Jak jsem stará, tak jsem hloupá. Jenže to člověk pochopí, až když je po všem. A mně to trvalo dost dlouho. Policistka zaklapla poznámkový blok, podívala se na mě a pokusila se o úsměv. Vyzněl dost rozpačitě. Nakonec přece sama moc dobře vím, že dostat zpátky, co mi patří bude asi nemožné. Jen jsem doplnila statistiku stejně podvedených žen. Přesto jsem ráda, že jsem sebrala odvahu a šla vše nahlá

Kdybych čirou náhodou nedostala informaci z onoho světa, mohla jsem být v pořádných problémech! Svoji maminku Miladu jsem vždycky měla moc ráda a vážila jsem si jí. Byla to velmi milá a citlivá žena s velkým srdcem. Dokázala mi vždy dobře poradit, a to i tehdy, když jsem o její radu zrovna moc nestála. Měla jsem dost bouřlivé mládí a prováděla věci, za které by mě třeba jiní rodiče vytrestali n

Velmi jsem truchlila po rodičích. Nechala jsem se vylákat na seanci, abych se s nimi spojila. Netušila jsem však, že to bude tak nebezpečné. Můj příběh se stal před mnoha lety na jedné ze seancí, na kterou jsem se nechala zlákat. Prožívala jsem tehdy velice složité a smutné období. Tolik jsem si stýskala po mamince a tatínkovi, kteří mi v krátké době za sebou zemřeli, až se mě jednoho dne koleg

Svému štěstí jsem šla naproti. Obeslala jsem spoustu seznamek a nakonec se na sociální síti seznámila se sympaťákem. Psali jsme si denně a věděli o sobě úplně všechno. Jen jedno jsem musela zatajit. Svůj velký nos! Nesnášela jsem samotu a ještě víc svoji prohru. Manžel mě opustil kvůli starší a ošklivější ženě. Možná to zní dětinsky, nebo rovnou úplně směšně, ale mě to vadilo víc, než kdyby si na

Pomáhat zvířatům je moc hezké a záslužné. Když ale začala dávat dcera přednost svému útulku před vlastními dětmi, museli jsme zasáhnout! Dcera byla na zvířátka vysazená už od školky. To si tenkrát přinesla živou myšku, kterou odchytla přímo na chodbě. Myška byla roztomilá a dcera nedala jinak, než že se bude o ni starat. Moc jsme tomu s manželem nevěřili, ale překvapila nás. Byla zodpovědná a sta

O svatbě ve velkém stylu jsem snila celé roky. Když jsem se konečně dočkala, zmocnil se mě strach. Jediným řešením byl útěk! S přítelem jsem žila už dlouhých sedm let. Za ty roky jsem ho poznala dokonale. Jako každý měl nějaké ty mouchy a drobné chybičky, jenže, kdo je nemá! Kladné vlastnosti ale vždycky převážily. Radost jen na chvíli „Ráda bych si tě vzala, Viléme,“ nadhodila jsem občas. Můj

Stálo mě to mnoho úsilí, než jsem si našla spolehlivého přítele. Sestra mi ho začala závidět a rozhodla se, že mě o něho připraví. Musela jsem se o něho poprat! Se sestrou jsme obě vdovy. Dělí nás od sebe jen jeden rok a vždycky jsme si byly blízké. Skoro jako bychom byly dvojčata! Ne povahami, ale podobou. Obě drobné blondýnky s očima modrýma jako len! Ve škole si nás kdysi občas i pletli! V pub

Osm let jsem se trápila tím, že se můj partner do rodiny nehrne a že mě jednou opustí. A tak jsem se prostě rozhodla, že se ho už ptát nebudu. Tato šílená myšlenka se mi zrodila v hlavě během mých čtyřicátých narozenin. Máma se mě ptala, kdy už konečně bude babičkou, kdy se s Robertem vezmeme. Ptala se takovým tónem, jako bych snad za to mohla já! Jenže opak byl pravdou… Robert nejevil o rodinn

Nejsme si podobné, ale přesto nám to už dlouho prochází. S kamarádkou si vyměníme identitu a předstíráme, že jsme ta druhá. Vlastně se to přihodilo úplně náhodou. To když měla jít moje nejlepší kamarádka na nějaké zkoušky. Nařídili jí to v práci a půl roku studovala jen po internetu. Poslali jí text, ona se ho naučila a zodpověděla pár otázek, které jim poslala. Myslela, že je to všechno, ale ou

Když mě můj drahý manžel umřel, myslela jsem, že je to už konec. Konec všeho. Neměla jsem ani ponětí, co budu na tom světě sama dělat. Rychle ještě zavřít cestovní tašku, hodit batoh na záda. Helena už netrpělivě houká před domem. Jedeme na tři dny na Šumavu. Za krásnými divokými zvířaty. Tak moc se těším. Opatrně pokládám batoh s fotoaparátem na sedačku vedle sebe. Nikdy by mě tohle v životě nen