Podala jsem své kamarádce pomocnou ruku. A ona mé naivity velice nepěkně zneužila. Už lidem nikdy věřit nebudu. Cítím na sobě zvědavý pohled mého právníka. Musí si o mně asi myslet dost nepěkné věci. Soucitně přitakává mému rozechvělému proslovu. A v duchu si asi říká, co jsem to za naivního pitomce. A má samozřejmě naprostou pravdu. Já jsem opravdu velký a neodpustitelný pitomec. Moc se za to

Některé životní příběhy se zdají naprosto nepravděpodobné. Přesto právě jeden takový neuvěřitelný příběh se mi stal. A já jsem za to moc vděčná. Rozi se překvapeně rozhlíží po ulici. „Ty domy tu přece nikdy nebyly. Bylo tu..“ Zarazí se a pátrá v mysli po správném výrazu. Tváří se přitom dost ztrápeně. „ten můj čeština.“ Omluvně se na mě usmívá. Beru ji kolem ramen. Nemá se za co omlouvat. Po to

Na ten nikdy nezapomenu! To, co napřed vypadalo jako prima zábava, skončilo trestním oznámením, mnoha výslechy a soudem. Přitom jsem původně chtěla jen pomoci. Po dlouhém vztahu, který znenadání skončil nevěrou partnera, jsem se trápila a neměla o muže zájem. Už se na to moji známí nemohli koukat, a tak mě seznámili s internetovou seznamkou. Musím říci, že to byla má první zkušenost se seznamkami

Byli jsme spolu s manželem už opravdu hodně let. Když jsem se tak koukala kolem sebe, měli jsme vlastně dost spokojené a hezké manželství. Alespoň to tak vypadalo. Když jsme šli do důchodu a oba už pracovali jen dva dny v týdnu, trávili jsme hodně času na naší milované chatě. Můj manžel občas zašel za naším sousedem. Já jsem si zatím četla nebo sledovala oblíbené seriály a užívala si chvíle o sam

V kritických okamžicích života se nám mohou zjevit a podat nám pomocnou ruku lidé, kteří tento svět už dávno opustili. V době, kdy mi bylo dvacet čtyři let, jsem utrpěla největší ztrátu svého života. Měla jsem krásný vztah, který trval už celkem dlouho. Lukáš byl ideálním partnerem, o němž jsem uvažovala i jako o svém budoucím manželovi a otci svých dětí. Naše láska byla vzájemná. Velmi jsme je

Onemocněla jsem rok a půl po porodu, kdy jsem prožívala nejšťastnější období svého života. Počáteční únavu jsem přičítala honičce kolem prcka. Jak jsem se mýlila… Přidaly se modřiny a infekce a mě došlo, že je to vážné. Jsem totiž zdravotní sestra a můj muž je lékař. I díky tomu nám došlo poměrně rychle, že se nejedná o jen tak ledajakou únavu a že tu jde do tuhého. Měla jsem typické příznaky obá

Nedokázala jsem pomoci kamarádce, které tyran zničil život. Zneužíval jejího nízkého sebevědomí. A když dostala šanci v podobě lásky hodného muže, nedokázala odejít. Kamarádka Jana se zamilovala do Jardy, který byl o dvanáct let starší a zrovna se rozváděl. S Janou se velmi rychle sestěhovali do jedné domácnosti, Jana už nebyla nejmladší a moc se chtěla vdávat. O svatbě nebo dokonce dítěti ale Ja

Jednoho dne jsem začala slyšet hlasy kolem sebe. Přikládala jsem to tomu, že jsem přepracovaná a už blouzním. Nakonec se to už nedalo vydržet, a proto jsem absolvovala několik vyšetření, která však prokázala, že jsem v pořádku. Tak jsem se obrátila na esoteričku. Stále ve stresu Pracuji na vysoké manažerské pozici. Je kolem toho hodně práce, nespočet schůzek a mnoho stresových situací.

Tragicky zesnulá dcera nám přišla říct, abychom měli ještě dítě. Prý se do něj převtělí. S manželem jsme před několika lety zažili to nejhorší, co může rodiče potkat. Tragicky nám zahynula jediná dcera Šárka. S její smrtí jsem se dlouho nedokázala smířit. Pak ale za mnou jednoho dne přišel manžel a svěřil se mi s něčím, co nám oběma vrátilo chuť do života. Manžel měl pro mě vzkaz Došlo k

Každý občas udělá chybu. Někdo malou, někdo větší. Odsoudit někoho je snadné. Někdy je lepší postavit se k situaci čelem a najít v sobě sílu odpustit. S manželem jsme spolu žili už osmnáctý rok, synové studovali na střední škole. Konečně jsme splatili všechny půjčky a těšili jsme se, jak budeme cestovat a užívat si jeden druhého. Měla jsem pocit, že svého partnera dobře znám, že jsem měla na m