Moje mladší sestra byla vždy takové naše sluníčko. Zlomila ji až vážná nemoc a já si teď neumím představit život bez ní. Sedím otřesená a naprosto paralizovaná v křesle, oblíbeném ušáku mé milované sestry. Jak dlouho tak sedím nejsem schopna říct. Jedno vím jistě. Ze svého domu jsem odešla v devět hodin dopoledne, a teď už je tma, pozdní večer. Jsem v Helenčině bytě, ale ona už tu není. A už ni

Valná většina zločinů je spáchána buď pod vlivem alkoholu nebo drog. To ale nejsou jediné závislosti, které dokáží zničit život. Mně do života zasáhlo gamblerství. Dnes a denně se dočítáme, co zla napáchají různé závislosti. Většinou se jedná o lidi, kteří své zločiny spáchali pod vlivem alkoholu nebo drog. Dnes už se i děti ve škole učí, že se mají vyhýbat drogám a alkoholu. O tom, co s životem

Když mě má první láska požádala o ruku, byla jsem na vrcholu blaha. Chodili jsme spolu od gymplu a věřili, že spolu zestárneme. Až do chvíle, než se objevila ona! S Jirkou jsme se znali dlouhé roky. Poprvé jsme se setkali na gymnáziu, když nám oběma bylo patnáct. Chodili jsme spolu do třídy a když se podívám zpět, jsem si jistá, že to byla láska na první pohled. Nikdy nezapomenu, když jsem se po

Čtyřnozí přátelé jsou vážně hotové požehnání. Dokážou zahnat všechny vaše chmury a starosti. A někdy zaženou i skutečné nepřátele a bijí se za vás do posledního dechu. Dcera mi pomohla z výtahu a otvírá dveře mého bytu. Proti mně se nemotorně koulí malé štěně a za ním běží moje vnučka. „Babi, Babi, to je pro tebe. Aby ti nebylo tak smutno.“ Vnučka zvedá pejska ze země a podává mi ho do náruče.

Když mi dcera volala, že ji hackli účet, vyděsila jsem se. Prý ale mohu být v klidu, z banky jí zavolali a ona si peníze převedla jinam. Podvodníci ji ale převezli. Má dcera se zetěm dlouho bydleli v podnájmu a až před dvěma lety se rozhodli, že raději koupí byt a místo pronájmu budou splácet hypotéku. Dnes moc jiných možností, jak přijít k bytu není. Pokud tedy nemáte bohaté a štědré rodiče. Nas

S Evou jsme byly od mala nerozlučné kamarádky. Když jsme si odsvědčily naše svatby, nastal nejkrásnější čas našeho života. Ovšem jen do chvíle, kdy se její manželství rozpadlo a ona se s tím nedokázala vyrovnat. Jako malé jsme jedna bez druhé nedaly ani ránu. Ve škole jsme seděly vedle sebe, po vyučování jsme si společně psaly úkoly, hrály si a nezavřely pusu. A nejraději jsme si plánovaly svatbu

Byla jsem jediné dítě matky samoživitelky. Tolik jsem si přála mít sourozence. Ne proto, abych měla s kým sdílet své bolístky, ale aby se máma mohla realizovat i prostřednictvím někoho dalšího. Kolikrát mi opakovala, jak se mám, protože nikomu rodiče neplatí tolik zájmových kroužků jako ona platí mně. To byla čistá pravda. Nikdo z mých vrstevníků nemusel zvládat tolik mimoškolních aktivit jako j

S Tomášem jsem chodila snad odjakživa. Byl první, kdo mě vzal za ruku, políbil a s kým jsem se poprvé milovala. Jenže nesmělá něha našich začátků se rovnou přehoupla ve sterotyp a než jsem se nadála, vězela jsem v nudném a ubíjejícím vztahu. Můj milý byl něžný, ohleduplný a dokonale spolehlivý, ale po letech jsme byli spíš jako sourozenci než partneři. A pak se na scéně objevil Patrik. Trochu ex

Eliščina nemoc nám naprosto převrátila život vzhůru nohama. Pořád to ještě zvládáme, ale nevíme, co bude dál. Nezůstaneme tu věčně. Eliška sedí připravená ve vozíku. „vydrž, jen si obuji boty a jedeme.“ Spěchám, vidím na dceři, že se jí prudce zhoršuje nálada. Nechci, aby se zase propadla do nějaké deprese. Cesta do parku jí udělá dobře. To vím jistě. Stromy zrovna krásně kvetou, venku je příje

Za svůj zničený život si můžu jen já sama. Teď ve svých více jak čtyřiceti letech vím, že jsem měla víc myslet sama na sebe, především pak na své sny, touhy a přání a jít si za jejich uskutečněním. Byla jsem ovšem velmi zamilovaná do svého muže, Rudolfa, a ve všem jsem se mu podřídila. S Rudolfem jsem se seznámila, když mi bylo sedmadvacet let. Když nad tím tak přemýšlím, zase jsem se nerozhodov