Domů     Zaručený návod, jak se seznámit v pokročilejším věku
Zaručený návod, jak se seznámit v pokročilejším věku
7 minut čtení

Moje matka se bála, že zůstanu na ocet, a tak se rozhodla, že vezme můj osud do vlastních rukou.

Bylo mi čtyřicet jedna let. Lidé mi hádali o deset méně, ale co to bylo platné? Před dvěma lety mě opustil přítel, se kterým jsme plánovali svatbu. On ten plán vlastně uskutečnil, jen bohužel s někým jiným.

A tak jsem byla najednou úplně sama ve věku, kdy moje vrstevnice žily čilým rodinným životem. Nic mi nechybělo, měla jsem skvělé zaměstnání v bance, pěkný, i když ne právě velký byt, hezké auto. Nějak to však nestačilo.

Ze všeho nejhorší byly nářky mojí maminky. Asi si to umíte představit. “Jediná dcera, a bude z ní stará panna!” hořekovala. Maminka, ač v té době již vdova, si rovněž žila slušně. V restitucích jí vrátili nějaké činžáky, pozemky a hotel.

Stala se z ní velká dáma. Ale ani ona se necítila spokojená. Tvrdila, že bude v pohodě, teprve až se ze mne stane šťastná nevěsta. “Copak se dá ženich vydupat ze země?” ptala jsem se jí. Ale to neznáte mou matku. Rozhodla se, že mě provdá za každou cenu.

Ne každý by na to měl nervy, já se rozhodla to vydržet, přece jen, matka je jenom jedna a člověk by ji měl ctít. Myslela to dobře. Ale každé malé dítě přece ví, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly.

Všechno kvetlo

A vskutku pekelné byly její úmysly někoho mi sehnat anebo, chcete-li, takzvaně dohodit. Když mě jednou pozvala na večeři do luxusní restaurace, opravdu jsem se těšila.

Většinou jsem jedla v chvatu, však to znáte, a představa, že si objednám výbornou večeři v jednom z nejlepších podniků ve městě a strávím příjemný večer, byla víc než lákavá. Rezervovaný stůl stál na terase.

Aby ne, venku už přešlapoval máj, všechno kvetlo a bílé okvětní plátky padaly málem i do talířů, jarní vánek je tam nosil.

U vkusně prostřeného stolu seděla bohužel nejen má matka, ale i její přítelkyně Sára, která vypadá, při vší úctě, jako ježibaba, a její syn Lukáš. Jeden z mála zdejších mužů v mém věku, který ještě neměl manželku.

Když jste si ho prohlédli a když promluvil, dostali jste zároveň odpověď na otázku, proč je sám. Vypadal jako Frankenstein, mluvil vysokým hlasem a k tomu ještě huhlal, takže pokud už něco pronesl, nastalo nechápavé ticho, nebylo mu totiž rozumět.

Blesklo mi hlavou, že na tom musím být hodně špatně, chce-li mě vlastní matka provdat za tady toho troubu.

Dárek na usmířenou

Večer to byl děsivý. Sára se jedovatě usmívala, její syn Lukáš mlčel a pil, moje matka mluvila o tom, kolik si v bance vydělám a že hodně čtu. Děkovala jsem pánu bohu, když tahle besídka zvláštní školy skončila.

Ostatně celé město vědělo, že je Lukáš gay, a divím se, že se to k matce nedoneslo. Anebo si jednoduše řekla, že už mě provdá za kohokoli, třeba za Lucifera, hlavně když budu pod čepcem.

Jakmile Sára s Lukášem odešli, řekla jsem matce, že tohle byla naše poslední společná večeře, protože já na to už prostě nemám nervy. Den nato telefonovala.

Za ten příšerný trapas s hroznou večeří se neomluvila, jen poznamenala, ať se u ní co nejdříve zastavím, že mi koupila dárek na usmířenou. Kdybych ji neznala, znělo by to bezelstně. Ale i když jsem ji dobře znala, naivně jsem si říkala:

Tak co by mohlo být na dárku tak ďábelského? Co je tak zlého na lahvi kvalitního bílého vína, pralinkách nebo hezké jarní šále?

Nikdo neusnul

Nebyla to šála. Máma mi darovala štěně. Bylo z útulku, přesně se nevědělo, co z toho vyroste a jak to bude velké, a dostala jsem ho s komentářem: “Zabila jsem dvě mouchy jednou ranou.

Udělala jsem dobrý skutek a ty se navíc díky Mufovi provdáš, protože štěně je zaručený prostředek, jak se seznámit.” Málem jsem omdlela.

Požádala jsem ji o panáka vodky, protože situace byla na panáka zralá, a oznámila jsem jí, že si žádného psa domů nevezmu, kdyby mě zabila. O hodinu později jsem si Mufa v krabici vyložené novinami odnášela domů. Byl tak roztomilý, že jsem nemohla jinak.

Navíc myšlenka, že nebudu sama, byla lákavá. Štěně vypadalo jako malý vlčák, ale bylo “střihlé” dalšími rasami. Cítila jsem se šťastná. Ráno už ne tolik, protože pejsek celou noc vyl. Nespal celý činžák.

Kromě toho jsem si musela vzít dovolenou a starat se o Mufa. V průběhu týdne na mě postupně zvonili všichni obyvatelé našeho vchodu a ptali se mě, jak dlouho tu ještě budeme s Mufem bydlet.

Labilní soused Mráz vyhrožoval, že spáchá sebevraždu, protože sedm nocí nespal. Štěně evidentně nebylo zaručený prostředek, jak se seznámit, ale jak se zbláznit.

Mráz vypadal tak zdeptaně, že jsem ho ubezpečila, že teď s Mufem na několik dní odjedeme, aby měl v noci klid a nemyslel na násilné ukončení života.

Boty za čtyři tisíce

Vzala jsem Mufa na naši chatu, která sousedí s potokem a s lesem, jen z jedné strany s lidským obydlím, kde tehdy přebývala stařenka Rejsková, hluchá jako poleno. Muf vyl už jen část noci, trochu jsem spala.

Ráno mě zastihlo na verandě, četla jsem Máchův Máj, protože jsem si říkala, že se to k měsíci květnu hodí. Štěně bylo tiché, a tak jsem si vychutnávala každý verš. Vyrušil mě výkřik: “Paní, žere vám boty!” Vyskočila jsem.

Lekla jsem se mužského hlasu, který bych zde neočekávala. Chlap stál za plotem na pozemku patřícím babičce Rejskové a ukazoval na Mufa, který mi právě vášnivě demoloval pravý střevíc. Boty za čtyři tisíce byly beznadějně zničené.

Vytrhla jsem štěněti střevíc, ale bylo samozřejmě už pozdě. Chtělo se mi brečet. Chlap se představil jako synovec stařenky Rejskové, který jí přijel pomoci se zahradou.

Pochopila jsem, že se asi také nevyspal, protože okno do ložnice, kde jsem nocovala se štěnětem, jsem nechala pootevřené. “Slyšel jste v noci něco?” ptala jsem se s úzkostí. “Něco tady příšerně vylo!” odpověděl bez zaváhání.

“Dobře že je tetička úplně hluchá,” dodal s úsměvem. A neodpustil si dotaz: “Budete tady dlouho?” Pravila jsem: “Nebojte se, brzo vypadneme, v pondělí už musím do práce.”

Jedině s Mufem

Trapným situacím neměl být bohužel konec. Odpoledne jsem usnula v houpacím křesle na terase, ostatně není divu, když Muf tolik nocí srdceryvně vyl.

Kříženec vlčáka a bůhvíčeho, nejspíš však nějakého norníka, se v nestřežené chvilce podhrabal pod drátěným plotem, pronikl na sousední pozemek a zdevastoval tam, na co přišel.

K smrti vyděsil slepice, sežral ponožky, které se sušily na šňůře, roztrhal paní Rejskové čerstvě vypranou zástěru a rozcupoval dva páry obuvi.

Teprve pak ho objevil Rejskové synovec, který si dal rovněž po obědě šlofíčka a nyní se rozhodl pokračovat v práci na pozemku. Zaburácel:

“No jen se pojďte podívat, co tu ten váš čokl všechno provedl!” Pes zrovna horečně hrabal na sousedčině zahrádce v pořadí asi čtvrtou noru. Chlap mi ho podal přes plot, naštěstí se smál.

Navrhla jsem, že škodu zaplatím, on však tvrdil, že žádná nevznikla, protože zástěra, ponožky a tetiny škrpály neměly žádnou hodnotu. Hovor přerušily pekelné zvuky, štěně kašlalo a zvracelo ty ponožky.

“A co kdybychom šli večer do hospody na panáka?” navrhl můj nový soused. “Jedině s Mufem,” odpověděla jsem. Muf nechyběl ani na naší svatbě, měl kolem krku slavnostní mašli.

Marie P. (51), střední Čechy

Související články
3 minuty čtení
Před lety jsem prožívala komplikované životní období, chodila jsem i po doktorech, všichni byli bezradní. Ale nakonec mě vyléčilo něco úplně jiného než bílé pláště. Láska! V mládí jsem onemocněla mentální anorexií, zavinila to nešetrná poznámka režiséra, že jsem tlustá. Přitom sám vážil asi tak sto kilo, patrně si myslel, že to u chlapa nevadí. Byl to režisér-amatér, hráli jsme ochotnické divad
4 minuty čtení
Neměla jsem ráda hromadné firemní akce. Jenže jeden výlet do lesa spojený s houbařením úplně všechno změnil. Nikdy jsem neměla ráda firemní teambuildingy. Vždycky mi připadaly umělé a plné falešných úsměvů. Les, který měl být naším cílem, se však zdál být ideálním místem k útěku od kancelářské rutiny. A když jsme navíc měli v plánu jít na houby, byla jsem ochotná vydržet to. Můj kolega Michal v
3 minuty čtení
Bylo mi teprve šestnáct. Do tanečních jsem se zoufale netěšila. Pak jsem tam ale poznala toho milého kluka. Jmenoval se Ota. Vdát se za první lásku je trochu risk, protože se říká, že první lásky nemohou dlouho vydržet a že se na ně jen s úsměvem vzpomíná. Ale existují výjimky, které potvrzují pravidlo, a my s manželem jsme naštěstí jedna z nich. Seznámili jsme se v tanečních, kam se mi nechtěl
3 minuty čtení
Táhlo mi už na třicátý rok, na svatbu jsem měla nejvyšší čas. Ale beru si toho správného muže? Najednou jsem si tím nebyla jistá... Přemýšlela jsem o svatbě a hrabala jsem listí. Myslela jsem na Edu a na Láďu. Edu jsem si měla brát, ale s hrůzou jsem si uvědomovala, že je mi sympatický i Láďa. Na zahradě se objevila babička s koláči a hrnkem čaje. Místo poděkování jsem vyhrkla: „Babi, jak po
5 minut čtení
Poznali jsme se čistou náhodou, jako by naše cesty svedl sám osud. Ten se však o několik měsíců později také postavil proti nám. Byla jsem tak moc šťastná. Myslela jsem si, že jsem našla toho pravého. Nebyla jsem už žádná dvacítka, takže jsem v takovou lásku už ani nedoufala. Ale osud mi byl nakloněn. Jedno letní seznámení na vodě přerostlo v krásný vztah, který vypadal jako z pohádky. Jenže id
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jak si jednoduše vybudovat chytrou domácnost?
epochaplus.cz
Jak si jednoduše vybudovat chytrou domácnost?
Chytrá domácnost už dávno není sci-fi pro geeky. Dnes si ji může postavit prakticky každý, stačí pár dobře vybraných zařízení a chuť propojit běžné rutiny do systému, který myslí za vás. Ať jde o úsporu energie, pohodlí nebo bezpečí, chytrý domov může fungovat stejně nenápadně jako spolehlivě. Tady je návod, jak ho začít budovat krok
Etzler zase pěkně naštval svoji přítelkyni?
nasehvezdy.cz
Etzler zase pěkně naštval svoji přítelkyni?
Miroslav Etzler (60) si hraje s ohněm! Možná by někdo hádal, že se nyní jeho partnerce Heleně Bartalošové (43) uleví, když mu manželku v seriálu Polabí už nebude hrát jeho exmanželka Vilma Cibulková
Višňový džem v čokoládě
tisicereceptu.cz
Višňový džem v čokoládě
K nastávající sezóně třešní a višní je tu pro vás recept na skvělý domácí džem. Co potřebujete 800-900 g vypeckovaných višní JamFix 2:1 Labeta 500 g cukru polévková lžíce rumu hořká čokoláda
Perníčkové stromečky
nejsemsama.cz
Perníčkové stromečky
Krásná a jedlá dekorace na vánoční stůl. Připravíte ji jednoduše z perníkového těsta, které postupně vykrajujete do tvaru hvězd a ozdobíte podle své fantazie. Potřebujete: ✿ 400 g hladké mouky ✿ 120 g medu ✿ 160 g cukru moučky ✿ 60 g tuku ✿ 3 vejce ✿ 1 lžičku kakaa ✿ 1/2 lžičky jedlé sody ✿ 1 lžičku perníkového koření Poleva: ✿ 2–3 lžičky citronové šťávy ✿ 1 bílek
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Barvy spotřebičů jako součást harmonického interiéru
iluxus.cz
Barvy spotřebičů jako součást harmonického interiéru
Kuchyně se v posledních letech proměnila z ryze praktického prostoru v plnohodnotnou součást obytné zóny. Její vzhled je dnes stejně důležitý jako její funkčnost. Právě proto nabývá na významu celkové
Advent v saské metropoli – Předvánoční Drážďany
epochanacestach.cz
Advent v saské metropoli – Předvánoční Drážďany
Toužíte po skutečné vánoční atmosféře? Vydejte se do Německa, kde mají adventní trhy dlouhou tradici a patří k těm nejpůvabnějším v Evropě. Ty nejbližší českým hranicím najdete v Drážďanech – začínají 26. 11. 2025 a potrvají do 24. 12. 2025. A stojí za to je zažít na vlastní kůži. S norimberským Christkindlesmarktem se drážďanské vánoční trhy
Museli jsme napravit své děti
skutecnepribehy.cz
Museli jsme napravit své děti
S mým manželem jsme spolu už čtyřicet sedm let. Bydlíme v malém domku s kouzelnou zahrádkou plnou růží. Náš dům je plný věcí. Starých fotek, knížek i hrnců po babičce. A taky plný lidí. Našich dětí. Tří dospěláků. A pořád je máme na krku. Nejstarší je povaleč Nejstarší je Petr. Čtyřicet dva let. Když mu bylo dvacet, přišel domů s tím, že
Šlechtic-dobrodruh fingoval turecký útok
historyplus.cz
Šlechtic-dobrodruh fingoval turecký útok
V Jeruzalémě přislíbil vést umírněný život. Dodrží to, byť se mu mnoho šlechticů směje, protože odmítá pít alkohol. Janovi je to jedno. Věří v návrat ideálu křesťanského rytíře a nápravu zkažené společnosti, což považuje za nejlepší zbraň proti turecké hrozbě! V dětství ztratil otce i strýce, a postarat se tak o něj museli vzdálení příbuzní
Nové stavby ze starých odpadů: I stavebnictví může být udržitelné…
21stoleti.cz
Nové stavby ze starých odpadů: I stavebnictví může být udržitelné…
Odpady nemusí být vyloženě jen problém, ale i příležitost. Cemex, jeden z největších producentů stavebních materiálů, ukazuje, jak proměnit odpad v cenný zdroj energie i materiálu. Díky inovacím v rec
Tajemství Velké sfingy v Gíze: Střeží ztracenou moudrost lidstva?
enigmaplus.cz
Tajemství Velké sfingy v Gíze: Střeží ztracenou moudrost lidstva?
Na západním břehu řeky Nil v Gíze se nachází socha Velké sfingy, která má podobu lva s lidskou hlavou. Je vyrobená z přírodního vápence a nikdo dodnes neví, koho vlastně znázorňuje. Badatelé se neshod
Neandertálci: Co přispěje k jejich konci?
epochalnisvet.cz
Neandertálci: Co přispěje k jejich konci?
V létě roku 1856 objeví dělníci z lomu v jeskyni Kleine Feldhofer Grotte v Německu části lidské kostry i podivně vypadající lebku. Tehdy ještě netuší, že jde o naše blízké příbuzné, kteří vyhynuli před asi 40 000 lety. Teď už o nich víme hodně. Ale jedna otázka zůstává: co stojí za jejich zánikem?   Neandertálci