Geny promluvily. Narodila se mi vnučka tmavší pleti a černých vlásků. Moje matka neváhala a vzala vinu na sebe.

Byla jsem tehdy ještě mladá, když jsem se zapletla s jedním houslistou tmavší pleti, který hrál u nás na zábavě. Můj kluk Tonda byl na vojně a já toho ten večer vypila víc, než bylo zdrávo. Flirt na jednu noc nezůstal bez následků.

Romská kapela i s mým milencem odjela z našeho městečka hned druhý den, neznámo kam. A já za pár týdnů zjistila, že čekám miminko. Abych zachránila situaci a rodinu před ostudou, vyrazila jsem za Tondou na vojnu.

Svedla jsem ho na louce nedaleko kasáren, zanedlouho jsem mu napsala, že jsem těhotná. Svatba byla veliká. V tu chvíli se mi ulevilo, ale s blížícím se porodem se dostavil strach. Tonda byl modrooký blonďák, já taky. Jaké bude dítě? Jestli po biologickém otci, tak všichni poznají, jaká jsem lhářka!

Přišla úleva

Tolik se mi ulevilo, když se narodil světlý chlapeček. Radovala jsem se víc, než jiné maminky. A ještě mnohem víc se ulevilo mé mamince, která o všem věděla. S Tondou jsme byli šťastná rodina.

Nic nám nechybělo, za dva roky se nám narodila ještě dcerka. Svůj dávný hřích jsem z paměti vypustila, jako by nebyl. A tak tomu bylo pětadvacet let – než se syn oženil a stal se tátou.

Obětovala se

Když jsem slyšela to hysterické synovo kvílení, krve by se ve mně nedořezal. „Nevěřím, že je to moje dítě! Ta holka je tmavá jako bota!“ řval nepříčetně. Byla jsem ochrnutá hrůzou, můj muž stál vedle mě a nevěděl, co na to říct.

Bylo mi líto snachy, byla v tom nevinně, já si ale netroufala říct pravdu. Manžel by mě musel zabít i po letech. V tu chvíli, když bylo nejhůř, cinkl zvonek u dveří. Byla to moje matka, jako by vycítila drama té chvíle.

Okamžitě vyhodnotila situaci, a protože byl tatínek už po smrti, začala s pláčem, hodným Oscara, vyprávět o tom, jak se kdysi dávno zamilovala do jednoho romského muzikanta, a to je můj skutečný otec.

Rodinné štěstí svého vnuka zachránila, protože synovi náš známý lékař vysvětlil, že nejvíce člověk podědí geny po svém prarodiči.

Hana (63), Sokolovsko