Nikdy neříkej nikdy! To je velmi pravdivé přísloví. Nechtěla jsem žít na venkově a dřít na poli, i tak jsem se vdala za muže, který snil o vlastní farmě. Nikdy jsem nebyla holkou, která by toužila žít na venkově, starat se o zvířata a velkou zahradu, skleník, případně dokonce pole. Vysnila jsem si život v pohodlí panelového domu ve velkém městě, kde budu chodit za kulturou a maximálně budu na b

V osmnácti letech jsem se zamilovala do ženatého muže. Ubezpečoval mě stále dokola, že se stoprocentně rozvede, ale musíme počkat, až jeho děti odrostou. Ten ženatý muž mi zničil život. Tedy, abych byla sebekritická, rozhodně jsem v tom nebyla tak docela nevinně. Naopak, dost jsem se na tom podílela. Kdybych byla bývala rozumnější, všechno mohlo být jinak. No ale chtějte po osmnáctileté holce,

Začala se mi zjevovat ve snu, a pak jsem ji potkala na ulici. Zavedla mě k obchodu s losy. Jeden jsem si na její radu koupila. Velké překvapení přišlo později. Poprvé se mi začal ten sen zdát dva roky poté, co jsem se rozvedla. Zůstala jsem sama se dvěma dětmi a byla na tom špatně. Od svých rodičů jsem nemohla čekat pomoc, protože už nežili, manžel mi dělal naschvály a alimenty, které byly neho

Místní věřili, že pomáhá léčit mnohé neduhy, zejména bolesti zad. Během velikonočních svátků měla studánka nedaleko svatého kříže největší sílu. Ráda vzpomínám na studánku skrytou ve vysoké trávě nedaleko naší vísky. Byla kouzelná. Skrývala se jen kousek od svatého kříže nedaleko polní cesty, která vedla z jedné vesnice do druhé. Říkalo se, že se na této trase stalo několik zázraků. Jednoho

Myslela jsem, že se už nikdy nedokážu zamilovat. Dva komplikované rozvody mi daly zabrat, a proto jsem na muže zanevřela. Hodila jsem, jak se říká, flintu do žita. Zanevřela jsem na chlapy a chovala se, jako by ani žádní neexistovali. Aby také ne, po dvou komplikovaných rozvodech, které se kvůli sporům o děti a poté i o majetek táhly léta. Kdo by se tedy divil, že jsem s téměř již šesti křížky

Ovdověla jsem a žila osaměle. Když syn se snachou odcestovali nadlouho do zahraničí, začala být ta samota skličující. Když mi bylo pětapadesát, ovdověla jsem, novou lásku jsem už nehledala. Říkala jsem si, že láska je pro mladé, což já už dávno nejsem. Láska je příliš komplikovaná, vysilující, člověk se souží a trápí. Lépe je člověku samotnému, sám se sebou se nejlíp domluví. Pět let po manželo

Byl vždy tak šikovný, umí opravit všechno. O svou práci přišel a odmítal nabídky na drobné kšeftíky. Bál se, že ho budou ty ženy svádět. Už dlouho táhnu domácnost já. Manžel je fotograf, a poslední roky nemá žádné pořádné kšefty. Je ale moc šikovný, dokáže všechno doma udělat. Kamarádky říkají, že by se měl živit jako hodinový manžel. Ale on o tom nechce ani slyšet. Je posedlý představou, že vš

Po smrti tatínka se na Šmudlu upnula. Když máma zemřela, nedokázali jsme se o to staré zvíře postarat a vzít ho z vesnice do našeho městského bytu. Svým dětem jsme se vždy snažili být oporou. Když byly malé, i když vyrostly a měly svoje vlastní malé děti. To byla naše role snad ještě náročnější. Z mladší dcery Lenky se stala samoživitelka. Partner ji nechal samotnou s tříletými dvojčátky a čtyř

Vnoučata jsem podle snachy jen kazila a ničila jim zdraví špatným jídlem. Našla jsem ale způsob, jak to jejich dětství přece jen trochu osladit. Snacha Kamila je posedlá zdravou výživou. Vzpomínám si, jak k nám před lety poprvé přišla na nedělní oběd. Odmítla si dát moji vyhlášenou svíčkovou. Ke knedlíčkové polévce také jen přičichla, oklepala se a pak snědla pár lžic čistého vývaru. To mě mělo

Svému budoucímu muži jsem padla k nohám – doslova. Byl to trapas a já se bála, že jsem si tím u Richarda navždy zničila všechny šance. Ten kluk se mi moc líbil! Jmenoval se Richard a jezdil do naší vesnice na prázdniny. Hodně sportoval, hrál fotbal a také hokej. Když mi bylo patnáct, měla jsem dojem, že po mně začal pokukovat. že jsem mu nebyla lhostejná. Dokonce se přede mnou předváděl na naše