Zemřela předloni v listopadu. Mé mámě bylo osmdesát devět let. Na pohřbu ji oplakávalo jen pár sousedek a já se k nim přidat nedokázala. Hlavou mi běžely vzpomínky, jaké bych radši neměla, proto jsem nemohla uronit ani slzu. Všichni matku znali jako přísnou, ale spravedlivou Boženu z druhého patra. Uměla ušít šaty, nakrmit celou rodinu z mála a nikdy o nikom neřekla špatné slovo nahlas. Jen

Potkala jsem ji, když jsem hledala pomoc k nemocné matce, o kterou jsem se starala. V té chvíli mi přišla jako zázrak seslaný z nebe… Přišlo to nečekaně. Moji maminku před lety ranila mrtvice. Z ničeho nic. Tahle žena plná elánu a chuti do života se přímo před našimi zraky sesunula k zemi. Byli jsme právě u ní na nedělním obědě a ona se nám chystala servírovat svoji vynikající pověstnou svíčkov

Ta ženská vypadala jako vystřižená z módního časopisu. Měla postavu, za kterou by se nemusela stydět topmodelka, vždy upravená a hlas jako med. Když se objevila u nás na vesnici, všem vyprávěla o tom, jak poslední roky trpěla, protože její muž umíral na vleklou nemoc. Proto přijela sem, aby si odpočinula a začala nový život. Zdenka se rychle spřátelila s místními ženami. Chodila na kávu k paní

Přibližně ve stejnou dobu před rokem jsem si myslela, že mě čeká nejhorší období. Hned po Novém roce jsem ale získala práci, byt a zamilovala jsem se. Někdy mohou být začátky šťastnější, než si myslíme. Když skončil předminulý rok, byla jsem bez práce, po rozchodu a neměla jsem ani kde bydlet. Čekala jsem katastrofu. Jenže hned v lednu se začalo všechno obracet k lepšímu. Našla jsem si skvělou

Do nového kolegy v práci jsem se zakoukala hned první den. Jenže jsem ve vztazích neuměla chodit a bála jsem se ho oslovit… S Danou jsme byly zaměstnané v účtárně jednoho velkého výrobního podniku. Měly jsme dost rozdílnou povahu. Dana žila poměrně pestrým osobním životem a střídala muže v dost rychlém tempu, já jsem byla, co se týkalo navazování známostí, nerozhodná a neschopná. Když nastoupil

Po smrti maminky se začaly v jejím bytě dít zvláštní věci. Mně se dařilo skvěle, zato Franta prožíval peklo. Nesměl se na mě ani křivě podívat. Od chvíle, co jsme se s mým mužem Frantou přestěhovali po smrti maminky do jejího bytu, dějí se nám podivné věci. První záhada, která se mi stala, přišla asi dva týdny po nastěhování. Odehrálo se to v noci, úplněk nebyl, spíše novoluní. Manžel Franta mě

Zradilo mě srdíčko, skončila jsem v nemocnici s náběhem na infarkt. Krátce nato jsem měla podivný sen, mluvil o pokladu ukrytém v zahradě. Před několika lety jsem se dostala do těžké situace. Odešel ode mě manžel. Celý svět se mi zhroutil. V noci jsem nemohla spát a tlak mi vylétl až do oblak. Ani dcera a vnuci mě nedokázali rozptýlit. Jednoho dne jsem zkolabovala. Lékaři říkali, že to byl nábě

Našich krocanů se bálo celé okolí. Střežili náš dům i zahradu lépe než kdejaký hlídací pes. Nakonec dokázali zpacifikovat i zloděje. Z krocanů jsem měla jako dítě velkou hrůzu. Vzít si na sebe cokoli červeného byl hazard se životem. Krocany na našem dvorku doháněla červená barva k nepříčetnosti. Koho ovšem tato zvířata milovala, byla naše maminka. Tu vítali krocani z dálky hlasitým hudrování

Když už si chce člověk hrát v cizině na honoraci, měl by trochu umět jazyky. Takhle jsme si užili navíc i pořádný adrenalin. Přesto nám ta komedie v divadelních kostýmech stála za to! Když nám známí vyprávěli s velkým nadšením, jak si užívali vyhlášený karneval v italských Benátkách, záviděli jsme jim. Já i můj manžel Josef jsme totiž v našem malém městečku nadšenými ochotníky. To je prostě váš

Myslela jsem si, že jsme nejlepší kamarádky – ovšem jen do té doby než se do mě Martina zamilovala. Chtěla, abych zůstala navždy s ní. Nechtěla jsem se po vysoké škole vracet domů do malého města, kde jsem neměla takové příležitosti jako v Praze. Už během studií jsem si našla skvělou brigádu a byla jsem tak přesvědčivá, že si mě chtěli ponechat natrvalo. Dostala jsem od nich nabídku práce, kter