Náš Kubíček strašně naléhal, abychom mu pořídili pejska. Sliboval, že se o něj bude starat. Bohužel to tak teď nevypadá. Já se ale rozhodla být důsledná. Kuba si pejska strašně přál a prosil, kudy chodil. Mluvili jsme o tom s ním několik dnů, nejen já jako babička, ale také dcera se zetěm. Nakonec nás přesvědčil a my mu k Vánocům koupili štěňátko. Je roztomilé a živé, pořád pobíhá a něco okusuje,

Měli by mít radost, že se jejich dcera konečně zamilovala a je šťastná. Oni ale jen láteří a vyhrožují vším možným. Jejich nastávající zeť jim není po chuti! Naše vnučka je už odmalička taková svéhlavička paličatá. Už ve školce diskutovala s paní učitelkou a na základní škole to s ní taky nebylo k vydržení. Dcera pořád lomila rukama. „Co z té holky bude?“ ptala se, ale odpovědi se nedočkala. Vn

Když si přivedla svého nastávajícího naše dcera, hned jsme si s ním padli do noty! Když si pak přivedl nevěstu syn, věřili jsme, že zapadne stejně dobře. Na první pohled vypadala Pavlova Karolína úplně normálně. Milá a příjemná holka, zhodnotili jsme ji s manželem Jirkou. Do svatby jsme ji viděli jen párkrát, ale nic zlého jsme nečekali. „Mami, tati, musím vám něco říct,“ soukal ze sebe Pavel,

Asi jsme se brali příliš mladí. Bylo nám sotva dvacet. Ale chodili jsme spolu dva roky, myslela jsem, že ho dobře znám. Spolehlivý, věrný, pracovitý. Později se ukázalo, že umí být i vzorným tátou. A to byly roky, kdy jsem byla opravdu šťastná. Navzdory svému mládí jsem si toho skutečně vážila. Se vším si dokázal poradit Postavili jsme dům. Vlastníma rukama – tak se to v Pavlově případě d

Když dcera začala chodit do práce a našla si přítele, změnila se. Odstěhovala se a nemluví se mnou. Bez ní budou svátky tak strašně smutné. S manželem máme dvě děti, Stáně je pětadvacet, Mirkovi devatenáct. Když začala Stáňa vydělávat, přispívala nám na domácnost a jídlo a domluvily jsme se, že bude také pomáhat s domácností. Před několika měsíci si ale našla přítele, a na své povinnosti začala

Klára byla hýčkaná, obdivovaná, já byla upozaděná a ještě jsem se o ni musela starat. Sestra se měla v životě lépe, přesto nepřežila. A já se zase musela postarat. echci ji pomlouvat. Jen přibližuji, že jsme zkrátka neměly milující sourozenecký vztah, takže jsme asi ani jedna neočekávaly, že ta druhá pomůže, pokud bude třeba. Klárka se narodila tři roky po mně. Protože jsem byla starší, tak jse

Býval to takový tichý hoch. Nesmělý a bázlivý. Teď je z něho hrubián. Hovoří sprostě a nejraději by se pral. Můj syn se změnil k nepoznání. Vždycky nám dělal jen a jen samou radost. Už jeho narození byl malý zázrak. Dlouho jsem nemohla mít děti, tak jsme byli s manželem, i a prarodiče z obou stran, štěstím bez sebe. Všichni jsme ho rozmazlovali, nemohli jsme si pomoci. Ale on nezlobil, byl posl

Provdala jsem se za staršího, úspěšného a bohatého muže. Kvůli mně se rozvedl. Mně i dětem zajistil život v přepychu, ale já se trápím. Před více než třiceti lety jsem po vysoké nastoupila do jedné firmy jako asistentka ředitele. Práce to pro mě byla velmi zajímavá, navíc zde byla možnost postoupit časem dál v kariérním žebříčku. Život jako v bavlnce Po několika měsících jsem musela zasto

Když můj syn dospěl, byla jsem ráda, že mi zůstal doma. Jsem pár let vdova, tak jsem byla ráda, že ještě nějakou dobu nebudu opuštěná. Můj Tomáš byl vždy moc hodný kluk. Po maturitě sice uvažoval o vysoké škole ve velkém městě, ale když ho nevzali, našel si práci u nás a zůstal bydlet doma. Sama jako kůl v plotě Jsem už pět let vdovou, tak jsem to přivítala s nadšením. Sama bych náš velký

Máme s mužem srdce veliké, vejde se nám do něj hodně lásky. Nevíme, proč bychom se zejména na Vánoce neměli vídat s bývalou snachou. Syny máme dva, starší Venca zůstal starým mládencem, zatímco mladší David se ženil už v pětadvaceti. Ženit se musel, půl roku po svatbě se nám narodila vnučka Věruška a za tři roky ještě chlapeček Matýsek. Manželství synovi ale dlouho nevydrželo. Skutečný důvod