Domů     Lásku mi přinesl letní déšť
Lásku mi přinesl letní déšť
6 minut čtení

Manžel byl typický despota, tchyně zlá ženská, tchán, ten raději umřel, než aby se s ní hádal. V tomhle trojúhelníku se zkrátka nedalo žít.

Manželova vila byla prostorově špatně vyřešená, jen třípokojová, a tak jsme se tísnili v takovém kamrlíku, tchyně bydlela v ložnici a všichni jsme se scházeli v obývacím pokoji.

Můj muž tam věčně sledoval fotbal, neexistovalo, abychom se někdy dívali na pořad, který by se líbil mně. Tchyně se mě nezastala, spíš ještě, jak se říká, přikládala pod kotel. Nenechala na mně nit dobrou. Ani vnučce, zdálo se mi, se nevěnovala.

Kolem ní pobíhala nádherná dvouletá blonďatá holčička, a místo, aby jí babička vyprávěla pohádky, jedovatým hlasem říkala: „Proč jí nekoupíš nové sandálky? Copak nemáte peníze na boty? Koukala jsem, že sis koupila kabelku. Vyhazujete peníze z okna.

Pro sebe utrácíš, co? K čemu kabelka? Kdyby byla aspoň hezká, ale ty sis koupila ošklivou. Vždycky jsem říkala, že nemáš vkus.“ Takové a podobné věci jsem poslouchala den co den.

Pozorovala jsem hvězdy

Začala jsem utíkat do svého světa, žila jsem v bublině. Neměla jsem kam jít, rodiče zemřeli, byla jsem na světě sama, jen s Aničkou, to byla moje jediná radost. Neuměla jsem se bránit, bylo mi necelých dvacet let.

Tchyně mi vyčítala, že utrácím za hlouposti, že špatně vychovávám malou, že jsem mizerná matka a málo uklízím. Nevzpomínám si, že by mi během doby, kdy jsem u ní bydlela, řekla něco pozitivního.

Naštěstí chodila brzy spát, vždy se mi ulevilo, když jsem večer pozorovala její okno a zjistila jsem, že zhaslo. Pak už jsem měla celou velkou zahradu, která vilu obklopovala, pro sebe.

Procházela jsem se po úzkých cestičkách, pozorovala staré stromy, hvězdy nad hlavou, prohlížela si květiny. Byla jsem vyučená květinářka, toužila jsem po vlastní zahradě, ale kde bych k ní přišla. U tchyně na zahradě jsem si nesměla zasadit ani kadeřavou petrželku.

Muž na střeše

Byl deštivý srpen. Začínala chladná rána, a od nich už byl krůček k dešťům a mlhám. A to je prosím moje nejoblíbenější počasí.

V ten den, o kterém chci vyprávět, déšť nemilosrdně bičoval zahradu, odnášel okvětní lístky růžím, povalil květináče a konev, a potloukl kapradí. Pak už jen poprchávalo.

Zdálo se mi, že vidím na střeše siluetu, ale říkala jsem si, že to už mi pocuchané nervy kreslí neexistující obrázky. Nekreslily. Na střeše stál chlap a chodil po ní jako kaskadér. Vyjekla jsem, mohl to být totiž zloděj a v podkrovním pokojíčku spalo moje dítě.

Ale chlap se ze střechy slušně představil, řekl, že je bratranec, bydlí v blízkém městečku a teď že mu moje tchyně telefonovala, aby se přišel mrknout na střechu, že zatéká.

Láska na první pohled

„A proč vás neznám, když jste bratranec?“ volala jsem. Odpověděl, že mi to poví, až sleze. Odstranil závadu, slezl ze střechy, přišel ke mně do altánu a vysvětlil, že je sice bratranec, ale s tetou a jejím synem se nikdy moc nestýkali.

Od toho dne jsem už myslela jenom na něho. Bylo to osudové setkání. Trápilo mě, jestli není ženatý, nic jsem o něm nevěděla a zeptat jsem se nemohla. Připadala jsem si trapná, myslet na někoho, koho už zřejmě ani neuvidím. Ale pak jsem jednou večer seděla v altánu s knížkou.

Nečekaně se objevil

Tchyně naštěstí už spala a můj muž v tu dobu obvykle dřepěl v hospodě. Objevil se tu jako duch. Dívali jsme se na sebe a ani jeden z nás nevěděl, co říct. Byla to hrozně trapná chvilka, modlila jsem se, aby neodešel. A on pak najednou řekl:

„Vy odtud fakt neutečete? Máte rozum?“ Zřejmě znal tetičku a bratrance líp, než by se mohlo zdát. Pokrčila jsem rameny: „Je to moje jediná střecha nad hlavou. Mám tady dítě. Rodinu nemám. Co bych asi tak mohla dělat, nevíte?“ Zamyslel se.

„Nejspíš potřebujete prince, aby vás vysvobodil.“ Pomyslela jsem si, že na světě není princ, který by mi mohl pomoci. Že nezbude než postavit se na vlastní nohy.

Změnila jsem svůj život

V duchu jsem děkovala osudu, že mi aspoň na okamžik poslal do cesty toho chlapa ze střechy, který mi naznačil, co bych měla udělat.

Aničku, i když byla maličká, mi vzali od září do školky, v květinářství v nedalekém městečku mi k mému údivu prodavačka řekla, že odchází na mateřskou dovolenou a shání za sebe náhradu. Doma jsem si kvůli tomu vyslechla své.

Moje rozhodnutí však bylo pevné a nezvratné. Občas jsem si na manželova bratrance s vděčností vzpomněla. Dal mi impuls k novému životu. A jindy jsem si říkala, kde asi je…

Kytice rudých růží

Přišlo nádherné babí léto. Zrovna jsem se chystala zavřít krám, když tam vrazil a koupil sedm rudých růží. Vázala jsem tu kytici a říkala si, pro koho ji asi má. Zaplatil, podala jsem mu ji, řekl, že je hezká a dal mi ji.

Prý je pro mě za to, že jsem si dokázala úplně sama zařídit nový život. Pak povídá: „A na jaké adrese teď bydlíte?“ Zůstala jsem na něj beze slova zírat. Zavrtěl hlavou: „Fakt jste ještě neodešla?“ A byl pryč.

Dal mému muži za vyučenou

Věděla jsem, že paní z domku na náměstí pronajímá malý byt. O několik dní později jsem už dceru ze školky odvedla tam a zavolala domů, že se nevrátím. Jenomže manžel během půl hodinky přijel na náměstí a začal rušit noční klid.

Řval mi pod oknem, pak se tam začal s někým prát. Byl to můj tajemný dobrodinec, bydlel nedaleko, a když slyšel řev a z okna uviděl mého muže, věděl, kolik uhodilo. „Rozbil jsem mu hubu,“ řekl poté, co se můj muž válel na chodníku a naříkal.

Poděkovala jsem mu a pozvala ho dovnitř nejen na kávu, ale na celý zbytek života.

Markéta J. (54), Plzeň

Související články
3 minuty čtení
Čas utekl jako voda, s Pepou, o kterého jsem kdysi tak stála, jsme se rozvedli. Byla jsem přesvědčena, že zůstanu sama, ale osud to tak nechtěl. Měl pro mě ještě jednu lásku. Koukala jsem z okna chaty na jez a myslela na to, že čas utekl jako ta voda. Jak je to dlouho, co jsem se na jezu producírovala, aby si mě všiml Pepa? Pak si mě doopravdy všiml, ale otázka zní, co jsem tím získala. Dvacet
3 minuty čtení
Kdo hledá prince z pohádky, neuspěje. Pokud žena nechce zůstat sama, je třeba přestat snít a navrátit se na pevnou zem. Připadala jsem si stará. Z dnešního pohledu jsem stará určitě nebyla, bylo mi šestatřicet, ale vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu na ocet. Další rok zase utekl jako voda a přišel máj. Voněl šeříkem, jasmínem a kvetoucími třešňovými stromy a sliboval lásku, ale, jak jsem byla př
6 minut čtení
Zamilovala jsem se do černovlasého kluka, kterého jsem občas potkávala. Tajně, nikdo o tom nevěděl, on už vůbec ne. A měl holku. Moje sny o princi se nesplnily. Nebyla jsem ani dost hezká, ani dost zajímavá. Toužila jsem po dětech, po rodině, a to mladí muži zpravidla neradi slyší. A ještě ke všemu jsem se mizerně učila, a tak ode mě kluci nemohli ani opisovat. Beznadějně zamilovaná Vyuči
3 minuty čtení
Rozvod vás semele. Člověk se dlouho vzpamatovává a čeká, kdy se konečně z toho dna dostane. Já věřila tomu, že už zůstanu navždycky sama. Naštěstí si mě láska našla. Po rozvodu jsem spálila všechny mosty, dala sbohem milovanému městu a přátelům, z nichž mnozí ani opravdovými přáteli nebyli, prodala byt a koupila domeček na venkově. Sehnala jsem tu i práci v místní prodejničce a sama sobě řekla,
3 minuty čtení
Žila jsem už dlouho v nefunkčním manželství, ale stále jsem se nemohla odhodlat k rozvodu. To se stalo až po srazu se střední školou, kde jsem potkala svou dávnou lásku. Dvacet let jsme se s Mirkem neviděli. Setkali jsme až na jednom srazu se střední školou. Předtím jsme ani on, ani já na srazy nechodili, ale najednou, samozřejmě aniž jsme se domluvili, jsme se tu oba ocitli. Od začátku jsme
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
iluxus.cz
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
Legendární značka luxusních psacích potřeb a doplňků představuje svou novou kampaň Let's Write, v níž navazuje na výjimečnou spolupráci s režisérem Wesem Andersonem. Ten pro Montblanc opět vykreslil p
Když kvete louka, pomáhá klimatu
21stoleti.cz
Když kvete louka, pomáhá klimatu
Rostliny jsou víc než jen zelený porost naší krajiny. Hrají zásadní roli v koloběhu uhlíku, a tím i v ochraně klimatu. Nová studie vedená vědci z Biologického centra AV ČR ukazuje, že druhová pestrost
Jak vládla královna Hollywoodu?
historyplus.cz
Jak vládla královna Hollywoodu?
Její nevinný výraz a plachý pohled ji skvěle pasují do rolí mladičkých dívenek. Mary Pickfordová v nich poblázní doslova celý svět. V době, kdy se na profesi herce hledí ještě skrz prsty, se stane jednou z nejslavnějších žen nejen v USA a vyslouží si titul „královna Hollywoodu“. Herečkou z nouze Je jí sedm let, a
Ztracené osady Rychlebských hor a Králického Sněžníku: Hlas krajiny, která nezapomíná
epochanacestach.cz
Ztracené osady Rychlebských hor a Králického Sněžníku: Hlas krajiny, která nezapomíná
Když stoupáte hustým lesem nad Starým Městem pod Sněžníkem nebo se prodíráte mlhavým ránem Rychlebských hor, krajina tu šeptá. V každém pařezu, v zarostlém sadu, v pokřiveném ovocném stromě, který tu ještě vzdoruje větru, slyšíte ozvěny lidského života, který se ztratil – ale ne docela. Jsou místa, která z map zmizela, ale nikdy nezmizela z
Mřížkový koláč
nejsemsama.cz
Mřížkový koláč
Meruňky můžete nakombinovat i s lesním ovocem. Hodí se k nim i výrazné bylinky, jako je rozmarýn, tymián nebo levandule. Ingredience na 1 kulatou formu: Na těsto: ● 300 g hladké mouky ● 1 vejce ● 1 žloutek ● 150 g másla ● 1 lžička nastrouhané citronové kůry ● 2 lžíce řeckého jogurtu ● 100 g cukru Na dohotovení: ● 800 g meruněk ● 1 skořicový cukr Postup: Do mísy nasypte mouku, cukr a citronovou kůru. Přidejte
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
epochalnisvet.cz
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
Chatrně oblečený venkovan se kradmo ubírá lesem a co chvíli se pozorně rozhlíží. Nedivte se, vydat se v 15. století do lesa pro nějaký ten otop, to byl často i hrdelní zločin. Pak se však stane něco strašného. V lesním přítmí spatří mohutnou postavu s černými rozcuchanými vlasy. Je to snad sám vládce pekla? Ve středověké
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
nasehvezdy.cz
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
Smutný příběh. Je slavná, a navíc ikona krásy. Přesto herečka Angelina Jolie (51) zůstává opuštěná jako kůl v plotě. Po dramatickém rozvodu s Bradem Pittem (61) v roce 2016, kde nechyběla obvinění z
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
epochaplus.cz
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
Janovo evangelium jasně tvrdí: „Boha nikdy nikdo neviděl.“ Přesto se ve Starém zákoně objevují pasáže, které tuto premisu zpochybňují, popisujíce osobní setkání s Hospodinem. Jak je možné, že Kniha knih obsahuje tak zjevné rozpory v tak zásadní otázce? Ačkoliv novozákonní Janovo evangelium obsahuje pasáž, kde se doslova říká „Boha nikdy nikdo neviděl,“ (Jan 4:12), některé
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
enigmaplus.cz
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
Před klavírem sedí zkušený americký hudebník Tony Cicoria (*1952) a vypravuje: „Pamatuji si to, jako by to bylo dnes. V roce 1994 jsem působil jako ortoped v New Yorku. V té době ještě neexistovaly mo
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
skutecnepribehy.cz
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
Okno protějšího domu bylo zavřené celá léta. Jedné noci se to ale změnilo. Moje zvědavost se mi vymstila. Děsivý pohled strnulé figuríny se mi vrací ve snech doteď. Už dlouhá léta žiju v zapadlé části městského centra. Noci zde jsou však klidné, tiché. Ani na své sousedy jsem si nikdy nemohla stěžovat. I když, byla tu jedna věc,