Domů     Dala jsem přednost mé rodině
Dala jsem přednost mé rodině

Bylo mi jednadvacet a vymetala jsem všechny tancovačky a bály v širokém okolí, na rozdíl od Martina, který tanec srdečně nenáviděl.

Ten večer ale zrovna pršelo a on se s kamarády přesouval z lokálu do lokálu, jenže tam už měli zavřeno. Bylo teprve lehce po půlnoci a nikomu z party se nechtělo domů. Táhli městem, až přišli na to, že v jednom z kulturáků se ještě plesá.

Po krátké slovní potyčce s pořadatelem, který poukazoval na jejich nevhodný oděv, se ocitli v poloprázdném sále, koupili si flašku a zvědavě se rozhlíželi po okolí. Tehdy se naše oči střetly.

Rozhodl se, že mě získá

Později líčil, že se pevně rozhodl, že mě musí oslovit, ale nevěděl jak. Měla jsem tanečního partnera a seděla u velkého stolu s mnoha veselými přáteli. Zvolil tedy mimořádně nešťastnou metodu, číhal u dámských toalet.

Divila jsem se, proč se chová takto zvrhle, když by s normálním seznamováním zjevně neměl problémy.

„Zmizte, nebo zavolám pořadatele,“ zasyčela jsem. Vypařil se jen zdánlivě, ale protože stále kroužil kolem, zaslechl od někoho mé příjmení. Tak se nakonec přece jen dopátral telefonního čísla. Byla z toho láska na celý život, nebo to alespoň tak vypadalo.

Svatby jsem se nedočkala

Šest let jsme spolu chodili. A když jsem už téměř s jistotou čekala žádost o ruku, přišla studená sprcha. Požádal o ruku, to ano, ale úplně jinou dívku. Znali se jedinou noc, jenže ona během ní otěhotněla.

Na svatebním oznámení, kde stálo jeho jméno vedle jejího, bylo na rubu napsáno: Promiň.

Nejlepší kamarád

Čas pak utíkal jakoby v mlze, bylo to spíš jakési bezčasí. V jednatřiceti jsem se vdala za svého tanečního partnera Tomáše, který se mnou byl shodou okolností na onom památném plese, kde jsem poprvé uviděla Martina.

S Tomášem jsme se znali odmalička, chodili jsme spolu do tanečního kroužku od školních let.

Byl to můj velký kamarád a skvělý společník. Ale prostě, jak říkám, jen kamarád. Když jsem přišla o Martina a bloumala časem i prostorem osamocená, zahořklá a zraněná, řekl mi, že je do mě odjakživa zamilovaný. Ukázal mi černobílou momentku ze školní družiny.

Zubila jsem se do objektivu, copatá okatá holčička v krátké sukýnce, malý Tomášek stál vedle a očividně okouzleně na mě civěl. Bylo nám asi sedm. Ta fotka mě přesvědčila. Vyměnili jsme můj miniaturní byt za větší, narodily se nám dvě dcery. Naši byli Tomášem nadšení.

„Vždycky jsem doufala, že byste se mohli vzít,“ jásala máma. „To je tak hodný kluk. Lépe sis nemohla vybrat, holčičko.“ Táta mu naopak vyčítal, že s ním nechodí do hospody. Ale na to Tomáš nebyl, daleko raději zveleboval náš byt.

I já jsem si v duchu blahopřála, že jsem se nechala vytáhnout ze své duševní bažiny způsobené Martinovým podrazem a přemluvit se ke svatbě. Nebylo vzornějšího manžela a otce, než jakým byl Tomáš.

Cítila jsem hlubokou spokojenost a netušila, že na mě čeká zkouška, a když v ní neobstojím, úplně všechno zničím.

Stál pod naší lampou

Pátá lampa zleva. Někdy jsem nedokázala se tím směrem nepodívat. Tam jsme se vždycky scházívali. Když si na někoho zakážete myslet, myslíte na něj tím spíš. Deset let uteklo od našeho rozchodu, zrovna jsem spěchala domů zamračeným deštivým podvečerem.

V jedné ruce nákup, v druhé bonboniéru pro tchyni k narozeninám, a jako už tolikrát jsem stočila oči k páté lampě zleva. Někdo tam stál, zahalen do stínů natolik, že byl k nerozeznání. Vysoká štíhlá postava. Přinutila jsem se zrychlit krok.

Jen přelud, divná hra stínů, přesvědčovala jsem se. Za mnou rychlé kroky. Ohlédla jsem se a už jsme si hleděli do očí.

Jako kdyby mě někdo očaroval

Deset let jsme se neviděli. Ale ano, mám se skvěle, odpovídala jsem na jeho dotazy. „Zato já,“ otočil oči v sloup. „Dávno jsem rozvedený. A myslím na tebe ve dne v noci.“ Tato jeho slova mi stále zněla v hlavě, když jsme blahopřáli tchyni k narozeninám.

Jako kdyby mě někdo očaroval. Nespala jsem, nejedla, hubla. Četla básně. U mzdové účetní nevídaný jev. Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil, mumlala jsem ze spaní. Ve škole jsme se to učili nazpaměť. Byla jsem ztracená.

S hlavou v oblacích

Scházeli jsme se skoro každý podvečer, pokaždé jen tak na půl hodinky, aby to nebylo nápadné. Vybavoval si dokonce, i co hráli tehdy dávno na plese. „My dva,“ řekl Martin, „spolu budeme žít, to se vsaď.“ Polilo mě horko.

„Zapomínáš, že mám dvě děti,“ hlesla jsem. „Budu je mít stejně rád jako tebe,“ ujistil mě.

Byla jsem rozhodnutá

Po skoro deseti měsících závratné radosti i nepopsatelného trápení přišel ten den, kdy jsem slíbila, že doma všechno řeknu. Měla jsem to promyšlené. Odejdu z bytu jen s kufříkem, všechno připadne Tomášovi, auto i chata, nebudu chtít nic.

Děti uvidí, kdykoli si zamane. Bude si je brát na víkendy, na dovolené, chodit pro ně do školky, cokoli si řekne, bude předem splněno. To je přece velkorysé, nebo ne? Dala jsem dcery spát, zavřela televizi a řekla, že si musíme promluvit.

Napsala jsem jen „promiň“

„Nebude ti vadit, když u toho budu spravovat loutku?“ řekl Tomáš. Lepil princezně utržené vlásky a rozmotával zašmodrchané nitě, s jejichž pomocí hýbala rukama. Dívala jsem se, jak maže holou hlavu loutky lepidlem a oči se mi naplnily slzami zoufalství. „Cos chtěla?“ zajímal se a soustředěně zkoumal zamotané nitě.

„To nestojí za řeč,“ vypravila jsem ze sebe. Třásly se mi ruce, když jsem si brala kabát a vlekla se nocí k Martinovu bytu. Ani jsem nešla nahoru. Jen jsem napsala na papírek třesoucí se rukou „Promiň“ a hodila ho do schránky.

Alice K. (59), Louny

reklama
Související články
19.5.2024
Po letech jsem se setkala se svojí studentskou láskou. Z nespokojeného manželství jsem odešla a nelitovala. Dnes jsem opět šťastná. V sedmnácti letech jsem začala chodit s Jindrou, byl to nejhezčí kluk ze školy. Mé kamarádce se samozřejmě líbil taky. Když jsem strávila tři týdny po operaci slepáku v nemocnici, řekla mi Klára, že Jindra balil nějakou holku z prváku, prý je viděla, jak se líbají.
13.5.2024
Z platonické lásky mě rázem vyléčila ta opravdová. A našla jsem ji tam, kde bych ji nikdy předtím nehledala. Byl to takový velikonoční zázrak. Naši rodinu v okolí každý dobře znal. Babička s maminkou pracovaly v samoobsluze a snad žádný jejich zákazník neopomenul o Velikonocích na naše stavení s pomlázkou zazvonit. Stejně to bylo i v případě tatínka, který v nedaleké obci vedl fotbalové mužstvo
7.5.2024
Byla jsem odhodlaná pro lásku udělat cokoliv, ale zjistila jsem, že jenom to zkrátka nestačí. Na tu pravou lásku je třeba dvou. Zamilovaných příběhů jsem za svůj život přečetla mnoho. Nořila jsem se do smyšlených románů a snila o tom, že i já jednou najdu pravou lásku. A udělám pro to všechno na světě. V patnácti letech se to zdálo jako krásná a jednoduchá představa. Postupem let jsem ale zjišť
6.5.2024
Znali jsme se s Mirkem krátce a museli jsme se brát. Ve svatební den bylo ještě ke všemu příšerné počasí. Už jako holka jsem toužila mít letní svatbu. Před spaním jsem si představovala, jak kráčím rozkvetlou loukou v nádherných krajkových šatech ruku v ruce s urostlým ženichem, i když jsem neměla ponětí, kdo to je a kam vlastně jdeme. A mimochodem, kdo to je a kam vlastně jdeme, jsem přesně nev
2.5.2024
Byla jsem zamilovaná do pohledného spolužáka Lišky, který si mě nevšímal. Přesto jsem doufala, že se během pálení čarodějnic sblížíme. K čarodějnicím neboli třicátému dubnu se upínaly veškeré mé naděje. O té magické noci jsem věděla nemnoho, neboť jsme se o takových věcech ve škole neučili, ale babička říkávala, že je to noc zázraků. Filipojakubská nebo také Valpuržina noc proslula kouzly, ve v
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Magické MSG Sphere: Největší kulovitá stavba světa
epochalnisvet.cz
Magické MSG Sphere: Největší kulovitá stavba světa
Nová lasvegaská dominanta se pyšní hned dvěma světovými rekordy. Předně na světě nenajdete větší kulovitou stavbu a zároveň je fasáda MSG Sphere opatřena největší LED obrazovkou! Displej zabírá úctyhodných 54 000 metrů čtverečních, a tak by do kapsy strčil i pražský Václavák!   K začátkům této unikátní stavby se musíme vrátit do února 2018, kdy
Krémové houbové rizoto
tisicereceptu.cz
Krémové houbové rizoto
Provoňte ho aromatickými bylinkami, jako je rozmarýn nebo tymián. Ingredience 250 g kulatozrnné rýže 200 g hub, nejlépe hříbků 80 ml bílého vína 100 g másla 30 g šalotky 70 g parmazánu 6 l
Holubího reka nechali vycpat
historyplus.cz
Holubího reka nechali vycpat
Obránci francouzské pevnosti Vaux, střežící přístup k Verdunu, se už dlouho neudrží. „Tohle je naše jediná šance,“ říká velitel a vysílá jejich posledního poštovního holuba es žádostí o pomoc… Nezbývá než doufat, že holub Vaillant poselství doručí. Od 2. června 1916 Němci útočí na opevnění Vaux, střežící severovýchodní přístup k městu Verdunu. Major Sylvain Eugène Raynal (1867–1939) tuší,
Janis Joplin: Královna blues, která uhořela na hranici slávy
epochaplus.cz
Janis Joplin: Královna blues, která uhořela na hranici slávy
Drogy, sex a rock’n’roll. Život Janis Joplin, legendární zpěvačky s nakřáplým hlasem, která se stala ikonou hippies a symbolem ženské svobody, byl plný vášně, excesů a tragického konce v pouhých 27 letech.   Hudební svět ještě nestihl smířit se ztrátou Jimiho Hendrixe, a už 4. října 1970 truchlí znovu. Na předávkování drogami umírá v prokletém věku
Cyklická pentózofosfátová dráha chrání hostitele zároveň před patogenem i před vlastní imunitní reakcí
21stoleti.cz
Cyklická pentózofosfátová dráha chrání hostitele zároveň před patogenem i před vlastní imunitní reakcí
Nový článek Michaliny Kazek a Lenky Chodákové z Laboratoře molekulární integrativní fyziologie drozofily, který vyšel v prestižním časopise Plos Biology, ukazuje, jak důležité je pro organismy nastavi
Ničí si Farna zdraví kvůli penězům?
nasehvezdy.cz
Ničí si Farna zdraví kvůli penězům?
Zpěvačka Ewa Farna (30) je na vrcholu kariéry, a tak nechce vynechat ani jedno vystoupení, dokud vyprodává haly. To však znamená, že své tělo rozhodně nešetří. Málo spí a jídlo si koupí tam, kde to z
Sennheiser přináší technologie vlajkových lodí širšímu publiku
iluxus.cz
Sennheiser přináší technologie vlajkových lodí širšímu publiku
Společnost Sennheiser dnes oznámila zahájení prodeje nejnovějších plně bezdrátových sluchátek – Sennheiser Accentum True Wireless. Sluchátka vynikají mimořádnou ergonomií, hybridním aktivním potlačení
Tajemství berlínského podzemí: Je to labyrint plný duchů?
enigmaplus.cz
Tajemství berlínského podzemí: Je to labyrint plný duchů?
Síť podzemních tunelů a bunkrů pod hlavním městem Německa má především souvislost s obdobími druhé světové války a následné studené války, která rozdělila svět i samotný Berlín. Se zdejším podzemím je
Bubínek z Indie v mém obchodě byl kouzelný
nejsemsama.cz
Bubínek z Indie v mém obchodě byl kouzelný
Prodávala jsem různé předměty, většinou suvenýry z našeho města. Měla jsem ale i několik vzácných kousků z daleké ciziny. Ten člověk vstoupil do mého obchodu s orien­tálními předměty krátce po obědě. Nade dveřmi se rozklinkal malý zvonek a já vzhlédla očima od pultu v okamžiku, kdy muž vcházel. V tuto dobu do obchodu mnoho lidí nechodilo a já si toho člověka mohla lépe
Bubínek z Indie v mém obchodě byl kouzelný
skutecnepribehy.cz
Bubínek z Indie v mém obchodě byl kouzelný
Prodávala jsem různé předměty, většinou suvenýry z našeho města. Měla jsem ale i několik vzácných kousků z daleké ciziny. Ten člověk vstoupil do mého obchodu s orien­tálními předměty krátce po obědě. Nade dveřmi se rozklinkal malý zvonek a já vzhlédla očima od pultu v okamžiku, kdy muž vcházel. V tuto dobu do obchodu mnoho lidí nechodilo a já si toho člověka mohla lépe
Zoo Chomutov: Zahrada, ve které můžete i bydlet
epochanacestach.cz
Zoo Chomutov: Zahrada, ve které můžete i bydlet
Zoologická zahrada nebo přesněji Zoopark Chomutov se mezi českými zoo může pochlubit jedním prvenstvím. Je totiž sice jednou z nejmladších, ale současně svou rozlohou 112 hektarů největší českou zoo, téměř dvakrát tak velkou, než je ta pražská. Zakladatel a jeho velký sen Přitom tradice chovu zvířat na stejném místě pochází už z předválečného období. Ve zdejším městském