Na citlivé téma – SkutečnéPříběhy.cz

3 minuty čtení

Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo

zobrazit více >>

Toužila jsem být jako moje teta

3 minuty čtení

Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no

zobrazit více >>

O manžela jsem přišla podruhé

4 minuty čtení

Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i

zobrazit více >>

Tak mě sprostě podvedli!

3 minuty čtení

Nikdy jsem si o sobě nemyslela, že jsem naivní. Vždycky jsem byla opatrná, ale podvodníci si vždy najdou cestu. Když mi jednoho dopoledne zazvonil telefon, muž na druhém konci se představil jako pracovník banky. Mluvil klidně, slušně a znal moje jméno. Řekl mi, že někdo se právě pokouší dostat k mému účtu a že musíme rychle zabránit převodu peněz. Věděla jsem, že takové podvody existují, ale te

zobrazit více >>

Z dobráka Punti se stala divoká šelma

3 minuty čtení

Byl to velký psí dobrák. Od mého vnuka si nechal líbit všechno. Toho večera se ale proměnil v šelmu. Věděl, že svého přítele musí chránit. Příběh se odehrál v jižních Čechách na chalupě známých. Byla jsem tehdy pozvána s vnukem na oslavu narozenin. Kamarádka, která dům zdědila, vlastnila tehdy psa, velikého dobráka Punťu, který nikdy nikomu neublížil. Mého vnoučka dobře znal a nechal si od něho

zobrazit více >>

Ztratila jsem vnučku

3 minuty čtení

Pamatuji si její malou ručičku ve své. Byla ještě dítě a vždycky chtěla jít ven jen se mnou. Ale pak jsem o ni přišla. My dvě. Chodily jsme spolu do parku, kupovaly si zmrzlinu a cestou domů sbíraly kaštany, i když jich měla doma už plnou krabici. Když u mě spala, četla jsem jí před spaním a ona mě pokaždé nutila číst ještě jednu kapitolu. Věděla jsem, jaké má ráda pohádky, čeho se bojí a jak s

zobrazit více >>

Proč jsem se nedokázala rozhodnout včas?

2 minuty čtení

Moje matka byla kouzelná bytost s velkým srdcem a otevřenou náručí. Celý život nám obětovala. Na konci měla jediné přání. To jsem jí nesplnila. Maminka byla vždycky usměvavá, milá a laskavá. Říkala nám, svým třem dětem, ,,koťátka“, na víkend vždycky napekla buchty a hrála si s námi karty. Často jsme s ní podnikali výpravy do lesa, kde nás učila znát bylinky, stromy, ptáčky a zvířátka. S maminko

zobrazit více >>

Byla jsem přítěží maminky?

3 minuty čtení

Nikdy nezapomenu na větu, kterou mi maminka vmetla v zápalu jedné z hádek. „Neměla ses narodit!“ Jak to myslela? Neměla mě snad ráda? Dlouho jsem si myslela, že mě maminka nemá ráda. Dívala jsem se na ostatní děti, jak se s nimi rodiče smějí, objímají je a chlubí se jimi. Já doma nic takového neznala. Když jsem se mámě snažila zavděčit, většinou si našla něco, co bylo špatně. V duchu jsem si ří

zobrazit více >>

Jenom ona mě donutila vydržet!

5 minut čtení

Když zavřu oči, pořád ji vidím, jak stojí před domem a mává mi. Naposledy. Bylo nám tehdy deset a musely jsme se rozdělit. Byly jsme nejlepší kamarádky. Sedávaly jsme spolu v lavici, o přestávkách si šeptaly tajemství a po vyučování chodily kus cesty domů společně. Vymýšlely jsme si, co budeme dělat, až vyrosteme. Jednou jsme chtěly být učitelky, jindy herečky, pak zase cestovatelky. Bylo nám j

zobrazit více >>

Na břehu bystřiny ležel pomalovaný kamínek

3 minuty čtení

Mateřská dovolená není žádná dovolená, ale těžká práce. Tím náročnější, nechává-li vás manžel samotnou třeba i o sobotách a nedělích. Měla jsem dvě děti ve věku dva a tři roky, manžel byl věčně pryč. Já vím, anebo aspoň doufám, že byl v práci, ale kam se hrabe jakákoli práce na celodenní péči o dvě čilé dětičky. Jela jsem s nimi na chalupu v horách, ale jak jinak, zase sama. Nejhorší bylo, ž

zobrazit více >>

DALŠÍ ČLÁNKY ›