Před pár lety jsem kvůli pár dobrým skutkům málem spadla do problémů. Ve svých pětačtyřiceti jsem poprvé žila sama a v klidu. Nevím, co  mě to napadlo, rozdávat peníze. Když jsem ve svých pětačtyřiceti letech konečně poprvé žila sama, moc jsem si to užívala. O muže jsem neměla nouzi, ale žádného jsem už nechtěla na vztah. Když jsem se seznámila s Petrem, nebyl to vůbec můj typ, a rozhodně jsem

S manželem jsme se seznámili v práci. Už nám táhlo na čtyřicet. Syna jsme si vymodlili, ale ne nadarmo se říká, že starší rodiče mají nejchytřejší děti! Jen snacha to nechápe! O dítě jsme se snažili dlouho a intenzivně, a když už jsme to chtěli v pětačtyřiceti vzdát, otěhotněla jsem. Ve věku, kdy se mé kamarádky stávaly babičkami, jsem já poprvé držela své vytoužené miminko. Nikdy nezapomenu na

S manželem jsme dostali jako svatební dar pobyt ve svatební komnatě starého hradu. A právě tam se odehrálo něco, pro co dodnes nemám racionální vysvětlení. Když jsme tehdy po dvou letech vztahu rodičům oznámili, že se budeme s Kamilem brát, měli radost. Jen moje budoucí tchyně Jaroslava marně skrývala nelibost. Někdy se to zkrátka stane, že si nevěsta s budoucí tchyní nesednou. Někdy jde jen o 

Špatné i lepší časy se v mém životě střídaly jako roční období. Ale ten nejkrásnější čas nastal až v důchodu. Malá Jiřinka má dneska narozeniny. Bude jít šest a na podzim už půjde do školy. Koukám se na tu krásnou holčičku, kterou si pamatuju jako miminko, když jsem tu před více než pěti lety nastupovala. K této úžasné, hodné rodině jsem se totiž připojila až tehdy. To, když hledali babičku. Vá

Vždy jsem se syna zastávala, ale teď už bohužel nemůžu. Stále dokola se jenom ptám, kde se stala chyba. A udělali jsme ji snad my, rodiče? Míša byl náš prvorozený syn. Narodily se nám s manželem pak ještě dvě holčičky. Ale Michal byl naše velká chlouba. Dobře se učil, pubertu jsme s ním prakticky ani nepoznali. Na rozdíl od dcer, které nám v určitém období jejich dospívání, dávaly pořádně zabra

Život často běží úplně jinak, než jste chtěli a než jste si vůbec kdy dokázali představiit. Mě to ale potkalo v plné míře. A pěkně to se mnou zamávalo. Zuzanka i Honzíček už stojí u okna a mávají mi. Dnes jsem se konečně rozhodla, že spolu půjdeme do zoologické zahrady. Těší se na to moc nejen děti, ale i já. Už tak dlouho jsem si přála tam zase jet. Pořád nebyl čas. Naposledy jsem tam byla

Moc jsem se chtěla podívat tam, kde jsem prožívala kouzelné dětství. Teď mě to mrzí. Přišla jsem tím o své pohádkové představy. Ráda jsem vyprávěla svým dětem i vnoučatům o tom, jak velký byl dvorek u babiččina domku, jak rozsáhlá a kouzelná zahrada k němu patřila, kuchyň byla obrovská a vévodila ji vysoká pec. Nad babiččiným domkem vedla cesta do kopce, na němž stával bílý dům mé tety. Vypadal

Když manžel před mnoha lety podědil domek v jižních Čechách, netušili jsme, že všechny úpravy budeme muset konzultovat s duchy. Před třiceti lety, krátce po naší svatbě, zdědil manžel po babičce chalupu v jižních Čechách. I když byl domek starý, tak byl dobře udržovaný. Přesto jsme se s manželem rozhodli udělat pár změn. Až později jsem si vzpomněla na slova mého tchána, který říkal, abychom

Někde tam mezi hromy a blesky vznikla naše láska. Nikdy jsem nepřestala být vděčná tomu letnímu slejváku, že nás svedl dohromady. Nechtěla jsem o letních prázdninách sedět doma, tak jsem se rozhodla, že pomůžu tetě v zahradnictví. Kdybych jen tušila, co mě tam čeká! Každý den plít záhonky na prudkém slunci, měla jsem toho dost. „Máš padla,“ oznámila mi teta a já se nemohla dočkat, až dorazím

Strhla jsem volant, abych to toho psa nepřejela, jen zázrakem jsem pak vzápětí unikla blízké smrti. Jako holčička jsem moc ráda jezdila na kole. Milovala jsem rychlou jízdu, a proto jsem si pořídila auto a řidičský průkaz hned, jak to bylo možné. Řídila jsem ráda a často. Až před několika lety se mi stala ošklivá věc. Jela jsem z Prahy na Moravu navštívit rodiče, vezla jsem ještě neteř Janu