Mirek byl navenek zamilovaný a oddaný manžel, který se za dveřmi domu měnil na psychického tyrana a despotu.
Pokud jsem si dovolila mít na věci vlastní názor, dočkala jsem se jen výsměchu a nadávek. Když jsem po několika letech podala žádost o rozvod, okolí zůstalo překvapené. Nikdo to nečekal.
V době našeho rozchodu si manžel začal poměr se svou kolegyní, a tak vše proběhlo rychle a bez problémů. Kdybych to byla věděla, udělala bych to mnohem dříve.
Ve třiceti bych si snadněji hledala nového partnera, o patnáct let později, ačkoli opět šťastná a svobodná, jsem nové lásce dávala minimální šanci.
Dohazovačky neuspěly
Moje kamarádky měly se mnou jiné plány. Když jsem ani po pěti letech nikoho neměla, vzaly věci do vlastních rukou. Neustále mi někoho dohazovaly. S pár schůzkami jsem i souhlasila. Byla to však jedna katastrofa za druhou.
Rozhodla jsem se raději na svém statusu „nezadaná“ nic neměnit. Vyhovovaly mi moje zvyky. V úterý a ve čtvrtek cvičení, každý den návštěva pekárny. A právě tam jsem si všimla jsem si Štefana.
Bylo nám spolu hezky
Znala jsem ho jen z vidění. Bydlíme na malém sídlišti. Věděla jsem o něm, že je to taková ztracená existence. Bydlel s mámou, stále oblečený v maskáčovém oblečení. Štefan mě nejprve jen začal zdravit. Později přidal i zdvořilostní otázku, jak se mám.
Ani nevím, jak a vyprovázel mě z pekárny domů. Během našich procházek jsem se o něm dozvěděla, že je rozvedený. Bydlí u mámy, dokud se nepostaví na vlastní nohy. Všechny úspory i byt musel nechat manželce. Pracoval na směny v našem městském podniku.
Začínal mi být velmi sympatický. Nevadilo mi ani, že je o sedm let mladší. Stále jsme si měli co říct, čas s ním plynul neuvěřitelně rychle.
Zamilovali jsme se
I když jsem vztah s novým mužem neplánovala, Štefan se mi pomalu začal dostávat pod kůži. Netlačil na mě, bral mě takovou, jaká jsem. Když jsem ho pozvala poprvé ke mně domů, byla jsem nervózní. Uklidnilo mě až to, že Štefan byl nervóznější než já.
Vše však dopadlo skvěle. Z noci se stal víkend a Štefan u mě trávil stále více času. Líbilo se mi, že jsem se konečně mohla na někoho spolehnout a nebyla jsem na všechno sama.
Okolí nám nepřálo
Jiný názor na mého nového přítele mělo mé okolí a kamarádky. Dcera ho nemohla ani vystát. V jednom kuse mi předhazovala, že Štefan je se mnou jen pro peníze. Kamarádky zase byly vystrašené, jak se Štefanem spolu musíme vypadat.
Je pravda, že já jsem byla spíše vždy elegantní, což jeho sportovní oblečení příliš nedoplňovalo. Mně to ale nevadilo. Hůře jsem snášela, že se mi kamarádky začaly vyhýbat.
Odsoudili ho
Nemínila jsem věci nechat jen tak. Zavolala jsem Jitce a chtěla vědět, co se děje. Jitka mi jen potvrdila, co jsem věděla. „Štefan se k tobě nehodí, vypadá nekultivovaně, je neohrabaný. Podle nás tě zahanbuje.“ Zůstala jsem v šoku.
Tento názor si utvořily na základě setkání mě, Štefana a dalších dvou kamarádek na nedělní kávě.
Jsem šťastná
Po tomto konfliktu moje vztahy s kamarádkami ochladly. Nelíbilo se mi, že odsuzují někoho, koho ani neznají. Dokonce i moje dcera si po čase na Štefana zvykla. Dostal ji tím, že ji začal učit jezdit na koních.
Do té doby jsem ani já nevěděla, že něco takového ovládá. A to je to, co mě na Štefanovi přitahuje dosud. Dokáže mě stále překvapit: mile a příjemně.
Martina P. (52), Zlín