Domů     Partner trpící depresí mi málem zničil život
Partner trpící depresí mi málem zničil život

Po rozvodu jsem s šestiletou Terezkou zůstala sama. Bylo to dost těžké, a když se po čase objevil člověk, který s námi chtěl sdílet život, vzaly jsme to obě jako velkou šanci do budoucna.

V době, kdy jsem se s Martinem seznámila, jsem získala byt po mamince, která odešla do domova pro seniory. Martin byl velmi zručný, pracoval jako elektrikář, a pomohl mi s renovací bytu.

Koupelnové jádro muselo pryč, zazdil dveře z koupelny do kuchyně a sestavil novou linku, položil koberce. Vyšlo to tak nějak samo od sebe, že se nakonec přistěhoval i on.

První dny byly perfektní, zamilovala jsem se do něj až po uši, a nevnímala jsem, že když se napije alkoholu, bývá pak i několik dní hodně zasmušilý, nic nejí a nikam se mu nechce chodit.

Krátce před Vánoci začal říkat, že ho nic na světě nebaví, nic nemá smysl a on nevidí jediný důvod, proč ráno vstát z postele.

Hlavní téma sebevražda

Na Štědrý den zmizel z domova a vrátil se až pozdě večer, s omluvou a slzami v očích. Prý žil dlouho sám, nemá žádnou rodinu a neunese tolik emocí. Terezka ten sváteční zkažený večer taky oplakala a já jsem začala mít první obavy.

Kamarádka psycholožka trvala na tom, aby Martin navštívil odborníky. Nakonec jsem ho přesvědčila a dopadlo to podle nejhoršího scénáře. Stal se psychiatrickým pacientem s diagnózou deprese. Začal brát léky, ale připadalo mi, že se změnil. Už to nebyl on.

A pak jsem jednou šla z práce a uviděla ho, jak balancuje v otevřeném okně naší ložnice ve druhém patře paneláku. Rozběhla jsem se domů a nakonec ho přesvědčila, že má slézt dolů a nikam neskákat.

Martin potom podstoupil několikatýdenní léčbu v ústavu, kam se dobrovolně přihlásil. Já ale viděla, že to k ničemu nevede. „Skákat z okna“, jak jsme tomu s Terezkou říkaly, začal poměrně často, i když nikdy nakonec neskočil.

Mezitím se dvakrát zkoušel otrávit prášky na spaní zapité alkoholem, ale vždycky tak, že mu bylo jen strašně špatně. Terezka o tom vyprávěla svému tátovi, když u něj byla na pravidelném víkendu, a ten si se mnou dal schůzku.

Jít s pravdou ven, že miluju člověka, který je sice moc hodný a má nás obě rád, ale Terezku pravidelně děsí tím, že se chce zabít, bylo příšerně těžké. Nic jiného mi ale nezbývalo.

A exmanžel druhý den zavolal, že si bude spolu s novou partnerkou brát Terezku častěji, pokud nic nenamítám. Nenamítala jsem, už tak jsem o ni měla strach. Terezce bylo dvanáct a Martin ji děsil.

To bylo v období, kdy přišel o práci, protože příliš často nebyl ráno schopen vstát. Moje láska a opora jakoby nehrála žádnou roli. Už jsem pochopila, že jde o nemoc, se kterou já nic nepořídím.

Pak přišla Terezka s tím, že by se chtěla přestěhovat k tátovi a jeho současné partnerce, kteří bydleli nedaleko od nás. Souhlasila jsem.

Dceřin odchod mne zdrtil

Jakmile Terezčin pokojíček osiřel, všechno na mne dolehlo mnohem silněji. Měla jsem nervy nadranc, vyděsilo mne i projíždějící auto a rozbrečel fakt, že v peněžence mi chybějí drobné.

Snažila jsem se nezůstávat na nemocenské, protože jsem se bála, že přijdu o práci, ale šlo to čím dál hůř. Občas jsem chodila k Terezčině škole, ale neměla jsem odvahu se s ní setkat. Zjistila jsem, že se Martinovi i mně snaží spíš vyhýbat.

Nebo se ptá, proč se nedám dohromady, nejdu do kina, trochu se nebavím. Jenže já jen seděla doma, všechny pořady v televizi mi přišly jako z jiné planety a jen jsem čekala, až uslyším, kdy se Martin vrací, a jestli je opilý.

To znamenalo, že do druhého dne začne otvírat okna nebo přelézat zábradlí na balkoně. Sousedé na mne pohlíželi čím dál útrpněji, a nebylo divu.

Ruce se mi tak klepaly, že jsem se ani nebyla schopná namalovat, vybrat si oblečení pro mne ráno byl naprosto nepřekonatelný úkol. Jen v okamžicích, kdy jsem volala matce do domova, jsem se snažila sebrat síly a nepůsobit do telefonu zcela zničeně.

Po čase jsem za ní raději šla na návštěvu, aby neměla podezření, že se něco děje. Máma se ale zhrozila, když mne uviděla. A já jí v pláči všechno vyklopila. „Musíš se dát do pořádku a Martina vystěhuj pryč,“ prohlásila pevně. „Ten byt jsem nechala tobě a on tam nemá co dělat.“

Pomohli odborníci a silná vůle

Ale kam? Mám ho vyhodit na ulici? Vždyť je nemocný. Nakonec jsem šla na doporučení kamarádky psycholožky na vyšetření a rychlým výsledkem byla moje hospitalizace a posléze pobyt v lázních. Tam jsem se dala natolik dohromady, že už jsem začala trochu myslet.

Martin propadal do naprosté apatie, nevnímal mne, ale zdálo se, že bude mít poměrně brzy vyřízený invalidní důchod. To byla jediná dobrá zpráva. Ta mne postavila znovu na nohy.

Objevila jsem malou garsonku v suterénu jednoho paneláku u nás na sídlišti, která byla jen za pár korun s tím, že k nájmu patřilo mytí schodů a odklízení sněhu. Zaplatila jsem tříměsíční zálohu a přestěhovala tam Martinovy věci.

Nakonec i jeho, přes jeho chabé protesty. Sama jsem si našla jinou práci v podniku, kde o mé minulosti nic nevěděli, a přestala brát Martinovi telefon. Ten po týdnu stejně utichl. Musím říct, že to byla doba, kdy mi velmi pomohl bývalý manžel.

Chodil mne navštěvovat a Terezce velmi rozumně vysvětlil, že ji teď opravdu potřebuji. Protože exmanželova přítelkyně čekala miminko, Terezka se nakonec vrátila ke mně domů natrvalo.

Dodnes mám nedobrý pocit z toho, že jsem se nechovala k Martinovi nejlépe, ale mám odpovědnost vůči dceři, a už zase žiju jako normální člověk.

Kamila Č. (42), Pardubice

Související články
14.6.2024
Nebyla to chyba moje ani manželova, že se nám narodilo postižené dítě. K nešťastnému poškození mozku došlo při porodu. Předpotopní technologie doby nedokázala ještě určit vrozené genetické vady a lékaři nebyli příliš sdílní. Mladá, vystrašená maminka jako já byla v přeplněné okresní porodnici jen jednou z mnoha. Porod byl komplikovaný. Veškeré snahy dostat dítě do správné polohy selhávaly. Děťá
7.6.2024
Vím, je mnoho podobných osudů. Ale stejně si říkám: „Proč právě my?“ Dcera přišla o lásku. A vnučka? Ta se nedočkala, až ji tatínek vezme za ruku a povede do školy. Dan byl můj zeť. Od prvního setkání sympaťák. I když jsem byla na chlapce mé dcery Anežky přísná, za něj jsem byla ráda. A i proto, že se s Anežkou našli brzy. Brali se v 25 letech a o rok později se jim narodila Anička. Byli opravd
5.6.2024
Sháněla jsem ženicha, kde se dalo. Hlavně na plesech a na tancovačkách, kam ale nechodili jen slušní kluci. Byla tam i spousta pobudů. Můj příběh je takový zmatený. Občas nemohu uvěřit, že se mi něco takového skutečně stalo. Zejména ráno po probuzení si kolikrát myslím, že to byl třeba jen sen a že moje minulost je taková nějaká, řekněme učesanější, ale není tomu tak. Jak to tenkrát bylo? Inu,
1.6.2024
Tak moc jsem si vysnila dokonalou lásku a byla jsem schopná pro ni udělat cokoli, až jsem na to doplatila. Je to snad nějaký trest za snění? Narodila jsem se na Moravě, když mi bylo sedm let, tak se naši rozvedli. Zůstala jsem jen s maminkou. Tehdy se ve mně asi zrodila touha mít pořádného chlapa, který se o mne postará. Byla jsem tedy holka hodně divoká, měla jsem ráda diskotéky a tam o nápadn
30.5.2024
Po škole jsem se poflakovala po sídlišti a rodiče moc nezajímalo, co vlastně dělám. Počítali s tím, že budu prodavačkou. Já ale chtěla víc. Ohlížím-li se zpět, měla jsem v životě nakonec vlastně štěstí. Ne že bych si ho dlouho užila, ale alespoň mě potkalo. Rodiče si odjakživa přáli, abych se jednoho dne stala prodavačkou, stejně jako maminka. Jenže než takový osud, to jsem se raději rozhodla j
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Voda v zahradě přínáší pohodu
rezidenceonline.cz
Voda v zahradě přínáší pohodu
Přírodní či umělé jezírko nebo potůček umí přispět ke zlepšení klimatu na pozemku u domu, klidná či rozvlněná hladina nejen krásně vypadá, ale také zvlhčuje okolní prostředí, a tím zvyšuje komfort zahrady. Šumění padající vody pak tlumí jiné nežádoucí hluky. Vodní plocha navíc působí velmi esteticky – jako v zrcadle se v ní odráží blízké
Druhé těhotenství je pro Kohoutovou peklo!
nasehvezdy.cz
Druhé těhotenství je pro Kohoutovou peklo!
Náročné to teď má herečka Berenika Kohoutová (33) ze seriálu Jedna rodina, která se už brzy dočká narození druhého potomka. Jenže zatímco během těhotenství s dcerou Lolou (4) všechno zvládala bez pr
Tisíc tváří Amazonie najdete v Pavilonu Anthropos
21stoleti.cz
Tisíc tváří Amazonie najdete v Pavilonu Anthropos
V Brně se otevřela unikátní výstava Tisíc tváří Amazonie. Představuje kulturní a přírodní rozmanitost oblasti Velké Amazonie a přináší vhled do života původních domorodých obyvatel tohoto kulturního a
Smaženice s hlívou ústřičnou
tisicereceptu.cz
Smaženice s hlívou ústřičnou
Máte doma nakládané nebo sušené houby? Neváhejte je použít klidně i v dubnu. Hlíva ústřičná je navíc velice zdravá a její chuť si zamilujete. Suroviny 10 lžic nakládaných nebo sušených hub 2 l
V chatové osadě jsem zažila zklamání a pak i štěstí
skutecnepribehy.cz
V chatové osadě jsem zažila zklamání a pak i štěstí
Do Milanovy chaty jsem s ním jezdla potají, přikrytá dekou na zadním sedadle auta. Byla to úleva, když jsem konečně z milenky povýšila na jeho oficiální přítelkyni. Vyhráno jsme ale neměli. Roky jsme se skrývali jako dva vězni na útěku. Když už jsme jeli jednou za uherský rok na chatu, působilo to, pokud by nás někdo pozorně
Šťavnaté burgery
nejsemsama.cz
Šťavnaté burgery
Burgery můžete odlehčit zeleninou. Přidejte do nich např. najemno nastrouhanou cuketu nebo celer. Dostanou zajímavou chuť a prohloubí se tím jejich lahodná chuť a šťavnatost. Ingredience na 6 porcí: ● 800 g hovězího mletého masa ● 1 šalotka ● 2 žloutky ● sůl ● pepř ● 4 snítky tymiánu ● olivový olej ● zelenina na dozdobení Postup: Maso dejte do mísy. Přidejte najemno nakrájenou šalotku, žloutky,
Město Idu získalo nezávislost jen na pár stovek let
historyplus.cz
Město Idu získalo nezávislost jen na pár stovek let
Žhavé slunce propaluje kůži až do morku kostí. Muž na koni spatří na obzoru budovy. „Trochu neplánovaná zastávka, ale proč ne,“ pomyslí si. Když pár minut poté projíždí branou města Idu, on i jeho kůň už melou z posledního.   Nejvyšší čas svlažit hrdlo. Přijel sem poprvé a nákladnost staveb ho přesvědčila, že tady žijí bohatí
Kamenný kruh v Bighornu: Kdo a proč ho postavil?
enigmaplus.cz
Kamenný kruh v Bighornu: Kdo a proč ho postavil?
V pohoří Bighorn ve státě Wyoming se nachází místo, kterému se přezdívá severoamerické Stonehenge. Nikdo neví, z jakého důvodu zde tajuplné kameny stojí. Jedna z teorií praví, že se u kamenů konaly in
Objevte stylová dámská trička pro každou příležitost
iluxus.cz
Objevte stylová dámská trička pro každou příležitost
Dámská trička jsou základním stavebním kamenem šatníku každé ženy. Nabízejí neomezené možnosti stylizací a jsou vhodná pro různé příležitosti, od každodenního nošení po formálnější události. Vybra
Velké egyptské muzeum: 100 000 skvostů pod jednou střechou
epochalnisvet.cz
Velké egyptské muzeum: 100 000 skvostů pod jednou střechou
Než ho důkladně projdete, div neprošlapete podrážky. Od exponátu k exponátu, a to na ploše 81 000 m2, což odpovídá rozloze téměř dvou pražských Václavských náměstí. Řeč je o zbrusu novém největším muzeu světa, které zatím čeká na své návštěvníky.   Píše se rok 1954 a egyptský archeolog Kamal el-Mallakh (1918–1987) překvapeně hledí na poklad, který objeví
Červnový festival Pivo na Náplavce představí 40 minipivovarů
epochanacestach.cz
Červnový festival Pivo na Náplavce představí 40 minipivovarů
Pivo na Náplavce – oblíbený degustační festival zlatavého moku, na kterém nebude chybět ani redakce Epochy na cestách, se v letošním roce bude konat 14. a 15. června na Rašínově nábřeží. Účastnit se ho budou stálice i nováčci, na pravém břehu Vltavy se představí 40 zástupců českých minipivovarů. Součástí festivalu budou i stánky s jídlem,
Nankingský masakr: Sexuální týrání Číňanek japonskými vojáky patřilo léta k tabuizovaným tématům
epochaplus.cz
Nankingský masakr: Sexuální týrání Číňanek japonskými vojáky patřilo léta k tabuizovaným tématům
Když je 13. prosince 1937 dobyto japonské město Nanking, japonští vojáci začnou řádit. S čínskými ženami zacházejí jako s hadrovými panenkami, vybíjí si na nich sexuální pudy. Zajatce krutým způsobem zabíjejí. Proč Japonci vraždí s takovou krutostí? Podle jejich vojenského kodexu cti je život zajatce naprosto bezcenný. Navíc Číňané jsou v početní převaze a Japonci je nechtějí