Moje zdraví mě zradilo. Najednou jsem byla odkázaná na pomoc druhých a přestávala jsem věřit tomu, že se to ještě někdy změní. Odmalička jsem měla problémy s páteří. Už jako dítě jsem chodila na speciální cvičení a na konci základní školy jsem byla se svou páteří v lázních, kde jsou podstupovala řadu rehabilitací a fyzioterapii. Nepříznivá prognóza Vyšetření ukázala, že mám pootočenou kr

Nikdy jsem nechtěla dceři mluvit do výběru jejího partnera. Ale co je moc, to je moc. Náš Tomášek je vážně dost na nervy jdoucí případ. Hanička se tváří trochu naštvaně, ale snaží se to skrýt za nesmělým úsměvem. „Mami, tady jsem vám s tátou napekla nějaké cukroví. To, co máte rádi.“ Jsou to plné dvě velké krabice. Je mi jasné, že prvotní plán nebyl, dát nám celý jejich obsah. Co se tedy stalo?

Stírací los, který jsem dostala od vnuka k narozeninám, mě vůbec netěšil. A názor jsem nezměnila, ani kvůli padesátikorunové výhře. Když mě ale přímo v trafice pozval šaramantní pán na kávu, názor jsem měla najednou úplně jiný! Oslava mých narozenin se blížila a mně nastaly, jako každý rok, malé galeje. Pohostit osm vnoučat a jejich rodiče, nebyl nijak snadný úkol. Zatímco moje kamarádky prostě

Naši mladí potřebovali pomoc, když oba přišli o práci a neměli z čeho živit děti. Nastěhovali se k nám, ale ten ruch a hluk se nedal vydržet. Prchli jsme s manželem do zahradní chatky. Neprožívali jsme zrovna lehké období. Manžel onemocněl a musel dvakrát za sebou do nemocnice. Navštěvovala jsem ho každý den, ale večer byla z těch návštěv notně utahaná. Nemocnici jsem totiž měla přes celé město a

Co nás čeká v posledních chvílích života? Komu pohlédneme do tváře? Před lety jsem byla svědkem toho, jak si pro umírající ženu přišla děsivá bytost! Odmalička jsem byla poměrně zdravá a naštěstí jsem v nemocnicích za svůj život moc nepobývala. Všeho všudy jsem musela být hospitalizována pouze třikrát. V době dospívání kvůli operaci slepého střeva, ve třiceti letech, když jsem rodila, a pak až

V životě jsem se už mockrát spálila a spletla se ve vlastním úsudku. Udělala jsem pak zbytečné chyby a zkomplikovala si život. Doufám, že se to změní. Paní Amélie vypadá vážně podivuhodně. Celá v černém hábitu, dlouhé tmavé rozevláté vlasy. A neskutečně pronikavý pohled. Trochu mi je úzko. Dlouho jsem se takovému setkání s tajnými vědami bránila. To až překotné události v mém životě, mě nakonec

Lidé si občas myslí, že se dá rychle a bezpracně zbohatnout. Většinou na to doplatí. Manžel říkal, že si musíme užívat života, jenže to bohužel bylo díky podvodům! Více než dvacet let jsem prožila v klidném a spokojeném manželském vztahu. Evžena jsem si brala na tehdejší dobu celkem pozdě, až když mi bylo pětadvacet let. Měl za sebou už jedno nepodařené bezdětné manželství, což mi ale vůbec nev

Brzy ráno, při cestě do práce, jsem potkala zvláštního muže, který mě oslovil. Lekla jsem se, že jde o přepadení. Ve skutečnosti šlo ale o něco mnohem tajemnějšího. Před časem jsem šla jako vždy brzy ráno do práce. Byla ještě tma. Kráčela jsem právě temnou opuštěnou uličkou, když se odkudsi najednou vynořil zvláštní muž. Bála jsem se, jestli mě nechce přepadnout, ale snažila jsem se zachovat k

Bylo mi sedmnáct let a jemu o patnáct roků víc. Navíc byl ženatý, i když se zrovna rozváděl. Nikdy bych doma nemohla přiznat, s kým chodím. A tajit mě musel kvůli svému rozvodu samozřejmě i Jarda. Přes tuto nepřízeň osudu v podobě výchozí situace jsme jeden druhého strašně moc milovali a prožívali jsme nejkrásnější dny svého života. U mě to v mém věku nebylo až tak neobvyklé, první láska bývá v

Na maminku jsem vždycky dala a dám dosud. A tak když jsem si vyhlížela svého budoucího muže, tak jsem stále měla na mysli jedno z jejích tradičních úsloví, které znělo: „Smutný být a nic nemít, to je život na nic.“ O tom, abych - Něco – měla, jsem nikdy tak moc neuvažovala. Ale abych nebyla smutná, o tom ano. Protože jsem věděla, že když budu šťastná a veselá, tak i to „nic nemít“ půjde vydržet