Jsme vysílení z našeho Martínka. Je to s ním o nervy. Doufali jsme, že ho změní sourozenec. Opak je ale pravdou. Teď je navíc ještě zlý a agresivní!
Na vnoučata jsme se s manželem moc těšili. Říkali jsme si, že s nimi budeme trávit co nejvíce času, počítali jsme s tím, že je budeme často hlídat.
Ve svých představách jsme viděli klidně vnoučky tři. To zvládneme! Když byl náš nejstarší vnouček Martínek malý, vypadal kouzelně. Chodit začal brzy a sršela z něj velká energie.
Malý otrokář
Bude z něj sportovec! Snil syn i manžel. Snacha v něm zase viděla sebevědomého manažera velkého podniku. No, sebevědomí mu tedy rozhodně nechybělo. Už jako dítě byl sebevědomější, drzejší a rozmazlenější než ostatní děti.
Jak se přiblížil čtvrtý rok jeho života, nenápadně jsme s manželem naznačovali, že by se hodil bratříček, nebo sestřička. Martin si všechno vydupával, dokázal se válet vzteky po zemi a ječet klidně hodinu v kuse.
Když nám ho loni v létě mladí vezli na hlídání, cítila jsem, že se o mě pokouší slabost. Ty tři týdny, co byl u nás na prázdninách, byly strašné. Manžel z toho měl málem infarkt.
Martin vyskočil ráno brzy z postele a už úkoloval. Dělal si z nás otroky. Bylo vidět, že mu to dělá radost a vymýšlí si, co by po nás chtěl dalšího. Jen abychom si na moment neodpočinuli.
Změní se?
Byli jsme šťastní, když jsme se dozvěděli tu úžasnou novinu, že se narodí snaše a synovi druhé dítě. Byla to velká naděje, že role velkého brášky Martínka změní.
Jenže druhému vnukovi je pár měsíců, a z Martínka se stal navíc zlý kluk, kterého se bojíme nechat na chvíli s mladším bratříčkem o samotě.
Všichni se snažíme dávat mu najevo, že ho máme moc rádi, aby nežárlil, ale on dupe ještě víc a ječí, ať to dítě okamžitě odneseme pryč, nebo ho vyhodí z okna. Snacha chodí s Martinem k psychologovi, ale ani ten si s ním očividně moc rady neví.
Máme strach, co z něj vyroste. Modlím se za to, aby přišel k rozumu a stal se z něj normální chlapec. Nemusí být extrémně poslušný, hlavně když bude hodný k lidem.
Jiřina (66), Ostrava