existovaly!
enigmaplus.cz
Počítač a baterie steré 2000 let. Skutečně existovaly!
Připadají vám hodinový strojek či baterie jako vymoženosti dnešní doby? Takzvaný počítač z Antikythéry objevil 17. března 1902 řecký archeolog Spiridon Spice (1859–1932) při prohledávání vraku římské
Z jiné hvězdné čtvrti: Sluneční soustavou prolétá mezihvězdná kometa
21stoleti.cz
Z jiné hvězdné čtvrti: Sluneční soustavou prolétá mezihvězdná kometa
Astronomové oznámili objev teprve třetího známého objektu, který k nám přilétl z jiného hvězdného systému. Tento návštěvník, nově označený jako 3I/ATLAS, byl poprvé spatřen teleskopem v Chile jako nez
Přivolejte si malé zázraky
nejsemsama.cz
Přivolejte si malé zázraky
Lidská přání a touhy se po tisíciletí příliš nemění a například snaha získat lásku a vysněného partnera je věčná. Malá domácí magie funguje, ať už si přejete svůj život obohatit čímkoli. Domácí magie je dnes často opomíjena kvůli exotičtějším způsobům čarování. A to je škoda. Kvůli tomu se zapomíná na malá kouzla, která znaly už
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Řeka přináší leccos, někdy dokonce i lásku
skutecnepribehy.cz
Řeka přináší leccos, někdy dokonce i lásku
Čas utekl jako voda, s Pepou, o kterého jsem kdysi tak stála, jsme se rozvedli. Byla jsem přesvědčena, že zůstanu sama, ale osud to tak nechtěl. Měl pro mě ještě jednu lásku. Koukala jsem z okna chaty na jez a myslela na to, že čas utekl jako ta voda. Jak je to dlouho, co jsem se na jezu producírovala,
Morávková drasticky hubne, aby zachránila manželství?
nasehvezdy.cz
Morávková drasticky hubne, aby zachránila manželství?
Co se to děje s oblíbenou herečkou ze seriálu Ordinace v růžové zahradě? Dana Morávková (53) vždy působila dojmem sebevědomé ženy, která by nesklouzla k malichernostem, jako je nesmyslné hladovění v t
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.
Bodie: Mrtvé město zlata, hříchu a zločinu, kde se zastavil čas
epochaplus.cz
Bodie: Mrtvé město zlata, hříchu a zločinu, kde se zastavil čas
Stovky „městeček duchů“ jsou rozesety po Spojených státech jako památka na období zlaté horečky, ale žádné není tak známé a zachovalé jako Bodie. Toto kdysi největší a nejmodernější městečko v Kalifornii, plné zlata, peněz, hříchu a krve, prožilo jen tři roky slávy, než se propadlo do desítek let úpadku. Dnes, jako národní historická památka, vypadá,
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
iluxus.cz
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
Surfová kancelář Surf-Trip, kterou založili sourozenci Olivovi, naučila za 18 let surfovat tisíce lidí z Česka i Slovenska. Z původně malých surfových kempů vyrostla ve stabilní cestovní kancelář s me