Domů     Na Dušičky se děly tajemné věci
Na Dušičky se děly tajemné věci

Na duchy jsem nikdy moc nevěřila. Loni v den Památky zesnulých jsem se však na vlastní kůži přesvědčila, že krátce po uložení do hrobu mohou být duše zemřelých velice aktivní.

Před lety chodili lidé za svými zesnulými blízkými na hřbitov každou chvíli. V dnešní hektické době je to už bohužel jiné – mnoho lidí chodí za své milované zapálit svíčku už pouze v období Dušiček.

Já byla jednou z výjimek – hrob svých blízkých jsem chodila navštěvovat každý druhý týden. Často mě přitom doprovázela moje sestřenice, která rovněž nedávno ovdověla jako já.

Loni na podzim se nám při návštěvě hřbitova stala podivná věc, ze které mi ještě dnes při vzpomínce mrazí.

Přibyl nový hrob

Už během předchozí návštěvy hřbitova, kterou jsem absolvovala sama, jsem si všimla, že nedaleko našeho hrobu, přes uličku, přibyli noví zesnulí.

Tentokrát, bylo to druhého listopadu, jsem šla uctít památku rodičů, manžela i bratra opět v doprovodu své sestřenice Ivety.

Původně jsme se domlouvaly na brzké odpoledne, ale Ivetě do toho něco přišlo, a proto jsme se na hřbitov vydaly zapálit svíčky už skoro za tmy, nedlouho před zavírací hodinou. V tu dobu už tam skoro nikdo nebyl.

Přepadl ji tísnivý pocit

Jakmile jsme prošly vstupní brankou, sestřenice se mi svěřila, že má zvláštní tísnivý pocit. Odbyla jsem ji s tím, ať nestraší, ale sama jsem se také necítila moc dobře. Na hřbitově panovala zvláštní atmosféra, zvýrazněná tím, že byla mlha.

Člověk si tam najednou připadal jako v jiném světě. Do mlhavé tmy probleskovaly svíčky, čerstvě zapálené na většině hrobů.

Sestřenka se třásla strachem

Iveta se mě chytila za ruku, jako když jsme byly malé děti. Pevně mě sevřela. Cítila jsem, že má strach a hledá oporu. Došly jsme k našemu rodinnému hrobu, zapálily jsme svíčky a chvíli tiše postály se vzpomínkami. Sestřenka se mě stále držela.

Najednou mi stiskla ruku ještě silněji a šeptem se mě zeptala, jestli jsem neslyšela nějaké hlasy. Nejprve jsem jí chtěla opět trochu okřiknout, ale vzápětí jsem to zaslechla také. Šlo opravdu o dva hlasy, mužský a ženský.

Nebylo možné jim rozumět, ale z tónu, kterým se vyjadřovaly, bylo znát, že se hádají.

Tajemné hlasy se hádaly

Myslela jsem si, že se takhle potichu přou nějací další návštěvníci hřbitova, ale když jsem se rozhlédla kolem sebe, zjistila jsem, že široko daleko nikdo není. To už jsem se začala bát stejně jako Iveta. Sestřenka navrhovala, abychom rychle odešly.

Souhlasila jsem. Otočily jsme se a Iveta tlumeně vykřikla hrůzou. V mlze přímo před námi, u toho nového hrobu, jsme totiž spatřily dva vznášející se přízraky.

V mlze se vznášely fialové obláčky

Nikdy předtím jsem neviděla ducha mrtvého člověka, ale tak nějak jsem si ho vždy představovala. Nepřipomínalo to lidské postavy, spíš takové rozmazané fialové obláčky. Já i sestřenka jsme stály na místě jako zkamenělé a fascinovaně jsme pozorovaly ty přízraky. Nedokázaly jsme se pohnout z místa.

Hádali se mezi sebou

Zdálo se ale, že duchové jsou neškodní a vůbec si nás nevšímají. Chvílemi to vypadalo, jako by útočili jeden na druhého. Znovu se ozývaly ty hlasy, které jsme slyšely předtím. Teď už bylo jasné, že patří k přízrakům, na které jsme se dívaly.

Hlavou mi blesklo, že to jsou možná duše těch nedávno zesnulých, jejichž jmen jsem si předtím všimla jako čerstvě vytesaných na náhrobní desce.

Zničehonic zmizely

Ta hrůzná a zároveň fascinující podívaná trvala asi pět minut. Potom se přízraky najednou rozplynuly. V ten okamžik se k nám někdo blížil po hlavní cestě a Iveta znovu málem vykřikla. Tentokrát to byl ale živý člověk, hrobník, kterého jsme znaly.

Přišel nás upozornit na to, že bude zamykat vchod. O svém zážitku jsme mu raději nic neřekly, ale já jsem se zeptala na ta dvě nová jména. Hrobník odpověděl, že to jsou manželé, kteří zahynuli při autonehodě.

Zážitek budu mít v myšlenkách napořád

Od té doby se bojím na hřbitov chodit sama. Doprovází mě vždy kamarádka nebo sestřenice, která by tam také beze mě nešla. A také tam už nikdy nechodím po setmění.

Nic podobného se nám už poté naštěstí nestalo, ale to nic nemění na tom, že na onen zážitek do konce života nezapomenu.

Smrt je konec a možná i začátek

Někde jsem četla, že po smrti nějakou dobu trvá, než se čerstvě pohřbené duše dostanou do jiného světa. To mi připadá jako nejlogičtější zdůvodnění těch tajemných a nevysvětlitelných věcí, které jsme s Ivetou tehdy na hřbitově zažily.

Kdo ví, co bude, až jednou umřu… Možná smrtí opravdu nic nekončí a já se znovu setkám se svým nebožtíkem manželem.

Helena K. (50), Uherské Hradiště

reklama
Související články
28.3.2024
Byla strašná zima a zem tvrdá jako beton. Najednou se u mě objevil neznámý muž v černém a pomohl mi s těžkou prací. Halekal jsem na svou ženu do kuchyně, že volal nějaký pan Mráček, že mi pomůže s vykopáním hrobu. „To je divný!“ uslyšel jsem manželku mezi svým hlasitým zakašláním. Ta zpropadená chřipka se mě držela jako veš košile. „Ty znáš nějakého pana Mráčka?“ ptal jsem se. „Tady ve vsi žádn
27.3.2024
Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny skrýše. Nebyl koutek, který bych v dětství neprolezla. Zato moje děti vůbe
27.3.2024
Celé to místo bylo tak romantické! Přesto v sobě skrývalo strašlivé tajemství. Jediná noc mě přesvědčila o tom, že bych v tom domě nebydlela ani za nic na světě. Původní majitel mi podal ruku: „Hezky si to bydlení užijte!“ Muž na mě působil solidním dojmem. Vše bylo v pořádku, snad jen ta nezvyklá rychlost, s jakou se domu zbavil. „Všechno kolem mě mi tu připomíná mého otce. Byl spolknut tím
27.3.2024
Dostal se do našeho bytu, když jsme spali, chtěl nás vykrást. Do té skříňky ale zloděj opravdu ruku dávat neměl! Narazil v ní na našeho ochránce. Když začal syn vykřikovat, že se dá na studium exotického zvířectva, pochopila jsem, že jde do tuhého. Velmi jsem si přála, aby se na školu nedostal, neboť jsem netoužila sdílet koupelnu třeba s varanem. Láska k těmto tvorům se u Mariana projevoval
22.3.2024
Spěchala jsem příliš a jela neopatrně, navzdory nepřízni počasí. Dostala jsem smyk a jen zázrakem unikla smrti. Ten den se to sešlo. Od rána jsem měla skluz a stále více a více jsem se propadala do děsivého zpoždění. Dítě jsem ale musela ze školky vyzvednout včas. Vychovatelky byly na pozdní příchody rodičů háklivé a velmi nepříjemné. Jednu z pracovních schůzek jsem musela odvolat, a i tak jsem
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
enigmaplus.cz
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
V některých významných muzeích se nacházejí artefakty, které do našeho světa údajně přitahují cizí síly. V jiných se zase objevují přízraky lidí, kteří byli kdysi na těchto místech umučeni k smrti. Mn
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
tisicereceptu.cz
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
Křehké cukroví se na Vysočině nepřipravuje jen na Velikonoce. Sváteční pochoutka prababiček v neděli provoní celý dům. Zkusíte si ho vyrobit také? Suroviny 250g hladké mouky 2 žloutky Kousek m
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
skutecnepribehy.cz
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
21stoleti.cz
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
Publikoval přes 300 vědeckých prací a dal lidstvu nejslavnější rovnici světa E= mc2. Dodnes patří k největším vědeckým hvězdám, ke zhmotnělé tvůrčí genialitě, protože jeho speciální teorie relativity
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
iluxus.cz
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
Italská společnost Tankoa Yachts přináší milovníkům moře nový důvod, proč vyplout na otevřené vody. Jejich nejnovější klenot, 70 metrů dlouhá luxusní jachta Milano, vzdává hold svému italskému jménu -
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
nasehvezdy.cz
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
Zlata Adamovská (65) ze seriálu Ordinace v růžové zahradě oslavila narozeniny. A zavzpomínala v té souvislosti, že si pro ni život přichystal dost perných chvil. Všechno jí vynahradila až láska s Pet
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
epochalnisvet.cz
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
Německé ponorky byly za první světové války skutečným postrachem Atlantiku. Jejich torpéda rozsévala zkázu mezi spojeneckými loděmi a bylo velmi těžké je zničit. O to větší překvapení čekalo na námořníky z britské lodi HM Coreopsis II, když se jim zcela bez boje vzdala posádka obávané ponorky UB-85. Jejich plavidlo totiž prý potopila mořská příšera!  
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
nejsemsama.cz
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
Už naše babičky věděly, že hořká jídla napomáhají celkové pohodě a mají léčivé účinky. Hořké látky konzumované s mírou mohou přinést mnoho dobrého. Od nepaměti se používají především pro své pozitivní účinky na trávení. Nejen bylinky Potravin, které jsou zdrojem hořké chuti, je na výběr mnoho. Jde například o mandle, para ořechy, mák, pohanku, žito, jehněčí maso
11 lebek malovaných krví
epochaplus.cz
11 lebek malovaných krví
K procesu se nedostaví. Sehnal si žiletky… Než vypustí duši, nechá za sebou důležitý vzkaz, nebo si to alespoň myslí. Podřeže si žíly na zápěstí a posledními silami, jež mu i s krví odcházejí s těla, kreslí na zemi cely krvavý pentagram. Mormon, křesťan a nakonec satanista. To vše dohromady je budoucí únosce a vrah
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
epochanacestach.cz
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
Jižně od Jičína v obci Libáň stojí původně gotický hrad s renesančním zámkem Staré Hrady. Stejně jako samotný Jičín i zdejší místo dokonale zapadá do pohádkového kraje. Staré Hrady u Jičína Vybírat si můžeme hned z několika pohádkových prohlídkových okruhů, v nichž se seznámíme s více než čtyřmi stovkami pohádkových bytostí. Čekají opravdu všude. Vypravit se za
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
historyplus.cz
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
Mluví se o ní jako o jednom ze zapomenutých divů světa. Není se ani čemu divit. Šweitigoumská pagoda je úchvatná, obzvláště pak v podvečer, když ji paprsky zapadajícího slunce doslova rozzáří. Její povrch je totiž ze zlata. Použito ho prý bylo větší množství, než jaké tvoří zlaté rezervy v britských bankách. Na její špici se navíc blyští