Když se zamiluje mladý člověk, je to někdy pěkný malér. Když se zamiluje stárnoucí mužský, je to mnohem horší. A končí to někdy i špatně. Honzík už se zase vrtá v odpadu. Zřejmě, už pokolikáté, ucpal výlevku dřezu. Už mi to vážně jde strašně na nervy. Měla bych ho litovat, soucítit s jeho neštěstím, ale mě už to doopravdy tak docela nejde. Jeho neštěstí se totiž stalo i mým velkým neštěstím. Přit

Můj přítel byl moc hodný, ale jednu špatnou vlastnost jsem mu nemohla odpustit. Stále mě srovnával se svojí bývalou manželkou a nic mu nebylo dobré! S přítelem jsem žila již druhým rokem, ale pomalu začala pomýšlet na rozchod. Nebylo to ale jednoduché, protože jsem se k němu přistěhovala a svůj byt přenechala dceři. Nebylo by ode mě fér, kdybych ji nutila žít s mámou, nebo ji dokonce vystěhovala.

Na duchy jsem nikdy moc nevěřila. Loni v den Památky zesnulých jsem se však na vlastní kůži přesvědčila, že krátce po uložení do hrobu mohou být duše zemřelých velice aktivní. Před lety chodili lidé za svými zesnulými blízkými na hřbitov každou chvíli. V dnešní hektické době je to už bohužel jiné – mnoho lidí chodí za své milované zapálit svíčku už pouze v období Dušiček. Já byla jednou z výjim

Nikdy se ve svých vizích nemýlila. V rodině si proto získala velký obdiv a důvěru. Také díky ní jsem ustála vlnu anonymů na svého muže a zachránila si své manželství. Máme doma zázračnou babičku. Vždycky nám řekne dopředu, jak co dopadne nebo co se bude dít nového. Pamatuji si, jak mě jednou, ještě když jsem byla malá, varovala před školním výletem. Maminka ji tehdy neposlechla, protože ještě n

Po deseti letech samoty jsem si podala inzerát a nestačila se divit. Nápadníci se jen hrnuli, ale byli to samí podivíni. Ten nejslibnější přišel na rande s matkou. Po rozvodu jsem zůstala sama a nevadilo mi to. Manžel mi nescházel. Byl to arogantní podvodník. Připravil mě o peníze a vystěhoval s pomocí právníka z bytu. Ocitla bych se tenkrát na ulici, nebýt mojí sestry, která mi hodně pomohla.

Je to hrozný pocit, když najednou zjistíte, že vás už nikdo nepotřebuje, že jste zbyteční. Vděku za léta poctivé práce se občas nedočkáte... Doufala jsem, že tuhle větu nikdy neuslyším: „Je mi to moc líto, ale musíme snížit stavy.“ Vedoucí se na mě dívala přes brýle a měla ten svůj bleděmodrý pohled hyeny nad mršinou. „Bohužel se to týká vás…“. Když domluvila, sklonila jsem hlavu. Manžel z mého p

Její tragická smrt mnou otřásla. Když mi bylo nejhůř, přišla za mnou ve snu, aby mi řekla tu úžasnou novinu, že se vrátí mezi nás. Měla jsem úžasnou sestru, kterou jsem moc milovala. Jmenovala se Jana. Byla starší o šest let a protože jsme zůstaly po smrti maminky samy s tatínkem, hodně se o mě starala. Díky ní jsem překonala nelehkou pubertu a rozchod se svou první láskou. Byly jsme zkrátka jedn

Úplně náhodou jsem zapnula televizi a to, co jsem viděla, mi vyrazilo dech. Reportáž z nově otevřené restauraci zastihla mého muže v objetí cizí ženy! Asi bych lhala, kdybych tvrdila, že moje manželství bylo šťastné. Možná by se dalo říct, že jsme žili celkem spokojeně. Víc v tom ale nebylo. Zvládli jsme vychovat jednoho syna a oba slušně vydělávali. Na nějaké vyskakování v podobě vily a exotický

Můj život by se dal rozdělit na malé etapy, na takový pravidelný rytmus, ve kterém se střídala dlouhá období klidu, následovaná nějakými dramaty. Vyrůstala jsem na vesnici. Mládí jsem měla problematické a kvůli špatné partě jsem si zkazila pověst – to se pak hodně těžko napravuje. Proto o mě slušní kluci neměli zájem a zbývali na mě jen ti nevěrní, nespolehliví a problémoví. Ti měli pochopitel

Moje sestra má neuvěřitelnou schopnost šlapat si po štěstí. Není ochotna přiznat, že si za všechno může sama. Až jí to řekla do očí věštkyně. Co ji znám, tak neumí nic jiného, než být nespokojená. Jako nejmladší ze čtyř sourozenců byla všemi obletovaná princeznička, o kterou jsme se musely starat i my starší a ustupovat jí. Jak to vnímám dnes, kdy se mi blíží padesátka, musím říct, že jsem na tom