Prohlížela jsem si právě v obchodě jednu knížku, když jsem na sobě ucítila čísi pohled. Nenápadně jsem se začala rozhlížet. Nedaleko ode mě stál muž asi v mém věku. Jeho tvář mi připadala hrozně povědomá. Mozek pracoval, a náhle jsem si ten obličej zařadila. Ondra! Pokud je to skutečně on, tak jsme se neviděli snad patnáct let. Jakmile spatřil, že se na něj dívám, dodal si odvahy a přistoupil

Nebavilo nás slyšet věčné domluvy dětí i vnoučat, abychom na sebe byli manželem opatrní, chodili k lékaři a odstěhovali se do domova důchodců. Udělali jsme opak a vyrazili do světa! Sedmdesátka je zřejmě nějaké magické číslo. Alespoň ta naše narozeninová. S manželem jsme totiž skoro na den stejně staří a tak slavíme vždycky společně. Tentokrát ale byla oslava jiná. Taková napjatá a skoro smutná.

Se svými rodiči jsem to nikdy neměla jednoduché. Vyrůstala jsem tak trochu ve stínu afér mé starší sestry Aleny. Té bylo o deset let víc a stačila během dospívání provést snad všechno, čeho se může mladý člověk dopustit. Její útěky z domova bych ani nespočítala, stejně tak její pochybné známosti. Zpočátku se po každém průšvihu vracela pokorně domů, později našla svoji hrdost a s rodiči komunik

Dceřin manžel byl milý, pracovitý i hezký. Jeho jediným nedostatkem byla pravdomluvnost, která mu přinášela jen samé problémy. Rozhodla jsem se ho naučit lhát! Mluvit pravdu nás učili rodiče, když jsme byli malými dětmi. Časem ale asi každý zjistí, že přílišná pravdomluvnost bývá na škodu. Ne, že by si člověk musel přímo vymýšlet nějaké složité lži. Ale trochu zaobalit ošklivou skutečnost, nebo n

Strašný pohled se mi naskytl při nečekaném příchodu ze zaměstnání. Manžel jen v letních trenkách vycházel celý zpocený ze sousedčina bytu! Měla jsem toho právě dost. Už dlouho jsem podezírala manžela z nevěry, a nyní jsem viděla na vlastní oči, že právem. Dosud jsem doufala, že vše je jen výmysl mojí bujné fantazie. Vracela jsem z práce o dvě hodiny dřív. Šéf odletěl na svoji už několikátou dovol

Ti mladí mají ale nápady! Když mi přinesla vnučka boty s kolečky, koukala jsem na ni s podezřením. Chce se mě zbavit? Na cyklostezku, kde lidi šílí, se dívám z okna. Běhají i v těch hodinách, kdy se doporučuje nevycházet. Jak mohou běhat ve vedru na slunci? Vždyť tolik riskují. Mohou se skácet. A já jim zavolám pomoc. Překvapení „Babi, tohle je dárek,“ řekla mi Mirka, když jsem z krabice vybali

Žít se žárlivcem je těžké, někdy k nevydržení. Ale jakž takž to zvládám. Jednou jsem mu dokonce dala výchovnou lekci. Zpočátku se vám zdá hezké, když na vás někdo žárlí. Vypadá to, že mu na vás záleží, že se o vás zajímá. To je lichotivé. Proto jsem v začátcích naší známosti byla šťastná. Bylo mi třicet, pracovala jsem v knihovně, vážnou známost jsem neměla, což bylo zneklidňující. Pak se objevil

Manželova matka na naši svatbu nepřišla, ale brzy po ní nás bohužel začala navštěvovat téměř denně. Chodili jsme spolu už docela dlouhou dobu, ale domů za maminkou mě nikdy nevzal. Věděl proč. Byl vymodlené dítě, narodil se, když bylo tchyni sedmatřicet a byla pevně přesvědčená, že mateřství jí osud odepřel. Narychlo se vdala, na svět přišel Michálek, tak mu říká. Tchán utekl po necelém roce peke

Můj život nebyl moc veselý, toužila jsem po dětech, ale ty mi osud nedopřál. Moji blízcí zemřeli a já byla na dně. Později mi život rozzářil pejsek. Jeho ztrátu jsem nesla moc těžce, ale poslal mi za sebe náhradu. Jsem odmalička hodně citově založená, a snad proto jsem i plachá. Jsem jedináček a moji rodiče byli strašně hodní. Dojal mě každá maličkost, dokonce i pohádky, kde bylo někomu činěno př

Přišla jsem se naposledy rozloučit s rodným domem. Myslela jsem si, že je prázdný a opuštěný. Nebylo tomu ale tak. Tajní obyvatelé se připlížili ze sklepení a obklíčili mě. Tento příběh se stal před mnoha lety, když jsem byla ještě studentkou. Ocitla jsem se v situaci, která i mě, otrlé děvče z hor, vyděsila, a zároveň mi potvrdila starou pravdu, že pes je nejlepší přítel člověka, dokáže vycítit