Domů     Zahradnice mě chtěla sprostě okrást
Zahradnice mě chtěla sprostě okrást
5 minut čtení

Do nově otevřeného zahradnictví jsem chodila často. Občas jsem si něco koupila a občas se jen tak procházela. Nenapadlo mě, že milá a ochotná zahradnice mě okrade!

Svoji zahrádku jsem si hýčkala. Měla jsme snad nejkrásnější skalku široko daleko a to není žádné chlubení. Lidé se k nám chodili dívat a obdivovat nejroztodivnější druhy skalniček a travin.

Ani pěstování ovoce jsem se nebála, ale kvůli místu jsem dávala přednost takovým těm nově objeveným a módním druhům. Mám na mysli třeba kamčatské borůvky nebo malé placaté broskvičky.

Někdy trvalo i pár let, než jsem se dočkala úrody, ale o to jsem potom měla větší radost!

Těšila jsem se na nové přátelství

Zahrádka prostě byla moje velká vášeň. Moje nadšení nebralo konce, když jsem se dozvěděla, že hned za městem se bude otvírat velké zahradnictví. Bylo opravdu krásné. Rozlehlá zahrada zaplněná snad vším, na co si člověk vzpomene.

A potom zastřešené prostory s pokojovými květinami a občas i nějakým tím zvířátkem. Měli tu totiž i takový malý zverimex. To místo lákalo k návštěvám a já sem chodila častěji než do parku. Časem jsem se znala nejen s rostlinkami, ale i s personálem.

„Tak paní, co to dneska bude?“ ptala se mě vždycky jedna ze zahradnic. Byla to od pohledu sympatická ženská, asi tak v mém věku. Měla jsem pocit, že jsme takové spřízněné duše. Obě trochu při těle a obě usměvavé a vstřícné. Těšila jsem se, že se třeba časem skamarádíme.

Nalákala mě na vzácnou rostlinu

Zatím byl náš vztah jen na úrovni zákazník a prodavačka, vlastně zahradnice. Když jsem si něco kupovala, a bylo to často, vždycky jsem šla výhradně za ní. I kdyby byla na opačném konci tohoto velkého areálu. Jednou mě sama od sebe oslovila.

Dokonce mi přišlo, že na mě čeká, ale měla jsem z toho radost a myslela si v tu chvíli, že se chce tak jako já skamarádit. „Paní, něco bych tu pro vás měla, ale je to vzácnost, pojďte za mnou!“ řekla mi potichu a rozhlédla se, zda nás někdo nepozoruje.

Byla jsem zvědavá, co mi chce nabídnout a tak jsem ji následovala. Zavedla mě do takové chatky, kde si personál nechávala osobní věci. Z dřevěné bedýnky vytáhla pár nevábně vyhlížejících sazenic. Vypadaly jako trochu seschlá tráva.

Nijak mě nenadchly, ale ona mi o nich začala vyprávět: „Je to bomba. Přišlo nám jich jen pár až z Afganistánu. Je to něco jako ženšen, elixír života. Travina vyroste a z nejvyšších konců se vaří čaj. Uzdraví každého! Proč myslíte, že je tam u nich tolik stoletých?“

Utratila jsem spoustu peněz

Ani mě nenapadlo jí nevěřit. Ale když jsem uslyšela, kolik tahle tráva stojí, zarazila jsem se. Zahradnice chtěla za jeden květináček rovné tři tisíce! Poděkovala jsem a slíbila, že si to rozmyslím. Jenže, doma mi to nedalo.

Tělo mě v mém věku bolelo a také mě trápila zhoršující se cukrovka. Co když mi ta tráva opravdu pomůže? Druhý den jsem se vypravila za zahradnicí a koupila hned dva květináčky. Doma jsem trávu zasadila a čekala, co se bude dít. „Jé, co to tady máš za ohavnost?

Proč si sázíš na svoji krásnou skalku takový plevel?“ ptal se mě syn, když přišel na návštěvu. Poučila jsem ho, na jakou vzácnost se dívá, ale on se začal smát. Vytáhl svůj chytrý telefon a za chviličku mi ukazoval foto té mojí vzácnosti. Byla to ona, ale nebyla vzácná…

Syn se mi vysmál

„Plevel, vždyť jsem ti to říkal. Někdo tě pořádně napálil!“ smál se syn, aniž tušil, kolik jsem za to všechno zaplatila. Popadl mě vztek. Hlupačku ze mě nikdo dělat nebude! Travinu jsem vyrýpla a nandala znovu do květináčů.

Dala jsem ji do tašky a odkráčela za vedoucím té mojí vykutálené zahradnice. Seděl ve své útulně zařízené kanceláři a přes všechny kytky ho skoro ani nebylo vidět. Byl oblečený trochu jako strýček Pompo z Arabely. Lacláče a v nich schovaný velký pupík.

„Něco vám nesu, pane šéfe!“ oslovila jsem ho a on překvapeně čekal, co ze mě vyleze. Postavila jsem mu květináčky na stůl a čekala, co bude říkat. „Proč mi sem ten plevel nosíte?“ ptal se udiveně a rozpačitě se podrbal na holé hlavě.

Asi si myslel, že jsem nějaký blázen, či co. Ale já mu všechno vysvětlila. Jakou jsem měla důvěru k jeho zaměstnankyni a jak mě napálila.

Dostala výpověď od strýčka Pompa

Moc mi nevěřil mi a já se mu nedivila. Také bych ještě nedávno nevěřila, že ta sympatická zahradnice je taková podšívka vykutálená. „Tak se pojďte k ní podívat, měla tam těch travin celou bedýnku“!

Navrhla jsem mu a on souhlasil, Vyzvedl si náhradní klíče a šel se mnou do té dřevěné chatky. Zahradnice zrovna seděla u stolu a svačila. Tři obložené chlebíčky a hodně drahý pomerančový džus.

„No, asi jí ty podvody hezky vynášejí,“ pomyslela jsme si, ale to už se pan vedoucí skláněl nad bedýnkou. Nějaké vysvětlování a vykrucování bylo marné. Zahradnice dostala výpověď a já svoje peníze. Jako odškodnění mi dal pan šéf krásnou pokojovou kytku. Tak snad to nebude nějaká masožravka!

Lada N. (63), Ostrava

Související články
2 minuty čtení
V posledních letech si čím dál častěji vybavuji dům na kraji vesnice, kde jsem vyrůstala. Mohu jen vzpomínat. Nebyl nijak výjimečný. Malý, kamenný domek s oprýskanou omítkou a střechou, kam pořád někde zatékalo. Ale v mém srdci je to místo, které mě naučilo milovat obyčejné věci. Dny dětství pod ořešákem Na zahradě stál veliký ořešák. Pod jeho korunou jsme si s kamarády stavěli bunkry z d
3 minuty čtení
Byli pro mě rytířové. Starší bráchové, kteří se o mě starali jako o princeznu. Ta pohádka však brzy skončila. Nebyla jsem jejich otravná ségra, hráli si se mnou a hýčkali mne. Všichni jsme mezi sebou měli velké pouto. Jenže pak… Byla jsem malá holčička, když jsem přišla o svého prvního bratra Pavla. Bylo mi deset let, když se to stalo. Ten den se mi navždy vypálil do paměti, jako by to bylo vče
5 minut čtení
Tíží mě šrám. Bolest z mateřské lásky. Té, kterou jsem od mámy nedostala, i mojí, kterou jsem nebyla schopná V srdci cítím těžkost, kterou nosím celý život. Byla jsem adoptovaná. Moji rodiče nebyli moji. Žila jsem ale roky ve sladké nevědomosti, měla jsem díky tomu šťastné dětství. Normální období mého života. Ale pak… I když mi má náhradní rodina dala střechu nad hlavou, teplo a péči, některé
3 minuty čtení
Když se mi vybaví Marie, jako první vidím její smích. Rozléhal se po celé ulici, byl nakažlivý jako jarní radost. Už 30 let jen vzpomínám. Znaly jsme se od školky, ale nejvíc jsme si byly blízké na střední. V létě jsme sedávaly na lavičce před jejím domem, v ruce měly ta kulatá lízátka, která byla buď jahodová, nebo citronová. Probíraly jsme celý svět. Kluky, hudbu, sny. Byla vždycky odvážnější
3 minuty čtení
Bylo to loni na podzim, když ten dům vzplanul. Seděli jsme doma ve městě, byl už večer, když zazvonil telefon. Volali nám z hasičského sboru z vesnice. Soused zahlédl plameny, kdy to vzplálo od blesku. Na pach kouře, který se mi vryl do paměti i několik hodin poté, co jsme dorazili, nezapomenu. Vzpomínky v kouři Ten dům patřil manželovým rodičům. Bydleli tam celý život a on tam vyrůstal.
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vydejte se k srdci slavné Velké Moravy
nejsemsama.cz
Vydejte se k srdci slavné Velké Moravy
Velehrad, jedno z nejvýznamnějších poutních míst u nás, je pro jednodenní výlet jako stvořený. Těšit se můžete na bohatou historii i na nevšední zážitky. Obec Velehrad najdete nedaleko Uherského Hradiště přímo mezi výběžky pohoří Chřiby. O tomto místě se často hovoří jako o jednom z nejmalebnějších koutů Slovácka. A není divu! Tajemné katakomby Dominantou obce a zároveň největší chloubou velehradské farnosti je bazilika minor Nanebevzetí
Kaštanová polévka
tisicereceptu.cz
Kaštanová polévka
Máme pro vás recept na tu nejlepší polévku, na které si určitě všichni pochutnáte. Ingredience 400 g jedlých kaštanů 1 celer 1 petržel 2 mrkve 1 pórek 2 cibule svazek petrželové natě 3 st
Přezdívali malíři Karla IV. horlivec?
historyplus.cz
Přezdívali malíři Karla IV. horlivec?
Za vlády Karla IV. se Praha mění v jedno velké staveniště. Vyrůstá Nové Město, kamenný most přes Vltavu i katedrála sv. Víta. A nedaleko také hrad Karlštejn s nádhernou kaplí sv. Kříže. Podobu jí vtisknou malby Mistra Theodorika, jednoho z mála středověkých malířů, kterého známe jménem. O něm samotném se toho bohužel moc neví. Spisovatel Alois Jirásek
Obývák inspirovaný dravostí AMG
epochalnisvet.cz
Obývák inspirovaný dravostí AMG
Brooklynská uznávaná dílna MSCHF spojila své síly s tradiční automobilovou ikonou Mercedes-AMG a vytvořila limitovanou řadu nábytku s vtipným názvem „Not for Automotive Use“. Netradiční design proměňuje mřížky grilů, bezpečnostní pásy a světlomety v radikální kusy nábytku pro automobilové nadšence. V rámci fúze automobilového inženýrství a avantgardního designu představila značka MSCHF na letošní přehlídce
Udělala jsem největší chybu svého života
skutecnepribehy.cz
Udělala jsem největší chybu svého života
S manželem jsme nadšení houbaři, a přesto se nám stalo, že jsme se jednou otrávili. A stačilo k tomu udělat jedinou, ale zato fatální chybu! O prázdninách k nám jezdí pravidelně vnoučata. To osudové léto bylo Davídkovi šest a Karolínce deset. Toho roku bylo tolik hub, že se na ně mohlo chodit s nůší. Vnoučata chodila každý den s námi a vždy jsme přinesli dva
Poděkování Danu Brownovi – Black Angel’s Bar představuje čtveřici koktejlů inspirovaných jeho dílem
iluxus.cz
Poděkování Danu Brownovi – Black Angel’s Bar představuje čtveřici koktejlů inspirovaných jeho dílem
Americký spisovatel Dan Brown zasadil svůj nejnovější román Tajemství všech tajemství do Prahy a mezi dějiště příběhu zařadil i koktejlový bar Black Angel’s. Ten se v knize objevuje hned několikrát, j
Riskuje Korolová svou rodinu?
nasehvezdy.cz
Riskuje Korolová svou rodinu?
Herečka a zpěvačka Ivana Korolová (36), známá ze seriálu Kamarádi, vzbudila nedávno pořádný rozruch. Během jednoho večírku se totiž nápadně tulila ke kolegovi Janu Komínkovi (31) a působila, jako
Tragédie letu 800: Byl to teroristický útok spáchaný Američanem?
enigmaplus.cz
Tragédie letu 800: Byl to teroristický útok spáchaný Američanem?
Je 17. července 1996, čtyři minuty po čtvrt na devět večer. Letadlo Boeing 747-131 s 230 lidmi na palubě, včetně posádky, se vzlétá k nebi. Jen dvanáct minut po startu však exploduje! Ve stejný den se
Vaše zdraví, NAŠE VIZE
21stoleti.cz
Vaše zdraví, NAŠE VIZE
Zdraví je to nejcennější co máme. Proto bychom o něj měli pečovat cestou prevence a regenerace. Za zrodem jedinečné VitaRegenclinic Prague, která se zaměřuje na zlepšení kvality života a dosažení opti
Velká židle: Jak se nábytek stal symbolem společenského postavení i inspirací pro umělce
epochaplus.cz
Velká židle: Jak se nábytek stal symbolem společenského postavení i inspirací pro umělce
Od dřevěných trůnů ve starověkém Egyptě až po plastové židle v moderních interiérech – židle vždy sloužila nejen jako kus nábytku, ale také jako symbol společenského postavení, moci a módy. V průběhu dějin se její podoba i význam dramaticky proměňovaly. Zatímco ve starověku a středověku byla židle vyhrazena jen pro ty nejvyšší, v renesanci se stala
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Okolí hradu Kašperk: Tipy na místa, která stojí za návštěvu
epochanacestach.cz
Okolí hradu Kašperk: Tipy na místa, která stojí za návštěvu
Z Kašperských Hor se nemusíme vydat jen na hrad Kašperk, ale projít se můžeme třeba také po zeleně značené naučné Stezce strážců hranic sledující linii lehkých vojenských opevnění, takzvaných řopíků vznikajících v pohraničí od poloviny 30. let minulého století. Je vybavena informačními tabulemi, vede údolím Zlatého potoka do Řetenic a kromě opevnění si prohlédneme i stopy