Rozvádět se v sedmapadesáti a ještě přijít o střechu nad hlavou, to už je pořádný důvod ke zhroucení. Já si ale řekla, že se oškubat nenechám a s manželem jsem pořádně zatočila! S manželem jsme se poznali už na střední škole a už se od sebe neodloučili. Byli jsme taková ta typická studentská láska. Rodiče, moji i jeho, moc nadšení nebyli. Nic jsme si prý neužili a tak. Tchyně navíc myslela, že je

Manžel byl typický despota, tchyně zlá ženská, tchán, ten raději umřel, než aby se s ní hádal. V tomhle trojúhelníku se zkrátka nedalo žít. Manželova vila byla prostorově špatně vyřešená, jen třípokojová, a tak jsme se tísnili v takovém kamrlíku, tchyně bydlela v ložnici a všichni jsme se scházeli v obývacím pokoji. Můj muž tam věčně sledoval fotbal, neexistovalo, abychom se někdy dívali na po

Celý život marně na něco nebo na někoho čekám. Na to, aby do mého života zavál trochu svěží vítr Nepřišel vítr, ale přímo vichřice. Jak mám žít dál? Lžu, jak když tiskne. Kamarádka Monika mě napjatě poslouchá. A co je nejhorší, ona mi prostě věří a s úsměvem mi půjčí peníze. Naštěstí. Budu mít alespoň na nájem. Nemůžu od ní chtít moc. Vím, že sama nemá na rozdávání. Ale ještě horší je, že mě Moni

Karty, pokud je někdo umí správně vyložit, vždycky odhalí pravdu. A na nás je, jak se s ní dokážeme vyrovnat. Prostřednictvím tajemných sil se někdy dozvíme věci, které bychom radši ani nevěděli! Po pětadvacetiletém spokojeném manželství, během kterého jsme s Jaromírem neprošli žádnou velkou krizí, jsem si připadala jako spokojená žena. Věděla jsem, že ne každý má takové štěstí jako já. Většina

Měly to být jeho vysněné prázdniny. Bohužel, krásné dobrodružství se změnilo v neuvěřitelnou tragedii, z které se už nikdy nevzpamatuji. Stojíme na břehu řeky. Nikdo z nás nemá odvahu ani chuť ponořit do ní jen špičku nohy. Všechno je to ještě příliš čerstvé. Zavřu oči a vidím našeho Pavlíka. Ten by tu nevydržel stát ani chviličku. Ne nadarmo jsme mu říkávali vodní myš. Všichni se mu kvůli tomu s

S přítelem Petrem jsme si udělali výlet k našim německým sousedům. Jakmile jsme překročili hranice, snesla se podivná mlha. Došlo k tomu na začátku minulého roku. Byla polovina ledna a my jsme vyrazili na chalupu našich známých do Horní Blatné – vesnice ležící nedaleko hranic s Německem. Těšili jsme se na to, jak si užijeme klidný prodloužený víkend. Plánovali jsme chodit na výlety do přírody,

Byla to opravdu velká zrada, která mě před lety potkala. Proč jsem ale nedokázala přijmout upřimnou lítost a omluvu? Proč mě zaslepila nenávist a pomsta? Syn stojí přede mnou a upřeně mi hledí do očí. Asi ten jeho pohled, tak podobný jeho otci, dlouho nevydržím. Žádá vysvětlení. Má na to samozřejmě plné právo. Jenže já jsem teď v úzkých. Moje lži a výmysly mě dohnaly a já budu muset vše přiznat.

Po čtyřech měsících chození s Alešem jsem věděla, že na našem vztahu jsem více závislá než on. Přesněji řečeno, byla jsem do něho opravdu blázen. A to mám jinak celkem neústupnou povahu a dokážu si prosadit svou! Nyní jsem byla zamilovaná natolik, že bych pro Aleše udělala snad cokoliv. Alespoň do té doby, dokud jsem si myslela, že naše láska je oboustranná… Strávili jsme spolu několik víkendů a

U mé postele stála žena v dlouhých černých šatech se šátkem na hlavě. Vlídně se na mě usmívala a střežila můj klidný spánek. Byla jsem malá holčička. Protože se mamince tehdy narodila moje sestra, dala mě pohlídat švagrové – mojí tetě. Bydlela se svou rodinou v malém domku s dvorkem, na kterém pobíhala všelijaká havěť – od psa, dvou koček až po husy a slepice. Probudil mě podivný zvuk P

Od doby, kdy Eliška dospívala, jsem se těšila na vnoučátka. Vlastně jsem se na ně těšila už od mládí snad víc než na svoje děti. Role babičky se mi vždycky líbila. Děti už vám odrostou, ale můžete se potěšit s miminky, strávit s nimi víkend, týden, prázdniny a zase je vrátíte. Zodpovědnost mají rodiče, takže babička je hlavně od rozmazlování. Eliška si našla prima muže Honzu. Chodili spolu dva ro