Domů     Zahradnice mě chtěla sprostě okrást
Zahradnice mě chtěla sprostě okrást

Do nově otevřeného zahradnictví jsem chodila často. Občas jsem si něco koupila a občas se jen tak procházela. Nenapadlo mě, že milá a ochotná zahradnice mě okrade!

Svoji zahrádku jsem si hýčkala. Měla jsme snad nejkrásnější skalku široko daleko a to není žádné chlubení. Lidé se k nám chodili dívat a obdivovat nejroztodivnější druhy skalniček a travin.

Ani pěstování ovoce jsem se nebála, ale kvůli místu jsem dávala přednost takovým těm nově objeveným a módním druhům. Mám na mysli třeba kamčatské borůvky nebo malé placaté broskvičky.

Někdy trvalo i pár let, než jsem se dočkala úrody, ale o to jsem potom měla větší radost!

Těšila jsem se na nové přátelství

Zahrádka prostě byla moje velká vášeň. Moje nadšení nebralo konce, když jsem se dozvěděla, že hned za městem se bude otvírat velké zahradnictví. Bylo opravdu krásné. Rozlehlá zahrada zaplněná snad vším, na co si člověk vzpomene.

A potom zastřešené prostory s pokojovými květinami a občas i nějakým tím zvířátkem. Měli tu totiž i takový malý zverimex. To místo lákalo k návštěvám a já sem chodila častěji než do parku. Časem jsem se znala nejen s rostlinkami, ale i s personálem.

„Tak paní, co to dneska bude?“ ptala se mě vždycky jedna ze zahradnic. Byla to od pohledu sympatická ženská, asi tak v mém věku. Měla jsem pocit, že jsme takové spřízněné duše. Obě trochu při těle a obě usměvavé a vstřícné. Těšila jsem se, že se třeba časem skamarádíme.

Nalákala mě na vzácnou rostlinu

Zatím byl náš vztah jen na úrovni zákazník a prodavačka, vlastně zahradnice. Když jsem si něco kupovala, a bylo to často, vždycky jsem šla výhradně za ní. I kdyby byla na opačném konci tohoto velkého areálu. Jednou mě sama od sebe oslovila.

Dokonce mi přišlo, že na mě čeká, ale měla jsem z toho radost a myslela si v tu chvíli, že se chce tak jako já skamarádit. „Paní, něco bych tu pro vás měla, ale je to vzácnost, pojďte za mnou!“ řekla mi potichu a rozhlédla se, zda nás někdo nepozoruje.

Byla jsem zvědavá, co mi chce nabídnout a tak jsem ji následovala. Zavedla mě do takové chatky, kde si personál nechávala osobní věci. Z dřevěné bedýnky vytáhla pár nevábně vyhlížejících sazenic. Vypadaly jako trochu seschlá tráva.

Nijak mě nenadchly, ale ona mi o nich začala vyprávět: „Je to bomba. Přišlo nám jich jen pár až z Afganistánu. Je to něco jako ženšen, elixír života. Travina vyroste a z nejvyšších konců se vaří čaj. Uzdraví každého! Proč myslíte, že je tam u nich tolik stoletých?“

Utratila jsem spoustu peněz

Ani mě nenapadlo jí nevěřit. Ale když jsem uslyšela, kolik tahle tráva stojí, zarazila jsem se. Zahradnice chtěla za jeden květináček rovné tři tisíce! Poděkovala jsem a slíbila, že si to rozmyslím. Jenže, doma mi to nedalo.

Tělo mě v mém věku bolelo a také mě trápila zhoršující se cukrovka. Co když mi ta tráva opravdu pomůže? Druhý den jsem se vypravila za zahradnicí a koupila hned dva květináčky. Doma jsem trávu zasadila a čekala, co se bude dít. „Jé, co to tady máš za ohavnost?

Proč si sázíš na svoji krásnou skalku takový plevel?“ ptal se mě syn, když přišel na návštěvu. Poučila jsem ho, na jakou vzácnost se dívá, ale on se začal smát. Vytáhl svůj chytrý telefon a za chviličku mi ukazoval foto té mojí vzácnosti. Byla to ona, ale nebyla vzácná…

Syn se mi vysmál

„Plevel, vždyť jsem ti to říkal. Někdo tě pořádně napálil!“ smál se syn, aniž tušil, kolik jsem za to všechno zaplatila. Popadl mě vztek. Hlupačku ze mě nikdo dělat nebude! Travinu jsem vyrýpla a nandala znovu do květináčů.

Dala jsem ji do tašky a odkráčela za vedoucím té mojí vykutálené zahradnice. Seděl ve své útulně zařízené kanceláři a přes všechny kytky ho skoro ani nebylo vidět. Byl oblečený trochu jako strýček Pompo z Arabely. Lacláče a v nich schovaný velký pupík.

„Něco vám nesu, pane šéfe!“ oslovila jsem ho a on překvapeně čekal, co ze mě vyleze. Postavila jsem mu květináčky na stůl a čekala, co bude říkat. „Proč mi sem ten plevel nosíte?“ ptal se udiveně a rozpačitě se podrbal na holé hlavě.

Asi si myslel, že jsem nějaký blázen, či co. Ale já mu všechno vysvětlila. Jakou jsem měla důvěru k jeho zaměstnankyni a jak mě napálila.

Dostala výpověď od strýčka Pompa

Moc mi nevěřil mi a já se mu nedivila. Také bych ještě nedávno nevěřila, že ta sympatická zahradnice je taková podšívka vykutálená. „Tak se pojďte k ní podívat, měla tam těch travin celou bedýnku“!

Navrhla jsem mu a on souhlasil, Vyzvedl si náhradní klíče a šel se mnou do té dřevěné chatky. Zahradnice zrovna seděla u stolu a svačila. Tři obložené chlebíčky a hodně drahý pomerančový džus.

„No, asi jí ty podvody hezky vynášejí,“ pomyslela jsme si, ale to už se pan vedoucí skláněl nad bedýnkou. Nějaké vysvětlování a vykrucování bylo marné. Zahradnice dostala výpověď a já svoje peníze. Jako odškodnění mi dal pan šéf krásnou pokojovou kytku. Tak snad to nebude nějaká masožravka!

Lada N. (63), Ostrava

reklama
Související články
4.5.2024
Stejně jako máma jsem byla posedlá vzhledem. U ní jsem to nenáviděla, a přitom jsem dusila svoji dceru. Moje matka měla štěstí, že se vdala za úspěšného muže. Můj otec vydělával dost peněz, takže ona mohla být doma a starat se o sebe. Zastávala názor, že žena musí být prostě krásná. Tento styl výchovy jsem převzala od ní i já, ačkoli jsem to nenáviděla. Jak se to stalo? Snadno. „Nepoveden
3.5.2024
Tereza je naše vymodlené dítě. Dlouho se nám nedařilo počít, ale nakonec se na nás usmálo štěstí. I když pak se od nás zase odvrátilo. S Vláďou jsme se seznámili, když nám bylo už 35 let. Oba jsme toužili po rodině, ale před tím jsme nenašli vhodné partnery. Osudový muž Vláďa Jakmile jsme narazili na sebe, oba jsme věděli, že to je přesně ono. Proto jsme ani neotáleli a dohodli jsme se, ž
2.5.2024
Po smrti nevlastního otce se stalo to nejhorší, co mě mohlo potkat. Dědictví zasáhlo do mého života nelítostně, ten domek jsem musela rychle opustit. Nevlastního otce jsem měla moc ráda. Maminka si ho vzala, když mi bylo pět let. Vycházela jsem s ním dokonce lépe než s mámou. Spolu pak měli syna Vojtu. Máma Vojtu rozmazlovala a stavěla nás proti sobě. Byla jsem ráda, když jsem vypadla po učňáku
1.5.2024
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem si, že to je láska na celý život. Když jsem otěhotněla, úmyslně jsem našim neřekla n
29.4.2024
Čekaly jsme s mámou na tátu. Ohlásil, že si přijde pro věci. Rodiče procházeli složitým rozvodem a hádali se kvůli majetku. Naši koupili chalupu, když jsem byla ještě malá. Ze zchátralého stavení udělali společnými silami malebnou vilku. A ze sadu plného starých stromů a v neposlední řadě kopřiv, vysokých jako urostlý chlap, tak pěknou zahradu, že o ní vyšel článek v časopise Zahrádkář, dodn
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jindřich II. & Diana z Poitiers: Milenka dostala darem korunovační klenoty
historyplus.cz
Jindřich II. & Diana z Poitiers: Milenka dostala darem korunovační klenoty
V očích krále Františka I. se zračí zoufalství. „Copak vy jste mého syna někdy viděla veselého?“ otočí se na hraběnku Dianu z Poitiers. Pohledná Francouzka se jen lišácky usměje. „Nechte to na mně, Sire. Udělám ho svým rytířem,“ slíbí mu nakonec. Tento úkol splní nade vše očekávání. Princ Jindřich (1519–1559) se do půvabné vdovy, která je o
Pečená kořenová zelenina s medem
tisicereceptu.cz
Pečená kořenová zelenina s medem
Zeleninu si vyberte podle chuti nebo toho, co máte zrovna doma k dispozici. Potřebujete 1,5 kg kořenové zeleniny (mrkev, petržel, celer, dýni, pastinák, batáty, červenou řepu…) 1 palici česneku
Na vázách Františka Jungvirta se zabydleli brouci, žáby a ještěrky
iluxus.cz
Na vázách Františka Jungvirta se zabydleli brouci, žáby a ještěrky
Sklářský designer, výtvarník a malíř skla František Jungvirt se ve své nové sběratelské sérii uměleckých váz přenesl do zvířecí říše. Vybrané kusy z jeho stávajících kolekcí Garden a Trifid aktuálně z
Půl roku na ISS – HTC VIVE Focus 3 pomáhá s duševním zdravím i tělem kosmonautů
epochalnisvet.cz
Půl roku na ISS – HTC VIVE Focus 3 pomáhá s duševním zdravím i tělem kosmonautů
Společnost HTC VIVE úspěšně nasadila headset HTC VIVE Focus 3 na mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jde o první headset pro duševní zdraví, který dokáže bez problémů každodenně pomáhat veliteli šestiměsíční mise Andreasi Mogensenovi z Evropské vesmírné agentury se zvládáním dlouhého odloučení od Země i blízkých. Nyní přichází další fáze testů, tentokrát zaměřená na udržení kondice a
Novinky ze světa rychlovlaků
21stoleti.cz
Novinky ze světa rychlovlaků
Na počátku dvacátého století představovaly vlaky nejrychlejší dopravní prostředek na delší vzdálenosti. Dnes je v našich očích nahradila letadla. V celé řadě zemí však stále platí, že pokud člověk chc
Krásy skalních měst – Česká republika
nejsemsama.cz
Krásy skalních měst – Česká republika
Toužíte prozkoumat svět mohutných pískovcových věží, skalních stěn a krásných soutěsek? Skalní města jsou cílem mnoha turistů od nás i ze zahraničí. Kam zaplatíte vstupné, a kde můžete krásy přírody obdivovat zdarma? Pravčická brána Nejkrásnějším útvarem zdejší přírody a Národního parku České Švýcarsko je Pravčická brána, která se nachází asi 15 km od Děčína. Rozpětí celého oblouku má neuvěřitelných 26,5
Proč je Sabina Remundová na všechno sama?
nasehvezdy.cz
Proč je Sabina Remundová na všechno sama?
Diváci znají Sabinu Remundovou (51) jako ráznou státní zástupkyni ze seriálu Případy 1. oddělení. V soukromém životě by se ale ráda o někoho opřela. Bohužel je však na řadu věcí sama. Její manžel,
Muzeum v přírodě Zubrnice: Nejmladší skanzen zachraňuje staré tradice
epochanacestach.cz
Muzeum v přírodě Zubrnice: Nejmladší skanzen zachraňuje staré tradice
Oblast Sudet měla po druhé světové válce tu smůlu, že odtud většina původních obyvatel se vztahem k regionu musela odejít. Nepříznivě se to projevilo na stavu krajiny i na architektonických památkách. Najednou se o ty po staletí opečovávané skvosty neměl kdo starat a nikomu na nich nezáleželo. Lidové stavby začaly chátrat, ale staleté dědictví naštěstí nezmizelo
Je těžké stát se andělem, někdy si to zkuste
skutecnepribehy.cz
Je těžké stát se andělem, někdy si to zkuste
Z rozvodu mě vyléčila až opravdová láska. Znovu jsem se vdala a můj druhý muž byl tak báječný, že jsem se po jeho boku změnila k lepšímu. Když mě Pavel opustil, nějakou dobu jsem se domnívala, že to nepřežiju. Samozřejmě že mě všichni ujišťovali, že na to se neumírá, že se dám dohromady, že to spraví jenom čas.
ISS: Spadne do Tichého oceánu?
epochaplus.cz
ISS: Spadne do Tichého oceánu?
Jediná trvale obydlená vesmírná stanice, a to od 2. listopadu roku 2000. Našli bychom ji na naší nízké oběžné dráze ve výšce přibližně 400 kilometrů. Ač to tak astronautům ani nepřijde, má rychlost 27 720 kilometrů v hodině a Zemi tak obíhá zhruba v 92minutové periodě.   Standardně je tu 7 lidí, kteří se mění
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Da Vinciho Vitruviánský muž: Je nejslavnější kresba světa šifrou?
enigmaplus.cz
Da Vinciho Vitruviánský muž: Je nejslavnější kresba světa šifrou?
Po celém světě najdeme šifry. Pokrývají zdi prastarých chrámů, stránky tajemných a nepochopených knih a v některých případech jsou schované i v malbách a jiných uměleckých dílech. To je i případ Vitru