Punťa měl začátek života dost drsný, přesto na lidi nezanevřel a vyrostl z něho milý a hodný psík. Jednou jsem se vracela z práce domů, a když jsem se blížila k domu, všimla jsem si nezvyklého shluku lidí v naší obvykle spíš tiché ulici. Zvědavost mi nedala, připojila jsem se k hloučku a ptala se, co se děje. Nález v popelnici Rozhořčený soused, který šel vynést smetí, prý uslyšel z popelnice

Manžel mi umřel a já jsem s mladými zůstala v domě sama. Najednou jsem získala pocit, že jsem tam navíc. Ten pocit je pořád silnější. Já tedy nevím, možná jsem nějaká předpojatá, taky mám asi jiné představy o tom, jak se má vychovávat chlapec v muže, ale nemůžu si pomoct. Dosud jsem svou snachu docela brala, řekla bych, že jsem ji měla ráda, i když, to víte, vždycky se najde něco, co vás nenec

Mít firmu je riziko. Není snadné si najít spolupracovníky na něž je spolehnutí a kterým by se dalo stoprocentně věřit. Co když vás ale zradí i vaše vlastní rodina? Naši sousedé mají syna Milana, který byl vždy velmi šikovný a podnikavý. Není tedy divu, že po revoluci začal podnikat a dařilo se mu. Napřed zařizoval a organizoval přestavby domů na klíč, jen na živnostenský list. Dokázal ale ve

Když vám přestává fungovat mozek, je docela jedno, že vypadáte o deset let mladší a zvládnete skákat přes švihadlo, jako malá holka. Nejhroznější je, když si to ještě všechno uvědomujete. Zapálila jsem ještě jednu svíčku a zahleděla se do plamene. Takhle jsem kdysi začínala meditace. Ty mi vždycky pomohly, když jsem byla psychicky na dně. Zklidnily mě, vrátily dobrou náladu a pohodu. Teď už to

Mou největší noční můrou byla představa, že bych byla nesoběstačná. Nedokázala jsem si to vůbec představit a děsilo mě to. Tonička energicky míchá vajíčka v pánvičce a přitom neustále mluví. Strašně křičí, přitom já slyším moc dobře. Sluch je jedna z mála věcí, která v mém těle ještě funguje jak má. Ale já jsem ráda i za ten křik. Tonička je zlatá, moje skvělá vnučka. Každý den pospíchá a ze

Když jsem se rozvedla, byl to jeden z nejšťastnějších dní v mém životě. Konečně jsem se zbavila muže, tyrana, který mi dlouhá léta ztrpčoval život, a koupila si malý byteček, jenž jsem si zařídila přesně podle mých představ. Vůbec netuším, jak jsem to se svým mužem mohla tak dlouho vydržet. Možná to bylo tím, že se na začátku našeho vztahu takto nechoval. Nebo jsem jeho chování přehlížela? Už an

S Vladimírem, mým budoucím manželem, jsem se seznámila před osmi lety v jednom vyhlášeném pražském klubu. Kamarádka zrovna odešla na toaletu a já zůstala sama u našeho stolu. Ovšem ne na dlouho. Přisedl si ke mně úplně cizí muž a na rovinu se mně zeptal, jestli nechci jet k němu domů. Na první pohled bylo zřejmé, že má dotyčný velice vysoké sebevědomí. Já mu však dala důrazně na jevo, že o něj ne

Jednoho dne mi manžel sdělil, že se stěhuje. Že je mezi námi konec a podal žádost o rozvod. Odešel k mladší milence s dítětem. Teď se chce ale vrátit! Stalo se mi to, co není v dlouhodobých vztazích vůbec výjimečné. Manžel mě po padesátce opustil kvůli mladšímu modelu. Po třiceti letech a třech dětech. Jeho nová láska byla výrazně mladší než já, rozvedená, s malým chlapečkem. A zřejmě potřebovala

Kdysi jsem udělala hroznou chybu a dodnes se za ni nesmírně stydím. A nevím, jak ji napravit. Přebrala jsem dceři přítele. V té době procházelo mé manželství hlubokou krizí. Manžel mi byl vždy nevěrný, ale v té době se na scéně objevila mladá favoritka a naše manželství spělo k zániku. Bylo mi padesát, věk, kdy žena už nemá možnosti jako zamlada. Dokonce jsem si myslela, že od pětačtyřiceti jsou

Dvě děti a každé je jiné. Syn má dobré postavení a sedí v představenstvu jedné velké firmy. A dcera? Ta, jak bych to řekla? Ta spíš leží… Vždy jsme byli taková normální rodina, dvě zdravé děti, kluk a holka. Nikdy s nimi nebyly vážné starosti. Syn Standa od mala seděl u počítače a něco bádal. Vysokou vystudoval s červeným diplomem. Po škole nastoupil do nadnárodní firmy a jeho kariéra se hladce r